Category Archives: Evoluce

Mimozemské civilizace na planetě Zemi

Otázka: Lidstvo chce vědět, co je mimo naši Zemi. Hledání jiných civilizací je předmětem mnoha knih a filmů a podněcuje lidskou představivost. Proč nás to tak zajímá? Proč se nesoustředíme na svou planetu namísto plýtvání času na jiné planety.

Odpověď: Někteří lidé se o život na jiných planetách vůbec nezajímají a někteří se tomuto tématu zapáleně věnují. Vzpomínám si, že mým dětským snem bylo letět na nějakou hvězdu. A dokonce i poté, co mi bylo řečeno, že bych se nemohl vrátit na Zemi, jsem byl připraven na vesmírnou cestu.

To však byl konec 50. let, doby prvních letů do vesmíru. Proto se každý o toto téma zajímal a snil o tom, že objeví a uvidí, co je na ostatních planetách.

Později tento zájem opadl, protože naše touha se více rozvinula. Na počátku nás tato touha tlačila zkoumat vesmír a opojila nás hvězdnou romantikou, ale pak postupně tato euforie pominula.

Lidé začali být vůči dobývání vesmíru neteční a přestali ho rozvíjet. Vesmír byl dán k dispozici ozbrojeným silám, které ho používají pouze za účelem obrany, tedy v zájmu našeho egoismu, který chce každého ovládat.

Někdy noviny otisknou senzační zprávu o objevení nějakých známek života na jiných planetách. Jsem ohledně toho velmi skeptický a navíc jsem si jist, že vědci nic nenajdou. Ačkoli je dobré, že lidstvo se zabývá možností najít další život ve vesmíru.

Proč to lidé mají zapotřebí? To je velmi zajímavá otázka. Táž síla, která nás rozvinula z neživé hmoty do rostlinné úrovně, poté do živočišné a lidské, nám nedovoluje odpočinout a rozvíjí nás dále. Nutí nás vidět, jednat, ovládat a létat k jiným hvězdám. Ale ve skutečnosti tam nic zvláštního nenajdeme.

Představme si, že jsme přistáli na Marsu. Co tam můžeme najít? Dokonce i když si ve fantazii představíme, že jsme tam našli primitivní formy života, co nám to dá?

Pokud bychom mohli objevit nějakou zvláštní, vysoce rozvinutou civilizaci, pak by k nám mimozemšťané přišli už dávno. Nebo se o nás třeba nezajímají, protože jsme tak primitivní a zkorumpovaní? Tedy v jakémkoliv případě, ať už na jiných planetách život je či není, to pro nás neznamená nic dobrého.

Rozvoj by neměl spočívat v létání z jedné hvězdy na druhou a v zapíchnutí vlajky na nich, jako kdybychom si na tu planetu chtěli nárok a ukázat, že patří pozemšťanům. Je tedy pochopitelné, proč lidstvo ztrácí zájem o zkoumání vesmíru. Vždyť to vlastně k ničemu není.

Musíme se rozvinout úplně jiným směrem, abychom odhalili sílu, která nás pozvedla z neživé hmoty k rostlinné, zvířecí a pak k lidské úrovni. My musíme odhalit tuto sílu v sobě. Nicméně je ukrytá v nás a s její pomocí bude tato síla pokračovat v našem dalším vývoji.

Je zřejmé, že tato síla nás chce vyvinout do další formy, stejným způsobem, jako nás dříve rozvíjela na oné neživé, vegetativní a živočišné úrovni. Podívejme se, jaký je další stupeň našeho vývoje.

To může být velmi zajímavé. Možná budeme schopni podnítit náš vývoj a urychlit ho. A pak nebudeme muset snít o tom, jak dosáhnout nejbližší hvězdy, která je několik světelných let daleko, což je samozřejmě nemožné uskutečnit, protože by to s moderními technologiemi trvalo desítky tisíc let. Namísto toho se rozvineme tak rychle, jak je to možné, a staneme se novými stvořeními.

Stejně jako je dnes rozdíl mezi kamenem a rostlinou, rostlinou a zvířetem, a zvířetem a člověkem, tak stejně tak se můžeme rozvinout dále do naprosto nové úrovně. To bude dokonce ještě úžasnější, bude to speciální vývoj jak v kvantitě, tak – což je ještě důležitější -v kvalitě, mnohem podstatnější než dnešní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.

Zvíře žije podle své přirozenosti a nemění se. Poslouchá instinkty vložené v jeho buňkách a chromozomech a provádí je automaticky. Zvíře nerozvíjí sebe ani okolní prostředí, ale pouze uskutečňuje svůj vnitřní program.

Nicméně lidé jsou stvoření, kterým byl dán program pro jejich vlastní vývoj. Vzešli jsme z živočišné úrovně jako lidoopi a lidoopi se vyvinuli v lidi. Mimochodem, kabalistické knihy o tom hovořily tisíce let před Darwinovou teorií.

Lidé se od lidoopů liší zásadně, jinými slovy náš vývoj je kvalitativně nový. Existuje síla uvnitř nás, nazývaná Stvořitel, která z nás tvoří nová stvoření. Tato síla přebývá uvnitř nás a rozvíjí nás.

Taková síla rozvoje neexistuje na žádné jiné úrovni. Neživá hmota se nemění vůbec. Rostliny se trochu mění v závislosti na roční době. Zvířata se množí a trochu se rozvíjejí, ale pouze podle svého vnitřního programu, zatímco člověk se rozvíjí prostřednictvím rozvoje tohoto programu samotného.

Konec konců, člověk se rozvíjí neustále. Je z roku na rok zcela nový. Každá generace je jako nové lidstvo. Jak je možné srovnávat člověka, který žil před tisíci lety s člověkem, který žije dnes? Moderní lidé mají odlišnou kulturu, vzdělání, pohled na svět, vnímání reality, vzájemné vztahy a prostředí. Odkud takové změny pocházejí? Právě z oné síly skryté uvnitř nás, nazývané Stvořitel.

Tato síla bezpodmínečně stvořila rostliny z neživé hmoty, zvířata z rostlin a lidi ze zvířat. Tatáž síla nyní neustále působí v nás, a odhaluje svůj vývoj v nás. Jinak, dokonce dnes, bychom byli stejní, jako jsme byli před 10 až 100 000 lety.

Ale my nejsme stejní, jsme naprosto odlišní. Možná jsme se moc nezměnili navenek, ale uvnitř jsme velmi odlišní od primitivních lidí ve svém vnímání reality a chápání. Ona síla, která se nazývá nové stvoření, je v nás neustále obnovována, a to nás činí zvláštnější než ostatní.

Proto bychom neměli plýtvat svým časem na rozvíjení neživé, vegetativní a živočišné úrovně, jinými slovy, na budování zvláštních domů či dokonce vytváření osobitých kultur, obzvláště rodiny, která je na živočišné úrovni. Začněme rozvíjet a odhalovat v sobě onu sílu, která nás rozvíjí!

Možná pak budeme schopni tu sílu ovládat, používat jí a směřovat ji do nejrůznějších nových forem. Zkoumejme ji a pak zjistíme, v jakou formu bychom se měli vyvinout a budeme podporovat právě tento rozvoj.

Kabalisté nám doporučují tento směr vývoje a jakýkoli jiný vývoj vždy končím krizemi, zklamáním a ve slepé uličce.

Studium umění Stvořitele

Dr. Michael LaitmanOtázka: Proč je první fází po fázi kořene neživá povaha? Proč vše nezačne z jiné fáze?

Odpověď: Protože tato nejnižší fáze v sobě zahrnuje vše. Nejsou v ní žádné vnitřní rozdíly, a tak nemůže nic rozlišovat na vnější straně. Mluvíme o vyšším Světle pouze vzhledem k nádobám stvořených bytostí. Proto, neživá povaha je první fází, ve které stvořené bytosti obdrží pouze sílu omezení, která jim neumožňuje objevit více, než objevují nyní.  

Síla omezení působí na nádoby a Světlo, které v nich může být odhaleno. Působí na všechno. Otázkou je: Co tato síla ovlivňuje? Má vliv na střed stvořené bytosti nebo jeho limity? Jinými slovy, na co působím při restrikci – na své přání přijímat nebo na Světlo? 

Samozřejmě, ovlivňují své přání. Nikdy nemám vliv na Světlo. 

Omezím přání přijímat a udržuji ho. Díky tomu na nic „neskočí“. Tak omezím sám sebe, abych Světlo získal jen tímto způsobem. Je to tím, že vím, že na více nemám sílu, takže neustále „udržuji hranice,“ udržuji své ego v neutrálním stavu.

To je fáze neživá: Ego se stále vyvíjí, a já jej neustále držím na té samé neživé úrovni. Vlastně to je ohromná pozitivní práce, která se odehrává v různých formách. Svou povahou však patří k neživé úrovni: Sám své přání umisťuji do režimu neživého, kde mé přání zůstává stejné.

Uvnitř tohoto přání pracuji ve vztahu ke Stvořiteli. Co mohu dělat? Uvnitř Něj se anulovat.  Tak mohu být ve Stvořiteli a splynout s Ním, mohu v Něm být obsažen, což je atribut úrovně neživé. Nedovolím sám sobě nic, kromě sebe-anulování. Představte si, že jste uvnitř ohromné síly, a nemáte jinou možnost, než tuto, jak se jí můžete držet. 

Na druhou stranu mě toto připravuje pro další, vegetativní úroveň. Je tomu tak tím, že uvnitř mě dochází k neustálým změnám, které narůstají až do páté fáze neživé úrovně. Mohli bychom si myslet, co kdybych se namísto malého oblázku stal velkým vzácným drahokamem? To ale zatím není vše: Změny, kterými jsem prošel, mě naučili, co znamená růst. Vzestup ve fázích neživé úrovně uvnitř mě zrodil rozum, neboť jsem měl možnost věci porovnávat a přivyknout si na konkrétní fakt nestability. 

Své narůstající potěšení jsem čas od času omezil, ale v tu samou chvíli jsem následoval změny, dokud jsem nepochopil, že se opravdu mohu změnit, a posunul jsem se dále na úroveň vegetativní. 

Tak mluvíme o kvalitativním vývoji a nikoli o kvantitativním: Na konci neživé úrovně, v jeho poslední, čtvrté fázi, již ze zkušenosti chápu, že se dokáži sám změnit, vědomě a cíleně. Tak se zrodí příležitost, posunout se z poslední úrovně neživé fáze do vegetativní. V tomto místě se vytváří počáteční bod, změnou v přání.

Každá taková změna pochází ze Stvořitele ve formě obnovující síly. Nikdy bych úvodní podmínky pro růst nenašel uvnitř sebe. Proto, Stvořitel mě nejenže rozvíjí; vkládá do mě Svou sílu tvoření tak, že se Mu budu podobat. Výsledkem tohoto vývoje se ve stvoření staneme my a Stvořitel partnery. Jeho cílem není zvětšit přání přijímat, tím že by jej prováděl řadou změn, ale spíše, aby mě naučil Svému umění. A co více, učí mě kvalitativním způsobem. 

Tak díky všemu, čím procházíme, dosáhneme Jeho činů podle pravidla: „Podle Tvých činů Tě poznáme.”
[83418]
Ze 4. části denní lekce kabaly 17/7/2012, „Úvod ke knize Zohar“

Budování prostředí pro každého

Dr. Michael Laitman

Neexistuje žádný plán nebo přesný časový rámec pro náš vývoj, porozumění, přesvědčení, analýzy a sebe-korekce, takový,  abychom se z egoistů stali altruisté, prostoupeni láskou a starostí jeden o druhého. Nečekejte na nějakou dobu nebo změnu generací, protože ke změnám může dojít v naší generaci. Vše závisí na připravenosti člověka a velikosti jeho touhy po změně.

Jak jsme se dozvěděli ze studií svobodné vůle, naše touha zcela závisí na našem prostředí. Musíme pracovat společně. Člověk nemůže pracovat sám za sebe a sám sebe o něčem přesvědčit, to nikdy nepřinese jakékoli pozitivní výsledky. Musíme vytvořit prostředí, společnost, která nás bude ovlivňovat, a pak se všichni změní. Takže jděte do toho a vybudujte toto velké prostředí pro každého z nás! S pomocí tohoto prostředí se přesvědčíme o nutnosti této cesty a budeme si přát rychle se změnit a propojit se prostřednictvím vzájemné záruky.

V důsledku toho nás bude prostředí ovlivňovat s takovou intenzitou, že změny se projeví ohromnou rychlostí. Konec konců, tyto změny nejsou závislé na našem časovém rámci.

Neživá, vegetativní a živočišná úroveň přírody se vyvíjela v průběhu miliard let. Je to proces vývoje egoismu. Neneseme odpovědnost za tento proces; jen ho uskutečňujeme více a více v souladu s naším růstem.

Nicméně, právě teď je intenzita a rychlost vývoje v našich rukou. Vše záleží na prostředí, které mohu uměle vystavět, neustále zlepšovat tak, že se stane větší a silnější ve svém vlivu na mně. Zde potřebuji umělce, vědce, sociology a psychology. Musím použít všechno, co v lidstvu existuje s cílem vytvořit intenzivní a efektivní vliv. Pak budeme prožívat šťastný život v této generaci a uvidíme to dobré, které necháváme pro naše děti.

Pokud bychom dělili lidské touhy v tomto kontextu, můžeme říci, že se rozdělují na dvě části: individuální touhy, které se vztahují k člověku osobně, a společenské touhy. Člověk by měl omezit své individuální touhy do bodu, který mu umožňuje vést normální život. Člověk by však měl rozvíjet své společenská touhy co možná nejvíce, a to od malého okruhu přátel, následně rozšiřovaného, dokud mu vliv prostředí nepomůže rozvinout se na úroveň dobrých vztahů, odpovědnosti, zájmu, vzájemné záruky a lásky k celému světu.

Člověk musí pochopit, že opuštěním svého egoismus a stále větším zájmem o budování vzájemných vztahů s širším okruhem lidstva, získává větší moudrost a hlubší pocity. Obsáhne všechny uvnitř a tak cítí celou realitu a celou přírodu. Tímto způsobem pro sebe otevírá novou realitu, svět, ve kterém žije tím, že vystupuje sám ze sebe a vnímá každého. To představuje život na lidské úrovni, který pro nás příroda připravila. Prostřednictvím tohoto se správně realizujeme v tomto světě.
[75203]
Z KabTV „Nový život“ episoda 11, 9/1/2012

Oceán nekonečné moudrosti

Dr. Michael LaitmanOtázka: Chápu, jak se vyvíjí děti. Ale kdo ví, jaké geny jsou v lidské společnnosti? Nikdo nikdy neviděl, jak se vyvíjí, natož aby byl schopen posbírat data a tvrdit, jak se bude vyvíjet dále. Lidstvo je naším jediným dítětem a tohle je způsob, jak roste.  

Odpověď: Můžeme analyzovat a přezkoumávat minulost, studovat vývoje ve filozofii, sociologii a psychologii a to nám umožňuje vypátrat konsistenci procesu a jeho příčiny. Nevidíme naše vyhlídky příliš jasně, ale soudě podle našeho stávajícího stavu, jsme stále schopni vydedukovat, kam nás dovede. Jako se vším, vyvozujeme budoucnost z minulosti.

Příroda si vyžaduje, abychom dodržovali její zákony. Příroda je celkový organismus, který se skládá z neživé, vegetativní, živé a lidské úrovně vývoje. Každý projde tímto vývojem. Nejdříve to byla Země, následována královstvím rostlin, pak zvířat a nakonec lidmi.  

Tento vývoj začal Velkým třeskem a pokračuje cestou k většímu sjednocení.  V každém případě, sjednocení různých částí vede k vytvoření stále složitějších a jedinečných organismů, obojí jak co do kvantity, tak i kvality. 

Zpočátku tu byla jen neživá hmota, ale pak její části začaly najednou růst, získávaje jakýsi život, svůj vlastní rozvoj. Vývoj pak dosáhl úrovně živé, na které se zvířata vyvíjí více individuálně. Živá úroveň je následována člověkem. To jsou výsledky vývoje přírody.  

Většinou má tento vývoj své vlastní zákony, které můžeme pozorovat, když se podíváme do minulosti. Otázkou však zůstává, rozumíme jim? Zdá se, že nikoli, ale to neznamená, že neexistují.

Jako vědec, studuji přírodu a způsob, jakým se rozvíjí, jakým rozvíjí mě, coby její součást. Dokonce i se všemi našimi vědeěckými vymoženostmi, člověk nikdy nebude nad přírodou. 

Existujeme v určitě uzavřené sféře, kterou nazýváme „vesmír“, zkoumáme, kde se nacházíme a druhy zákonů, které tu panují, uvnitř této sféry. Tato sféra je nekonečná, bezmezná a naplněná nekonečnou moudrostí. A vše co děláme my, je, že seškrabujeme drobky této moudrosti: A to je to, na čem je založena celá naše věda.  

Nezkoumáme nic jiného, než přírodu, a uvnitř této sféry se můžeme naučit také něco o sobě. Vidíme, že nejsme schopni převzít kontrolu nad svými životy, a k tomu nepochybně musíme zkoumat zákony přírody. Je dobře, že nás nepříjemnosti postrkují k tomu dosáhnout Přírody; minimálně je to motivace k tomu, abychom zlepšili naše životy. 
[66061]
Z programu KabTV’s “Nový život” Epizoda 1, 17/12/2011

Je těžké být člověkem….

Dr. Michael LaitmanKniha Zohar, kapitolaBeresheet (Genesis),” článek 119: Světla Davidovy líčí zobrazení do stupňů od Chazehu Malchut a níže, kde není tváře člověka. Tj. stupně od Chazehu a dále rostou a jsou obsaženy v Davidově  Malchut, která je tváří člověka od Chazehu a výše.

Zobrazení znamená úroveň nějakého stupně. Líčení je jako páření, protože v Zivugu, stupně vyjdou ve správném zobrazení podle kvality toho Zivugu, aby napravili zobrazení všech těch, kteří jsou obsaženi ve tváři člověka, ve vnitřním zobrazení. 

Uvnitř stvoření jsou čtyři typy přání: neživé, vegetativní, živé a lidské. Rozvíjejí se krok za krokem, protože záměrem Stvořitele je přivést stvoření těmito úrovněmi neživého, vegetativního a živého do takového stupně svého vývoje, že si bude přát být lidským. Stvoření se nestává lidským přirozeně, jak by příroda či stvořitel to tak mohli udělat. Ne, obraz člověka je odhalen v tomto stvoření pouze jako výsledek počátečního porozumění, chápání, přání, úsilí a proseb – vše pramení z něj. Pouze tak k tomu dochází! 

To je důvod, proč je vývoj postupný. Kousek po kousku, během deseti tisíc let za našeho vývoje historií, na všech našich předcházejících a těch nejvzdálenějších stupních, jsme v průběhu, potencionálně, „zaseli“ vnitřní kvality vnímání, takže dnes, v naší generaci, by se probudili a pomohli nám si uvědomit jejich účel. Vskutku, na lidské úrovni pro sebe musíme rozluštit formu a způsob, jakým musíme růst, proč tomu musí být tímto způsobem a ne jiným – skutečně vytesat „z kusu mramoru“ něco, co dosud neexistovalo, něco, o čem se nikdo nikde dosud nezmínil a postrádáme tak příklad.

Musím poznat Stvořitele, vytvořit ze sebe, z toho „kusu mramoru“ , podle něho stejnou formu. A Stvořitel se v tomto procesu nezjevuje, protože kdyby se odhalil, bral bych si od něj pouze něco povrchního. Pokud ho však studuji, kopu, abych odhalil vnitřní podstatu, z mých nejniternějších tužeb a napříč hloubkou všech mých úrovní – neživé, vegetativní, živé a lidské. A pak se rozhodnu, zda budu či nebudu podobný Stvořiteli, protože to je úplným opakem toho, co jsem si přál původně. Budovat člověka je velice těžká a pečlivá práce, která si vyžaduje ohromné pozornosti ke každému detailu. Právě to je práce, kterou studujeme ve knize Zohar, v kapitole „Dvě velké osobnosti.“

[65714]
Ze 2. části denní lekce kabaly 8/1/2012, Zohar

Nabitá zpráva

Dr. Michael Laitman

Otázka: V současné době krize dosáhla do všech koutů světa a nikdo nevidí její řešení. Proč nezkoumáme ekonomický systém obdobně jako náš systém výchovy a nenabídneme ho světu?

Odpověď: Jsme schopni zajistit nádherný popis ekonomiky v období poslední nápravy: vyvážená společnost, spotřeba v mezích rozumné nutnosti, ochrana přírody a člověka, výhradní vytváření projektů, které šetří čas a energii ve prospěch lidského zdraví …. To vše je logické a je snadné dát písemně, pokud nepíšete o egoistickém uspokojení, ale základních potřebách, harmonii mezi námi a přírodou.

Ale jak můžeme přejít k této fázi? Jak to můžeme vysvětlit moderním boháčům, kteří jsou v podstatě těmi, kteří rozhodují o osudu světa? Oni manipulují vlády, které zase manipulují s lidmi. Takže, jak jim můžeme prezentovat tento konečný cíl? Jak jim můžeme říci o fázích na cestě k němu? Budou se ptát: „Co pro nás zbude?“ A co jim řekneme jako odpověď?

„Dostanete přesně stejnou částku jako běžná žena v domácnosti, a vaše miliardy budou vráceny na potřeby přírody, aby se napravil nepořádek, který jste způsobili šířící se nadměrnou konzumací ve světě. A dále už si budete užívat vnitřně, duchovně. Více již nebudete „na koni,“ hrdě pochodovat kolem. Dospějete a toto vám již nebude dávat radost. Budete naplněni dosažením vyšší úrovně.“ Naopak, toto vyvolá opovržení.

Budete schopni vysvětlit všechno toto boháči, tak aby byl zlákán představou věčného, dokonalého života, a aby chtěl vstoupit do věčnosti samé přírody, připojit se a odhalit vyšší úrovně existence v ní? … „Budeš tam žít jako respektovaný boháč. Dokonce, i když tvé živé tělo zemře, ve skutečnosti není tebou. Nakonec se staneš člověkem v pravém, duchovním smyslu …. “

To funguje jen pro ušlechtilé jednotlivce, ale ostatní to možná pochopí v zápěti. To je důvod, proč dnes šíříme sílu vzájemné záruky pro celý svět a neadresujeme boháče, ale lidi. „Je pro nás prospěšné dostat se blíže k sobě a tak bude život lepší.“ Do té doby, s výhledem do budoucnosti, budeme aplikovat světlo do lidí, sílu jednoty. Jakmile budou naplněni touto silou, začnou rozumět víc a souhlasit s námi, vidět skutečný přínos ve vzájemné záruce. Takto postupují.

Cesta k srdci není skrze mysl. Mysl to nedokáže pojmout, protože úroveň mysli odpovídá úrovni touhy, které slouží. Mysl se nikdy nemůže povznést nad touhou. Oklamáni iluzí se můžeme z vrchu dívat na naše živočišné tělo, ale mysl se nám zdá jako vrchol stvoření. Jenže ve skutečnosti je naše mysl dokonce nižší, než je živočišná touha, jejímž je pouhým služebníkem.

Proto jediná šance, kterou máme, je změna touhy lidí, která se může změnit pouze pod vlivem světla. To je to, co jim musíme poskytnout. Vaše logické závěry samy o sobě nepomůžou. Lidé nebudou rozumět a budou si myslet, že jste prostě idiot, nebo mystik, nebo v nejlepším případě, skvělý člověk snící o míru a lásce na naší planetě.

Existuje jen jedno řešení: spojit se mezi sebou a dát lidem sílu jednoty. Jen to je pozvedne na novou úroveň porozumění, vnímání a souhlasu s námi. Navíc, později, až budou souhlasit, uvidí, že to stojí za to nás následovat, protože nemohou pochopit naši zprávu v plném rozsahu. Tím, že získají sílu jednoty, se pozvednou na úroveň, kdy bude jasné, že se nás musí držet, jak je psáno v Tóře: Budou se „chytat našich šatů“, což znamená, oděvu, externích nádob, a řeknou: „Vezměte nás tam!“

Samozřejmě, máte pravdu v tom, že musíme mluvit i o ekonomice, výchově a světu budoucnosti tak, abychom neodradili lidi v počáteční fázi. Ale nejdůležitější je přenést sílu jednoty k nim. To je šíření. V úvodu Panim Meirot UMasbirot, Baal HaSulam píše, že když se synové Izraele naplní touto silou jednoty, rozlije se od nich všem ostatním. Musíme být připraveni přijmout tuto sílu a pak se skutečně přelije k lidem, kteří budou přístupní vlivu světla Hassadim, odevzdávajíc se mu z celého srdce.
[56659]
Z lekce 24.10.2011

Jak pomáháme světu

Dr. Michael LaitmanOtázka: Člověk využívával prostředí pro svůj prospěch. Dokonce ikdyž mluvíme o sociální spravedlnosti, mnozí to vidí jako příležitost si pro sebe něco urvat.…

Odpověď: Proto vzdělání musí přijít před čímkoli jiným, jako první nezbytná podmínka. Člověk musí být jinak vychován, a měl by se učit o systému, ve kterém žije. 

Například, máme povědomí o realitě našeho světa. Vím co je to banka, jak pracuje, co to je zdravotní středisko; vím o důchodových fondech, sociálním zabezpečení, cestách, semaforech, policii a vládě. Ale to vše dítě zatím nezná, a tak ho učíme jak žít v tomto světě.

Přesně stejným způsobem, musíme nyní naučit lidstvo, jak žít v novém, propojeném světě. Egoistické mechanismy přestanou postupně fungovat. Brzy uvidíme, že síla přijímání (dostávání) k ničemu nevede. Vidíme, že dokonce i lidé, kteří mají dostatek peněz neví, co se s ekonomikou stane v blízké budoucnosti. Brzy zjistí, že mají velkou moc, ale nemohou nic udělat. Vše zaniká, vše je ztraceno, vše se hroutí, rozpadá se a přestává fungovat. Žádný systém nebude fungovat kromě systému dávání, který musíme vytvořit.

Otázka: To se může stát za rok, možná dva, ale problémy mám teď….

Odpověď: Tak začněte jednat nyní. Chcete mít dobrý život? Zaplaťte za něj odevzdáním, dáváním druhým. To je vaše práce, která se nazývá „práce stvořitele.“ Uvidíme, že se svět nebude schopen udržet používáním egoismu, ale jen silou odevzdání, dávání. Pokud dávám druhým, společnosti, budu schopen od společnosti získat jídlo, oblečení a ostatní nezbytnosti. Nestane se to však, pokud nebudu dávat. Je to proto, že nový svět ovládá altruistická síla.

Otázka: Jak se lidé posunou k novému přístupu?

Odpověď: Ranami. Byl to faraon, který přinesl děti Israele ke Stvořiteli. Haman způsobil, že židé nakonec unikli z Babylonského vyhnanství a navrátili se do země Israelské, a Král ho podporoval. Není možné postupovat, pokud nám ego není odhaleno coby síla zla, coby náš nepřítel.

Nakonec přírodní rány a pozitivní vliv z naší strany, koloběh toho, přinese změnu. Lidé se nemohou hned změnit a souhlasit s námi. Jejich přání je opačné dávání. Princip „lásky k bližnímu“ se jim zdá dětinský. Zatím nechápou, že je to základ všeho, že to je náprava duše. Zlo jejich egoismu jim zatím není zjevné.

Budou to schopni pocítit až po mnoha ranách, dokud faraón nakonec nepřizná: „Jsem hříšný a Stvořitel je spravedlivý.“ Dřív si to nemyslel. Pak ale zjistíš, že je to všechno kvůli tobě, protože ty jsi prohnilý, ne okolní příroda nebo soused, či kdokoli jiný. Pak budeš cítit potřebu napravit se a ta přijde. Při svém hledání po metodě najdeš nás a požádáš nás, abychom tě učili.

My však nechceme, abys trpěl, proto šíříme tuto metodu předem, ačkoli to v tobě podněcuje nenávist. Tak pomáháme světu. 
[56040]
Z 5. části denní lekce kabaly 28/09/2011, „Národ“

Příroda netoleruje nerovnováhu

Dr. Michael LaitmanPřibližujeme se  rovnováze s přírodou. Snaží se uvést všechny své části do rovnováhy. Srovnávají se teplotní rozdíly, vítr srovnává rozdíly v tlaku vzduchu, hozený objekt padá směrem k místu, kde dosáhne rovnováhy silou gravitace. Tento proces je zaměřen na rovnovážný stav kdekoli a v jakémkoli ohledu. V jakékoli oblasti, ať už je to chemie, fyzika, biologie atd.., vše je založeno na tomto principu. Vše směřuje k rovnováze, úlevě od tlaku. Vše se podřizuje zákonu entropie. Příroda si přeje se uklidnit. Rozdíly a výkyvy netoleruje v žádných parametrech.

Nakonec vše dosáhne rovnováhy. A nyní zákon přírody vyžaduje rovnováhu v lidské společnosti. Vidíme výbuchy a  nepokoje, což je cesta přírody, která vyžaduje rovnováhu. Neživé, rostliné a živé úrovně už byly na tahu a nyní je na řadě člověk. Uvnitř nás se objevuje touha po rovnováze, avšak být mezi sebou v rovnováze znamená být „jako jeden muž s jedním srdcem.“ Každý můžeme být jiný, ale je tu jedno kritérium: Jsme zavázáni se mezi sebou vzájemně podporovat. 

A ohledně toho se nedá nic dělat: Ať už to chceme či nikoli, příroda vyhraje, protože je to ohromná síla. 

Vystává otázka: Proč nezmizíme jako mamuti a dinosauři? Proč zkrátka neopustíme scénu jako část, která tam nepasuje? Vždyť náš nesoulad s přírodou je mnohem větší, než ten vymizelých dinosaurů. Nicméně, na rozdíl od nich, máme úkol, předurčení, cíl: Musíme se napravit a změnit naši původní povahu. Oni toho nebyly schopní a tak vymizely přirozeně v průběhu evoluce, zatímco my jsme povini uvést se do rovnováhy se stávající fází vývoje. 

To je důvod, proč jsme přešli do stádií, kde náš nedostatek harmonie s přírodou se projeví v těch nejzávažnějších formách, nepovede však k úplnému vyhubení. 90% světa může zmizet, ale někteří lidé i přesto zůstanou, aby změnili lidskou povahu a dosáhli nezbytné rovnováhy. 

To je cíl a není jiné cesty. 
Z 5. části denní lekce kabaly 29/08/2011, “Národ”
[52967]

Jak funguje informační gen (Rešimo)?

Dr. Michael Laitman

Informační gen (rešimо) – to je forma stavů, která dříve existovala, ve které existovalo naplnění, světlo uvnitř přání. 

Nosí v sobě informaci o všech clonách a všech součástech, které se u světla a u přání nacházely: NARANCHAJ a HAVAJAH, přímé a odražené světlo, stupně do výšky a do šířky.

Toto vše jakoby je uschováno „v paměti“ – a není realizováno. Toto se nazývá „rešimo“.

Dostávám nějaká data z archivu, jakoby z počítače, před tím než je dostanu na obrazovku a než se z toho stane reálný obrázek pomocí elektrických sil a celého zařízení – tomu se také říká „rešimo“. Ale uvnitř tohoto informačního genu jsou už všechna data, celá informace – chybí pouze síly, aby ho mohly realizovat.

Například já nemám takové síly, nebo i mám, ale zatím jsem je nerealizoval. Takže v rešimo jsou všechny detaily a podrobnosti, ale pouze potencionálně.

[#36953]

Z lekce „Učení Deseti Sefirot“, 03.03.2011

Nechť Světlo pracuje!

Dr. Michael LaitmanOtázka: K odhalení vyšší síly je zapotřebí vyjít z našeho nitra, z nitra našeho egoismu. Děláme to pro sebe, abychom získali věčné potěšení. Není to tím nejegoističtějším, co vůbec může být?

Odpověď: To je pravda! Přirozeně, všechna naše jednání jsou čistě egoistická. Nezáleží na tom, jak moc si nalhávám, že se chci s ostatními spojit, dosáhnout lásky k bližnímu, to vše je jen pro mé osobní potěšení.

Avšak uprostřed se děje něco výjimečného, něco, čeho si nejsme vědomí. Když dráždíme jeden druhého: „Sjednoťme se! Zpívejme a tančeme! Studujme společně!“ probouzíme vyšší sílu. Ovlivňuje nás a mění dokonce i bez našeho záměru. To je navýváno „Segula“, „zázračná vlastnost“ vyššího Světla.

A pak najednou cítím: “Skutečně? Opravdu se chci změnit? Proč tak najednou? Neblázním? Odevzdávat? Skutečně milovat? Myslet na druhé? Co se pak stane se mnou?”

Najednou začnu cítit, že myslet na ostatní se pro mě stává důležitější. Zatím se v této vlastnosti nenalézám, ale začínám toužit po tom, aby tomu tak bylo. Předtím než zamítnu byť jen tuto myšlenku, postupně dojcházím do stavu, kdy si opravdu přeji dosáhnout kvality odevzdání a lásky k bližnímu.

Proč tak najednou? Je to proto, že mě ovlivňuje Světlo. To je nazváno zázrakem, na který odkazujeme jako: “Světlo, které přichází, napravuje. ” To samé Světlo, které nás stvořilo k tomu, abychom přemýšleli jen o sobě, nás změní. A to je zázrak “zázrak vyjití z Egypta.”

Když k tomu dojde, cítíme, že se něco změnilo, něco uvnitř nás přecvaklo. To změní celé mé základy, můj přístup k světu, můj pohled na svět a lidstvo a mé myšlenky o komkoli. Najednou se stanu svým absolutním opakem. 

To je akt stvoření, Stvořitelův čin. Stvořitelovi činy vidíme v pocítění naší vnitřní revoluce. A to je důvod, proč celý tento proces, který prožíváme, je označován jako práce Stvořitele. Vždyť my pouze vyvoláváme tento čin a Stvořitel jej uskutečňuje.

Takže nemějte obavy, buďte otevření: Opravdu nechceme nic jiného, než dostávat potěšení a myslet na sebe, a stále jsme uvnitř všichni egoisté, bez ohledu na to, jak krásná slova používáme. Avšak Světlo přichází a mění nás podle našich činů při studiu, šíření a sjednocování.

Nechť Světlo pracuje!
[36809]
Z 1. lekce, Metzoke Dragot Congress 2/24/2011

Strana 1 z 41234