Kategorie Archiv: Kongresy

Mega Congress 2010: Okno do Spirituality

 

Otázka: Jak se mám připravit na Celosvětový Megakongres, který se bude konat na konci tohoto týdne, abych tam přijel jako na královskou hostinu?

Odpověd: Měli byste sehnat takové síly, abyste na našem setkání na kongresu, aspoň krátce, pocítili duchovní život.

Duchovní život je ve spojení; když vybudujeme duchovní nádobu – spojení mezi námi - a uvnitř té nádoby, společného přání, pocítíme duchovní svět, jednotu protikladu.

Mezi přáním a světlem existuje rozpor, odpor, ale povrch toho je jednota, protože si to přeješ a míříš k tomu.

Jako odpověď na takové přání přichází světlo, i když člověk není připraven ho uchovat nastálo, ale krátce se s duchovním světem spojit může.

I kdyby pak propadl – není to tak hrozné! Muže se dokonce stát to, že už nesestoupíme a budeme postupovat dál a bude to první duchovní poschodí.

Já si myslím, že jsme toho schopni – máme všechno, co je zapotřebí, máme přípravu, máme vybudován vnější systém a spojení mezi námi. Všechno je připraveno – zbývá realizace! A tohle je pouze na Vás!

Dokážeme to ucítit, když se budeme silně snažit se mezi sebou spojit. Uvnitř spojeni je duchovní život, život v odevzdání nad osobním egoizmem.

Důležité je to pocítit, ale nezačít se tím naplňovat! – pak spadneme ihned.

Ale když ucítíme duchovní život a budeme se bránit ho používat egoisticky, budeme ho používat pouze k odevzdání, pak odhalíme Vyšší světlo.

Z lekce „Předmluva k „Panim Meirot““, 18.07.2010

I byl večer a bylo jitro – den na Mega kongresu

Mega CongressOtázka: Jak můžeme v průběhu kongresu nezapomínat, že nás světlo ovlivňuje, pokud budeme pracovat správně, že tma je nedílnou součástí práce, a skupina je to, co nás drží během období tmy?

Odpověď: Před takovým velkým kongresem, jaký zažijeme za několik dní, stejně jako v průběhu a po něm, člověk prochází různými stavy: vzestupy a pády. Člověk by měl být šťastný, že se v něm změny odehrávají. A čím rychlejší a intenzivnější tyto změny jsou, tím lépe.

Náš jediný zájem by měl být ve spojení s ostatními, místo hledání v sobě a analyzování svých pocitů. Měli bychom se neustále snažit spojit se společným polem, a nechat se ovlivňovat skupinou bez dalšího zdůvodnění.

Dejte pro teď stranou všechny chytré úsudky. Kongres není čas, kdy by člověk měl sedět sám v koutě a zkoumat, co ten či onen stav znamená. Jinak zbude “víc slov než činů.” V době, jako je tato, mají činy největší význam, jak je psáno: “Uděláme a uslyšíme!”

Všechno na kongresu bude záviset na tom, jak moc se začleníte do skupiny jako malé dítě, které je mezi dospělými. Nemyslí hlavou, prostě je chce napodobit. Když se smějí, směji se. Když pláčou, pláču. Když poslouchají, poslouchám. A dělám to proto, protože od nich chci získat inspiraci! Pak bude úplně jedno, kdo je začátečník a kdo je znalý a zkušený, kdo je malý,a kdo je velký. Jen se snažte naladit na prostředí a budete cítit, jak dostáváte sílu odevzdání nad vaším rozumem.

Z první části každodenní lekce kabaly 21/7/2010, “I byl večer a bylo jitro”

Celý svět závisí na nás

Dr. Michael Laitman Pokud se na světě stále děje zlo, znamená to, že do světa stále ještě nejsme schopni vnést nápravu. Pokud lidé stále vedou války, existuje zkáza a terorismus, lidé si jeden druhého oškliví, lžou si navzájem a snaží se na druhých jakýmikoliv prostředky prospěchařit, znamená to, že se nám nedaří napravovat svět.

Pokud by Světlo svítilo víc, nic z toho by se nedělo. Lidé by nebyli schopni se tak chovat a příroda nehybné, vegetativní a pohyblivé úrovně by nám nepřipravovala tato nepříjemná “překvapení.”

Existujeme uvnitř všezahrnující přírody, ale naše rovnáváha s ní závisí na nás, na úrovni člověka. Proto mezi těmi, kteří studují kabalu, musíme vybudovat nesmírnou duchovní nádobu (Kli). Musíme se sjednotit silným spojením, takže tuto sílu ucítí lidé po celém světě a budou nuceni se sjednotit mezi sebou.

Takto se to děje. Koneckonců, odkud všechny tyto odlišné myšlenky a touhy přichází? Nevíme to, ale vynořují se zevnitř a přechází od jednoho k druhého v této síti spojení mezi námi.

Žijeme ve speciální době. Baal HaSulam píše, že musíme být Stvořiteli vděční za to, že žijeme v generaci, která dostala možnost šířit vědu kabaly, která k nám přišla z dávnověku. 

Jsme první generací, která je tuto vědu schopná používat a dosáhnout věčnosti, pozvednout se nad celý tento život, vyjíz z hranic našich pozemských omezení a vstoupit do nové dimenze, do duchovního světa.

Z šesté lekce na Světovém sjezdu k Zoharu 09/05/2010

Sjednoťme srdce světa

World KliOtázka, kterou jsem dostal: Světový sjezd k Zoharu začne už za dva dny v New Yorku a zřejmě již o tom vše bylo řečeno; jako třeba jak se na to připravit a co se tam stane. Mohl bys nám přesto dát nějaké poslední souhrné instrukce? 

Moje odpověď: Shrnutím je dosažení spojení mezi našimi srdci. To je jediná věc, kterou musíme napravit a musí to pro nás být nejdůležitější.

Neměli byste se starat o to, zda všechno uvidíte či uslyšíte, a zda budete všemu schopni porozumět. Nejdůležitější věc je vaše srdce: musíte se starat o to, abyste je spojili se všemi podobnými touhami lidí, kteří se účastní tohoto světového shromáždění.

Na samotném sjezdu bude přítomno přes tisíc lidí a po celém světě se k nim připojí stovky tisíc. Pokud tato srdce budou toužit po jednotě v jediné touze dosáhnout odhalení Stvořitele, dosáhnout díky své jednotě odevzdání a lásky, pak se to stane! Cíle lze dosáhnout. Může být uskutečněn a stane se to ve velmi blízké buoucnosti tak či tak.

V předchozích letech jsem o lásce a jednotě nemluvil, ale nyní jsme na prahu již téměř skutečného odhalení Stvořitele, vlastnosti odevzdání a lásky, a to v našem světě. Proto na Sjezd přicházíme s nadějí na veliký úspěch.

Ze třetí části Každodenní kabalistické lekce, 05/05/2010, “Matan Torah”

Do světového sjezdu k Zoharu zbývají jen 2 dny

Laitman_069_04Otázka, kterou jsem dostal: Světový sjezd k Zoharu začne již za několik dnů. Spolu s tím nám mnoho lidí píše o různých překážkách, které jim zabraňují přijít, a o svém strachu a náhlém zdráhání, zda přijít. Co se s tím dá dělat?

Moje odpověď: Pokud má člověk na naše setkání možnost přijít, nic by ho od toho nemělo zdržet. Nemohu si představit, co by mohlo být důležitější, než spolu strávit pár dní: Je to čistě duchovní investice.

Neuvědomujeme si, jak takové sjednocení mezi lidmi podporuje náš duchovní postup. Nyní prožíváme “tvrdnutí srdce” a dostáváme další porci egoismu. A to je skvělé! Právě toto je stav, ve kterém musíme jednat.

Proto si člověk musí uvědomovat důvod, pro který nemůže přijít. Zde leží jeho či její svobodná volba, zda bude či nebude duchovně postupovat. Pouze pokud je někdo ve vězení a nemůže se z něj dostat, pak je možné pochopit to, že nepřišel.

Lidé se mě ptají: “Co když jsem studoval kabalu jen dva až tři týdny a poblíž není skupina, není příliš brzy, abych přišel?” Dokonce i když člověk kabalu našel jen díky tomu, že se dozvěděl o našem sjezdu, stojí pro něj za to, aby přišel. Kdo ví, co se s ním stane zítra? Alespoň z tohoto života něco získá.

Strana 14 z 17« První...101213141516...Poslední »