Category Archives: Egoismus

Generační rozdíly, Část 1

Otázka: Věčné téma: otcové a synové – mezigenerační rozdíly. Proč jsme tak odlišní a nerozumíme si navzájem? Každých 10-15 let přichází nová generace a je odlišná od předchozí svým vnímáním světa. Co nám pomůže žít spolu v míru i při těch všech názorových odlišnostech? (Pokračování textu…)

Pesach – univerzální a konečný

thumbs_Laitman_001_01Svátek Pesach znamená Pe-sach (přeskakování, výpisky) –   výbíráme pouze ty vlastnosti ze všeho sobectví, které lze napravit a použít k odevzdávání, ve prospěch ostatních.

Když je člověk přesvědčen, že je z celého světa pouze jeho podstata zlem, které ničí jeho i druhé, zjistí, že si přeje jenom jedno – zbavit se tohoto zla. (Pokračování textu…)

Babylon – Druhé kolo, část 2

thumbs_laitman_933Otázka: V čem spočívá přitažlivá síla kmene?
Odpověď: Kmen je lůno, matka, místo, kde se cítím jistě a bezpečně. Přírodou jsme utváření tak, že když jsme mezi příbuznými, neděláme si s ničím starosti. Dokonce i když není co jíst a budoucnost je neznámá, dokonce i když je válka, jsem uvnitř obecné síly přírody, která mě ochraňuje.

(Pokračování textu…)

Babylon – Druhé kolo, část 1

thumbs_Laitman_115_05Otázka: Slovo „kmen“ má primitivní, divošský nádech, ale zároveň vyjadřuje zvláštní spojení mezi lidmi, kteří jsou v moderním západním světě ztraceni.

Není divu, že knihy Sebastiana Jungera, amerického novináře, spisovatele a filmaře, který cestoval do nejnebezpečnějších oblastí světa, kde to vře, včetně do válkou zmítaného Afghánistánu a Sarajeva, se staly tak populárními. (Pokračování textu…)

Proč člověk potřebuje být vzdělán?

thumbs_laitman_546_02Otázka: Lidé nemají rádi, když je vzděláváte. A co myšlenka vzdělání znamená podle moudrosti kabaly?
Odpověď: Když se například podíváme na zvířata, uvidíme, že se rozvíjejí instinktivně, a tak se učí jistým dovednostem od svých rodičů. Matka bere mláďata lovit a všemožně jim pomáhá. Příroda je učí, jak se správně přizpůsobit prostředí. Můžeme vidět, jak rozvinutý tento instinkt je, především u savců. (Pokračování textu…)

Co je příčinou utrpení

thumbs_laitman_293Otázka: Proč lidé, jejichž čas na nápravu stále ještě nenastal musí trpět? Co, kromě utrpení, mohli lidé v průběhu období tisíce generací dělat, když byla moudrost kabaly do roku 1995 skryta?
Odpověď: Utrpení je způsobeno tím, že náš egoismus se musí vyvinout do bodu, kde bude chtít opravdu vyšší, mimořádné a věčné potěšení. (Pokračování textu…)

Láska existuje pouze nad egoismem

thumbs_laitman_569_01Otázka: Pokud bych napravila sama sebe do té míry, že mohu milovat svého manžela bezpodmínečně, bez ohledu na to jaký je, viděla bych nadále jeho nedostatky?
Odpověď: Pokud požádám vyšší sílu, aby mě napravila a pomohla vidět mého manžela bez jakýchkoliv podmínek, pak ho uvidím kompletně napraveného. To se nazývá: „Láska překryje všechny hříchy“. Podobně jako matka nevidí žádné nedostatky na svém dítěti, protože je nejlepší, nejchytřejší a nejatraktivnější. (Pokračování textu…)

Na druhé straně vnímání

Moudrost kabaly vysvětluje, že žádná duchovní práce nezahrnuje fyzické akce.
Všechno by se mělo odehrávat pouze v lidské touze. Kabala pracuje s tím, co bylo skutečně stvořeno – s touhou. Jen ta může být ovládána Stvořitelem a člověkem zezdola. Nic jiného neexistuje.

Nám se zdá, že kolem nás je materiální svět, ale tento svět je iluzorní. Existuje pouze v našich vnitřních představách. Jak Baal HaSulam píše v Úvodu do knihy Zohar, existuje speciální plátno na zadní straně našeho mozku, které promítá všechny naše myšlenky a pocity a vykresluje pro nás nějaký předpokládaný druh reality, který vidíme před sebou.

Ve skutečnosti nevidíme nic. Řekněme, že před námi jsou, například, stůl, zeď, svět, hvězdy a galaxie, ale nic z toho neexistuje. Jen se nám takto zdají.

Jedná se o velmi složitý systém smyslů. Úkolem kabalisty je jít za obyčejné pozemské smysly, aby dal člověku správné vidění světa, jeho správné vnímání. Proto tato moudrost nazývaná kabala je vědou o správném vnímání skutečné reality: Co to je a jak se to projevuje.

Stvořitel nepředpokládal, že člověk by dělal cokoliv fyzického, protože tento celý snový svět, který nás obklopuje, je iluzí. V knize Zohar je psáno, že když vstoupíme do vnímání vyššího světa, začneme chápat, že vše předchozí bylo jako sen.

Nicméně dokonce i když získáme duchovní zrak, zůstáváme mezi těmito světy a vnímáme je oba. Ovšem míra toho, co údajně vnímáme skrze své pozemské vlastnosti, nazývaná Oalm Ha Medume, je nepravá, je nám vnucena iluzorním světem.

Skutečný svět, kterým my odhalujeme, je naším pravým světem a mezi těmito světy existuje spojení. Člověk vnímá veškerou iluzi tohoto světa a veškerou pravdu vyššího světa. Vše, co existuje ve světě nazývaném druhý svět – tedy ve světě umístěném na druhé straně našeho vnímání, naší iluze – ovlivňuje podobu tohoto světa, a tak se postupně nastavujeme na odhalování skutečného světa.

Člověku je dáno všechno, aby budoval a dělal něco nikoli fyzicky rukama a nohama, ale aby prováděl akce ve své touze, protože touha je skutečným materiálem stvoření, mimo kterou nic jiného stvořeno nebylo.

Všechna fyzická přikázání, obřady v chrámu a tak dále, se vztahují pouze na vnitřní duchovní naplnění našich tužeb a záměrů. To je vše! Proto je řečeno „Nechci od tebe paláce, vzácná roucha, vznešenost, které vedou pouze k násilí a boji o moc. Potřebuji od Tebe pouze čistotu srdce, práci na tvých vlastních touhách.“

Musíme jasně pochopit, že duchovní kořen a jeho důsledky znamenají v našem světě to, jak tento kořen ovlivňuje naše vnímání a jak nás nutí vidět určité fyzické obrazy, které my údajně objevujeme skrze svých pět smyslů. Je to „údajně“, protože je to vše jako sen a někdy se to zdá být více skutečné než skutečná realita.

Všechno tohle je však projektováno na nás z vyššího zdroje, vyššího kořene, jako velmi prohnaný promítač, ukazuje film uvnitř nás nazývaný „život“. Nám se zdá, že existujeme v těle, ve kterém jednáme, pohybujeme se a tak podobně, ale jakmile se trochu probudíme, objevíme, že to vše byl sen, jak je psáno v Knize Zohar.

Když vstoupíme do kontaktu s tímto kořenem a ne s důsledkem, začneme chápat, proč se to takto stalo, proč nám byl ukazován tento film nazývaný život, který byl tak rozmanitý a bohatý na barvy, zvuky atd., který nás tak nesmírně uchvacoval. Ve skutečnosti vnímáme velmi malé, doslova mikroskopické vlivy, omezené jak co do hloubky,  tak do šíře vnímání, ale my si myslíme, že je to něco neobvyklého.

Vše, co se kolem nás děje, je promítáno malým egoismem člověka v bodě, v němž každý z nás vnímá svět. Ale jakmile ego začne expandovat, my vnímáme v tomto rozvinutém egu další obraz světa, ale již napraveného. Vždyť egoismus může expandovat jen nápravou! Pak, s výjimkou malého bodu, si začneme představovat vyšší svět.

My dosahujeme kořenů všeho, co se děje nám a světu, vidíme, jak člověk může interagovat s tímto systémem, urychlovat jeho vývoj, expansi a projevení ve  vztahu k nám. Pak se to stane zřejmým: toto je kořen a toto je jeho důsledek. A my ovlivňováním kořene můžeme změnit tento důsledek.

V zásadě v tomto momentě nejsem schopni změnit náš svět. To se stane možným, pouze když necháme působit svůj vliv na jeho kořen. Proto zatímco jsme v tomto světě, vidíme, že pro nás nefunguje a že nemůžeme nic udělat.

Ovšem až se lidstvo dostane do stavu neprosté odtažitosti, deprese a bezmoci, pak uslyšíme, že existuje jiná cesta, a že je jediná správná, nikoli skrze náš egoismus, který nás ovládá, ale skrze naše ovládnutí egoismu. Pak můžeme povstat a začít odhalovat skutečný svět.

Vaše první kroky

Když se v člověku rozsvítí bod v srdci, přání přiblížit se ke Stvořiteli, je připraven udělat všechno, aby toto přání uspokojil, protože je nejsilnější z existujících v něm přání neživé, vegetativní, živočišné nebo lidské úrovně. Ve velkém napětí člověk přichází do místa, kde studují kabalu, a je připraven přijmout jakékoli podmínky.

Přesto ale ničemu nerozumí, neslyší nic ze studia, jakoby se stáhnul do své ulity, dovnitř sebe. Pečlivě dochází na lekce, horlivě se účastní všech akcí, protože si přeje být mezi přáteli studujícími kabalu. Za nějakou dobu, možná po několika měsících, dostává pocit „pádu“, že se noří do tmy, zoufalství, lhostejnosti, slabosti a člověk nechápe co je s ním.

Je v něm odhalena první, nejlehčí vrstva duchovního egoizmu, kromě toho běžného, který měl dříve, jako všichni ostatní. Tj., pod každodenním egoizmem se začíná objevovat nová vrstva egoizmu – duchovní. Třebaže člověk nechápe co se s ním děje, nevidí moc velký rozdíl proti původním stavům úzkosti apod. Odhalení nové vrstvy egoizmu je výsledkem toho, že studoval kabalu na skupinových lekcích, a tak přes skupinu kabalistů obdržel první dávku „Světla, vracejícího ke Zdroji“. Světlo nás vrací ke Zdroji, ke Stvořiteli, k vlastnosti dávání a lásky, k přátelům a potom k celému světu, postupně narůstajícím nevratným způsobem. Na začátku se v člověku objeví nová vrstva egoizmu, zlá přirozenost, pak se čeká na správnou reakci člověka.

Správná reakce je modlitba – prosba člověka ke Stvořiteli o pomoc k pozvednutí se nad vlastním egoizmem, aby bez ohledu na překážky si byl jistý tím, že egoizmus v něm odhalil samotný Stvořitel. Stvořitel poskytuje člověku takovou možnost se pozvednout nad překážkami, aby se stále nacházel v uvědomění, že neexistuje nikdo kromě Stvořitele a jeho řízení je absolutně dobré (Není nikdo jiný kromě něj a On je dobrý tvořící dobro). Problém začátečníků je v tom, že nemají schopnost sebe ovládat, při odhalení v něm nového přání, změně velikosti přání. Zdá se mu, že svět se hroutí, že metodika není realistická apod. Vzniká hodně nároků, nikoli k sobě, dokonce ani ke Stvořiteli, ale k učiteli a místu, do kterého přišel.

Obvykle, na tomto místě, se hodně lidí vzdá studia a zařadí se do negativních odpůrců. Takové hromadné odchody neexistují v jiných metodikách, protože nikdo nestuduje to, jak opustit vlastní egoizmus. Ve skupině Bnei Baruch učí to, jak „usmrtit“ egoizmus, naší přirozenost a namísto toho obdržet altruizmus, přirozenost Stvořitele. Právě o kabale je řečeno, že tisíc se pouští do studia a jeden dosahuje Světla. Ale těch zbývajících 999, kteří nedosáhli Světla, se nacházejí ve spojení s Ním a jejich odměna je veliká.

První odhalení Stvořitele

Otázka: Často mluvíte o jednotě mezi přáteli, ale můžete rozlišit mezi tělesnými a duchovními pocity? Po učení se tolika konceptům může být obecná nejasnost: co je dobrá a špatná nálada, jaká radost pramení z obyčejných spojení a jaké jsou obecně jeho pocity.

Je dokonce možné odlišit tyto pocity, nebo to celé funguje podle metody víry? Je to vše velmi rozporuplné. Jeden den cítím, že mám dobrý obyčejný život a mám dobrou náladu a miluji celý svět a příští den cítím, že všechny nenávidím. Konec konců, tyto pocity se mění podle toho, jak člověk postupuje a podle jeho duchovního vzestupu. To vše je velmi podobné způsobu, jakým si budujeme vztahy ve fyzickém světě, a tomu, jaké pocity máme ve vztahu k jiným lidem!

Odpověď: Pouze vytrvalá nepřetržitá práce ve skupině skrze diskutování o vzájemných vztazích s přáteli a srovnávání jejich vlastností se Stvořitelovými může vést jejich vztahy na základě napodobování Stvořitele a připodobňování se Stvořiteli. Tak vy stvoříte Jeho obraz mezi sebou, první stupeň vyššího světa (Nefeš ve světě Asija). To bude vaše první odhalení Stvořitele.

Tóra, Deuteronomium 8:17 – 8:18: Neříkej si v srdci: „Tohoto blahobytu jsem se domohl svou silou a zdatností svých rukou.“ Pamatuj na Hospodina, svého Boha, neboť k nabytí blahobytu ti dává sílu on, aby utvrdil svou smlouvu, kterou přísahal tvým otcům, jak tomu je dnes.

Neexistuje nic v našem světě, co by učinila nějaká osoba!

Všechno je učiněno silou Vyššího Světla, vyšší energií a my jsme jen malí egoisté. Co Stvořitel učiní uvnitř nás, to se stane. Rozdíl je jen v tom, zda se chce osoba  ztotožnit s činy Stvořitele tak, aby Stvořitel tyto činy konal prostřednictvím něj a aby tak přinášel nápravu do světa skrze něj a nebo to nechce a rozptyluje se nejrůznějšími nesouvisejícími věcmi. To je ten problém.

Alegoricky se to dá přirovnat k ruce a rukavici. Rukavice jsme my a Stvořitel je ruka. Nicméně rukavice by měla přijít do plného kontaktu s rukou. V rukavici plane touha, která je protikladná k ruce, ale my ji musíme změnit ve stejnou touhu, která je v ruce, a to musí být učiněno v případě každého odhalení egoistické touhy v rukavici.

Strana 1 z 912345...Poslední »