Otázka: Chápu, jak se vyvíjí děti. Ale kdo ví, jaké geny jsou v lidské společnnosti? Nikdo nikdy neviděl, jak se vyvíjí, natož aby byl schopen posbírat data a tvrdit, jak se bude vyvíjet dále. Lidstvo je naším jediným dítětem a tohle je způsob, jak roste.  

Odpověď: Můžeme analyzovat a přezkoumávat minulost, studovat vývoje ve filozofii, sociologii a psychologii a to nám umožňuje vypátrat konsistenci procesu a jeho příčiny. Nevidíme naše vyhlídky příliš jasně, ale soudě podle našeho stávajícího stavu, jsme stále schopni vydedukovat, kam nás dovede. Jako se vším, vyvozujeme budoucnost z minulosti.

Příroda si vyžaduje, abychom dodržovali její zákony. Příroda je celkový organismus, který se skládá z neživé, vegetativní, živé a lidské úrovně vývoje. Každý projde tímto vývojem. Nejdříve to byla Země, následována královstvím rostlin, pak zvířat a nakonec lidmi.  

Tento vývoj začal Velkým třeskem a pokračuje cestou k většímu sjednocení.  V každém případě, sjednocení různých částí vede k vytvoření stále složitějších a jedinečných organismů, obojí jak co do kvantity, tak i kvality. 

Zpočátku tu byla jen neživá hmota, ale pak její části začaly najednou růst, získávaje jakýsi život, svůj vlastní rozvoj. Vývoj pak dosáhl úrovně živé, na které se zvířata vyvíjí více individuálně. Živá úroveň je následována člověkem. To jsou výsledky vývoje přírody.  

Většinou má tento vývoj své vlastní zákony, které můžeme pozorovat, když se podíváme do minulosti. Otázkou však zůstává, rozumíme jim? Zdá se, že nikoli, ale to neznamená, že neexistují.

Jako vědec, studuji přírodu a způsob, jakým se rozvíjí, jakým rozvíjí mě, coby její součást. Dokonce i se všemi našimi vědeěckými vymoženostmi, člověk nikdy nebude nad přírodou. 

Existujeme v určitě uzavřené sféře, kterou nazýváme “vesmír”, zkoumáme, kde se nacházíme a druhy zákonů, které tu panují, uvnitř této sféry. Tato sféra je nekonečná, bezmezná a naplněná nekonečnou moudrostí. A vše co děláme my, je, že seškrabujeme drobky této moudrosti: A to je to, na čem je založena celá naše věda.  

Nezkoumáme nic jiného, než přírodu, a uvnitř této sféry se můžeme naučit také něco o sobě. Vidíme, že nejsme schopni převzít kontrolu nad svými životy, a k tomu nepochybně musíme zkoumat zákony přírody. Je dobře, že nás nepříjemnosti postrkují k tomu dosáhnout Přírody; minimálně je to motivace k tomu, abychom zlepšili naše životy. 
[66061]
Z programu KabTV’s “Nový život” Epizoda 1, 17/12/2011

Kniha Zohar, kapitola “Beresheet (Genesis),” článek 119: Světla Davidovy líčí zobrazení do stupňů od Chazehu Malchut a níže, kde není tváře člověka. Tj. stupně od Chazehu a dále rostou a jsou obsaženy v Davidově  Malchut, která je tváří člověka od Chazehu a výše.

Zobrazení znamená úroveň nějakého stupně. Líčení je jako páření, protože v Zivugu, stupně vyjdou ve správném zobrazení podle kvality toho Zivugu, aby napravili zobrazení všech těch, kteří jsou obsaženi ve tváři člověka, ve vnitřním zobrazení. 

Uvnitř stvoření jsou čtyři typy přání: neživé, vegetativní, živé a lidské. Rozvíjejí se krok za krokem, protože záměrem Stvořitele je přivést stvoření těmito úrovněmi neživého, vegetativního a živého do takového stupně svého vývoje, že si bude přát být lidským. Stvoření se nestává lidským přirozeně, jak by příroda či stvořitel to tak mohli udělat. Ne, obraz člověka je odhalen v tomto stvoření pouze jako výsledek počátečního porozumění, chápání, přání, úsilí a proseb – vše pramení z něj. Pouze tak k tomu dochází! 

To je důvod, proč je vývoj postupný. Kousek po kousku, během deseti tisíc let za našeho vývoje historií, na všech našich předcházejících a těch nejvzdálenějších stupních, jsme v průběhu, potencionálně, ”zaseli” vnitřní kvality vnímání, takže dnes, v naší generaci, by se probudili a pomohli nám si uvědomit jejich účel. Vskutku, na lidské úrovni pro sebe musíme rozluštit formu a způsob, jakým musíme růst, proč tomu musí být tímto způsobem a ne jiným – skutečně vytesat “z kusu mramoru” něco, co dosud neexistovalo, něco, o čem se nikdo nikde dosud nezmínil a postrádáme tak příklad.

Musím poznat Stvořitele, vytvořit ze sebe, z toho “kusu mramoru” , podle něho stejnou formu. A Stvořitel se v tomto procesu nezjevuje, protože kdyby se odhalil, bral bych si od něj pouze něco povrchního. Pokud ho však studuji, kopu, abych odhalil vnitřní podstatu, z mých nejniternějších tužeb a napříč hloubkou všech mých úrovní – neživé, vegetativní, živé a lidské. A pak se rozhodnu, zda budu či nebudu podobný Stvořiteli, protože to je úplným opakem toho, co jsem si přál původně. Budovat člověka je velice těžká a pečlivá práce, která si vyžaduje ohromné pozornosti ke každému detailu. Právě to je práce, kterou studujeme ve knize Zohar, v kapitole “Dvě velké osobnosti.”

[65714]
Ze 2. části denní lekce kabaly 8/1/2012, Zohar

Otázka: V současné době krize dosáhla do všech koutů světa a nikdo nevidí její řešení. Proč nezkoumáme ekonomický systém obdobně jako náš systém výchovy a nenabídneme ho světu?

Odpověď: Jsme schopni zajistit nádherný popis ekonomiky v období poslední nápravy: vyvážená společnost, spotřeba v mezích rozumné nutnosti, ochrana přírody a člověka, výhradní vytváření projektů, které šetří čas a energii ve prospěch lidského zdraví …. To vše je logické a je snadné dát písemně, pokud nepíšete o egoistickém uspokojení, ale základních potřebách, harmonii mezi námi a přírodou.

Ale jak můžeme přejít k této fázi? Jak to můžeme vysvětlit moderním boháčům, kteří jsou v podstatě těmi, kteří rozhodují o osudu světa? Oni manipulují vlády, které zase manipulují s lidmi. Takže, jak jim můžeme prezentovat tento konečný cíl? Jak jim můžeme říci o fázích na cestě k němu? Budou se ptát: “Co pro nás zbude?” A co jim řekneme jako odpověď?

“Dostanete přesně stejnou částku jako běžná žena v domácnosti, a vaše miliardy budou vráceny na potřeby přírody, aby se napravil nepořádek, který jste způsobili šířící se nadměrnou konzumací ve světě. A dále už si budete užívat vnitřně, duchovně. Více již nebudete “na koni,” hrdě pochodovat kolem. Dospějete a toto vám již nebude dávat radost. Budete naplněni dosažením vyšší úrovně.” Naopak, toto vyvolá opovržení.

Budete schopni vysvětlit všechno toto boháči, tak aby byl zlákán představou věčného, dokonalého života, a aby chtěl vstoupit do věčnosti samé přírody, připojit se a odhalit vyšší úrovně existence v ní? … “Budeš tam žít jako respektovaný boháč. Dokonce, i když tvé živé tělo zemře, ve skutečnosti není tebou. Nakonec se staneš člověkem v pravém, duchovním smyslu …. ”

To funguje jen pro ušlechtilé jednotlivce, ale ostatní to možná pochopí v zápětí. To je důvod, proč dnes šíříme sílu vzájemné záruky pro celý svět a neadresujeme boháče, ale lidi. “Je pro nás prospěšné dostat se blíže k sobě a tak bude život lepší.” Do té doby, s výhledem do budoucnosti, budeme aplikovat světlo do lidí, sílu jednoty. Jakmile budou naplněni touto silou, začnou rozumět víc a souhlasit s námi, vidět skutečný přínos ve vzájemné záruce. Takto postupují.

Cesta k srdci není skrze mysl. Nemůžete přes něj dostat svou mysl, protože úroveň mysli odpovídá úrovni touhy, které slouží. Mysl se nikdy nemůže povznést nad touhou. Oklamáni iluzí se můžeme z vrchu dívat na naše živočišné tělo, ale mysl se nám zdá jako vrchol stvoření. Jenže ve skutečnosti je naše mysl dokonce nižší, než je živočišná touha, jejímž je pouhým služebníkem.

Proto jediná šance, kterou máme, je změna touhy lidí, která se může změnit pouze pod vlivem světla. To je to, co jim musíme poskytnout. Vaše logické závěry samy o sobě nepomůžou. Lidé nebudou rozumět a budou si myslet, že jste prostě idiot, nebo mystik, nebo v nejlepším případě, skvělý člověk snící o míru a lásce na naší planetě.

Existuje jen jedno řešení: spojit se mezi sebou a dát lidem sílu jednoty. Jen to je pozvedne na novou úroveň porozumění, vnímání a souhlasu s námi. Navíc, později, až budou souhlasit, uvidí, že to stojí za to nás následovat, protože nemohou pochopit naši zprávu v plném rozsahu. Tím, že získají sílu jednoty, se pozvednou na úroveň, kdy bude jasné, že se nás musí držet, jak je psáno v Tóře: Budou se “chytat našich šatů”, což znamená, oděvu, externích nádob, a řeknou: “Vezměte nás tam!”

Samozřejmě, máte pravdu v tom, že musíme mluvit i o ekonomice, výchově a světu budoucnosti tak, abychom neodradili lidi v počáteční fázi. Ale nejdůležitější je přenést sílu jednoty k nim. To je šíření. V úvodu Panim Meirot UMasbirot, Baal HaSulam píše, že když se synové Izraele naplní touto silou jednoty, rozlije se od nich všem ostatním. Musíme být připraveni přijmout tuto sílu a pak se skutečně přelije k lidem, kteří budou přístupní vlivu světla Hassadim, odevzdávajíc se mu z celého srdce.
[56659]
Z lekce 24.10.2011

Otázka: Člověk využívával prostředí pro svůj prospěch. Dokonce ikdyž mluvíme o sociální spravedlnosti, mnozí to vidí jako příležitost si pro sebe něco urvat.…

Odpověď: Proto vzdělání musí přijít před čímkoli jiným, jako první nezbytná podmínka. Člověk musí být jinak vychován, a měl by se učit o systému, ve kterém žije. 

Například, máme povědomí o realitě našeho světa. Vím co je to banka, jak pracuje, co to je zdravotní středisko; vím o důchodových fondech, sociálním zabezpečení, cestách, semaforech, policii a vládě. Ale to vše dítě zatím nezná, a tak ho učíme jak žít v tomto světě.

Přesně stejným způsobem, musíme nyní naučit lidstvo, jak žít v novém, propojeném světě. Egoistické mechanismy přestanou postupně fungovat. Brzy uvidíme, že síla přijímání (dostávání) k ničemu nevede. Vidíme, že dokonce i lidé, kteří mají dostatek peněz neví, co se s ekonomikou stane v blízké budoucnosti. Brzy zjistí, že mají velkou moc, ale nemohou nic udělat. Vše zaniká, vše je ztraceno, vše se hroutí, rozpadá se a přestává fungovat. Žádný systém nebude fungovat kromě systému dávání, který musíme vytvořit.

Otázka: To se může stát za rok, možná dva, ale problémy mám teď….

Odpověď: Tak začněte jednat nyní. Chcete mít dobrý život? Zaplaťte za něj odevzdáním, dáváním druhým. To je vaše práce, která se nazývá “práce stvořitele.” Uvidíme, že se svět nebude schopen udržet používáním egoismu, ale jen silou odevzdání, dávání. Pokud dávám druhým, společnosti, budu schopen od společnosti získat jídlo, oblečení a ostatní nezbytnosti. Nestane se to však, pokud nebudu dávat. Je to proto, že nový svět ovládá altruistická síla.

Otázka: Jak se lidé posunou k novému přístupu?

Odpověď: Ranami. Byl to faraon, který přinesl děti Israele ke Stvořiteli. Haman způsobil, že židé nakonec unikli z Babylonského vyhnanství a navrátili se do země Israelské, a Král ho podporoval. Není možné postupovat, pokud nám ego není odhaleno coby síla zla, coby náš nepřítel.

Nakonec přírodní rány a pozitivní vliv z naší strany, koloběh toho, přinese změnu. Lidé se nemohou hned změnit a souhlasit s námi. Jejich přání je opačné dávání. Princip “lásky k bližnímu” se jim zdá dětinský. Zatím nechápou, že je to základ všeho, že to je náprava duše. Zlo jejich egoismu jim zatím není zjevné.

Budou to schopni pocítit až po mnoha ranách, dokud faraón nakonec nepřizná: “Jsem hříšný a Stvořitel je spravedlivý.” Dřív si to nemyslel. Pak ale zjistíš, že je to všechno kvůli tobě, protože ty jsi prohnilý, ne okolní příroda nebo soused, či kdokoli jiný. Pak budeš cítit potřebu napravit se a ta přijde. Při svém hledání po metodě najdeš nás a požádáš nás, abychom tě učili.

My však nechceme, abys trpěl, proto šíříme tuto metodu předem, ačkoli to v tobě podněcuje nenávist. Tak pomáháme světu. 
[56040]
Z 5. části denní lekce kabaly 28/09/2011, “Národ”

Přibližujeme se  rovnováze s přírodou. Snaží se uvést všechny své části do rovnováhy. Srovnávají se teplotní rozdíly, vítr srovnává rozdíly v tlaku vzduchu, hozený objekt padá směrem k místu, kde dosáhne rovnováhy silou gravitace. Tento proces je zaměřen na rovnovážný stav kdekoli a v jakémkoli ohledu. V jakékoli oblasti, ať už je to chemie, fyzika, biologie atd.., vše je založeno na tomto principu. Vše směřuje k rovnováze, úlevě od tlaku. Vše se podřizuje zákonu entropie. Příroda si přeje se uklidnit. Rozdíly a výkyvy netoleruje v žádných parametrech.

Nakonec vše dosáhne rovnováhy. A nyní zákon přírody vyžaduje rovnováhu v lidské společnosti. Vidíme výbuchy a  nepokoje, což je cesta přírody, která vyžaduje rovnováhu. Neživé, rostliné a živé úrovně už byly na tahu a nyní je na řadě člověk. Uvnitř nás se objevuje touha po rovnováze, avšak být mezi sebou v rovnováze znamená být “jako jeden muž s jedním srdcem.” Každý můžeme být jiný, ale je tu jedno kritérium: Jsme zavázáni se mezi sebou vzájemně podporovat. 

A ohledně toho se nedá nic dělat: Ať už to chceme či nikoli, příroda vyhraje, protože je to ohromná síla. 

Vystává otázka: Proč nezmizíme jako mamuti a dinosauři? Proč zkrátka neopustíme scénu jako část, která tam nepasuje? Vždyť náš nesoulad s přírodou je mnohem větší, než ten vymizelých dinosaurů. Nicméně, na rozdíl od nich, máme úkol, předurčení, cíl: Musíme se napravit a změnit naši původní povahu. Oni toho nebyly schopní a tak vymizely přirozeně v průběhu evoluce, zatímco my jsme povini uvést se do rovnováhy se stávající fází vývoje. 

To je důvod, proč jsme přešli do stádií, kde náš nedostatek harmonie s přírodou se projeví v těch nejzávažnějších formách, nepovede však k úplnému vyhubení. 90% světa může zmizet, ale někteří lidé i přesto zůstanou, aby změnili lidskou povahu a dosáhli nezbytné rovnováhy. 

To je cíl a není jiné cesty. 
Z 5. části denní lekce kabaly 29/08/2011, “Národ”
[52967]