Category Archives: Egoismus

Štěstí z nás dělá egoisty

Názor: Štěstí a pozitivní emoce se zdají být absolutním blahem. Ale být šťastní, znamená že jsme lépe připraveni urážet ostatní.
Štěstí má své temné strany, jednou z nichž je – rozvijí egoizmus, oslabuje schopnost vcítit se, potlačuje rozvoj sociálních vztahů.
Komentář: Kabala si uvědomuje, že naše přirozenost – egoismus, vysvětluje, že pouze rozvojem aspirací k cíli, můžeme dosáhnout štěstí.
Přičemž bez dosažení cíle, a pouze ve snaze dosáhnout jí. Vždyť jakmile něčeho dosáhneme, tím se naplňujeme a přestává to pro nás být důležité. Z tohoto důvodu, je dosažení absolutního štěstí – v usilování, nikoliv v dosažení.
[#178883]

Program života, část 2

Konec nevědomého vývoje

Otázka: Jaký je rozdíl mezi vědomým a nevědomým vývojem?

Odpověď: Celou dobu jsme se vyvíjeli nevědomě, pod negativním tlakem, který na nás byl zezadu vyvíjen. Příroda nás nutila pokračovat a tlačila nás do zad tím, že nám posílala různá neštěstí, nenaplněné touhy a vjem neustálého nedostatku.

Už je to dlouho, co jsme ztratili naději, že se v budoucnosti dočkáme dobrých věcí. Přesto však tlak zezadu je tak ohromný, že nás nutí pohybovat se kupředu. Ať už se díváme dopředu nebo se ohlížíme zpět, vidíme jenom mínusy a předem víme, že zítřek nám nic dobrého nepřinese. Ale doufáme, že zítra bude méně utrpení než dnes. Už to je pro nás dobrá věc.

Taková je tendence současného vývojového stupně. Chápeme, že svět degraduje a potápí se níž a níž, tedy ztrácí své hlavní hodnoty. Není před námi nic, co by nás mohlo rozesmát, a přesto jdeme dál prostě jen proto, že současná situace je neúnosná.

Je to nežádoucí a negativní forma vývoje, která vede pouze k dalšímu zhoršení. Jen se podívej na problémy, které vyvstávají v Evropě, na Dálném a Středním Východě, v Severní a Jižní Americe, Rusku, kdekoliv na světě.

Neexistuje žádná země, v níž by bylo možné schovat se před problémy. Můžeš si být jistý, že brzy na zemském povrchu nebude jediné tiché místo. Klid a mír nebude možný ani na tom nejodlehlejším ostrově v oceánu.

Je jasné, že se pohybujeme zlým směrem. To vysvětluje, proč současná generace nechce mít děti ani rodinu. Jsme stále na začátku tohoto procesu, ale ta tendence je už zřejmá. Vše, co se nám děje, přichází proto, aby nás donutilo poznat, že s tím vším musíme něco udělat.

Kabala nás učí, že pokud odmítáme následovat cíl stvoření dobrovolně, dobrou cestou, budeme muset pokračovat pod nátlakem, tak jako je tomu nyní.

Cíl, který pro nás příroda připravila, je za hranicí našeho vesmíru, nad naší přirozeností. Lidstvo se musí vyvíjet neomezeně, za hranicemi času a prostoru. Naše současná forma existence na povrchu Země je dočasná a velice omezená.

Po určitém stupni vývoje se naše vlastnosti změní. Naše orgány vnímání, díky nimž vnímáme tento materiální svět, budou změněny. Díky těmto novým kvalitám uvidíme jiný obrázek světa: nekonečný svět a my v něm jako ti, kdo mají neomezené možnosti, ať už v čase či prostoru.

Abychom mohli učinit tento přechod od dnešního materiální obrázku k novému, neohraničenému stavu, potřebujeme podstoupit kardinální vnitřní změny.

Pokračování příště…

[167428]

Z besedy č. 623. O novém životě, 08.09.2015

Jednota – je zárukou věčného života

Sobectví se rozrostlo natolik, že nás zcela rozděluje. Člověk již není schopen být v harmonii, v míru ani sám se sebou. Proto se staly tak populární drogy, antidepresiva, každý potřebuje osobního psychologa.
To vše ukazuje na to, že se musíme vrátit k jednotě, protože to je ústředním bodem našeho zdraví.
Všechny nemoci se vyskytují v těle v důsledku nedostatku řádné komunikace mezi jeho orgány, neumožňuje to systémům fungovat ve vzájemné harmonii. V minulých stoletích, lékaři léčili pacienty pravě na tomto principu, pomocí různých způsobů vraceli tělo do harmonického stavu.
Ale za posledních dva nebo tři sta let od počátku technologického pokroku, lidé zapomněli, že harmonie těla – je klíčem k jeho zdraví, a přestali se o to starat.
Moderní medicína bojuje s každým onemocněním samostatně, pro každou nemoc používá speciální chemikálii, namísto vracení těla k harmonické jednotě.
A v této otázce také přijdeme k odhalení zla, pochopíme, že jen spojením mezi sebou dokážeme vyléčit naše těla. Metodika spojení, kterou nabízí kabala, nám zajistí zdraví těla i duše, přátelské rodinné vztahy, naučí nás jak vychovávat děti, jak vybudovat správně fungující společnost a dobrý svět.
A co je nejdůležitější, pocítíme vyšší sílu ukrytou v přírodě, a prostřednictvím vzájemné integrace dosáhneme nového úrovně rozvoje, spojíme se s sílou která nás stvořila jako jedno přání. K tomuto přání se vrátíme, sloučením s vyšší sílou.
Pak lidé nebudou umírat, protože smrt – je důsledek sil separace. Místo smrti, bude člověk cítit vzestup do dalšího úrovně existence. Důsledkem našeho spojení s ostatními, přes nás bude procházet energie, výměna informace, znalosti, a díky této cirkulaci dosáhneme věčného života.
Toho všeho může dosáhnout každý – tady, v tomto životě na tomto světě! Měli bychom se radovat z toho, že máme k dispozici tak unikátní a jedinečnou vědu, odpovídající na všechny naše dotazy a přivádějící nás k dokonalosti. Jsem rád, že na světě už je tolik lidí, kteří jdou cestou odhalení vyšší moci.
[# 163754]
Z předběžné lekce kongresu Guadalajara, Mexiko, 17/07/2015

Skutečná jistota

Otázka: Cožpak není možné dosáhnout stejného harmonického, vyváženého stavu, ke kterému vede studium kabaly pouze na dovolené nebo odpočinkem?
Odpověď: Dokud člověk není dostatečně vyvinutý, může se potom uspokojit jednoduchým výletem nebo dovolenou. Člověk jede do přírody, opouští svoji práci, která je nekonečným závodem, odpojí se od zpráv, a uklidní…
Mluvíme ale o lidech, kteří jsou si vědomi, že se nachází pod vládou nemilostných sobeckých sil. A v takovém případě výlet nepomůže, protože člověk cítí, že není schopen v klidu odpočívat. Nemůže se zbavit myšlenek, že zbytečně uniká jeho prázdný život, který skončí bez jakéhokoliv prospěchu.
Člověk je v zoufalství z toho, že se v tomto životě nemůže seberealizovat. Nemůže ležet v lehátku u bazénu nebo u moře a užívat si. Sobectví v něm září, touha po potěšení ho nenechává v klidu. Nevidí, kde by se mohl naplnit – jeho život je prázdný.
Podle počtu konzumovaných léků a antidepresiv je vidět, že v dnešní době je to velmi běžná nálada. Trpí všichni, ale mnoho z nich už přišli k pochopení, že je nutné opustit tuto slepou uličku.
Zde je tedy možné ukázat člověku, že existuje řešení. Není to žádný uklidňující prostředek, umožňující dočasně ztlumit nátlak sil zla a nechat naše živočišné tělo odpočinout si, jako kočka, která se válí pod sluncem a na nic nemyslí.
Metoda kabaly nám umožňuje odhalit pozitivní sílu přírody a nastolit rovnováhu mezi těmito dvěma silami: negativní a pozitivní, spojit v sobě plus a mínus. Když se plus a mínus dostávají do rovnováhy, objeví se mezi nimi duchovní svět, vyšší dimenze, náš další stav, budoucí svět.
A pak se uvidíme ne v tomto světě, na pláži u moře pod sluncem, obklopené hordou kamenů, rostlin, zvířat, lidí, ale nacházejícími se v poli sil, které řídí náš svět. Pozvedáme se na úroveň těchto sil a tam se nachází zdroj štěstí a naplnění.
[#160582]
Z 477. besedy o novém životě, 18.12.2014

Epidemie osamělosti

Výzkum: Obezita je menší hrozbou pro lidské zdraví než osamělost a izolace od společnosti. Nedostatek integrací do společnosti je vysokým rizikem pro život.

Výzkumníci došli k závěru, že riziko smrti mezi mladými lidmi je více spojeno s osamělostí než s věkem.

V blízké budoucnosti také předpovídají epidemie osamělosti, přičemž tento účinek bude mít vliv i na ty, kteří jsou obklopeni spoustou lidí, ale zároveň se cítí osaměle.

Poznámka: Tento problém se bude prohlubovat, protože svět je stále více nakloněn k vnějším vztahům. Osamělost lidí ukazuje na nesrovnalost našich osobních vztahů s kladnými vazbami v přírodě. Míra této nesrovnalosti vytváří všechno utrpení ve světě.

Nemoc je důsledkem egoismu

Otázka: Proč jsou zapotřebí nemoci a lidské utrpení?
Odpověď: Je to důsledkem nenapravenosti společného egoismu. Dokud existuje v duších, potom budou i napravené duše, nacházející se v plném spojení s nenapravenými, cítit strádání.
Otázka: Dá se nějak pochopit, proč je zapotřebí utrpení pro kabalisty- učí se, jak se pozvednout nad svou živočišnou úrovní. Ale proč to přichází obyčejným lidem?
Odpověď: Všichni se nacházíme v kolektivní závislosti, jsme jediná substance – duše, přání dostávat. Pokud je toto přání „kvůli sobě“- trpíme, pokud je „kvůli Stvořiteli“, to jest je podobné světlu – dostáváme potěšení.
Otázka: Není to drsné, naplňovat nešťastná stvoření utrpeními?
Odpověď: Stvořitel vnímá pouze náš konečný stav. Jeho řízení pochází z nezbytnosti nás přivést k plné nápravě, dokonalosti.

Nikdo nás v Egyptě nedrží!

Z článku “ Stalo se po dlouhé době“ (Kniha „Shamati“ Článek 159): Ale skutečnost je taková, že práce v Egyptě pro ně byla velmi příjemná. Jak je psáno: „A zamíchali se s jinými národy a přijali jejich způsob života.“

Nechceme odejít z Egypta z vlastní vůle. Válčíme s vlastním faraonem (egoizmem) uvnitř sebe.

To znamená, že pokud Israel je pod nadvládou jiných národů, které vládnou nad Israelem, a nemůže se zbavit cizího vlivu, má radost z otrocké práce a nemá přání se osvobodit z otroctví.

Egoizmus vládne nad srdcem a rozumem člověka. Je možné otevřít všechny hranice a přesto nebude chtít odejit z otroctví. Je odevzdán faraonovi více, než všichni ostatní egypťané. Přání odevzdávat, která se dostala pod nadvládu egoizmu, se stávají ještě více mu odevzdanější, než samotné přání dostávat.

Nechce opustit Egypt a odevzdaně pracuje pro faraona. Egoizmus drží člověka pevně a on se stává jeho věrným a velmi oddaným pracovníkem. Vždyť tuto sílu, kterou obdržel pro budoucí práci, a odevzdanost síle dávání teď používá v práci pro egoistické síly.

Nikdo nás nedrží v Egyptě – my jej jen nechceme opouštět. Radujeme se ze svého života s duchovními problémy více, než obyčejný člověk ze svého pozemského života.

[133050]

Z lekce 18.04.2014, článek 159. z knihy „Šamati“, „Stalo se po dlouhé době“

Milostné vztahy a přátelství jsou genetikou

Milostné vztahy a přátelství jsou genetikouPrůzkum: Analýza genotypu provedená vědci Kalifornskou a Harvardskou univerzitou mezi deseti tisíci školáky ukázala, že lidé komunikují, navazují milostné vztahy, kamarádí se, na genetickém úrovni.

Replika: Samozřejmě že všechno ovládá přirozenost, a všechno „lidské“ v nás je nic jiného, než programy, kteří nás ovládají ze „shora“, jako GPS, jako řízení automobilů bez řidičů. Všechen egoizmus, tj. všechna hmota našeho světa je podřízena Vyšší přírodě nebo Stvořiteli.

Jedinou svobodnou volbou člověka v našem světě, jediným projevením vlastní síly je práce nad svým egoizmem zákonami skupiny a jedině tak se člověk dokáže potěšit a splnit smysl existence. Nakolik správně a svobodně člověk použil možnost svého duchovního rozvoje, jedině za tohle je odpovědný před Vyšší přírodou.

Temnota, která byla přitažena Světlem

Dr. Michael LaitmanRabaš Šlavey HaSulam, “Co je když pozřeli hořké byliny a nevyšli, v práci“:

Když člověk, který započne následovat tuto cestu a který chce, aby jeho činy byly pro Nebe, odhalí pravdu, že čím více činů provádí s úmyslem kvůli dávání, a také že je tomu vzdálen, což znamená, že v tom je zvláštní zásluhy v takové práci, že mu je odhalena pravda Shora, a že člověk je činům odevzdání na hony vzdálen.

Náš rozvoj je založen pouze na různých odhaleních, která jsou nepříjemná našemu egu, našemu přání přijímat. Pokaždé se ukáže, že jsme ponořeni do našeho ega a duchovně se nemůžeme rozvíjet.

Jsem ve svém egu ponořený, a Světlo přichází Shora a zvýrazní úroveň ega, na které se nacházím. Výsledkem vnímám ohromné mínus (-), které odráží hloubku (H) mého přání. Do míry, do jaké se cítím špatně, musím rozpoznat, co při tom hodně špatném pocitu musím udělat.  Mohu být za to zlo vděčný, protože jím odhalím, do jaké míry jsem opakem duchovna a dávání. Zlo je odhaleno v mém egu, v mém přání přijímat kvůli přijímání, a pokud toto přání zmizí,  ani nepoznám, že jsem do zla ponořen. Hloubka špatného pocitu je pro mě indexem pravdy; je to to správné znamení.

Takže z tohoto stavu si žádám o přilnutí; chci být nad tím, nad hranicemi Egypta, nad svým egem, nad Machsom (barierou). Tady začnu vytvářet Vracející se Světlo (RL) a realizovat první omezení na celou nižší část (Tzimtzum Aleph – TA).

 

Tak je duchovní Partzuf vytvořen, ze dvou částí; “hlavy’ a “těla.” Protože jsem první omezení uskutečnil, mám už „tělo.“ Později bych mohl být schopen jeho část pozvednout a spojit ji s „hlavou“ a to už by byl skutečný Partzuf nad Machsomem.

Tak, prostřednictvím stádií Ibur (těhotenství), Yenika (kojení), a Mochin (myšlení), přeměním všechny “roztříštěné nádoby” zespodu nahoru.

Už začínáme cítit, že to je praktická práce, kterou můžeme provést. Neměli bychom zapomenout, že vše dělá Světlo, které napravuje (Obklopující Světlo – Ohr Makif – OM), a že jej můžeme vyvolat pouze spojením mezi námi.

 

 

 

Vlastně všechno, co jsme se naučili a o čem jsme četli, lze dát dohromady do jednoho jednoduše proveditelného obrázku Deseti Sefirot, a můžeme vidět, že celý svět, všechny naše stavy, jsou zamýšleny k tomu, aby nás k tomu vybavily správným duchovním vzorem v každém momentu.

Doufejme, že stav, který tvoříme zanechá v každém z nás jasný vzorec. Vnímání světa, můj přístup ke každému, mé pocity, vše, čemu chci porozumět a cítit, musí projít tímto schématem. Pak budeme schopni správně vyřešit všechny problémy, které přichází od Stvořitele, od Světla, tím, že budeme správně odpovídat a podporovat Ho, a dovolíme Mu odhalit správné činy.

Otázka: Jak vlastně můžeme Stvořiteli poděkovat za všechny špatné stavy?

Odpověď: Pravdou je, že lhaní nám tu nepomůže; nemůžete brečet a upřímně políbit hůl, která vás bije. Pokud však cítíte, že hůl bije váš zlý sklon, když se s ním nechcete ztotožnit, ale s dobrým sklonem, tak pak už vidíte rozdíly v určitém sklonu ke Stvořiteli.

Jen díky Obklopujícímu Světlu cítíme, že jsme špatní. Před padesáti lety si každý ještě myslel, že před námi leží jasná budoucnost a prosperita. Pak začal být zjevný globální trend úpadku a začali jsme se nořit do tmy. Člověk s bodem v srdci (•) také vstupuje do zla, temnota k němu přichází Světlem, které napravuje. Ve stejné chvíli však Světlo rozjasní bod v srdci, takže zlo člověka vrhá dolů, zatímco bod roste výše a výše.

Potřebujeme následující vnitřní rozdělení:

1. Bod v srdci,

2. Zlo v nás.

Pouze poté rozpoznám, s kým se ztotožňuji.

Otázka: Jak se zbavit myšlenek na odměnu, které vyrušují, na dar, který mi Stvořitel dá za mou práci?

Odpověď: Musíte s těmito myšlenkami neustále bojovat, abyste stoupali bez toho, aniž byste cokoli chtěli a pouze jste opakovaně rozpoznali bod v srdci. Tato hra na  „ping pong“ pokračuje, dokud Světlo, které napravuje, nepřijde prostřednictvím skupiny a nevezme vás do další úrovně.

Pak přijde silnější Světlo a opět ve vás rozkryje výsledky roztříštění. Je to způsobeno tím, že jsme kdysi byli spojení a pak Stvořitel, který stvoření mezi námi vytvořil, jej rozbil. Nyní se musíme účastnit nápravy, probudit se a vyvolat Ho. Pak přijde Světlo a udělá všechnu práci.

[104549] Ze 3. části denní lekce kabaly 4/4/2013, Rabašovy spisy

Virtuální odevzdání

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co nutí člověka vyjít ze stavu Bina, z Hafetz Chesed?

Odpověď: Nikdy neopouštíme stav Bina, nebo Hafetz Chesed, ale pouze k němu přidáváme. V duchovnu nikdy neztrácíme svůj stav, ale vždy stoupáme výš po žebříku. Pokud zůstanu ve stavu Hafetz Chesed, „odevzdávat pro odevzdávání,“ upadnu do záměru „s cílem přijímat“ pro sebe. „Odevzdávat s cílem odevzdávat“ je minimální úroveň, na které musím být.

Stavím vyšší stavy „Hafetz Chesed“ nad ním, se stále větší tloušťkou (Aviut) touhy až do nekonečného stavu odevzdávat pro odevzdání. Začínám oblékat další odevzdání na tomto stavu Hafetz Chesed, ve kterém nic nepotřebuji, a jsem rád, že žiji v lese, dokonce i bez košile a nemám nic na starosti.

Ve stavu Hafetz Chesed neodevzdávám žádným způsobem. Toto se nazývá „odevzdávat s cílem odevzdávat“, ale nemám nic co bych odevzdával. Je to, jako bych takto odevzdával, tím, že se vzdávám svého ega, což mě dělá tím, kdo odevzdává. Je to jako matka, která žádá dítě „udělej mi laskavost, přestaň dělat tolik hluku.“ Nedělá nic užitečného, nedává nic ostatním, jen se uklidní. To znamená, že dělá své matce laskavost.

To je stav Hafetz Chesed, což znamená, že si přestávám hrát s mým egoismem, nechci ho, chci zůstat úplně nahý, a úplně se odevzdat své matce tím, že poslouchám všechno, co říká. Nedělám zatím nic dobrého, jak ode mě může očekávat, ale už jsem přestal dělat špatné věci, jak žádala. Toto se nazývá „odevzdání s cílem odevzdávat.“

V celku, nemám jí co dát, kromě „virtuálního“ potěšení. Přestal jsem dělat hluk, rozbíjet věci, křičet a divočit, a to je vše. To znamená, že jsem dosáhl stavu Hafetz Chesed, který je možný pouze v horní části minimální tloušťky touhy do Ein Sof (nekonečno).

Ale nad tím už začínám dostávat pro odevzdávání, dělat něco, po čem matka touží: pomoci jí s domácími pracemi. To je již nad odevzdáním pro odevzdání, to je skutečné odevzdání.
[104666]
Z 3. části denní lekce kabaly 8/04/13, Studium deseti Sefirot