Category Archives: Ekonomika a peníze

Až bude vykácen poslední strom

„Až bude vykácen poslední strom,
až bude otrávena poslední řeka,
až bude chycen poslední pták,
teprve potom pochopíme, že peníze se nedají jíst.“

Indiánská moudrost

Otázka: Bude to až tehdy, když to opravdu nastane? Ne před tím? (Pokračování textu…)

Nejčastější stereotypy a mýty o kabale 4

Mýtus 4:
Využívání znalostí kabaly pomáhá v byznysu.

Odpověď: Pokud studujete pravou kabalu z těch zdrojů, které provází lidstvo už tisíce let, nezískáte recept na to, jak uspět v každodenním životě pomocí sobeckých vlastností a tužeb.

Kabala neslibuje člověku žádnou lákavou perspektivu v jeho každodenní sobecké existenci, kdy chce získat co nejlepší práci, „výnosné“ postavení, co nejvýhodněji se oženit nebo vdát, co nejdříve zbohatnout, začít vládnout. Nezaručuje ani dobré zdraví. Jedním slovem, díky svému zapojení do kabaly nezískáte egoistická naplnění. (Pokračování textu…)

Co je skrytým motivem za slibem G7 poskytnout vakcíny proti covidu chudým zemím?

Na závěr nedávného summitu skupiny G7 ve Velké Británii se účastníci zavázali věnovat jednu miliardu vakcín proti covidu chudým zemím. Podle BBC je toto velký krok k imunizaci celého světa. Britský premiér Boris Johnson, jehož země předsedala tomuto summitu, konstatoval: „Svět od nás očekává, že odmítneme některé sobecké a nacionalistické postoje, které provázely počáteční globální reakci na pandemii, a že veškerou diplomatickou, ekonomickou a vědeckou energii nasměrujeme k tomu, abychom covid nadobro porazili“.

(Pokračování textu…)

Rok 2021- konec epochy otroctví

Když se po roční karanténě ekonomika konečně začala otevírat, objevil se nový jev: podniky nemohly navzdory vysoké míře nezaměstnanosti získat požadovaný počet pracovníků pro obnovení výroby.

Předpokládalo se, že ti, kteří přišli o práci kvůli epidemii koronaviru, budou spěšně hledat jakoukoli příležitost k nalezení práce a s pracovníky nebude problém.

(Pokračování textu…)

Naše odpověď Číně

Čína si podmaňuje svět tak, jak si jej ještě nepodmanil nikdo jiný. Měli bychom se této expanze bát? Co s sebou nese a k čemu to povede?

(Pokračování textu…)

Jak se zbavit strachu

Nedočkavě se dožadujeme konce pandemie koronaviru místo toho, abychom se z ní již nyní poučili. V důsledku toho se mohou vyskytnout doprovodné jevy, které nebudou méně destruktivní než ona sama.

Čím déle s námi koronavirus zůstane, tím více se jeho účinky odrazí v různých oblastech života. Ohroženo je nejen zdraví a ekonomika, ale také náš psychický a duševní stav. Syndrom strachu a úzkosti dnes nezachvacuje jen tradičně zranitelnější část populace, nýbrž značné množství obyvatel včetně dětí a mládeže. (Pokračování textu…)

Znovunalezení podnikatelského soukolí

Globální ekonomika potřebuje jednotku intenzivní péče. A stejně jako doposud není dostupný žádný lék, který by se s koronavirem vypořádal nebo bránil v jeho šíření, tak není po ruce ani léčebná kůra na nejisté zdraví podnikání a průmyslu. Stoupající nezaměstnanost a předtucha ekonomické prognózy představují pro Ameriku a zbytek světa velké výzvy.

(Pokračování textu…)

Kdo se bojí vysoké nezaměstnanosti?

Po krizi se do práce nevracíme tak, jak to bylo obvyklé dříve. V Číně je zpátky znečištění ovzduší, protože továrny opět běží na plné obrátky, zákazníci se však do doby před koronavirem nevrátí. Ameriku čekají bankroty a vyšší daně, říká Larry Fink z BlackRocku, největšího správce aktiv na světě. Podle agentury Reuters také Evropa pravděpodobně zvýší daně, aby pokryla své „granty na obnovu po koronaviru“, a světový trh s luxusním zbožím „směřuje k poklesu o 18 procent,“ píše South China Morning Post.

(Pokračování textu…)

Přineslo naše pracovní vytížení prospěch?

Otázka: Nyní prožíváme velmi zajímavý okamžik, kdy se téměř celý svět snaží vrátit ke starému životu. Lidé doufají, že všechno bude jako předtím a že se život nějak zlepší. Současně však Mezinárodní organizace práce předpovídá, že jeden a půl miliardy lidí i více zůstane zcela bez práce.

Doufáme, že jim stát poskytne nezbytnou sociální podporu. Otázkou však je, jak bude moci tak obrovské množství lidí existovat bez práce, na kterou jsou zvyklí? Co budou dělat? Jak člověk může realizovat své lidské kvality, když je bez práce, nic nepožaduje a není ničím uspokojován? (Pokračování textu…)

Otroci 21. století

Otázka: Do vědecko-technické revoluce v 19. století pracovali lidé šestnáct až osmnáct hodin denně, a to proto, aby se vůbec uživili. Byla by bez této revoluce reálná představa, že by mohli pracovat pouze dvě až tři hodiny a měli vše, co je třeba?

Odpověď: Neříkám, že jsem proti rozvoji technologií, moderních věd a techniky. Říkám, že to, co člověk vytvoří, se mění v to, co ho ovládá. Z pána se mění na otroka. Podívejte se, co teď dělají naše banky a finanční instituce. Zotročují člověka. On by nemusel tolik pracovat.

(Pokračování textu…)