Category Archives: Egoismus

Skutečná jistota

Otázka: Je možné dosáhnout stejného harmonického, vyváženého stavu, ke kterému vede studium kabaly, také na dovolené nebo odpočinkem?
Odpověď: Dokud člověk není dostatečně vyvinutý, může se uspokojit i jednoduchým výletem nebo dovolenou. Člověk jede do přírody, odpoutá se od své práce, která je nekonečným závodem, odpojí se od zpráv, a uklidní se…
My ale mluvíme o lidech, kteří jsou si vědomi, že se nacházejí pod vládou nemilostných sobeckých sil. A v takovém případě výlet nepomůže, protože člověk cítí, že není schopen v klidu odpočívat. Nemůže se zbavit myšlenek, že zbytečně propadá jeho prázdný život, který skončí bez jakéhokoliv prospěchu.
Člověk je zoufalý z toho, že se v tomto životě nemůže realizovat. Nedokáže ležet na lehátku u bazénu nebo u moře a radovat se. Sobectví v něm září, touha po potěšení ho nenechává v klidu. Nevidí, kde by se mohl naplnit – jeho život je prázdný.
Podle počtu konzumovaných léků a antidepresiv je vidět, že v dnešní době je to velmi běžná nálada. Trpí všichni, ale mnoho z nich už přišli k pochopení, že je nutné opustit tuto slepou uličku.
Zde je tedy možné ukázat člověku, že existuje řešení. Není to žádný uklidňující prostředek, umožňující dočasně ztlumit nátlak sil zla a nechat naše živočišné tělo odpočívat, jako kočka, která se válí pod sluncem a na nic nemyslí.
Moudrost kabaly nám umožňuje odhalit pozitivní sílu přírody a nastolit rovnováhu mezi těmito dvěma silami: negativní a pozitivní, spojit v sobě plus a mínus. Když se plus a mínus dostávají do rovnováhy, objeví se mezi nimi duchovní svět, vyšší dimenze, náš další stav, budoucí svět.
A pak se uvidíme ne v tomto světě, na pláži u moře pod sluncem, obklopení hordou kamenů, rostlin, zvířat, lidí, ale nacházejícími se v poli sil, které řídí náš svět. Pozvedáme se na úroveň těchto sil a tam se nachází zdroj štěstí a naplnění.
[#160582]
Z 477. besedy o novém životě, 18.12.2014

Epidemie osamělosti

Výzkum: Obezita je menší hrozbou pro lidské zdraví než osamělost a izolace od společnosti. Nedostatek integrací do společnosti je vysokým rizikem pro život.

Výzkumníci došli k závěru, že riziko smrti mezi mladými lidmi je více spojeno s osamělostí než s věkem.

V blízké budoucnosti také předpovídají epidemie osamělosti, přičemž tento účinek bude mít vliv i na ty, kteří jsou obklopeni spoustou lidí, ale zároveň se cítí osaměle.

Poznámka: Tento problém se bude prohlubovat, protože svět je stále více nakloněn k vnějším vztahům. Osamělost lidí ukazuje na nesrovnalost našich osobních vztahů s kladnými vazbami v přírodě. Míra této nesrovnalosti vytváří všechno utrpení ve světě.

Nemoc je důsledkem egoismu

Otázka: Proč jsou zapotřebí nemoci a lidské utrpení?
Odpověď: Je to důsledkem nenapravenosti společného egoismu. Dokud existuje v duších, potom budou i napravené duše, nacházející se v plném spojení s nenapravenými, cítit strádání.
Otázka: Dá se nějak pochopit, proč je zapotřebí utrpení pro kabalisty- učí se, jak se pozvednout nad svou živočišnou úrovní. Ale proč to přichází obyčejným lidem?
Odpověď: Všichni se nacházíme v kolektivní závislosti, jsme jediná substance – duše, přání dostávat. Pokud je toto přání „kvůli sobě“- trpíme, pokud je „kvůli Stvořiteli“, to jest je podobné světlu – dostáváme potěšení.
Otázka: Není to drsné, naplňovat nešťastná stvoření utrpeními?
Odpověď: Stvořitel vnímá pouze náš konečný stav. Jeho řízení pochází z nezbytnosti nás přivést k plné nápravě, dokonalosti.

Nikdo nás v Egyptě nedrží!

Z článku “ Stalo se po dlouhé době“ (Kniha „Shamati“ Článek 159): Ale skutečnost je taková, že práce v Egyptě pro ně byla velmi příjemná. Jak je psáno: „A zamíchali se s jinými národy a přijali jejich způsob života.“

Nechceme odejít z Egypta z vlastní vůle. Válčíme s vlastním faraonem (egoizmem) uvnitř sebe.

To znamená, že pokud Israel je pod nadvládou jiných národů, které vládnou nad Israelem, a nemůže se zbavit cizího vlivu, má radost z otrocké práce a nemá přání se osvobodit z otroctví.

Egoizmus vládne nad srdcem a rozumem člověka. Je možné otevřít všechny hranice a přesto nebude chtít odejit z otroctví. Je odevzdán faraonovi více, než všichni ostatní egypťané. Přání odevzdávat, která se dostala pod nadvládu egoizmu, se stávají ještě více mu odevzdanější, než samotné přání dostávat.

Nechce opustit Egypt a odevzdaně pracuje pro faraona. Egoizmus drží člověka pevně a on se stává jeho věrným a velmi oddaným pracovníkem. Vždyť tuto sílu, kterou obdržel pro budoucí práci, a odevzdanost síle dávání teď používá v práci pro egoistické síly.

Nikdo nás nedrží v Egyptě – my jej jen nechceme opouštět. Radujeme se ze svého života s duchovními problémy více, než obyčejný člověk ze svého pozemského života.

[133050]

Z lekce 18.04.2014, článek 159. z knihy „Šamati“, „Stalo se po dlouhé době“

Milostné vztahy a přátelství jsou genetikou

Milostné vztahy a přátelství jsou genetikouPrůzkum: Analýza genotypu provedená vědci Kalifornskou a Harvardskou univerzitou mezi deseti tisíci školáky ukázala, že lidé komunikují, navazují milostné vztahy, kamarádí se, na genetickém úrovni.

Replika: Samozřejmě že všechno ovládá přirozenost, a všechno „lidské“ v nás je nic jiného, než programy, kteří nás ovládají ze „shora“, jako GPS, jako řízení automobilů bez řidičů. Všechen egoizmus, tj. všechna hmota našeho světa je podřízena Vyšší přírodě nebo Stvořiteli.

Jedinou svobodnou volbou člověka v našem světě, jediným projevením vlastní síly je práce nad svým egoizmem zákonami skupiny a jedině tak se člověk dokáže potěšit a splnit smysl existence. Nakolik správně a svobodně člověk použil možnost svého duchovního rozvoje, jedině za tohle je odpovědný před Vyšší přírodou.

Temnota, která byla přitažena Světlem

Dr. Michael LaitmanRabaš Šlavey HaSulam, “Co je když pozřeli hořké byliny a nevyšli, v práci“:

Když člověk, který započne následovat tuto cestu a který chce, aby jeho činy byly pro Nebe, odhalí pravdu, že čím více činů provádí s úmyslem kvůli dávání, a také že je tomu vzdálen, což znamená, že v tom je zvláštní zásluhy v takové práci, že mu je odhalena pravda Shora, a že člověk je činům odevzdání na hony vzdálen.

Náš rozvoj je založen pouze na různých odhaleních, která jsou nepříjemná našemu egu, našemu přání přijímat. Pokaždé se ukáže, že jsme ponořeni do našeho ega a duchovně se nemůžeme rozvíjet.

Jsem ve svém egu ponořený, a Světlo přichází Shora a zvýrazní úroveň ega, na které se nacházím. Výsledkem vnímám ohromné mínus (-), které odráží hloubku (H) mého přání. Do míry, do jaké se cítím špatně, musím rozpoznat, co při tom hodně špatném pocitu musím udělat.  Mohu být za to zlo vděčný, protože jím odhalím, do jaké míry jsem opakem duchovna a dávání. Zlo je odhaleno v mém egu, v mém přání přijímat kvůli přijímání, a pokud toto přání zmizí,  ani nepoznám, že jsem do zla ponořen. Hloubka špatného pocitu je pro mě indexem pravdy; je to to správné znamení.

Takže z tohoto stavu si žádám o přilnutí; chci být nad tím, nad hranicemi Egypta, nad svým egem, nad Machsom (barierou). Tady začnu vytvářet Vracející se Světlo (RL) a realizovat první omezení na celou nižší část (Tzimtzum Aleph – TA).

 

Tak je duchovní Partzuf vytvořen, ze dvou částí; “hlavy’ a “těla.” Protože jsem první omezení uskutečnil, mám už „tělo.“ Později bych mohl být schopen jeho část pozvednout a spojit ji s „hlavou“ a to už by byl skutečný Partzuf nad Machsomem.

Tak, prostřednictvím stádií Ibur (těhotenství), Yenika (kojení), a Mochin (myšlení), přeměním všechny “roztříštěné nádoby” zespodu nahoru.

Už začínáme cítit, že to je praktická práce, kterou můžeme provést. Neměli bychom zapomenout, že vše dělá Světlo, které napravuje (Obklopující Světlo – Ohr Makif – OM), a že jej můžeme vyvolat pouze spojením mezi námi.

 

 

 

Vlastně všechno, co jsme se naučili a o čem jsme četli, lze dát dohromady do jednoho jednoduše proveditelného obrázku Deseti Sefirot, a můžeme vidět, že celý svět, všechny naše stavy, jsou zamýšleny k tomu, aby nás k tomu vybavily správným duchovním vzorem v každém momentu.

Doufejme, že stav, který tvoříme zanechá v každém z nás jasný vzorec. Vnímání světa, můj přístup ke každému, mé pocity, vše, čemu chci porozumět a cítit, musí projít tímto schématem. Pak budeme schopni správně vyřešit všechny problémy, které přichází od Stvořitele, od Světla, tím, že budeme správně odpovídat a podporovat Ho, a dovolíme Mu odhalit správné činy.

Otázka: Jak vlastně můžeme Stvořiteli poděkovat za všechny špatné stavy?

Odpověď: Pravdou je, že lhaní nám tu nepomůže; nemůžete brečet a upřímně políbit hůl, která vás bije. Pokud však cítíte, že hůl bije váš zlý sklon, když se s ním nechcete ztotožnit, ale s dobrým sklonem, tak pak už vidíte rozdíly v určitém sklonu ke Stvořiteli.

Jen díky Obklopujícímu Světlu cítíme, že jsme špatní. Před padesáti lety si každý ještě myslel, že před námi leží jasná budoucnost a prosperita. Pak začal být zjevný globální trend úpadku a začali jsme se nořit do tmy. Člověk s bodem v srdci (•) také vstupuje do zla, temnota k němu přichází Světlem, které napravuje. Ve stejné chvíli však Světlo rozjasní bod v srdci, takže zlo člověka vrhá dolů, zatímco bod roste výše a výše.

Potřebujeme následující vnitřní rozdělení:

1. Bod v srdci,

2. Zlo v nás.

Pouze poté rozpoznám, s kým se ztotožňuji.

Otázka: Jak se zbavit myšlenek na odměnu, které vyrušují, na dar, který mi Stvořitel dá za mou práci?

Odpověď: Musíte s těmito myšlenkami neustále bojovat, abyste stoupali bez toho, aniž byste cokoli chtěli a pouze jste opakovaně rozpoznali bod v srdci. Tato hra na  „ping pong“ pokračuje, dokud Světlo, které napravuje, nepřijde prostřednictvím skupiny a nevezme vás do další úrovně.

Pak přijde silnější Světlo a opět ve vás rozkryje výsledky roztříštění. Je to způsobeno tím, že jsme kdysi byli spojení a pak Stvořitel, který stvoření mezi námi vytvořil, jej rozbil. Nyní se musíme účastnit nápravy, probudit se a vyvolat Ho. Pak přijde Světlo a udělá všechnu práci.

[104549] Ze 3. části denní lekce kabaly 4/4/2013, Rabašovy spisy

Virtuální odevzdání

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co nutí člověka vyjít ze stavu Bina, z Hafetz Chesed?

Odpověď: Nikdy neopouštíme stav Bina, nebo Hafetz Chesed, ale pouze k němu přidáváme. V duchovnu nikdy neztrácíme svůj stav, ale vždy stoupáme výš po žebříku. Pokud zůstanu ve stavu Hafetz Chesed, „odevzdávat pro odevzdávání,“ upadnu do záměru „s cílem přijímat“ pro sebe. „Odevzdávat s cílem odevzdávat“ je minimální úroveň, na které musím být.

Stavím vyšší stavy „Hafetz Chesed“ nad ním, se stále větší tloušťkou (Aviut) touhy až do nekonečného stavu odevzdávat pro odevzdání. Začínám oblékat další odevzdání na tomto stavu Hafetz Chesed, ve kterém nic nepotřebuji, a jsem rád, že žiji v lese, dokonce i bez košile a nemám nic na starosti.

Ve stavu Hafetz Chesed neodevzdávám žádným způsobem. Toto se nazývá „odevzdávat s cílem odevzdávat“, ale nemám nic co bych odevzdával. Je to, jako bych takto odevzdával, tím, že se vzdávám svého ega, což mě dělá tím, kdo odevzdává. Je to jako matka, která žádá dítě „udělej mi laskavost, přestaň dělat tolik hluku.“ Nedělá nic užitečného, nedává nic ostatním, jen se uklidní. To znamená, že dělá své matce laskavost.

To je stav Hafetz Chesed, což znamená, že si přestávám hrát s mým egoismem, nechci ho, chci zůstat úplně nahý, a úplně se odevzdat své matce tím, že poslouchám všechno, co říká. Nedělám zatím nic dobrého, jak ode mě může očekávat, ale už jsem přestal dělat špatné věci, jak žádala. Toto se nazývá „odevzdání s cílem odevzdávat.“

V celku, nemám jí co dát, kromě „virtuálního“ potěšení. Přestal jsem dělat hluk, rozbíjet věci, křičet a divočit, a to je vše. To znamená, že jsem dosáhl stavu Hafetz Chesed, který je možný pouze v horní části minimální tloušťky touhy do Ein Sof (nekonečno).

Ale nad tím už začínám dostávat pro odevzdávání, dělat něco, po čem matka touží: pomoci jí s domácími pracemi. To je již nad odevzdáním pro odevzdání, to je skutečné odevzdání.
[104666]
Z 3. části denní lekce kabaly 8/04/13, Studium deseti Sefirot

Odhalení egoismu je tím nejvyšším darem od Stvořitele

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jsem vzrušená z vašeho prohlášení k ženám, myslím si, že je správné, zvláště po mých zkušenostech, kterých jsem nabyla jako výsledek cvičení, které jste doporučil: snažit se přiblížit k jednotě a když zjistíte, že svou přítelkyni kritizujete, připisovat to Stvořiteli.

Výsledkem tohoto cvičení jsem zjistila, že můj postoj, nejen ke svým přátelům, ale absolutně ke každému, (vyjma svých děti) je kritika. Je to jako instinkt, jako dýchání, které ani nevnímáte. A čím více to děláte, o to více přetrvává. Navzdory tomu, že jsem pokračovala v tom, připisovat to Stvořiteli, zhoršuje se to, a já už zkrátka nemám sílu. Někdy mám přání mít někoho, kdo by mě vymazal.

Co s tím mohu dělat, když se jedná o mou přirozenost? Muži to tak nemají; jsou mnohem čistší. Jak můžeme my, ženy, pomoci jedna druhé a napravit tuto vlastnost?

Odpověď: Pouze pokud se člověk snaží sjednotit se ve skupině, podle metody Kabaly, odhalí v sobě síly, které se tomu postaví. Těmto silám se říká egoismus. A všechna ostatní přání „urvat si“ víc pro sebe, se nachází v každém, dokonce i ve zvířatech, a z pohledu kabaly to není za egoismus považováno.

Co dělat: to samé, co dělají muži, kteří to také mají, ale v jiné podobě. Odhalení egoismu (Faraona) je tím nejvyšším darem od Stvořitele, protože sebou přináší potřebu se na Něj obrátit o pomoc! A obrátit se na Něj, to vede k Jeho odhalení!

[104060]

Moje ekonomika štěstí

Dr. Michael LaitmanŠtěstí je pocit naplnění touhy. To je možné pouze, je-li touha, hlad, vášeň, a když je naplněno a uvědoměno. Jakmile je ale touha naplněna a uvědoměna, pocit štěstí se postupně vytrácí. Čili, pro štěstí je zapotřebí dvou konstant: a) touhy, b) naplnění.

Aby naplnění neanulovalo touhu, musí být oddělené, musí se nalézat ve dvou objektech. Například matka a dítě; matka se dokáže do nekonečna těšit ze svého dítěte, neboť naplňuje objekt mimo sebe.

Pokud vytvoříme spojení nad naším vzájemným odmítáním, budeme schopni naplňovat se navzájem a těšit se neomezeně ze svých činů. Je to čistě psychologický problém, kterým je pochopení, že cíl stvoření je v potěšení, a že prostředky k dosažení věčného a nekonečného potěšení leží v „miluj bližního svého jako sebe sama.“ Tento stav je nazýván vyšším světem. Když jej cítíme, pocit našeho dočasného světa – který je cítit pouze v nás – zmizí.
[102039]

Tři komponenty k vzestupu

Dr. Michael LaitmanExistuje systém, který je v našem vnímání reality vyobrazen jako stávající realita tohoto světa. V něm má člověk knihy napsané kabalisty minulosti, učitele, který je kabalistou, přátele, celý svět a Stvořitele, který je skrytý, myšleno vlastnost dávání, která je opakem všeho, co čověk objevuje ve svých pěti smyslech. Vyjma této vlastnosti, má vše k dispozici.

Jak tedy můžeme správně využít všechny ty prostředky, které máme, abychom dosáhli obecného atributu dávání?

Ve vztahu k člověku jde o něco externího, je to vně jeho „nádob“ a dosáhnout toho lze pouze za pomocí tří komponent: knih, skupiny a učitele. S jejich pomocí naplní studium, šíření a spojení.

Kombinace všech těchto třech věcí člověka dovede ke změně jeho nádob, jeho přání, od přijímání k dávání. Objeví stále egoističtější nádoby, které podle svého úsilí a námahy obrátí na „kvůli dávání“. O jaké úsilí a námahu jde?

Člověk se drží správného záměru během studia, spojuje se s přáteli ve skupině a následuje rady učitele, bez kterého by nevěděl, jak pracovat s knihami a se skupinou. V celku jsou tyto tři komponenty nazývány „Tórou“, což znamená studium, metodu a prostředky k dosažení vlastnosti dávání.

Odtud vybereme správné činy a správné vztahy, kombinací knih, skupiny a učitele. Tak člověk dosáhne opaku, pozvedáním se „nad svým rozumem“, nad svou mysl a pocity, směrem k další úrovni….

[101113]
Z 1. části denní lekce kabaly 20/2/2013, „Rozhovory k doplnění Zoharu”