Otázka: Co si můžeme odnést z celého procesu vyjití z Egypta ve smyslu naší denní vnitřní práce?

Odpověď: Musíme usilovat pouze o jednu věc: jednotu ve skupině. Skupina je mini-lidstvo. Nemůžeme okamžitě konat v globálním měřítku, v lidských masách, ale ve skupině, kde můžeme nacvičovat všechny principy lidského spojení.

Tam odhalíme všechny stavy: “sestoupení do Egypta,” “ponoření do Egypta,” a “vyjití z Egypta.” Budeme cítit k Faraonovi (našemu egu) nenávist, utrpíme od něj rány, a pečlivou prohlídku naší povahy.

To vše zkoumáme na jednom místě: ve svém spojení s přáteli. Potřebuji skupinu, své “přátele”, neboť neumím začít milovat celý svět. Skupina pro mě představuje celé lidstvo, a ve skupině mohu procvičovat všechny mé vnitřní kvality.

Pokaždé, když se snažím s přáteli stmelit, odhalím uvnitř rozbíjení, nenávist a odpor druhých, a provádím vnitřní  přezkoumání. Mohlo by být, že tato zkoumání stále patří k práci “v Egyptě” nebo dokonce “předtím”. Na tom nezáleží.

Teď neumíme jasně rozlišit tyto fáze. Celkově nedokážeme vidět jasně nic, dokud Egypt neopustíme. Jen poté porozumíme, čím jsme právě prošli. Vždyť tato práce je prováděna v temnotě, pod nadvládou egoistických tužeb, kdy se v nich nějak snažím existovat, společně s nimi či proti nim. To je důvod, proč jsou nám tato zkoumání nejasná.

[40542]
Ze 2. části denní lekce kabaly 13/04/2011, Zohar

Doufejme, že na základě našeho úsilí zjemníme Gevurot, drsné události, které vyžadují, abychom je překonali, a které jsou odhalovány v dnešním světě. Musíme o nich přemýšlet a toto úsilí vynaložit.

Brzy začne velký kongres v Severní Americe, kde se budeme snažit vyvíjet pozitivní vliv na svět prostřednictvím naší silné jednoty. Správný přístup je zde velmi důležitý. “Pozitivní vliv” neznamená, že eliminujeme všechny špatné události. Nemůžeme je eliminovat ani napravit. Spíše se musíme postarat o to, abychom zajistili, že lidé půjdou dopředu směrem k vzájemnému odevzdání, tedy k propojení. V důsledku tohoto propojení se země uklidní, všechny problémy budou vyřešeny, revoluce se vyřeší, a tak dále.

Nechoďme proti přírodě, snažíc se zabránit katastrofám. To je nesprávná modlitba, která se nikdy nevyplní. Místo toho se obraťme na příčinu potíží, ke zdroji přirozených událostí. Problém je uvnitř nás, a proto musíme napravit naše vlastní stavy. To je k tomuto vše.

Musíme se sjednotit co nejvíce a přát si, aby naše jednota byla prostředkem pro celý svět k postupu stejným směrem. Pak se vše okamžitě zklidní, včetně událostí, které se dějí právě teď, stejně jako problémy, které nás čekají v budoucnosti, aby nás podnítili k dosažení nápravy.
[38598]
Z 3. části denní lekce kabaly 20.3.2011, Talmud Eser Sefirot

Odpověď: Zohar se nám zdá složitý a matoucí, protože jsme nedosáhli jednotného vyobrazení. Nám se “Já” a “svět,” mé touhy a myšlenky, síly operující v celé této realitě a všechny ty věci jí naplňující, zdají oddělené jedna od druhé, rozbité. Proto mi tato síla rozbití podává extrémně složitý a matoucí obraz. Je to tím, že jej nevidím jednotný a rozdělení mě mate.  

V rozsahu, v jakém můžeme vidět všechny tyto detaily vnímání spojené dohromady, ale ne v naší mysli, protože to nepomůže, spíše v našich pocitech; do míry, do jaké toužíme všechny ty věci spojit dohromady – mě, mého bližního, Stvořitele, studium, skupinu, prostředí a vše co existuje – tolik Světla mi tato úsilí přinesou. Světlo na oplátku způsobí, že uvidím ucelenější obraz,  jehož všechny elementy se začnou lehce spojovat. 

Všechna moudrost pochází ze sjednocení všech těchto protikladů, které začínají podporovat jeden druhého a být provázaní. Čím vzdálenější a protikladnější si všechny tyto detaily obrazu reality bývaly, jež nyní vidím spojené dohromady, podporující a doplňující jeden druhého, tím hlouběji dosahuji plánu stvoření, programu stvoření a procesu, kterým procházíme. 

Ze všech těchto protikladů začnu žít, cítit neuvěritelnou moudrost, sjednocovat vyšší řízení v jedno a přistupovat k tomu jako jedné síle. To vše se odehraje, jako výsledek vlivu Světla na mé rozbité touhy a myšlenky, když chci po Světle, aby je spojilo v jedno. 
[35514]
Z 2. části denní lekce kabaly 2/16/11, Zohar

Kabala nemluví o našem imaginárním světě, ale o nápravě duše a jak dosáhnout skutečné reality. Skutečnou realitou je Kli, ve kterém  je vnímán Stvořitel na základě určitého stupně sepětí s Ním. 

Kli nebo duše je rozdělena do dvou částí: Israel, část, která usiluje o spojení se Stvořitelem, k cíli, a národy světa, což je část, která toho není schopna. Cítíme jisté toužení odhalit Stvořitele. Věda kabaly je dle definice metoda k odhalení Stvořitele stvoření. Jinými slovy, hovoří o odhalení vlastnosti odevzdání a lásky v samotném stvoření. 

Abychom měli možnost cíle dosáhnout, lidé, kteří mají příslušnou touhu se sjednocují ve společném poli Stvořitele. Cítí se být přitahováni navzájem bez toho, aniž by věděli proč, a shromažďují se jako elektrické náboje či kovové štěpiny v magnetickém poli. To se děje tehdy, když dostanou příležitost realizovat metodu nápravy.

Zprvu nevědí, že musí napravit sebe. Jednoduše cítí volání toho nejdůležitějšího, “Pro co žiji? Co je smyslem mého života?” Nakonec porozumí, že všechny tyto otázky vedou k odhalení Stvořitele, Vyšší síly, která konstruuje, podporuje, utváří a kontroluje celou realitu. Není ničeho kromě této síly. 

Tak člověk od otázky kolem smyslu života přichází k otázce jak Stvořitele odhalit. Vždyť odhalení Stvořitele mu dá odpověď na vše ostatní. Tak, aby se přiblížili Stvořitelovu odhalení, se lidé spojují.

Stvořitel je skrytý, a abychom odhalili spíše Jeho než cokoli jiného, míněno odhalili kvalitu odevzdání a lásky, která se nachází vně naší přirozenosti přijímání a nenávisti, abychom vystoupali nad ni, jsem zaveden na jisté shromáždění lidí. 

Společně s nimi začínám rozumět, že otázka o smyslu života mě posune k potřebě odhalit Stvořitele, coby odpovědi na všechny otázky, které jsem si položil a pokládat budu. Odhalení Stvořitele znamená odhalení síly odevzdání a lásky. Může tomu být rozuměno pouze do míry své podobnosti jí, pouze dosáhnu-li též této kvality, kterou je On. 

Musím tuto vlastnost získat, a abych si zajistil její získání, jsem mezi lidmi, kteří mi jsou podobní. Bylo to tak pro mě zařízeno bez možnosti volby. Stvořitel je skrytý, protože kvalita odevzdání je mým opakem. Vzhledem k jejich zásadnímu rozdílu se tyto kvality navzájem necítí, a proto necítím Stvořitele. A je nemožné pracovat vůči někomu, koho necítím. Zcela jistě budu uveden v omyl a klesnu k sebeklamu. 

Proto, namísto toho, aby pracoval s Ním, Stvořitel mi dal na práci mého souseda. Umožňuje mi to provádět skutečná ověřování, dostávat sílu od přátel, a prověřovat se ve vztahu k nim: Nakolik postupuji od nenávisti k lásce?

Z 1. části denní lekce kabaly 2/15/11, Rabašovy spisy

Zohar, “Úvod do Zoharu,” “BeLaila De Kala (Noc nevěsty),” Bod 128: …Zeir Anpin se spojuje s Malchutem, a ona spatří svého muže…Neboť nebude moci spatřit svého manžela, dokud oni všichni se neshromáždí. A oni závisí jeden na druhém.” 

Malchut obsahuje všechny duše. Bez nich je pouze bod ze Světa Atzilut, bod Keteru, který sám o sobě nic nemá.

Rozpojené duše, jinými slovy, Já a skupina, se nalézají pod, ve světech BYA. Chci se sjednotit se svými přáteli a mé přání se zvedá k Malchutu. Odtud se pozvedá k Zeir Anpinu, a odtamtud ještě výše k Nekonečnu (Ein Sof). Poté, coby její odpověď, přijmu sílu stoupat. Tímto způsobem, jediná věc, která dojde Malchuta je má touha stát se součástí skupiny, když se k tomu přinutím.

Chci to ještě silněji, a jen tento typ tlaku zvedá výše, abych byl začleněn do Malchuta z Atzilut. Jen to utváří MAN, skutečnou žádost o nápravu.

[26560]
Z 1. části denní lekce kabaly 15/10/2010, “Hakdama, Laila de Kale” (Noc nevěsty)