Category Archives: Egoismus

Dokončení Stvořitelových slov pro Něho

Dr. Michael LaitmanJsme egoisti a jsme schopni udělat pouze to, co je důležité pro naše ego. Jak se ho potom můžeme zbavit?

To je důvod, proč se držíme doporučení kabalistů. Máme dvě možnosti:

1. Pohybovat se pod ranami od naší přírody, to znamená rozvíjet se kvůli tomu, že neexistuje jiná možnost volby, dokud nebudeme toužit zbavit se utrpení. Nicméně, cesta neustálého utíkání od zlého, je velmi zdlouhavá a náročná.

2. Chcete-li použít lupu mysli, aniž byste čekali na rány, které přijdou, v článku „Podstata náboženství a jeho účel“ Baal HaSulam vysvětluje, že můžeme zvýšit naši vnímavost a nadšeně rozpoznat znamení na cestě, podobně jako být schopný rozumět slovu, než je dokončeno. Moudrý člověk vidí věci, kterých si ostatní ani nevšimnou.

Někteří lidé si zapíší moudrou radu, ale nenechají ji projít jejich srdcem. Existují různé druhy případů. Každý člověk má svůj „osud“. Do té míry, do které člověk slyší to, co je mu řečeno, do té míry bude postupovat, pokud je připraven rozlišovat mezi jeho egem a duchovní cestou, pokud správně interpretuje význam „exilu“ a „vykoupení“, a je ochoten být vytrvalý a tvrdohlavý, i když je to nepříjemné pro jeho egoismus.

Člověk pracuje, aby se zvýšila důležitost pozvedání nad egoismus, i když mu to způsobuje bolest, a zdá se to být jako ztráta. Rozlišuje nové věci znovu a znovu, a s každým novým úderem se ztráta egoismu už nezdá tak smutná v porovnání s duchovním dosažením, které se stává odhaleným. Pak dostává další várku uhlí do pece sebelásky, a ta je určena pro dosažení následného vzestupu.
Z 4. Části denní lekce kabaly 13.4.2011, Spisy Rabash

Jediné užití tohoto světa

Dr. Michael Laitman

Ani si neuvědomujeme, jak hluboce jsme ponořeni ve své egoistické povaze. Naše buňky, naše těla, náš svět, naše myšlenky a přání a v celku vše, co existuje, je jen egoismus a nic víc.

Vše usiluje o to dostávat, pohlcovat co nejvíce dobroty pro sebe, jak je to jen možné. To je povaha, do které jsme se narodili a kterou žijeme, nemajíc sebemenší tušení, že kromě toho existuje možnost i něčeho jiného.

Přesto musíme jít od jednoho světa k druhému, nebo jinými slovy, osvojit si další nový svět, prorůstat z bodu v srdci, rozvíjet jej do nového duchovního „těla“. V podstatě je obdobné našemu stávajícímu tělu, které nám jen připadá tělesné, avšak ve skutečnosti je vyobrazeno silami a vektory. Místo toho, abychom tento obraz spatřili na displeji počítače, vidíme ho 3D v našem vědomí.

Vnímáme realitu na obrazovce dostávajícího přání. Vše, co jsme schopni přijmout či vnímat, dopadá na tuto obrazovku, kde se zastaví a vytváří obraz, který vidíme.

Nicméně síly odevzdávání jsou zcela odlišné. Nemůžeme je zastavit obrazovkou přijímajících přání, a proto je nevnímáme. Pouze tvorbou obrazovky v odevzdávajících přáních odhalíme druhou polovinu reality. Po pravdě necítíme půlku, ale skoro 100% toho, co existuje. Jakékoli množství Světla tato nová obrazovka, úmysl odevzdávat, zastaví, je druh obrazu, jaký na ní vidíme.

Ze svého bodu v srdci je velmi složité druhé „tělo“ pozvedat. Abyste toho dosáhli, musíte vkročit do skupiny, jako do lůna matky, a začít se v ní vyvíjet. Člověku se to jeví jako něco odpudivého a nereálného. Stojí proti tomu celý svět, a proto nad tím neuvažuje nebo tomu nepřikládá žádný význam. 

To je důvod, proč je pro nás velmi složité zaměřit se na skupinu. Cokoli považuje prostředí za důležité, to je důležité i pro nás. Pokud svět považuje práci ve skupině za nedůležitou, tak i my na to každou vteřinou zapomínáme. Dokonce když se snažíme prohloubit spojení, poslouchat o něm a podporovat jej v našich myšlenkách, stále se nám to zdá dětinské, nereálné a naivní, a proto to není důležité pro větší svět. A naopak, pokud by se ta nejnereálnější věc stala důležitou pro každého, pak bychom o ní přemýšleli, mluvili a usilovali.  

Proto potřebujeme “společenský názor,” důvěru, vzájemný vliv, který nás přesvědčí, že děláme něco skutečného, a že náš svět nemá žádnou cenu. Co zde máme kromě pomíjivého života plného strádání? Kdyby nebyla jedinečná příležitost získat věčný, dokonalý život během této doby, pak by byl pro nás i naše děti tento svět k ničemu.  
[39711]
Z 5. Lekce WE! kongresu 4/1/11

Faraon sám nám pomůže před ním utéci

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co brání člověku dosáhnout modlitby společnosti, pokud již chápe, že všechny jeho záměry má jen pro sebe?

Odpověď: Problém je ten, že člověk rozumí tomu, že jeho úmysly jsou egoistické, ale je ochoten to tolerovat. Je tomu tak proto, že vidí pouze to, jak odporné tyto úmysly jsou, ale nechápe, jaké škody mu působí. To je celý problém!

Pokud prostě přijmu fakt, že jsem egoista, tak co pak? Musím cítit, jak mě to zabíjí. Jen poté budu schopen se oddělit od svých egoistických úmyslů. Mé vlastní ego mě oddělí od věci, která mi způsobuje újmu. 

Takže nejdříve Já oddělím od svých egoistických myšlenek předností samotného egoismu. To znamená Faraon přivedl syny Israele blíže ke Stvořiteli.
[39193]
Z 1. části denní lekce kabaly 27/03/11, Příprava na kongres WE! (MY!)

Jsme opravdu tak jiní?

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jak je možné sjednotit celý svět, pokud jsou národy, země a náboženství od sebe navzájem tak odlišné ve všech směrech?

Odpověď: Jedná se o egoistické rozdíly. Když se spojíme duchovně tak zmizí a my všichni budeme jako jeden muž s jedním srdcem.

Pozemské rozdíly nás ve skutečnosti vůbec neoddělují. Jeden člověk své jídlo rád koření pepřem jiný nikoli. Jeden člověk provádí obřady tímto způsobem a jiný člověk tamtím způsobem. To nás nečiní odlišnými. Naopak, přesně tehdy začneme respektovat jeden druhého.

Být odlišný nám nebrání v tom, přijít k sobě navzájem duchovně. Naopak, sjednocením nad našimi egoistickými rozdíly, je uděláme ještě silnější a všechna ta síla se zaměří na duchovní jednotu.
[38149]
Z 4. Části denní lekce kabaly 15.3.2011

Oáza v poušti internetu

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak kniha Zohar přinese nápravu internetu?

Odpověď: Kniha Zohar může pomoci napravit internet, protože lidé, kteří ho používají, hledají skutečné spojení. Avšak ještě nechápou své vlastní touhy a zdá se jim, že je pro ně dostatečné navázat kontakty, chatovat s ostatními, a bavit se hrami a podobnými věcmi.

Ale později uvidí, že to nepomůže, že to vše je omezené a ztráta času, která nepřináší žádné výhody a že „sociální sítě“ skutečně lidi nespojují navzájem. Přesto, tak dlouho jak tam lidé tráví čas, odhalují zlo tam obsažené. Dosáhnou pochopení, že to vše je falešné, že to existuje v zájmu vytváření zisku, a je to snaha lhát a okrádat se navzájem. Pochopí, že celé toto připojení k internetu jim pouze škodí.

Zdálo by se: Jak by nás mohlo spojení mezi námi poškodit? Ale má se to tak, že jsme egoisti a nemůžeme spojit dobré a užitečné. Nemůžeme vytvořit síť, která nám přináší potěšení. A to přinese uvědomění zla.

Pak budeme muset dát lidem vysvětlení, že uvnitř této sítě Internet existuje jedna malá síť, která žije podle jiných zákonů. Lidé, kteří se tam shromáždili, touží dosáhnout dobra. To je přesně to, co říká moto našeho televizního kanálu: „Spojujeme se pro dobro.“

Tam jsou úplně jiná pravidla a lidé, kteří tam pracují – lidé, kteří chtějí být bratry. A na základě tohoto odhalují vyšší život, místo toho, aby se prostě objímali a pokoušeli se  navenek udržet vše zdvořilé a pěkné.

Tito lidé dosáhnou stavu, kdy uvnitř jejich vztahu začnou cítit vyšší, duchovní život, který je dokonalý a věčný. Odhalují Stvořitele, spirituální svět, vyšší sílu, která je ukryta uvnitř této sítě!
[36174]
Z 4. Části denní lekce kabaly 23.2.2011, „Úvod do knihy Panim Meirot uMasbirot“

Ničíme své vlastní životy

Dr. Michael LaitmanVe vyšším světě je pouze láska a jednota, ale v okamžiku, kdy dosáhne našeho světa, se převrátí, protože náš svět je opakem toho duchovního. Shora, od Stvořitele, k nám sestupuje absolutní láska, ale zde, našima očima, vidíme nejhorší ze všech světů! Svatý čin odevzdání ve vyšším světě ovlivní naši egoistickou touhu zde v tomto světě, vyvolávaje v něm opačné reakce. Avšak síly jako takové byly úžasné!

Je to, jako když k tobě přijdu s láskou a dárky ze samé hlouby svého srdce a přeji si sdílet s tebou všechny své poklady, avšak vida, jak tě miluji, jsi šťastný, protože toho můžeš využít a vysát ze mě vše co mám. Myslíš si, „Jak báječné je to, že je tak laskavý, protože nyní ho můžu obrat na kost a zničit.”

Ode mě přichází láska a laskavý přístup, ale ty to vnímáš a používáš zcela opačným způsobem. Tak nám Stvořitel dává všechnu tu dobrotu a příležitosti, ale my využíváme jeho laskavý přístup obrácením v náš egoismus. Aktivujeme jej do plné síly a vše děláme opačným způsobem!

Stvořitel je dobrý, dokonalý a neměnící se. Je to jediná síla, která řídí celý svět. Avšak uvnitř nás se toto dobro odhaluje prostřednictvím činů a formy, ve které jsme ji schopni jako Jeho dobro vnímat. Proto v našem světě vidíme lidi zabíjet se navzájem, a že žijeme ve světě, který nemůže být horší!

Změním-li však svou představu, pak spatřím dokonalý svět Nekonečna, vyšší Světlo naplňující celý vesmír, svatou Šechinu. Avšak ve skutečnosti se nic nezměnilo. Jednoduše jsem koupil nové brýle.

[34921]
Ze 4. části denní lekce kabaly 9.2.2011, „Podstata moudrosti kabaly”

Náboženský odpor vůči kabale

Dr. Michael LaitmanOtázka: Proč existuje takový odpor k učení kabaly na straně věřícího, Ortodoxního světa?

Odpověď: Moudrost kabaly byla odhalena díky Adamovi (“prvnímu muži”) před 5,770 lety. Napsal o ní knihu pod názvem Raziel HaMalach (Anděl Raziel). Toto učení se předávalo přes jeho žáky a o dvacet generací později přišel Abraham, mudrc, který žil ve starém Babylonu. 

Abraham uctíval hvězdy, duchy a stromy a vyráběl modly, dokud mu nebyla odhalena moudrost kabaly ve své celkové podobě. Napsal o tom v knize Sefer Yetzira (Kniha stvoření).

Abraham vyvedl své učedníky ven z Babylonu do země Canaenské. Zorganizoval z nich kabalistickou skupinu, která přetrvávala do doby samého pádu Chrámu. Všichni žili propojeně jako globální, integrální společnost, jako jeden muž s jedním srdcem. Avšak před 2,000 lety, v době pádu Chrámu, upadli z bratrské lásky do neodůvodněné nenávisti. 

Tato událost je to, co je nazýváno “pádem”, neboť z globálního světa upadli do našeho lidského egoismu. Tímto způsobem ztratili vnímání duchovního světa, vyšší dimenze, a začali se cítit tak, jako každý z nás nyní, myšleno pouze v tomto světě, každý odděleně, egoisticky. 

Namísto existence v moudrosti kabaly a kolektivu, uceleném systému, začali prociťovat pouze náš svět, jako jej lidé prožívají do dnes. V té době byla kabala, která je moudrostí, dosažením, poznáním a duchovní vědou, nahrazena náboženstvím a zbožnou vírou. Poté duchovní svět z jejich pohledu zmizel.

V této formě existujeme do dnes. Objevila se náboženství jako Judaismus, které dalo zrod Křesťanství, následované Islámem. Všechna tato náboženství existují, protože duchovní, globální a integrální svět je před námi skrytý. 

Nicméně, jak vyjde najevo, nebude pro náboženství místo. Stanou se kulturní tradicí národa. Proto je mezi kabalou a Judaismem taková resistence, která trvala posledních 2,000 let.

Věřící nenávidí kabalu, protože jim vysvětluje, že žijí ve tmě a neuvědomují si, kde se nacházejí a co činí. Přijde však čas, a především v naší době, kdy se budeme muset pozvednout z úrovně slepé víry na úroveň duchovního poznání.

[35040]
Z mé lekce v Paříži, 2/1/2011

Z egyptské tmy – ke světlu!

каббалист Михаэль Лайтман

V člověku se postupně odhalují nové a nové  stavy. Abraham, Izák, Jákob, Josef, Mojžíš a další – jsou fáze vývoje duše. Pokaždé se v duši pozvedne nová síla a začíná směrovat vývoj a vše, co jej doprovází.

Nová síla – to je vždy touha dostávat a touha odevzdávat, ale vývoj probíhá postupně, jedno období mění druhé. Pokud nemám dokončenu jednu etapu vývoje, nevím, jaká bude nová etapa. Já nevím, co je to sedm let hladu po sedmi nasycených letech. Zdá se mi, že postupuji a jednou tak vstoupím do duchovního světa. A najednou, namísto duchovního světa – bum! – se spouští Egyptská tma.

Já nevím, že z egyptské tmy, strašné, příšerné tmy, když moje touha nemá žádné naplnění, žádné světlo,  vnější či vnitřní, právě z tohoto stavu, najednou, náhle vystupuji a přicházím ke světlu. Vývoj probíhá postupně, musíme pouze vědět, jak postupovat, ale každé zjevení – to je překvapení, zcela neočekávané!

[# 35123]
Z programu „Týdenní kapitola“, 12.02.2010

Karel Marx a kabala

Dr. Michael LaitmanKarel Marx vycítil všechny kabalistické závěry poměrně dobře a vyjádřil je zcela otevřeně, ale zároveň nedostatečně pro malé lidi jako byl Lenin a jeho spolupracovníci. Baal HaSulam o tom píše.

Originální práce Karla Marxe jasně ukazují, že předpokládal, že lidé jednou začnou pracovat na jejich egoismu a zjistí, že je to nemožné. Technicky to je to, co cítili lidé v Rusku, když začali po revoluci budovat socialismus. Následovali však cestu, na kterou rozhodně Karel Marx nikdy nepomyslel, že by se mohlo stát: cestou síly.

Když stanovíte podmínku „miluj bližního svého,” nemůžete jí ukládat jako podmínku, zákon, prostřednictvím síly. To byl ruský vynález. Tak to nikdy nemůže být!

Avšak bolševici vše obrátili touto cestou, a na konci vytvořili teror, při kterém zabili čtyřicet milionů lidí.  Stále to nevedlo k ničemu. Nemůžete uměle změnit lidskou přirozenost, podle vašeho vlastního  způsobu, zvláště prostřednictvím síly. To je nemožné.  Když se zmiňujeme o podstatě, můžete proti ní skutečně něco udělat?

Tato ideologie tak zvaná „miluj bližního svého“ byla vnucována silou všemi způsoby do posledních let sovětského režimu, dokud lidé nebyli ve všem zcela zklamáni. Navenek to zní pěkně, ale chápeme, že to nebylo nic než vnitřní teror.

Karel Marx předpokládal, že si lidé uvědomí potřebu spojit se a porozumí, že tam není místo pro vykořisťování, že kapitalizmus je zkorumpovaný, že socializace prostředků a výsledků produkce je nezbytná. Stejně k tomu dojdeme. Celá globální krize nás k tomu přivádí. Nemůžeme se tomu vyhnout.

Karel Marx napsal všechny tyto kabalistické podmínky jako ekonomické zákony: Každému člověku musí být poskytnuta náhrada za jeho práci tím, co potřebuje k přežití v tomto světě. To odpovídá čemukoli potřebnému každé osobě, aby mohla normálně existovat: byt, práce, rodina, dovolená, penze, zdravotní péče, vzdělání dětí, vše co jeden potřebuje na úrovni našeho světa, v naší normální společnosti. Každý člověk to musí mít.

Avšak vše mimo těchto nezbytností se stává veřejným majetkem. A musí být použito pouze ve prospěch společnosti, a jen v nezbytné míře pro společnost. Pouze tak budeme v rovnováze s přírodou.

[34053]
Ze 3. lekce, Berlínský kongres 28/01/2011

Environmentální gramotnost

Dr. Michael LaitmanKdyž posloucháme zpravodajství o životním prostředí v televizi a rádiu, musíme pochopit, že si lidé pletou příčinu a následek a nevidí důvod.  Jejich cílem je uvést vše do rovnováhy, abychom se navrátili k pohodlnému stavu. Pohled kabaly je v tomto zcela odlišný. 

Když mluvíme o tom navrátit svět do dobrého stavu, sledujeme stejný cíl jako zbytek světa. Rozumíme tomu, že externí přírodní síla specificky vytvořila situaci podle konkrétního programu. Kabalisté toto předpovídali a dali nám  velmi přesné časové rámce, dokonce předpovídali skutečný rok událostí. Zohar zmiňuje události 1,800 let před konkrétními roky, kdy se skutečně udály. 

Problém není v znečištění našeho prostředí. Jak o tom mohli mít kabalisté tak přesné znalosti? Účelem programu přírody pro nás není něco znečistit či uklízet. A proto nepomůže investovat peníze do anti-znečisťujících opatření. Je to to samé jako dělat nové zákony proti krádežím a užívání drog. Víme, že toto nepomáhá. Lidi uvězněním od společnosti separujete, jenže tím je nemůžete učit. 

A z toho důvodu nebereme přirozené okolnosti jako morální varování, ale jen jako důvod změnit se uvnitř, ve vztahu k ostatním. Nikdy nebudeme schopni udělat něco dobrého nám či přírodě zamezením znečišťování.  Od začátku je vše zařízeno tak, abychom se pozvedli do dalšího světa, místo toho stát se v tomto světě hodnými egoisty. 

Zde leží opravdový rozdíl mezi naším postojem k událostem a postojem zbytku světa. Ikdyž si svět jednou uvědomí nadcházející katastrovy, budou chtít jít jen nazpátek, „vymazat skvrnu“ přírodě. My však toto vše vnímáme jako důvod,  vzkaz napravit se, povznést se nad a vytvořit rovnováhu mezi sebou na úrovni člověka, namísto vytváření rovnováhy s životním prostředím.

A  proto je málo času k tomu porozumět, o čem kabala hovoří. Lidem to nebudeme schopni vysvětlit rychlým a snadným způsobem.

[34006]
Ze druhé lekce, Berlínský kongres 1/28/2011