Category Archives: Duchovno

Systém je zablokovaný, vložte heslo

 

Dr. Michael LaitmanCelý duchovní systém se nachází ve standby režimu. Ve skutečnosti je to bezduchý mechanismus, který sám o sobě nic nepotřebuje. To stejné se dá říci i o Stvořiteli, neboť je daným zákonem.

Když Ho nazývám laskavým,  milosrdným a dávajícím, přiřazuji Mu své vlastní pocity. To je Jeho obraz v mých očích, a On Sám se nachází nad vším, nad dosažením.

Proto je systém duchovních světů systémem neměnných zákonů. Neexistují žádné další “pocitové prvky” v něm, ale nás, kteří něco vyžadujeme a vědomě dáváme a přijímáme. Je to jako by tam byla roura, která přenáší Světlo běžící ke mně. Na konci roury je kohoutek, ale já ho nemohu otevřít, ne svýma rukama, ale mohu jej otevřít svým přáním.

Vyšší stupeň není “hodný muž”, ale naprogramovaný mechanismus. Spustím systém tím, že apeluji na Vyššího. Začne pracovat pouze tehdy, když Mu dodám správné přání, správný impuls. Vždycky je připravený; jinými slovy, je připraven vypustit zásoby Světla, jakmile dokáži „otevřít kohoutek“. Ba co více, čím více jej otevřít dokáži, tím silnějšího proudu se mi dostane.

Tento kohoutek má „přístupový kód.” K jeho zadání je zapotřebí správné, konkrétní, ověřené žádosti. Musím posoudit svá přání a záměry, zaměřit svou mysl a pocity, a sebe celého vložit do tohoto „signálu“, předat jej přes skupinu, spojit mé přátele do společné touhy, a směrovat ji ve prospěch Stvořitele.

Kohoutek se otevře, jakmile trefíme správný kód. Systém čeká na vložení správných dat. Před námi leží neživý mechanismus, filtrující a uvolňující části Světla, hojnosti, energie, síly a přání.

Jedinou živou částí je Malchut světa Atzilut, která leží níže. Vše ostatní ožije pouze až do něj vložím svůj život, své touhy a svou bolest.

A to je důvod, proč nemůžeme čekat, až shora něco přijde samo. Systém pracuje ve shodě s mým přáním a mými příkazy. Pokud prozatím nejsem připraven příkazy dávat, pak křičím na zeď bez toho, aniž bych Stvořitele nalezl. Objeví se pouze tehdy, kdy jsem schopen se k Němu natáhnout a dotknout se Ho.

[28763]

Ze 4. části denní lekce kabaly 12/05/2010, “Předmluva k Zoharu

Svět v očekávání blížícího se Sabatu

Dr. Michael LaitmanŘíká se, že náprava světa bude trvat 6000 let, což se vztahuje k šesti pracovním dnům v týdnu.  Bylo nám dáno 6000 let, abychom připravili duchovní nádoby, přání, nástroje. „Sedmé milénium“ Sabat, začíná na konci nápravy nádob, což znamená, že je to nový stupeň, nazývaný stavem konce nápravy (Gmar Tikkun).

Stav Sabatu, nebo-li sedmé milénium, je nazýváno „podobenstvím světa budoucího“ (Mi Ein Olam HaBaah), neboť se zatím nejedná o svět budoucí jako takový, pak jej následují 8., 9. a 10. milénium, které odpovídají prvním třem Sefirot (GAR).

Sabat ale začíná ještě předtím, dokonce před koncem 6000 let. Stav Sabat (první vzestup světů, jež přináší další Světlo) už začíná o „páté hodině dne šestého,” tedy v Pátek. Proto celý šestý den (čímž se má na mysli naše 6té milénium) už je ozářeno Sabatem.

Celý šestý den se nazývá “Předvečer Sabatu,” a tak se v současné době nacházíme ve velmi zvláštním čase: je to čas předvečera Sabatu. Už cítíme pohyb a změny, které počínají ve světě na předvečer Sabatu. Budeme muset projít celým obdobím, které do konce nápravy zbývá, a zdá se být velmi krátké. Sabat je hodně blízko a my jej brzy dosáhneme.

[118858]

Ze 2. části denní lekce kabaly 16/10/2013, Zohar

Strom, který chutná jako jablka

Dr. Michael Laitman“Svatost” (dávání) se skrývá za “nečistými silami” (Klipot). Aby jí bylo dosaženo, člověk je musí překonat, a aby toho dosáhl, musí se stát inteligentním, chápajícím, vnímajícím a silným.

Máte-li nástroje (Kelim), abyste pracovali s čímkoli, co se ukrývá uvnitř kůže (Klipy), pak tím budete schopni dosáhnout ovoce.

Před pádem Adama ze ctnosti, žádné nečisté síly, “kůže” (Klipot), nebyly. Říká se, že celý strom chutnal jako jablka! Mohl jste okusovat kmen, a byl sladký jako jablko, chutnal úplně stejně… To je znamení, že nebylo možné odhalit místo defektu, které potřebuje nápravu!

To je důvod, proč Adam musel zhřešit, odhalit hřích. Vždyť hřích už existoval; nevytváříme nic nového, ale pouze objevujeme rozdíl mezi „existencí z absence“ (Yesh Mi Ayin) a “existencí z existence” (Yesh Mi Yesh), stvoření a Stvořitele, do plné míry poslední, čtvrté úrovně.

To je rozdíl mezi tím být zvířetem a být člověkem! To je to jediné, co nám ukazuje Klipot.

Tomu se říká “pomoc proti sobě.” Jen si vezměte, někdo stojí přímo před vámi a permanentně vám pomáhá absolutně se vším!

[28943]

Ze 2. části denní lekce kabaly 12/06/2010, Talmud Eser Sefirot

Generace vyspělých dětí

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak mohu očekávat jednotu, pokud ji necítím a nemám ponětí o tom, co představuje?

Odpověď: Musíme si stav jednoty představit a hrát ho, přesně jako malé děti, které věří tomu, že jsou dospělí a rostou hraním této hry. Když přijde na duchovní stav, moc tomu nerozumíte, a tak si musíte hrát a rozvíjet se přesně jako malé dítě.

Každý tráví svůj život hraním her, přetrvává u svých rodičů do věku 30 – 40 let, nechce uzavřít sňatek a dospět, nechce dělat kariéru, mít jakoukoli odpovědnost, spíše si přejí prožít svůj život pohodlně, bez jakýchkoli starostí, jako by hráli hru.

Tento dětinský postoj k životu je pro dnešní generaci typický. Je to velmi zvláštní postoj, který vlastně značí to, že jsou připraveni si hrát! Solidní postoj k práci je pryč, lidé tráví čas hraním her. Hlavní jsou přátelé, večerní zábava, fotbal a televize.

Lidé se stávají dětinštější; to potvrzují i sociologické studie. A to je také norma akceptovaná jak společností, tak rodiči, myšleno starší generací. Rodiče akceptují fakt, že jejich 30ti letý syn zůstává dítětem. Mládež sama působí, že touží zůstat dětmi.

To je způsobeno tím, že jsme více hodni hraní a je to právě hraním, kterým můžeme uspět a postupovat v našem duchovním vývoji. V předchozích generacích jsme byli zaneprázdněni naplňováním ega, našeho ohromného přání přijímat. Byli jsme tak vážní, abychom do něj byli zcela ponořeni, byli jím asimilováni a vykonávali ty nejvážnější a nejdůležitější činy.

V současnosti tomu je však konec. Je to známkou toho, že je to právě v naší době, kdy jsme připraveni a hodni nápravy! Není to ostuda této generace, která se zdá, že zaostává za generacemi předchozími. Naopak, je to známka zoufalství a zklamání z předchozího vývoje a připravenost na nápravu, kterou musíme vykonat nyní. Náprava je plná her: workshopy, spojení, různé hry, písně a trochu té práce, abychom si zajistili potřebné. To je ono; tak bude vypadat život.

[118729]

Ze 2. části denní lekce kabaly 15/10/2013, Zohar

Proč bychom měli mít sedm miliard Rabi Šimonů?

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co je nutné udělat proto, abychom naši práci prováděli správně: Zaseli semínka a sklidili úrodu, a neplakali nad suchým polem?

Odpověď: Poté, co jste si prověřili, že jste našli tu pravou skupinu a toho pravého učitele, musíte jít „vírou nad rozumem.“ Jinak Vám egoistická mysl nic nedovolí

Problém je v tomto: člověk přijde a zdánlivě se vším souhlasí, je připraven udělat všechno, ale souhlasí postupovat ve skupině pouze po malých krůčcích, rychlostí a způsobem, jakým ego dovolí.

A tak bude potřeba od 15 do 20 let, aby někam postoupil a něčeho dosáhl, pokud vůbec. Neboť tempo postupu se nachází v oblasti jeho ega. Jinými slovy, postupuje každopádně do úrovně, do které mu to umožní jeho ego a ne dále. Postupovat rychleji je bolestné! To nemůže, pouze do tohoto limitu. Právě na tomto základě člověk musí prověřit hloubku svého srdce: nakolik se potkává s touto cestou. Našli jste nějakého učitele, nějakou skupinu a musíte si přesně ujasnit: Je to pro vás? Nikdo jiný vám nepomůže; musíte si na tuto otázku odpovědět sami. Je tohle skutečně to, co jsem podvědomě hledal celý svůj život, a chci jen to?

Otázka: Na jiných místech si ale lidé také nejsou jistí, že tohle je to pravé místo?

Odpověď: Určitě, každý musí být na svém místě. “Tak jako mají různé tváře, tak i jejich duše jsou různé”; tak jsou různé i jejich cesty. Proč se nezeptáte a nepřejete si, aby celý svět byl jako Rabi Šimon, autor knihy Zohar? Pak by tu na tomto světě bylo sedm miliard Rabi Šimonů; co je na tom špatného? Ale tak by to nebylo, protože v dokonalém Kli, nikdo není stejný a každý z nich se nachází na jiné úrovni.

Musíte si to prověřit uvnitř svého srdce. A to je důvod, proč vám byla dána svobodná volba: buď budete po celý život vařit na zadním hořáku, a nic vám nebude dost, a budete čekat, dokud vás nepotáhnou na hřbitov, nebo dosáhnete dokonalého života.

[118624]

Z 1. části denní lekce kabaly 16/10/2013, Rabašovy spisy

Základy duchovního žebříku

Dr. Michael LaitmanCílem stvoření, pokud jsme ho vytvořili v souladu s odpovídající činností, je přilnutí ke Stvořiteli. A podle výsledku, je to kvůli dávání všeho dobra stvořením v souladu s Jeho jménem, které zní „Dobrý, který koná dobro.“ A ze strany stvořeních je cíle dosaženo prostřednictvím nápravy z jejich strany, kvůli uspokojení Stvořitele.

Případně, všechny tyto tři podmínky se objevují v bodu sjednocení. Tento bod sjednocení je kumulativní, je „přitahován“ spojeními různých, protichůdných, sobě opačných částí, které se navzájem odpuzují. Tyto části, tj. lidé, navzdory tomu  všemu, vyvíjejí úsilí a práci, a tím chtějí spojit svá srdce dohromady unikátní silou zvanou Reformující světlo. A tak uskutečňujeme cíl stvoření.

V dnešní době se nacházíme na úrovní „tohoto světa,“ který se nachází pod žebříkem duchovních stupňů. A idea je taková, že všechny úrovně jsou odhaleny zde, v úrovni tohoto světa. To znamená, že kabalista dosahuje všech úrovní, zatímco se také nachází v dosažení úrovně tohoto světa. Tento žebřík „je umístěn na zemi a jeho vrchol dosahuje nebes.“ A dokonce ikdyž jeho výška dosahuje a roste do nebes, jeho základy se nicméně nachází na zemi.

A proto každý vzestup po žebříku duchovních stupňů je vyjádřen ve vztazích mezi lidmi, ve vztazích neživé, vegetativní, živé a mluvící v tomto světě.  Je pro nás snadné to vysvětlit takto, podle spojení mezi větví a kořenem. A to je v podstatě to, co musí být odhaleno.

Kabalisté toto odhalili v „potenciálu“ nikoli činy v tomto světě, v malém měřítku, v malých spojeních, v malé skupině. A my tento žebřík musíme objevit aktivně, ve větším měřítku.

Avšak pro každý případ, v souladu s podmínkami, naše dávání Stvořiteli je plněno láskou k druhým. A odtud můžeme dojít závěrů o tom, které síly a úsilí je zapotřebí do lásky k druhým investovat tak, abychom takovým způsobem dosáhli lásky Stvořitele.

[118568]

Ze 4. části denní lekce kabaly 18/10/2013, Spisy Baal HaSulama

Roztříštěná jednota

Dr. Michael LaitmanJsme navzájem propojení jako orgány, šlachy a buňky jednoho těla. Naše tělo je prolínáním nekonečných vazeb mezi malými částmi, systémy a buňkami.  Stejně tak se prolínáme mezi sebou, spojeni jeden s druhým. Očividně se nacházíme v jakémsi poli, které je zcela zaplněno všemi druhy vláken a typy spojení, které nás propojují do jednoho. Biliony spojnic a každá spojnice jedná „rychlostí světla“, vskutku nekonečnou rychlostí.

Tyto spojnice v nás není třeba uspořádat či stabilizovat, projevují se v nás již jako hotové. To se nám ukazuje ze stavu Malchut světa Nekonečnaprochází rozbitím a tyto části se před námi odhalují zjevně jako sobě navzájem vzdálené.

Ve skutečnosti však, vzdálenost mezi nimi je nutná, abychom vytvořili „citlivost“, zostřili „rozlišovací schopnost“, aby pro nás bylo možné je vidět, i spojnice mezi nimi. Jinak to není možné; můžeme rozlišovat detaily obrazu pouze za podmínky, že jsou oddělené, pouze v mezeře mezi nimi.

Proto, abychom viděli celkový jednotný systém a byli do něj obsaženi, musíme uskutečnit princip „A budeš milovat přítele svého jako sebe.”  Tady se „tvým přítelem“ nerozumí někdo cizí; spíše, to jsem já. A bez ohledu na co koukám, vidím své části, které se nacházejí vně mě a zdají se mi daleko, vzdálené, mně opačné, neboť takovým způsobem lépe odhalím koncept roztříštění. Čím silněji ve mně rozbití působí, tím více se mi svět jeví roztříštěný a nedosažitelný. Tato roztříštěnost svědčí o intenzitě rozbití uvnitř mně.

[118571]

Ze 4. části denní lekce kabaly 18/10/2013, Spisy Baal HaSulama

V nekonečném proudu Světla

Dr. Michael LaitmanOtázka: Přeji-li si být při práci Stvořitelovým partnerem, co pro Něj musím udělat, aby s tím souhlasil?

Odpověď: Pokud souhlasíte vy, znamená to, že už jste Jeho partnerem. Nemusíte udělat nic jiného, Stvořitel souhlasí pokaždé.

Nicméně vy si Ho vybíráte ne proto, že je tím nejmocnějším, nejinteligentnějším a nejvýhodnějším partnerem. Přejete si být Jeho skutečným pomocníkem, což znamená jít tou cestou k cíli, kterou On stanovil podle Svých pravidel. To znamená, že už jste v dávání (Hafetz Hesed).

Když přijdu ke Stvořiteli a požádám Ho, abych byl Jeho partnerem, znamená to, že jsem vzrostl nad celé své ego a plně vstoupil do stavu dávání kvůli dávání. Zanechal jsem přání fyzického světa na úrovni životních nezbytností a vzrostl nad ně se svým bodem v srdci. Vedle toho vyrostla celá hora nenávisti (Hora Sinaj), mé ego, a já nad něj vystoupal se svým bodem v srdci.

Nyní stojím na jeho samém vrcholku coby dokonalá Bina, Hafetz Hesed, dosáhl jsem tohoto bodu a mohu říci Stvořiteli, že si přeji být Jeho partnerem. Jsem připraven. Nyní mi dej práci! A On říká, “Chceš práci? Tady máš! Vezmeme celou tuhle horu nenávisti a začneme z ní vybírat přání a používat je pro dávání.”

Být Stvořitelovým partnerem znamená chtít být jako On. Stvořitel mi dá Světlo a říká, “Použij své ego, abys dával Světlo druhým, a budeš jako Já, a já pozvednu tvé přání, zvětším ho natolik, že vzrosteš na Mou vysokou úroveň dávání všem, jak to dělám já. Pak budeš partnerem ve všem..”

Přání patří druhým, ale Světlo je mé. Proto musím ustoupit od svých přání se potěšit, začít se angažovat v přáních druhých a používat má pouze k naplnění jejich. Matka má svá vlastní přání a vše má k dispozici. Vlastní celý svět, ale používá ho jen k tomu, aby dávala svému dítěti, jak poroučí jeho přání.

[29276]

Ze 4. části denní lekce kabaly 12/09/2010, Spisy Baal HaSulama

Nic neodkládejte

Dr. Michael LaitmanOtázka: Proč pořád zapomínám a ztrácím myšlenkovou linii, že musíme být jako „jeden muž s jedním srdcem?”

Odpověď: Je to tím, že tuto potřebu nevnímáte jako kritickou; to je celý problém. Když je člověk nemocný, neustále přemýšlí o léku, který by ho uzdravil. Je řečeno, že Světlo je lékem na všechny neduhy, ale my to necítíme.

Nedíváme se na moudrost kabaly jako na osobní i celkový prostředek rozvoje, protože takhle se cítíme dobře. Nepopoháníme se k tomu, aby nás cíl přitahoval natolik silně, že budeme ochotni udělat cokoli, co je třeba.

Co se pak stane v takové situaci? Je řečeno: “dávám na ně krále jako Haman…” a pak, bez možnosti výběru, musíme udělat to, co se udělat musí, což znamená cestu utrpení. Utrpení je nezbytné, ale my jej můžeme nahradit utrpením vnitřním, otřást sebou a roznítit naše přání pro cíl. Je-li cíl důležitý a já jsem mu vzdálen, cítím bolest. Tuto bolest neignoruji, ale spíše vyvíjím úsilí překonat propast mezi mnou a cílem. To znamená, že mi bolest postrkuje vpřed.

Místo toho, pokaždé odpočíváme a myslíme si, že to není tak špatné, a že můžeme počkat. Nicméně Baal HaSulam varuje ve své knize „Ovoce mudrců, “odstavec 13″: …a pravda mu ukáže cestu, a ten který cítí smutek, dává svůj smutek poznat a nemůže jej skrýt nebo se krotit. Tak vskutku budu cítit vás všechny společně, kdy se dnešek stane zítřkem a namísto nyní, řeknete později. A pro to neexistuje pomoc, mimo vyvinutí úsilí a pochopení této chyby a tohoto pokřivení, že ten, jež je Stvořitelem zachráněn, je zachráněn, pokud potřebuje záchranu dnes, zatímco ten, který může počkat na zítra, zmoudří, až když je jeho život u konce. Cítíte to, protože jste odmítli mou žádost vyvíjet úsilí na lásce k přátelům, kterou jsem vám vysvětloval všemi způsoby, jak jsem mohl, že tato hodnota je dostatečná k tomu, aby vám zajistila vše, čeho se vám nedostává.

Vše, co se nám stane, je pouze k tomu, abychom posílili lásku přátel, protože do té samé míry přitahujeme Reformující světlo, které vše napravuje. Pokud provádíme určitý čin, nejdříve musíme prověřit, zda povede k silnějšímu spojení nebo odloučení. Pak okamžitě pochopíme, co by se mělo dělat a co by se dělat nemělo, co bychom měli přiblížit a od čeho odejít. Je to tím, že přitahujeme Světlo spojením mezi námi. Když se spojíme, přitahujeme další porci Světla atd., atd. To je celé tajemství a nic víc na tom není.

[118299] Ze 2. části denní lekce kabaly 10/10/2013, The Zohar

Demokracie, pravidlo duchovního národa

Dr. Michael LaitmanCo je to demokracie? Celý národ, složený z milionů lidí, se shromáždí a lidé jsou tázáni, „Co chcete?“ Někteří říkají, že chtějí fotbal, jiní zas Coca Colu, a je jim řečeno, „Dostanete, co chcete.“ Co jiného mohou masy chtít, pokud nejsou vzdělávány, pokud nejsou pozvednuti po duchovním žebříku? V takovém případě vede demokracie k regresi a degradaci. Takže co je na tom dobrého?

Demokracie je dobrá pouze tehdy, utvoříme-li kruh, což znamená skupinu. Toto je místo, kde se celý svět mýlí. Vlastní idea demokracie je ideální, ale musí být naplněna pouze za určitých podmínek. Není možné ji realizovat s masami, mezi lidmi, kteří nemyslí na zítřek. Takže lidé nechodí volit, protože se nestarají o to, kdo je volen. Jen řvou a nesouhlasí s tím, že vláda nedělá to, co chtějí.

Ani ti ve vládě na všech úrovních, ani volení lidé nechápou, co je demokracie. Je to tím, že to není v jejich nádobách.; nachází se to v kulatých nádobách, které pro ně vůbec nejsou vhodné. Lidé potřebují krále, autoritativní sílu. Král cítí, že „Stát jsem já; je celý můj!” A o své se stará, aby se jeho poddaní dobře cítili, protože patří k němu. Pracuje pro blaho každého z národa, neboť to vše je jeho.

Tak, pokud národ existuje egoisticky, potřebuje krále. Nicméně, pokud stát již postupuje duchovně, potřebuje demokracii. Jsou si opakem: “kruhy” (Igulim) a “rovná čára” (Yosher), dvě formy nádob. Neměli bychom si plést jedno s druhým, protože ani jedno, ani druhé není lepší či horší. Vidíme, že demokracie nefunguje, a že to jsou jen pěkná slova. Svobodné volby a svoboda projevu v médiích jsou jen hračky. Ve skutečnosti vůdci společnosti dělají to, co dělat musí.

[118198]

Z 1. části denní lekce kabaly 10/10/2013, Rabašovy spisy