Tady jsou nějaké fotografie ze Světového ARVUT kongresu v Tel Avivu, který se konal 6.-8. prosince 2011
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
[63119]
Otázka: Po kongresu se cítím více a více emocionálně při každém setkání přátel, někdy až k slzám. Je tohle skutečně štěstí a vzestup?
Odpověď: Po kongresu musíme určitě začít přistupovat k jednotě jinak. Nyní je jednoduší se k ní vrátit. Je mnohem vzrušující a atraktivní. Už se to nezdá něčím falešným, jako dříve.
Dosáhli jsme duchovní reality, začátku duchovního stupně. A nyní musíme přidat trošku více našeho úsilí, aby proniklo dovnitř nás a dalo růst “masu,” tloušťce přání v tomto bodu. Pak při této tloušťce ucítíme realitu, duchovní realitu.
Každý člověk by měl vyvíjet úsilí, neustále se vracet k tomu pochopení jednoty, které už proniklo do našich pocitů. I přes naše současné emocionální odmítání a rozostření pocitů, se snažím vrátit do stavu, kterého jsme dosáhli.
K čemu to? Možná abychom se cítili dobře, abychom se dostali dále, dokonce i bez pozitivních pocitů. A možná se cítím zavázán ve vztahu k přátelům, se kterými jsme ve vzájemné záruce.
Odměna se může lišit, ale celkově, my všichni si přejeme toužit po jednotě. To je ta nejdůležitější věc: toužit po jednotě neustále bez ohledu kde můžete být v daném okamžiku.
[63326]
Ze 4. části denní lekce kabaly 16/12/2011, “Mír”
Jednota neznamená odlišnost a oddělení, ani různé názory a síly, ale činy jedné síly: sílu jednoty, jeden názor, jednu myšlenku. Pokud člověk náhle vyskočí z jednoty do svých egoistických kalkulací, vzpomínek nebo myšlenek (řekněme, myšlenky a starosti o domácnost), síla jednoty ho rychle přivede zpět.
Lidé cítí společnou sílu jednoty. Pomalu je přitahuje dovnitř, napravuje a zaplaví je takovým způsobem, že později, na základě toho začnou budovat svůj život jinak.
Musíme pochopit, že síla jednoty nás drží. Celou přírodu i nás dělá živými, až k egoistické povaze našeho světa, která se jen živí kvalitou odevzdání. Jinak by nemohla existovat.
Připojením se k této síle se v podstatě ozdravujeme. Vím o mnoha případech, kdy člověk skutečně obdržel posilující sílu, obnovující jeho zdraví.
[61704]
Z nedělní virtuální lekce 20/11/2011
Otázka: Co to znamená být inspirován skupinou?
Odpověď: Být inspirován znamená otevřít oči, uši, všech pět smyslů, a co je nejdůležitější, vnitřní smysl, “bod v srdci”, abychom pocítili ducha, který existuje ve skupině.
Když jsem přišel na střechu, kde nyní pracujete a připravujete vybavení na kongres, cítil jsem, že je zde jistý duch, nějaká společná síla, která se zabývá přípravou pro duchovní vzestupu.
Faktem je, že je to společná práce, společná aspirace, očekávání a přípravy na velké a silné shromáždění. Ve světě neexistuje nic stejně silného, mocného a povznášejícího. Přibližně deset tisíc lidí projde obrovským duchovním vzestupem v průběhu těchto tří dnů, dostanou se pod vliv vyššího světla. Měli bychom se snažit cítit, že jsme ve skupině s využitím všech strun naší duše, měli bychom se snažit být v tomto duchu, v té společné síle, která je zde k dispozici.
Ve skutečnosti, bez ohledu na nás, naše skupina již má svoji vlastní, společnou složku, která obsahuje základ nás všech. Nicméně, každý z nás potřebuje vynaložit mírné úsilí a rozplynout se v tom. Když je člověk schopen to udělat, pocítí tento stav.
Za tímto účelem jsme před týdnem šli do pouště, a pokoušeli se zde uskutečnit naše první sjednocení. Jak jsem cítil, bylo to velmi úspěšné. Mnoho lidí, kteří na sobě pracovali, studovali a uskutečňovali kabalu po mnoho let, poprvé pocítili, že existuje nějaká spirituální složka, kterou můžeme najít mezi námi, v naší jednotě.
Již byla mezi námi odhalena a nyní se musíme pokusit ji najít. Nyní vše závisí na tom, jak se budeme snažit být neustále v tomto stavu, v jediné síle skupiny. Právě tím že se do ní ponoříme, ucítíme vyšší sílu, Stvořitele, a ve sjednocení s ním začneme cítit vyšší svět. To vše je další fáze, která je velmi blízko. V tomto ohledu vše závisí na vnitřním, emocionálním úsilí člověka.
[62363]
Lekce základů kabaly 27/11/2011
Otázka: Když se snažíme pochopit sílu, kterou k nám posílá vyšší stupeň, zjistíme, že je to nemožné…
Odpověď: To je úplně správně. Usilujeme o nemožné, něco, co je mimo naše schopnosti.
Můžeme chtít od osla, aby nám zazpíval árii z opery? Není toho schopen jak s ohledem na svůj vývoj, tak fyzické možnosti. My jsme však v mnohem horší situaci. Osel má alespoň zvukové a sluchové schopnosti, zatímco my z duchovního světa nemáme nic. Jsme od něj zcela odříznutí.
Je to tím, že duchovní svět je vlastnost odevzdání. Jak ho tedy můžeme cítit v egoistickém přání? Může se dávání odít do dostávání? Může se oheň odít do vody? Samozřejmě, že ne.
Proto není naše ohromné přání zaměřeno pouze na abstraktní ideu, ale na to nechat vyšší Světlo, aby nás napravilo. V přání musí být spojeny tři komponenty: Israel, Tóra, a Stvořitel. Uvedeno jinak: já, skupina, a vyšší Světlo. Světlo je tím, co mě napravuje; Nikdy ničeho nedosáhnu sám.
Proto na kongresu Vzájemná záruka, pozvedáme MAN— přání, prosbu, potřebu po vyšší síle, aby nás napravila. To je celá podstata a cíl kongresu.
[62266]
Ze 4. části denní lekce kabaly 1/12/2011, “Podstata náboženství a jeho účel”
RSS Kanál
Odběr e-mailem