Category Archives: Duchovní práce

Čtyřicet let vyjasňování

Otázka: Máte takové dojmy, že jste udělal něco, co nebylo nutné na duchovní cestě?

Odpověď: Jistě! To má každý. A navíc, najednou se probudíš zpocený hrůzou a začneš se trápit tím, proč se to tak stalo, proč jsem to udělal? Vidíš „nechtěné chyby, svá selhání a svádíš to pouze na sebe. Je ale nezbytné okamžitě si uvědomit skutečnost, že toto vše bylo připraveno Shora a teď je ti ukazováno, že v hloubi sebe jsi ještě stále nenapravil tyto stavy, stále nejsi oddaný programu stvoření, potřebuješ se k němu přiblížit a že všechno toto přináleží Stvořiteli, ne tobě. Takže všechny tvé omyly a přestoupení jsou jen nezáměrné; a jsou vlastně pouhým odhalením vlastního egoismu.

Otázka: Jaké je to období mezi těmito trápeními a pochopením, že všechno k nám přichází ze systému stvoření?

Odpověď: Je to období čtyřiceti let do konečné nápravy. Co znamená „čtyřicet let?“ Je to cyklus, ve kterém kompletně přejdeš od všech chyb a přestoupení k vlastnosti Biny, vlastnosti naprostého odevzdání, a pak porozumíš, že toto všechno nejsi ty a ani to není z tebe. A v tom spočívá celá náprava.

Otázka: Jsou zde spolu s tímto nějaké vzpomínky a bolest, která zůstává?

Odpověď: Tyto vzpomínky tě budou pronásledovat stokrát ve všech možných variantách. Tak se to děje podle celého systému řízení. Musíš hluboce cítit, jak v tobě toto vše vyvstává. Káráš sám sebe za to, čím jsi prošel, za ublížení, které jsi někomu přivodil, za špatný náhled na druhé a podobně. A to se opakuje znovu a znovu, protože je nezbytné být úplně odehnán od zdroje, úplný úpadek.

Čtyřicet let je vzestup k Bině. Jedině poté tě vlastnost dávání a lásky, spojení se Stvořitelem, úplně ovládne; jsi zahrnut v původu veškerého dění a už jej dále nepřipisuješ sobě. Začneš chápat, že to je způsob, jímž tě Stvořitel učí.

A už zde nejsou ti samí lidé, kterým jsi ublížil, o kterých jsi špatně smýšlel – toto celé je jeden systém a celý je v tobě. A tak se pocit „já“ a „oni“, „Stvořitel“ a další ztratí v tobě. Když toto vše je spojeno dohromady ve vlastnosti Bina, pak jsi napraven, ale ne dříve. Takže stále klopýtáš a narážíš na tyto věci, a celé toto období je vážným probouzením. Toto je naše práce, přirozené stupně vývoje.

[165836]

Z TV programu “Tajemství věčné knihy”, 06.05.2015

Nejlepší léčitel

Otázka: Před devíti lety jste navrhl, abychom nemluvili o našich stavech. Postupně jsme se však vyvinuli a nyní o nich můžeme hovořit ve workshopech.

Odpověď: Myslím tím ale, že budeš hovořit pouze o tom, co je prospěšné pro skupinu a ne se prostě vylívat ze všech svých stavů. Koneckonců, musíš být zodpovědný za skupinu a pozvedat ji, i když je to v rozporu s tím, co v daném okamžiku cítíš.

Můžeš přijít ke skupině a požádat přátele, aby si s tebou sedli – „Lidi, cítím se špatně, ale nevím proč.“ Skupina je jako lékař. Může ti pomoci vyjasnit věci, které máš v sobě, musí tě do toho zahrnout a diagnostikovat, co s tebou je a proč se cítíš špatně. Neměla by zde být žádná tajemství. Nikdo po nás nechce, abychom sdíleli intimní detaily. Hovoříme zde o duchovních detailech a veškeré materiální necháváme stranou.

Když postupujeme kupředu, mohou nás ovlivnit i fyzické problémy, ne jen duchovní. V tomto případě musíme diskutovat všechny problémy s přáteli. Toto si musíme vyjasňovat, abychom mohli být spojeni na duchovní úrovni.

Nemusíš říkat druhým, co je v hloubi tvého srdce. To si můžeš nechat jen pro Stvořitele. Ale můžeš ve skupině diskutovat různé pochybnosti, problémy, sestupy a přátelé tě podpoří, rozveselí, probudí a pozvednou.

Když přátelé cítí, že nejsi v moc dobrém stavu, musí tě nést ve své náruči jako dítě, trochu tě ukolébat, uklidnit, dát ti nějakou malou útěchu, sednout si s tebou a popovídat si.

Tvé stavy nejsou tvoje. Musíš cítit, v jakém stavu je skupina a jestli jsi v něm také. Připojit se k tomuto směru, k tomuto záměru a nemyslet na nic jiného. Snaž se starat o skupinu a myslet na ni po celý den. Jak se jim vede? Drží při sobě? Mohu jim nějak pomoci? Měl bych jim zavolat? Měl bych něco udělat? Snaž se zvyknout si na tento stav starostlivosti o skupinu, podobný stavu matky, která se stará o své děti.

Takto ze sebe odstraníš všechny negativní vlivy. Slouží ti k odhalení ega, ale proč by ti je Stvořitel posílal, když jsi v předstihu před svým egem a hledáš způsob, jak být více spojen s přáteli? Vždyť ego se v nás probouzí pouze kvůli větší spolupráci a silnějšímu spojení se skupinou a ty přece k takovému spojení a spolupráci směřuješ. A proto nikdy nebudeš cítit žádné negativní vlivy. Hledáš to jako shrbený stařec, který upustil něco na ulici.

Pokus se mezi vámi vytvářet takový stav a uvidíš, jak najednou všechno jde plynule. Odvrať svou hlavu pryč od všech ostatních problémů tak moc, jak jen můžeš, začni se starat jen o tuto jedinou starost a 99% tvých problémů se vyřeší.

[#128197]

Dramatický kontrast

V kapitole „Shlach“se vypráví o tom, že když vyzvědači dorazili k zemi Izrael, uviděli, jak je nádherná. Současně ale také pochopili, že je nemožné do ní vstoupit, protože tam žijí strašliví obři. A když se o tom dozvěděl národ, rozhořčil se.

Obecně, kdy začínám být rozhořčený? Je to tehdy, když přijdou a řeknou mi: „Musíš dělat tohle.“

Což je pokaždé, když směřuji k dalšímu stupni, kterého musím dosáhnout. Nemohu tomu uniknout, protože okolnosti mě tlačí. A již cítím, že nemám žádnou sílu. Tento dramatický kontrast, kdy něco musím udělat, ale nemám na to sílu, ve mně vyvolává rozhořčení.

Ačkoliv je země Izrael tak přitažlivá a oplývající mlékem a medem, stále do ní nemohu vstoupit. Jediné, co mi zbývá, je cítit závist kvůli mé vzdálenosti a omezit se. Jak je řečeno, „nikdo nesní o králově dceři“, protože snění znamená trápení.

Proto netrpím. Vím, že ona není pro mě – je to sen, který se nikdy nesplní. Takže ji automaticky odstraním ze svých přání a žiji v míru a užívám si, co je dostupné.

Avšak zde je problém v tom, že ode mě se žádá, abych získal královu dceru. „Musíš“, i když nevidím žádnou možnost, jak toho dosáhnout. Okolnosti mě však tlačí. „Na tom nezáleží. Drž se. Stoupej. Vyšplháš na tuto horu a uděláš vše, co bude nutné.“

Avšak jsou zde ohromní obři – a já je mám porazit? Copak musím překonat všechny překážky, jako jsou řeky se silnými proudy a vysoké hory? Nejsem připraven! A tak jsem rozhořčený a reptám.

Rozhořčení se objevuje v závislosti na mém současném porozumění tomu, jaké jsou mé možnosti a jaké překážky jsou přede mě postaveny. I když bych mohl později očekávat odměnu, řeky mléka a medu, to není nic pro mě. Nechte mě žít v klidu. Čtyřicet let jsem žil v poušti a mohu tam žít dalších čtyřicet let, není to tak zlé. Takto je člověk v zásadě konstruován.

Problémem je to, že vycházím ze svých současných vlastností a možností. Stvořitel však říká: „Přivedu tě do takových situací, že nebudeš mít na výběr a obrátíš se ke Mně. A potom ti pomohu. Podpořím tě a ty se pozvedneš na další úroveň.“

Mezitím jsou ale lidé rozhořčení: „Zvolíme si jiné vůdce, kteří nás vezmu zpět do Egypta.“ Je tomu tak proto, že je nemožné zůstat uprostřed pouště: buď vpřed nebo zpátky. Zdá se však výhodnější otočit se nazpět. Vždyť co tam bylo tak špatného?!

Člověku v dané situaci to tak vždycky připadá: „Jak já jen nesnáším ten stav, ve kterém nyní jsem. Odcházím.“ Člověk najednou chápe, že se zde usiluje o mnohem náročnější věci a zdá se mu lepší odejít. A tak se vrací nazpět.

Toto vše je naprosto běžné, vyjma jedné věci: žádat, dožadovat se síly ke zvládnutí dalšího stupně. Jedině poté člověk obdrží síly. Avšak než k tomuto přijde, vždy a znovu zapomíná, že je možné získat síly, které mu chybí, od Stvořitele prostřednictvím žádostí a proseb.

Otázka: Jak je možné vysvětlit tuto neuvěřitelnou zapomnětlivost, neustálé vnitřní střídání našeho vnímání Stvořitele a sestupu, a znovu vnímání a zase sestup, a tak to je, dokud není Stvořitel zcela vymazán z našich vzpomínek a myšlenek?

Odpověď: Faktem je, že člověk se stává novým v každém okamžiku. Paměť není uložena v něm. Všechno zmizí, jako kdyby nikdy dříve nic nezažil a nebyl v žádné podobné situaci. Vždyť všechno, co bylo na předchozím stupni, je pryč, jako raketa. Předchozí stav je odpojen a všechno je úplně odklizeno. Nic z toho nezůstává, protože na novém stupni je všech deset sefirot nových.

[#165631]

Z TV programu “Tajemství věčné knihy”, 06.05.2015

Den Očištění

A bude to pro vás nařízením věčným: desátého dne sedmého měsíce uklidněte svoji duši a nevykonávejte žádnou práci, ani občané státu, ani cizinci, žijící mezi vámi.

Protože tento den vás vykoupí pro očištění: ze všech hříchů před Bohem vaším budete očištěni. Toto je pro vás sobota klidu, abyste uklidnili svoji duši; toto nařízeni je věčné Tóra, „Levit“, Acharej mot“, 16:29 – 16:31)

Mluví se zde o Dni Očištění (Jom Kipur) – známé události, která se odehrává jednou za rok. Rok (hebrejský „šana“ od slova „levašen“ – oslovit) znamená koloběh.

Tehdy člověk dosahuje úplné nápravy přání na této úrovni, tj. v tomto koloběhu končí se všemi svými účty. To, co dokázal napravit, to napravil, co nedokázal – odhodil od sebe dál a nepřeje si to používat.

To znamená, že k dnešnímu dni je čist a prezentuje se jako určitá duchovní struktura. Proto se lidé v Den Očištění symbolicky oblékají do bílých oděvů. A vše se pak dále opakuje, protože pro úplnou nápravu budeme muset opakovat všechny tyto cykly vícekrát.

Z TV programu „Tajemství věčné knihy“, 06.03.2014

Chuť, která nemůže být přirovnána k ničemu v tomto světě

Otázka: Jaké zvláštní Světlo musíme pocitit v průběhu svátků? Proč jsem dvacet let slavil svátky, namáčel jablka v medu, postil se na Jom Kipur, ale nikdy jsem žádné Světlo nepocítil?

Odpověď: Musíme sami sebe napravit tak, aby se z nás stali lidé, kteří mohou odhalit Světlo a kteří jej dovedou pocítit jak v průběhu svátků, tak napříč svým životem. Nacházíme se v oceánu Světla, potřebujeme ale nádobu k tomu, abychom to mohli cítit. Každý z nás má pouze střep této nádoby, a proto potřebujeme posbírat tyto střepy a složit je dohromady. Když přilneme jeden ke druhému, začneme cítit vnitřní naplnění v naší společné nádobě. Jestliže někteří lidé chtějí odhalit Světlo, můžeme se spojit, sjednotit a pocítit poté Světlo v naší jednotě.

Otázka: Jaký je to pocit, když je Světlo odhaleno?

Odpověď: Je nemožné to popsat, stejně jako je nemožné popsat příchuť nějakého exotického jídla, které jsem ochutnal při cestě Latinskou Amerikou. Pokud mluvíme o běžných příchutích, nějak je popsat můžeme, protože je přirovnáme k dalším příchutím, které známe.

Ale Vyšší Světlo je úplně jiné než cokoliv v našem světě. Můžeme říct jen to, že je to potěšení, které člověka totálně naplňuje do takové míry, že ztrácí schopnost mluvit. Je to tak kompletní naplnění, že člověk se nechce ani pohnout, ani nic říct nebo o něčem přemýšlet. Pouze si naprosto užívá tuto harmonii. Přeji každému, aby tohoto mohl dosáhnout.

[166300]

Z programu rozhlasové stanice 103FM, 30.08.2015

 

Romance duchovního stavitelství

Otázka: Jestliže jsme dosud nedosáhli odhalení duchovního světa a pouze studujeme, jedná se již o duchovní práci?

Odpověď: Děláte duchovní práci, protože chcete dosáhnout duchovního, ačkoliv se tak dosud nestalo. Podobá se to člověku, který staví dům. Je možné, že mu to bude trvat více než dvacet let, ale už se pustil do stavby. Máte cíl dosáhnout duchovního světa a postupujete vpřed tak dlouho, dokud do něj nevkročíte. I kdyby to mělo trvat dvacet let, v čem je problém?

Otázka: Co je více důležité: studovat a připravovat se na vzestup do duchovního světa nebo se v něm již nacházet? Jednou jste řekl, že Stvořitel nás miluje více tehdy, když se pouze připravujeme na tento vzestup?

Odpověď: Je to tak. Dokud se pouze připravujete, vynakládáte úsilí jako malé dítě, které neví, čemu se vydává vstříc. Právě v místě skrytí je mnohem více příležitostí aktivovat a odhalit vlastní postoj ke Stvořiteli, „sílu víry“. Je to jako v našem světě, kde jsme také nejvíce dojati malým dítětem a z jeho úsilí máme největší potěšení.

V duchovnu to není tak. Oddané přání po duchovnu v sobě má jisté kouzlo naivity v souladu kořene a větve. Největší odměna pak přichází jako důsledek úsilí, které bylo vynaloženo v tomto období ukrytí, během těchto dvaceti let.

Zdá se nám, že období přípravy je ztrátou času a chtěli bychom se mu vyhnout, abychom dosáhli duchovna co nejrychleji a začali pracovat s plným porozuměním. Nevíme však, že právě tyto roky jsou velmi cenné. Problém je v tom, že pouze ten, kdo má skutečnou touhu zůstat, zůstává a ostatní zmizí.

Otázka: Co je skutečná touha?

Odpověď: Skutečná touha se nazývá Rešimo a je namířena k nápravě, v závislosti na kořeni duše.

Otázka: Všichni ale chceme překročit Machsom?

Odpověď: To chce samozřejmě každý. Ale někdo přichází studovat dvakrát týdně, jako vy, kdežto jiní každý den. A jsou takoví, kteří se večer dívají na fotbal a jiní jdou ven a věnují se šíření.

Otázka: Jak mohu dosáhnout toho, že se ve mně objeví taková pravá touha?

Odpověď: Za pomoci správného prostředí.

Otázka: Ale já už jsem ve skvělém prostředí! Co dalšího mohu dělat?

Odpověď: Je nutné se do prostředí začlenit takovým způsobem, že se stanete jedním celkem bez jakýchkoliv rozdílů. To se nazývá být jedním člověkem s jedním srdcem. A právě v tomto je celá potíž. Pokaždé si slibujete, že to uděláte, ale když přijde příležitost, rychle se od ní odtáhnete. Pokud však zůstanete a budete pokračovat ve studiu, časem se vše změní.

[#129165]

Z lekce článku “Podstata moudrosti kabaly” (Pticha), 05.03.2014

Jak přilákat Vyšší Světlo?

Otázka: Jak přilákat světlo vracející nás ke zdroji? Jak mám vědět, že působí?

Odpověď: Jen přes naše snahy sjednotit se! Jsem-li ve skupině lidí, kteří mají stejný záměr a vyšší, duchovní cíl a snažíme-li se spojit mezi sebou, pak přitahujeme toto světlo, vracející nás ke zdroji.

Cítíme potom, nakolik se měníme, chápeme vnitřní systém, který je v nás a spojuje všechny části reality.

Začneme  cítit, že náš svět je plný nových sil. Pozorujeme, jak se tyto síly spojují dohromady do jednotné sítě a jaký program působí v rámci této sítě. Tento program se nazývá „Stvořitel“ – vyšší síla, která řídí náš svět. Rozkrýváme vyšší řízení a začínáme ho ovládat.

[#163049]

Z programu rozhlasové stanice 103FM, 12.07.2015

Duchovní svět? – Je to jednoduché!

Otázka: Jak se odhaluje duchovní svět?

Odpověď: Pohromadě sedí deset lidí, učí se, hovoří o sjednocení mezi nimi, každý se anuluje před druhými a tak se sjednocují.

Pomocí sjednocení dosahují takového pocitu, že se mezi nimi rozkrývá vyšší svět. Toto je realizace vědy Kabala.

Je to tak prosté a blízko! Stačí, když zrušíme svůj egoizmus, pozvedneme se nad ním. Rozkryjeme vyšší svět – vyšší systém, vládnoucí našemu světu. Každý člověk jej může odhalit!

Kabala velmi prostou formou objasňuje, jak toho dosáhnout. Pomocí této metodiky můžeme všichni dosáhnout stavu, ve kterém tento systém pochopíme, jak pracuje, jak nás vede, jak na něj máme reagovat a ovládat tak svůj osud.

 [#163034]

 Z programu rozhlasové stanice 103FM, 12.07.2015

Stvořitel – učitel

Otázka: Chtěl bych, abyste co nejdéle zůstali s námi.
Odpověď: Za prvé, když lidé mají mezi sebou dobrý vztah, potom si myslí, že je dobré být vedle sebe. Nevím, zda je to nejlepší místo – být blízko.
Za druhé. Pokud budeme mluvit o mně, učitel se nachází tak dlouho s žáky, nakolik je to pro něj nutné. Jakmile není potřeba – existuje jiná práce – je převeden na jiné místo.
Takže, nic na tom není strašného. Musíte myslet jen na to, jak realizovat to, co je napsáno v původních zdrojích a to je všechno. Bude učitel, nebo nebude – to nezávisí na nás. Důležité je to, co v současné době děláme. Pokud budou takové skupiny, pokud jim budou ženy aktivně pomáhat, podporovat v úsilí k dosažení centrálního bodu přání skupiny, pak bude všechno v pořádku.
Žádný učitel potom není třeba – Stvořitel, světlo vás bude učit. Ve skutečnosti, to je to, co se snažíme tady „chytnout“ – metodiku práce se světlem.
[# 76896]
Z 4. semináře evropského kongresu 25.03.2012

Den soudu nad sebou samotným

Otázka: Proč zločin týkající se člověka se počítá jako něco horšího než zločin proti Stvořiteli? Vyplývá z tohoto, že člověk nemá možnost nastavit vztah se Stvořitelem, pokud nemá dobrý vztah s lidmi kolem sebe?
Odpověď: Nemůžeš oslovit Stvořitele, pokud jsou v tomto světě lidé, kterým jsi udělal škodu. Stvořiteli se dá odevzdávat pouze přes lidi, v souladu se zákonem: „Od lásky ke stvořením k lásce ke Stvořiteli“. Stvořitel je skryt a rozkrýt ho je možné pouze odevzdáním lidem. Proto se věda Kabala nazývá tajnou vědou. Učí nás, jak skutečně a správně odevzdávat lidem, aby jsi přes ně rozkryl Stvořitele. Pokud to nevíme, potom nikdy nedokážeme odevzdávat Stvořiteli. Ukončíme svůj život a nedosáhneme žádných správných výsledků.
Otázka: Například jsem něco udělal příteli a chci se s ním usmířit. Bude stačit požádat o odpuštění, jak je to ve zvyku před „dnem soudu“?
Odpověď: Samozřejmě, že nestačí, pokud se pouze omluvíš proto, aby jsi neměl hřích před Stvořitelem v „den soudu“. Kvůli tomu jsi připraven dávat dárky příteli, hlavně aby ti odpustil a ty jsi se ospravedlnil před Stvořitelem.
Ale v každém případě alespoň tak, vždyť od „lo lišma“ přichází k „lišma“. Skutečně se usmířit s přítelem- znamená začít ho milovat. Tj. anulovat všechny vlastní přání a být připraven udělat kvůli němu doopravdy všechno. Je to náprava záměru v srdci, když nezůstává žádná myšlenka o sobě samotném- nezáleží na tom, co se stane se mnou.
Taková náprava se nazývá skutečným odevzdáním a lze se tomu naučit pouze v Kabale.
Takže je možné říct, že podstatou „dne soudu“- je vyjasnění toho, co v sobě můžu zkrátit, abych poté začal působit v odevzdání a lásce k bližnímu. A prostřednictvím lásky k lidem dosáhnu lásky ke Stvořiteli. „Den soudu“- je den soudu nad sebou samým.

[#144712]
Z besedy č. 438, O novém životě, 30.9.2014

 

Strana 14 z 20« První...1213141516...20...Poslední »