Category Archives: Duchovní práce

Muž a žena v duchovní práci

thumbs_laitman_259_01Otázka: Proč ženy studují odděleně od mužů?
Odpověď: Muži a ženy by měli studovat odděleně, aby se nespojili do tělesných forem komunikace namísto duchovních. Moudrost Kabaly nepokládá lidi za anděly a proto by láska a sexualita neměla být míchána s duchovnem. To je velmi důležité. To je ten důvod, proč muži nestudují s ženami v desítce a nesedí společně u jednoho stolu. (Pokračování textu…)

Milovat jako Stvořitel

Otázka: Co znamená milovat tak, jako miluje Stvořitel?
Odpověď: Milovat po způsobu Stvořitele znamená, že Vyšší Světlo (Obklopující Světlo) osvětluje můj egoismus, probouzí ve mně vlastnost dávání a já chci toto předat ze svého egoismu ostatním, všem. (Pokračování textu…)

Co je skutečné studium Tóry?

Dr. Michael Laitman v rozhovoru s Orenem Levi and Tal Mandelbaum ben Moshe

Co znamená skutečně studovat Tóru? Jak se můžeme napojit na sílu ukrytou v této knize, a k jakému vyššímu cíli nás vede?

Všeobecná síla celé reality je nazývána Tóra, Světlo, vyšší síla, síla lásky a dávání. Světlo stvořilo touhu a proto je dáno, že svět byl stvořen Tórou a člověk musí dosáhnout schopnosti použít tuto sílu Tóry, aby dosáhl cíle stvoření. Existuje Tóra, která řídí svět a vše to, co se v něm děje, a existuje Tóra, kterou my musíme ovládnout, ale pokud ji neovládáme správně, existují síly, které pracují na tom, aby tento odklon napravili.

Jako národ Izraele je naší úlohou přisoudit tuto vyšší sílu nám samotným a náležitě ji v nás aktivovat.

Před 3500 lety lidstvo dosáhlo jisté vyspělosti a poprvé se setkalo s Tórou.

Lidé, kteří nám ve svých knihách říkají, jak správně pracovat s Tórou, se nazývají kabalisté. Kabalisté se učí, jak ovládat sami sebe, aby ovlivnili vyšší sílu nazývanou Tóra.

Každý vykládá Tóru, která znamená Světlo, a učení podle svého přání, ale nakonec my všichni musíme dosáhnout stavu, ve kterém národ Izraele, Tóra, a Stvořitel se stanou jedno.

Podstatou Tóry je: „Já jsem stvořil zlý sklon a já jsem stvořil Tóru jako koření pro něj, protože Světlo v ní napravuje.“ Tóra může přetvořit naši egoistickou podstatu v přirozenost milovat druhé, ale jestliže my studujeme Tóru a nedosahujeme lásky k druhým, je to znamení, že nestudujeme Tóru, ale studujeme, abychom byli moudří.

Kabalisté napsali knihy Tóry vhodné pro každou jednotlivou generaci. Za časů Ariho například kabalisté používali vědecký styl.

Lidská touha je rozdělena do 613 egoistických částí a ony všechny musí být Tórou napraveny do podoby lásky. Pokud člověk studuje Tóru pouze proto, aby si mozek naplnil informacemi, stejně jako se plní počítač, nestane se svatým.

V období osvícenství někteří lidé začali opouštět povrchní studium Tóry. Dnes musíme opustit exil Tóry a vrátit se k Tóře pravdy tím, že budeme studovat moudrost kabaly.

Tóra nám vypráví o činech, které jsou opakem lásky proto, aby nám řekla, co bychom neměli dělat. Když člověk chce rozvinout postoj lásky k druhým, odhalí se v něm 613 egoistických tužeb, a pak potřebuje Tóru, která promění veškeré touhy z nenávisti v lásku. Proto se říká, že Tóra je koření.

Na druhé straně vnímání

Moudrost kabaly vysvětluje, že žádná duchovní práce nezahrnuje fyzické akce.
Všechno by se mělo odehrávat pouze v lidské touze. Kabala pracuje s tím, co bylo skutečně stvořeno – s touhou. Jen ta může být ovládána Stvořitelem a člověkem zezdola. Nic jiného neexistuje.

Nám se zdá, že kolem nás je materiální svět, ale tento svět je iluzorní. Existuje pouze v našich vnitřních představách. Jak Baal HaSulam píše v Úvodu do knihy Zohar, existuje speciální plátno na zadní straně našeho mozku, které promítá všechny naše myšlenky a pocity a vykresluje pro nás nějaký předpokládaný druh reality, který vidíme před sebou.

Ve skutečnosti nevidíme nic. Řekněme, že před námi jsou, například, stůl, zeď, svět, hvězdy a galaxie, ale nic z toho neexistuje. Jen se nám takto zdají.

Jedná se o velmi složitý systém smyslů. Úkolem kabalisty je jít za obyčejné pozemské smysly, aby dal člověku správné vidění světa, jeho správné vnímání. Proto tato moudrost nazývaná kabala je vědou o správném vnímání skutečné reality: Co to je a jak se to projevuje.

Stvořitel nepředpokládal, že člověk by dělal cokoliv fyzického, protože tento celý snový svět, který nás obklopuje, je iluzí. V knize Zohar je psáno, že když vstoupíme do vnímání vyššího světa, začneme chápat, že vše předchozí bylo jako sen.

Nicméně dokonce i když získáme duchovní zrak, zůstáváme mezi těmito světy a vnímáme je oba. Ovšem míra toho, co údajně vnímáme skrze své pozemské vlastnosti, nazývaná Oalm Ha Medume, je nepravá, je nám vnucena iluzorním světem.

Skutečný svět, kterým my odhalujeme, je naším pravým světem a mezi těmito světy existuje spojení. Člověk vnímá veškerou iluzi tohoto světa a veškerou pravdu vyššího světa. Vše, co existuje ve světě nazývaném druhý svět – tedy ve světě umístěném na druhé straně našeho vnímání, naší iluze – ovlivňuje podobu tohoto světa, a tak se postupně nastavujeme na odhalování skutečného světa.

Člověku je dáno všechno, aby budoval a dělal něco nikoli fyzicky rukama a nohama, ale aby prováděl akce ve své touze, protože touha je skutečným materiálem stvoření, mimo kterou nic jiného stvořeno nebylo.

Všechna fyzická přikázání, obřady v chrámu a tak dále, se vztahují pouze na vnitřní duchovní naplnění našich tužeb a záměrů. To je vše! Proto je řečeno „Nechci od tebe paláce, vzácná roucha, vznešenost, které vedou pouze k násilí a boji o moc. Potřebuji od Tebe pouze čistotu srdce, práci na tvých vlastních touhách.“

Musíme jasně pochopit, že duchovní kořen a jeho důsledky znamenají v našem světě to, jak tento kořen ovlivňuje naše vnímání a jak nás nutí vidět určité fyzické obrazy, které my údajně objevujeme skrze svých pět smyslů. Je to „údajně“, protože je to vše jako sen a někdy se to zdá být více skutečné než skutečná realita.

Všechno tohle je však projektováno na nás z vyššího zdroje, vyššího kořene, jako velmi prohnaný promítač, ukazuje film uvnitř nás nazývaný „život“. Nám se zdá, že existujeme v těle, ve kterém jednáme, pohybujeme se a tak podobně, ale jakmile se trochu probudíme, objevíme, že to vše byl sen, jak je psáno v Knize Zohar.

Když vstoupíme do kontaktu s tímto kořenem a ne s důsledkem, začneme chápat, proč se to takto stalo, proč nám byl ukazován tento film nazývaný život, který byl tak rozmanitý a bohatý na barvy, zvuky atd., který nás tak nesmírně uchvacoval. Ve skutečnosti vnímáme velmi malé, doslova mikroskopické vlivy, omezené jak co do hloubky,  tak do šíře vnímání, ale my si myslíme, že je to něco neobvyklého.

Vše, co se kolem nás děje, je promítáno malým egoismem člověka v bodě, v němž každý z nás vnímá svět. Ale jakmile ego začne expandovat, my vnímáme v tomto rozvinutém egu další obraz světa, ale již napraveného. Vždyť egoismus může expandovat jen nápravou! Pak, s výjimkou malého bodu, si začneme představovat vyšší svět.

My dosahujeme kořenů všeho, co se děje nám a světu, vidíme, jak člověk může interagovat s tímto systémem, urychlovat jeho vývoj, expansi a projevení ve  vztahu k nám. Pak se to stane zřejmým: toto je kořen a toto je jeho důsledek. A my ovlivňováním kořene můžeme změnit tento důsledek.

V zásadě v tomto momentě nejsem schopni změnit náš svět. To se stane možným, pouze když necháme působit svůj vliv na jeho kořen. Proto zatímco jsme v tomto světě, vidíme, že pro nás nefunguje a že nemůžeme nic udělat.

Ovšem až se lidstvo dostane do stavu neprosté odtažitosti, deprese a bezmoci, pak uslyšíme, že existuje jiná cesta, a že je jediná správná, nikoli skrze náš egoismus, který nás ovládá, ale skrze naše ovládnutí egoismu. Pak můžeme povstat a začít odhalovat skutečný svět.

Vaše první kroky

Když se v člověku rozsvítí bod v srdci, přání přiblížit se ke Stvořiteli, je připraven udělat všechno, aby toto přání uspokojil, protože je nejsilnější z existujících v něm přání neživé, vegetativní, živočišné nebo lidské úrovně. Ve velkém napětí člověk přichází do místa, kde studují kabalu, a je připraven přijmout jakékoli podmínky.

Přesto ale ničemu nerozumí, neslyší nic ze studia, jakoby se stáhnul do své ulity, dovnitř sebe. Pečlivě dochází na lekce, horlivě se účastní všech akcí, protože si přeje být mezi přáteli studujícími kabalu. Za nějakou dobu, možná po několika měsících, dostává pocit „pádu“, že se noří do tmy, zoufalství, lhostejnosti, slabosti a člověk nechápe co je s ním.

Je v něm odhalena první, nejlehčí vrstva duchovního egoizmu, kromě toho běžného, který měl dříve, jako všichni ostatní. Tj., pod každodenním egoizmem se začíná objevovat nová vrstva egoizmu – duchovní. Třebaže člověk nechápe co se s ním děje, nevidí moc velký rozdíl proti původním stavům úzkosti apod. Odhalení nové vrstvy egoizmu je výsledkem toho, že studoval kabalu na skupinových lekcích, a tak přes skupinu kabalistů obdržel první dávku „Světla, vracejícího ke Zdroji“. Světlo nás vrací ke Zdroji, ke Stvořiteli, k vlastnosti dávání a lásky, k přátelům a potom k celému světu, postupně narůstajícím nevratným způsobem. Na začátku se v člověku objeví nová vrstva egoizmu, zlá přirozenost, pak se čeká na správnou reakci člověka.

Správná reakce je modlitba – prosba člověka ke Stvořiteli o pomoc k pozvednutí se nad vlastním egoizmem, aby bez ohledu na překážky si byl jistý tím, že egoizmus v něm odhalil samotný Stvořitel. Stvořitel poskytuje člověku takovou možnost se pozvednout nad překážkami, aby se stále nacházel v uvědomění, že neexistuje nikdo kromě Stvořitele a jeho řízení je absolutně dobré (Není nikdo jiný kromě něj a On je dobrý tvořící dobro). Problém začátečníků je v tom, že nemají schopnost sebe ovládat, při odhalení v něm nového přání, změně velikosti přání. Zdá se mu, že svět se hroutí, že metodika není realistická apod. Vzniká hodně nároků, nikoli k sobě, dokonce ani ke Stvořiteli, ale k učiteli a místu, do kterého přišel.

Obvykle, na tomto místě, se hodně lidí vzdá studia a zařadí se do negativních odpůrců. Takové hromadné odchody neexistují v jiných metodikách, protože nikdo nestuduje to, jak opustit vlastní egoizmus. Ve skupině Bnei Baruch učí to, jak „usmrtit“ egoizmus, naší přirozenost a namísto toho obdržet altruizmus, přirozenost Stvořitele. Právě o kabale je řečeno, že tisíc se pouští do studia a jeden dosahuje Světla. Ale těch zbývajících 999, kteří nedosáhli Světla, se nacházejí ve spojení s Ním a jejich odměna je veliká.

Duchovní DNA

Otázka: Jestliže je uvnitř člověka navíc k materiálnímu genu také duchovní DNA, jak k ní přišel? Dědí tento duchovní gen děti od svých rodičů?

Odpověď: To se těžko vysvětluje. Můžeme říci, že duchovní geny nejsou děděny, ale jsou předávány vlastnosti, které umožňují jejich probuzení.

Zrozením nového života, dává matka materiální schránku pro duchovní DNA. Samozřejmě, že mezi jedním a druhým existuje určitá spojitost, dítě dědí povahové vlastnosti po matce i otci. Tyto vlastnosti jsou relativně materiální povahy,  nicméně ovlivňují uskutečnění duchovních genu. Konec konců, naprosto všechno je zaměřeno na realizaci duchovní DNA.

Materiální svět nemá žádnou důležitost sám o sobě, žádný cíl sám o sobě. Všechno existuje za účelem dosažení realizace duchovního genu.

Otázka: Mám čtyři děti a jsou tak odlišné. Od rodičů dostaly tytéž geny, proč jsou tak rozdílní?

Protože otec a matka jsou rovněž odlišní. A i když jsou to titíž lidé, uvnitř si nesou mnoho různých vlastností. A co je nejdůležitější, pokaždé, když duchovní DNA, Rešimo, vstupuje do světa, má zvláštní účel.

Proto kvůli duchovnímu osudu dítěte jsou od táty a mámy vybrány vlastnosti, které nejsou nejdominantnější, navenek se projevující a nám viditelné, ale ty, které jsou nejvhodnější pro náležitý růst duchovní DNA embrya.

Duchovní náboj definuje veškeré ostatní vlastnosti. Jestliže naše duchovní DNA jsou vzájemně spojeny, musíme toto spojení uskutečnit. Nicméně protože pro to ještě nejsme připraveni, jsme umístěni do materiální skořápky a zdá se nám, že máme materiální těla, společné záležitosti, nějaký druh vztahů.

Nicméně to všech je jen imaginární realita existující pro to, aby veškeré duchovní DNA byly přivedeny blíže k sobě. To je jediným účelem tohoto světa. Pak zmizí.

Otázka: Znamená to, že jakýkoliv vztah s nějakými lidmi v práci, se sousedy, s manželem a s manželkou, jakákoli  interakce mezi dvěma lidmi má za účel uskutečnit spirituální DNA, která započala celý tento proces?

Odpověď: Samozřejmě. Tento svět nemá žádný jiný účel kromě tohoto: poskytovat nám místo k práci a přivádět blíže k sobě navzájem v době, kdy ještě nemůžeme ovlivnit svou spirituální DNA a začít s ní pracovat přímo, jako v laboratoři.

Otázka: Existuje v lidských genech DNA  něco, co je známo moudrosti kabaly, ale nikoli genetikům?

Odpověď: Existuje přidaný duchovní náboj, který zůstává běžnému člověku zahalen tajemstvím.

Například u lidu Izraele byli v různých generací lidé, kteří se nenarodili jako židé, ale připojili se k tomuto národu a stali se jeho významnými osobnostmi, ačkoli zpočátku zdánlivě neměli židovské geny. Bylo mohlo takových případů, především v době Chrámu.

Z toho vyplývá, že tato informace není nutně předávána skrze fyzické tělo, skrze rodiče. Je v tom část duchovní informace, která vede k vnitřnímu duchovnímu vývoji a vyžaduje od člověka, aby naplnil svůj osud bez nějaké souvislosti s rodičovským domem.

Například rodiče rabiho Akivy nebyli rodem židé a konvertovali k judaismu později. To ale nikterak nebránilo jejich synovi stát se velkým židovským mudrcem, jedním z největších v dějinách Izraele. A odkud se to vzalo? Ukazuje se, že nemůžeme posuzovat duchovní DNA, kořen duše, podle materiální DNA.

Kořen duše je součástí systému Adam HaRishon. Adam není osoba, ale duchovním systémem, ve kterém jsme my všichni začleněni skrze naše napravené touhy.  A pak se my všichni sjednotíme v jedno duchovní tělo. Takové duchovní tělo, kde všechny části jsou vzájemně v harmonii se nazývá Adam, první člověk.

Jestliže každý člověk napraví své touhy a je připraven se sjednotit s týmiž napravenými touhami ostatních lidí, usilujících sjednotit se jako bratři v jednom těle, v jedné touze, pak jsme všichni propojeni.

A pak uvnitř tohoto propojení my pocítíme první člověka Adama HaRishona, společná touha vzešlá z mnoha soukromých tužeb. Každý člověk anuluje svůj egoismus a propojuje se s ostatním nad ním s cílem být s nimi v jedné touze jako v jednom těle.

Existují třeba duše, oddělené části Adama, který velmi touží po takové jednotě, a ty jsou pokládány za vysoké duše. A existují duše, které po tom moc netouží, a dokonce duše, které jsou k tomu zcela lhostejné.

Takový duchovní gen, nazývaný Reshimo, je přítomen v každém lidské bytosti na světě, touha po jednotě: pozitivní, negativní nebo žádná.

Otázka: Ovlivňuje duchovní DNA náš život tak jako materiální DNA?

Odpověď: Jestliže duchovní DNA je odhalena v člověku během jednoho z jeho životních cyklů, rozhodně to ovlivňuje jeho osud. Člověk si začíná uvědomovat tento duchovní gen. Konec konců, tato touha, která v něm nyní byla odhalena, tato touha po duchovním dosažení, tento nový cíl, který je nad tímto materiálním životem, rozhodně mění všechno.

Otázka: Je známo z genetiky, že vlastní kvality zaznamenány v DNA určují, co se v dítěti rozvine. Existují u člověka i nějaké další geny?

Odpověď: Ano, je zde rovněž duchovní DNA. Duchovní gen, Reshimo, je informační náboj, který je vložen do každého člověka, či spíše do jeho touhy, určuje, jakou formou se tato touha bude rozvíjet.

Otázka: Je tato informace zaznamenána v člověku při jeho narození?

Odpověď: Dokonce ještě dříve. Konec konců, pokud se kapka semene započne rozvíjet, to znamená, že existovala duchovní informace, která zapříčinila tento rozvoj. A právě tato informace vede muže a ženu ke kopulaci, vloží do nich touhu mít dítě nebo jim zařídí neplánované těhotenství.

Existuje duchovní systém, který určuje, jak se každá touha v něm zahrnutá musí rozvíjet. Touhy jsou propojeny do jedné sítě, která je nutná k dosažení daného stavu nazývaného konečná náprava. Tato síť sestává z mnoha tužeb, které patří všem lidem na světě.

Tato síť neustále pokračuje ve svém vývoji. Na základě toho tato síť rozhoduje co se stane s každou jednotlivou touhou v daném okamžiku, jestli se ponechá bez realizace v tomto světě nebo se zrealizuje jako osoba, muž, nebo žena, a v jaké podobě.

Ukazuje se, že duchovní systém určuje podobu našeho materiálního života na této zemi na základě potřeby dosáhnout konce jeho nápravy v dokonalé formě

Duchovní člověk

Otázka: Kdo se podle vašeho názoru může považovat za duchovního člověka?
Odpověď: Ten, kdo se pomocí kabalistické metodiky povznesl nad sebou, vytvářel v sobě nový smysl jmenovaný „duše“ a teď vnímá duchovní svět ve vlastnosti odevzdání. Ne v sobě, ale mimo sebe.
Takových lidí je v našem světě málo, nikdo je nezná, nikomu se nerozkrývají a nikoho neučí.
Jediná organizace, která se tímto vážně zabývá – Mezinárodní akademie kabaly, má za cíl naučit to další lidi, protože dostala ze shora takový úkol. Snažíme se vytvořit takové podmínky, aby každý, kdo chce dosáhnout duchovního stavu a pocítit svět mimo sebe, byl schopen toto udělat.
[# 181509]
Z lekce v ruštině, 21.02.2016

Čtení kabalistických textů

Otázka: Lze jeden a ten samý text nebo knihu při každém dalším čtení chápat a cítit jinak a proč?
Odpověď: Záleží to pouze na osobě. Koneckonců, dva lidé čtou stejnou knihu, a jsou ve zcela jiných stavech.
Kniha napsána Kabalistou, který pocítil duchovní svět a pocity z vyššího stavu je zobrazena v podobě slov, vět a znaků. Proto čtením takové knihy budeme muset být co nejvíce podobní tomu kabalistovi, který ji napsal, abychom alespoň částečně vstoupili do jeho stavu.
Zároveň musíme dělat vše, co záleží na nás, plníme to, co je napsáno naším učitelem jako doporučení studujícím kabalu: setkáváme se, čteme kabalistické zdroje, a pak o těchto tématech diskutujeme.
Celý náš život je soustředěn na kabalistické zdroje. Snažíme se v našich vztazích být podobní duchovním kelim (nádobam), v uplném spojení mezi námi, aby se deset lidí, přicházejících společně studovat tento zdroj, pokusilo dosáhnout duchovního kořenu, tj. úrovně toho člověka, který to napsal.
Musíme se spojit mezi sebou a stát se podobnými duchovnímu stavu v očekávání působení světla na nás, které otevřel a popsal ve své knize.
[# 181164]

Cesty ke Stvořiteli

Otázka: Většina nováčků je velmi povzbuzená z práce, z metodiky a vidí v tom záchranu vlastního života. Všechny je spojuje to, že ke Kabale je přivedlo hledání smyslu života. U mně byla metodika odhalena z frustrace a tíživého pocitu sobectví.
Mám z toho zmatek, že začínám nestandardně, jinak než ostatní. Všichni hledají smysl života, ale já – protože s tím už v žádném případě nemůžu žít. Co je to za cesta – je to normální?
Odpověď: Existuje mnoho cest ke Stvořiteli, my si je nevybíráme, vede nás Stvořitel. Pocit, že je třeba zbavit se egoizmu – je velmi pokročilý a ukazuje na to, že osoba je blízko k cíli!
[# 180917]

Nerozdělitelnost dvanácti kmenů

A řekl Moše synům Gada a synům Reuvena: „Vaši bratři půjdou do války a vy tady budete sedět? Proč přikláníte srdce synů Izraele nevstupovat do země, kterou jim dal Bůh?“ [Tóra, „Čísla“, „Matot“ 32: 06 – 32: 07]
Moše říká kmenům Gada a Reuvena, že pokud nevstoupí do země Izraele, neprojdou pak ani všichni ostatní, protože nelze rozdělit dvanáct kmenů.
Pouze pokud se nacházíš ve všech dvanácti kmenech, můžeš napravit svůj egoismus, tj. dobýt území do kterého vstupuješ. A tak jsou všichni povinni tam vstoupit. Vždyť napravit egoismus  je možné pouze za účasti všech dvanácti kmenů.
Z TV pořádu „Tajemství věčné Knihy“, 21.10.2015

 

Strana 5 z 13« První...34567...10...Poslední »