Category Archives: Egoismus

Environmentální gramotnost

Dr. Michael LaitmanKdyž posloucháme zpravodajství o životním prostředí v televizi a rádiu, musíme pochopit, že si lidé pletou příčinu a následek a nevidí důvod.  Jejich cílem je uvést vše do rovnováhy, abychom se navrátili k pohodlnému stavu. Pohled kabaly je v tomto zcela odlišný. 

Když mluvíme o tom navrátit svět do dobrého stavu, sledujeme stejný cíl jako zbytek světa. Rozumíme tomu, že externí přírodní síla specificky vytvořila situaci podle konkrétního programu. Kabalisté toto předpovídali a dali nám  velmi přesné časové rámce, dokonce předpovídali skutečný rok událostí. Zohar zmiňuje události 1,800 let před konkrétními roky, kdy se skutečně udály. 

Problém není v znečištění našeho prostředí. Jak o tom mohli mít kabalisté tak přesné znalosti? Účelem programu přírody pro nás není něco znečistit či uklízet. A proto nepomůže investovat peníze do anti-znečisťujících opatření. Je to to samé jako dělat nové zákony proti krádežím a užívání drog. Víme, že toto nepomáhá. Lidi uvězněním od společnosti separujete, jenže tím je nemůžete učit. 

A z toho důvodu nebereme přirozené okolnosti jako morální varování, ale jen jako důvod změnit se uvnitř, ve vztahu k ostatním. Nikdy nebudeme schopni udělat něco dobrého nám či přírodě zamezením znečišťování.  Od začátku je vše zařízeno tak, abychom se pozvedli do dalšího světa, místo toho stát se v tomto světě hodnými egoisty. 

Zde leží opravdový rozdíl mezi naším postojem k událostem a postojem zbytku světa. Ikdyž si svět jednou uvědomí nadcházející katastrovy, budou chtít jít jen nazpátek, „vymazat skvrnu“ přírodě. My však toto vše vnímáme jako důvod,  vzkaz napravit se, povznést se nad a vytvořit rovnováhu mezi sebou na úrovni člověka, namísto vytváření rovnováhy s životním prostředím.

A  proto je málo času k tomu porozumět, o čem kabala hovoří. Lidem to nebudeme schopni vysvětlit rychlým a snadným způsobem.

[34006]
Ze druhé lekce, Berlínský kongres 1/28/2011

Okamžiky pravdy

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jak mohu poděkovat Stvořiteli za malá duchovní odhalení?

Odpověď: Odhalení okamžitě získávají v člověku velkou hodnotu, jelikož je doposud nikdy nezažil. Nikdy předtím jsem si necenil toho, že se nad sebe povznáším, ale teď mám pocit, že jsem vystoupal nad svůj egoismus, což vidím jako skutečný poklad.

Odkud tento postoj pochází? Ze světla. Je zřejmé, že to nejsem já, kdo dělá správné vyhodnocení. Dle podstaty věci, zatímco prožívám vzestup, raději se držím pravdy.
[33457]
Z 1. Části denní lekce  kabaly 23.1.2011, Spisy Rabáš

Netrpte, užívejte si!

Dr. Michael LaitmanOtázka: Řekl jste, že vnitřní rozeznávání začíná ještě před Machsomem. Ale co bych měl rozpoznat, pokud jsem ještě nezískal kvalitu odevzdání a jsem zcela ponořen do své vůle užívat si?

Odpověď: Přesně před Machsomem je třeba rozeznat, jak moc si všechno v životě přejete jen pro své vlastní dobro. Nicméně, tato rozpoznání jsou činěna za pomoci světla.

Neustále kontroluji: Zda to dělám pro sebe, nebo v zájmu ostatních? Což činím ve vztahu ke každému a ve všech směrech. Neustále rozeznávám, jaké jsou moje myšlenky a výpočty: „Nenávidím ho, ale musím se nad to povznést, protože moje nenávist pochází z mého ega, mojí vůle užívat si. Když ale vystoupám nad své ego v záměru odevzdání, pak začnu tuto osobu milovat a jednat pro její dobro. I když to v mé vůli užívat si bude evokovat negativní pocity, ve svém záměru budu cítit, že jsem dosáhl svatosti a odevzdání.“ Tato rozpoznávání se dějí před Machsomem neustále.

Pokuste se užívat si skutečnost, že zašlapáváte své ego. Jeden by si mohl myslet, že je to masochismus, psychická porucha. Ale to není porucha, protože zároveň jste spojeni s vaší budoucí vnitřní kvalitou odevzdání, což je dobré. Ztotožňujete se s touto novou kvalitou.

To neznamená, že se vám líbí utrpení. Ne! Líbí se vám být uvnitř této nové kvality odevzdání, a proto se pokusíte vystoupat nad vůli užívat si. I když uvnitř trpíte, stále si užíváte v kvalitě odevzdání. A po provedení rozpoznávání, náhle cítíte, „Není absolutně žádný důvod, proč bych měl trpět! Naopak, obrátil jsem svou vůli užívat si na vůli odevzdávat, a to mi umožnilo vystoupat ještě výš!“

Není to jednoduché. Ale na základě několika takových akcí, se to stane. V každém případě, potěšení je znamením, že akce dosáhla naplnění: buď v přijímání, Klipa, nebo odevzdání, svatosti. Ať tak či tak, radost musí nakonec nastat. Užíváme si v každém případě, protože cílem stvoření je užívat si.
Ze 4. Části denní lekce kabaly 20.1.2011, „Kvalita skryté moudrosti – obecně“

Proč zažíváme trable?

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jaký smysl mají moje rostoucí egoistická přání?

Odpověď: Jejich úlohou je dovést Vás k nezdaru, nechat Vás cítit se bezcenní, že Váš život je hrozný, Vaše přání odporná a celkově vzato, nic kolem Vás nemá za mák cenu. 

Proto jedinou věc, kterou potřebujete, je, aby Vás světlo probudilo. Probudí Vás ke stejným přáním, ukazujíc Vám, že jsou ještě horší, než se zdáli předtím. Pak si skutečně budete přát pozvednout se nad ně a začít nad těmito přáními odhalovat  obrácenou stranu reality. Nicméně předtím musíte začít studovat ve skupině, protože lekce a komunikaci na živo nelze nijak nahradit. 
Z lekce “Kabala L’Am” Hall 4.1.2011

Toto je utrpení mého Faraona

Dr. Michael LaitmanBěhem kongresu jsme získali něco velkého a vzácného: prvně jsme objevili, že Faraon sedí v našem nitru a nenávidí nás a my se ho máme zbavit, utéct pryč, odejít z Egypta… ale nejsme toho schopni.

Nikdy bychom si neuvědomili, že od něho musíme utéct. Doufali jsme, že budeme moci odhalit duchovno v našem egoismu, v “Egyptě.” Ale my jsme si ani nemysleli, že tohle je “Egypt.” Ale teď začínáme chápat, že se od něj musíme osvobodit.

Náš Egoismus, Faraon, obdržel úder a toto zklamání prošlo skrze něj. Teď vidíme, že se musíme distancovat od touhy, ve které jsme odhalili zklamání a hořkost.

Avšak kdybychom nedošli úplně do konce, necítili bychom deziluze a to, že nás něco zastavuje. V duchovnu neexistuje žádný falešný kompromis, musíme jít až dokonce. 

A proto se v nás manifestoval určitý nový vjem. Stejné zklamání, síla utrpení, kterou teď cítíme ( protože já jsem investoval tolik úsilí, měl tolik nadějí a nic se nestalo) je můj Faraon, který obdržel výprask a teď trpí.

Nicméně Faraon musí cítit bití, jinak bychom od něj nebyli schopni utéct. Vskutku, utíkáme pouze od zla.

Pokud odhalím mou egoistickou touhu, moji přirozenost jako zlo, budu od něj chtít utéct. A možná budu muset zažít víc takových úderů, než se rozhodnu, že to musím udělat. Doslova musím vyjít ven ze své kůže, vystoupit ze svého “těla.” Tohle je nazýváno, že Faraon dostává údery, “deset ran Egyptských.”

Dosáhli jsme toho jenom proto, že jsme se přese všechno mezi námi sjednotili. Jedno je vždy odhalováno oproti druhému, jak je psáno “ve Tvém Světle uvidíme Světlo.” Díky tomuto sjednocení a naší přípravě jsme si uvědomili, že trpíme díky naší egoistické povaze. A tohle je velký úspěch!

Miliony lidí, kteří se účastnili kongresu virtuálně, byli společně s námi. Oni také prošli stejnými stavy.

Z lekce „Týdenní porce Tóry „12/11/2010

Požádej Stvořitele, ať to udělá!

Dr. Michael LaitmanZapomněli jsme, že nemusíme udělat nic, kromě požádání Stvořitele, aby to udělal! Namísto toho přemýšlíme o tom, jak mám donutit své srdce, aby se otevřelo, jak se mohu spojit s ostatními, nebo jak se ostatní mohou připojit ke mně. O tomhle bychom však neměli vůbec přemýšlet! Představujeme si spojení uvnitř naší egoistické mysli,  ale to je úplně jiné, než jak si myslíme!

Tohle je stupeň Vyššího Světa; objevujeme novou realitu! My musíme jenom požádat a to je vše! Učíme se, že se všechno děje na základě žádosti. Pozvedáme modlitbu, MAN, a jako odpověď přichází Obklopující světlo, MAD, a koriguje všechno, zatímco my jsme jednoduše přítomni v průběhu korekce. Všechno přichází shora a z naší strany je nezbytný pouze požadavek, prosba a aspirace.

Problém leží v tomto bodu: Obracíme se na Stvořitele nebo zkoušíme dělat všechno nezávisle? Tohle je bod, kde děláme chybu a uvízneme po mnoho let, neschopní změnit směr, byť jen mírně, pochopit že není nic kromě oslovení, požadavku, žádosti.

Za účelem dosažení tohoto požadavku musíme vyvinout úsilí, ale jen k tomu, abychom jej uskutečnili. Pokud se budeme snažit nezávisle vystavět sociální systém, založený na lásce a přátelství, tohle bude dlouhá cesta, která nás přivede k pochopení, že se pohybujeme pryč od cíle, že jsme neupřímní, že nenávidíme jeden druhého a nepřibližujeme se jednotě.

Kabala nás má přivést k velmi přesné analýze: Nepokoušej se spojit s jinou osobou, nejsi schopný to udělat, ty jsi egoista a on také. Pouze Vyšší Světlo to může udělat, to má přijít a sloučit nás dohromady – pouze to!

Proto, nehledej spojení s jinými protože je napsáno “muž a žena a Shechina mezi nimi,” míněno, že jsem já a můj přítel a Stvořitel mezi námi. “Ten který učinil mír ve Vyšším, učiní mír mezi námi” (Oseh Shalom BeMromav, Hu Yaseh Shalom Aleinu).

Kdykoli se obrátíme na druhé bez síly, která nás spojuje dohromady, je to nesprávné oslovení. Když se objímáme, nechceme se obejmout nebo to děláme na stupni tohoto světa. Opravdu požadujeme lásku, jednotu nebo přátelství jeden od druhého? Je to pouze na úrovni tohoto světa. Kdo z nás se může stát ručitelem pro druhé nebo i jen sám pro sebe? Kde máme pro to tu sílu? My můžeme usilovat jeden ke druhému skrze Vyššího, který zaplňuje všechen prostor mezi námi.

Pokud požadujeme pro Něj, aby vyplnil prázdnotu, spojil nás dohromady a byl vždy přítomný mezi námi, potom se to stane, jednoduše tak. Nauka Kabaly je tu proto, aby nás přivedla k tomuto správnému postoji, protože od toho vždycky utíkáme, jsouce uvnitř naší egoistické přirozenosti.

Nezapomeňme, že “Není nikoho jiného kromě Něj”! Stvořitel činy zrealizuje, ale aby se tak stalo, máme předejít Jeho jednání naší touhou. To je nazýváno “vytvoření smlouvy,” kde podepisujeme dohodu se Stvořitelem: My požadujeme a On uskutečňuje.

Podobně jako malé děti chodí a táhnou dospělé za nimi, my táhneme Vyšší Sílu, takže napraví přirozenost, kterou stvořila. Potom se staneme rovní Stvořiteli. Nemůžeme dosáhnout vzájemné záruky nebo po ní opravdu toužit. Jakmile začneme mluvit o jednotě, musíme si vzpomenout na podmínku: “Israel, Světlo a Stvořitel jsou jedno.” Já, můj soused a Stvořitel mezi námi, pouze tito tři z nás, dohromady, budou schopni dosáhnout opravdového usmíření a dokonalosti.

Právě snaha dosáhnout jednoty ve skupině nás rychle přivede ke zjištění, že se musíme obrátit ke Stvořiteli o pomoc!

Z lekce 8, Světový Kabalistický Kongres 2010, 11/11/2010

Přátelé jsou vždycky výš

Dr. Michael LaitmanOtázka: jak mohu vědět, že se nemýlím když hodnotím své touhy? neměl bys věnovat pozornost svým touhám. Jaký je rozdíl v tom co se děje a jak zlé věci jsou? Co můžeš na konci dne pravděpodobně najít kromě sebelásky která tě ovládla a nenechala vzestoupit?

Odpověď:

Nejužitečnější věc kterou můžeš udělat, je cítit stupeň do kterého neakceptuješ názory a cíle skupiny, jednotu a vzájemnou záruku přátel. Pokud jsem s nimi ve spojení, poté vždy objevím že jsou v tomto lepší než já. Nicméně, pokud nemám roli v jejich jednotě, tak tento fakt už ukazuje, že jsou výše než já.

Nezáleží na tom v jakém stavu se nacházejí. Sjednocení je automaticky umístí nade mě, bez ohledu na to, jak vysoko vzestoupím já. Tak je to protože jednota je Kli, se kterým Světlo pracuje, zatímco jednotlivec není nic.

Z první části Denní lekce Kabaly 21.10.2010

Systém odevzdání

Laitman_138V článku „Matan Torah (“Odhalení Božskosti”) Baal HaSulam píše, že se odevzdání projevuje činy, které jsou směrovány od jednoho člověka k druhému a (též) od člověka ke Stvořiteli. Obě z těchto činností jsou namířeny na jeden cíl: dosáhnout částečné (skrze 125 stupňů světů) a pak úplné podobnosti se Stvořitelem (Svět Nekonečnosti, stav jednoty se Stvořitelem). Když člověk jedná ve jménu odevzdání místo toho, aby jednal pro sebe, necítí rozdíl mezi tím, zda dává jinému člověku nebo Stvořiteli, protože všechno, co je mimo jeho tělo, je vnímáno jako cizí.

Co to znamená „pracovat pro dobro Stvořitele?“ Jak si Jej představím? Spojuji se se svými přáteli (s lidmi, se kterými sdílím stejný cíl) a kvůli tomu se pozvedám nad svůj egoismus. Uvnitř tohoto spojení začínám cítit niternější touhu, zvanou „Stvořitel.“ Skrze skupinu (obvod 1) ovlivňuji Jej (obvod 2). Obratem na mě obojí reaguje. Skupina a Stvořitel se skládají ze dvou modelů „cizinců“ neboli „druhých,“ kteří jsou ve mě přítomni, a z nichž mohu obojí rozlišit. S oběma modely pracuji za účelem odevzdání a pozvedám se nad své ego.

clip_image001

Tehdy je kruh dokončen. Nejsou zde „druzí,“ pouze jsem si je představoval uvnitř svého ega (mé touhy přijímat potěšení). Pozvedám se nad svůj egoismus a dosahuji stavu, zvaného „Druhý -1,“ a pak se pozvedám ještě výše do stavu, který je zván „Druhý – 2.“ Vše se děje uvnitř mě. Rčení „Od lásky ke stvořeným bytostem k lásce ke Stvořiteli“ se vztahuje ke dvou krokům napravování mých egoistických přání.

Tím, že „dávám druhému“ chci být podobný Stvořiteli, tedy s Ním splynout. Všechno je uvnitř mě: V jednom případě se mé přání nazývá „skupina,“ „okolí,“ „lidstvo“ a „duše“ a v druhém případě, na hlubší úrovni, se nazývá „Stvořitel.“ Avšak vše se to děje uvnitř mé napravené touhy po odevzdání. Jsem zahrnut ve dvou vrstvách vztahů. Prostě je pro mě jen těžší „dávat“ Stvořiteli než mým společníkům.

Ze třetí části Každodenní kabalistické lekce, 05/05/2010, článek „Matan Torah”

Svět je nemocný nebo zdravý spolu se mnou

sickorhealthyVšechny ostatní duše jsou ve vztahu ke mě v napraveném vztahu. Musím poznat, že jsem jediný nenapravený element v celém univerzu. Avšak pokud jsou oni všichni napraveni a já nejsem, neznamená to pak, že jsem jediný, kdo se musí napravovat ? Ne, neznamená a důvodem je, že je můj nedostatek nápravy uvnitř mě, protože všichni náležíme k jednomu systému.

Pokud jsem v těle nemocný orgán, pak celé tělo trpí, protože nevykonávám svou práci. Představme si, že jsem velmi důležitou částí těla – řekněme ledvinami, kde je mou rolí očišťovat vše, co v těle je, ale já nefunguji. Pak celé tělo nemůže existovat, protože je tato část zahrnuta ve všech ostatních a musí jim sloužit, poskytujíc svou část společné práci. Bez ní by nebyly schopny správně fungovat ani ostatní části.

Proto nezáleží na tom, zda je celý zbytek těla zdravý; stále jej dělám nemocným do té míry, do které jsem nenapraven. Musím si uvědomit, že jsem jediný, kdo je není napravený a to ničí celé tělo. Beze mě by byli všichni úplně zdraví.

Proto je mou prací se s každým spojit a uvidět, jak pokažení kvůli mně jsou. Toto je významem verše „Každý člověk soudí ostatní do rozsahu svých vlastních chyb.“ Pak si budu přát, abych se napravil a pozvedl každého spolu se mnou do výše konečného, napraveného stavu.

Sobeckost a její Zakladatel nám nedovolí být šťastnými

Názory : D. Talberth, , prezident střediska stabilní ekonomiky: „…nemá smysl,
aby všichni pracovali po 40 nebo 60 hodinách v týdnu. Lidí musí mít více volného
času“.

D. Wicks, , byznys aliance lokálních ekonomik: „Když změníme naše hodnoty,
nebudeme potřebovat tolik peněz a nepotřebuje víc pracovat.

Kdybychom začali pracovat tak 3 dny v týdnu, bylo by to velice podobné způsobu života
starousedlých národů.

Tráví dost času v besedách a zpívají písně, nám toto chybí, my jsme pořád v
honičce za penězi, abychom si mohli koupit víc nepotřebných věcí“.

Poznámka: Sobeckost nám neumožní stát se primitivními, uspokojit své
potřeby – protože sobeckost vybudovaná Stvořitelem není uzpůsobena pro šťastný život na této Zemi,
ale pro náš postup do Vyššího světa.

Takže všechno je to – dobré a naivní přání! Program a cíl přírody – pozvednout
nás na úroveň Stvořitele.