Category Archives: Duchovní práce

Nikdo nás v Egyptě nedrží!

Z článku “ Stalo se po dlouhé době“ (Kniha „Shamati“ Článek 159): Ale skutečnost je taková, že práce v Egyptě pro ně byla velmi příjemná. Jak je psáno: „A zamíchali se s jinými národy a přijali jejich způsob života.“

Nechceme odejít z Egypta z vlastní vůle. Válčíme s vlastním faraonem (egoizmem) uvnitř sebe.

To znamená, že pokud Israel je pod nadvládou jiných národů, které vládnou nad Israelem, a nemůže se zbavit cizího vlivu, má radost z otrocké práce a nemá přání se osvobodit z otroctví.

Egoizmus vládne nad srdcem a rozumem člověka. Je možné otevřít všechny hranice a přesto nebude chtít odejit z otroctví. Je odevzdán faraonovi více, než všichni ostatní egypťané. Přání odevzdávat, která se dostala pod nadvládu egoizmu, se stávají ještě více mu odevzdanější, než samotné přání dostávat.

Nechce opustit Egypt a odevzdaně pracuje pro faraona. Egoizmus drží člověka pevně a on se stává jeho věrným a velmi oddaným pracovníkem. Vždyť tuto sílu, kterou obdržel pro budoucí práci, a odevzdanost síle dávání teď používá v práci pro egoistické síly.

Nikdo nás nedrží v Egyptě – my jej jen nechceme opouštět. Radujeme se ze svého života s duchovními problémy více, než obyčejný člověk ze svého pozemského života.

[133050]

Z lekce 18.04.2014, článek 159. z knihy „Šamati“, „Stalo se po dlouhé době“

Přátelé se stejným cílem

Otázka: Jaké je spojení mezi námi? Vždyť my nejsme přátelé z materiálního pohledu. Jak se správně sjednotit?

Odpověď: Přátelství na materiální úrovni se charakterizuje tím, že lidem je spolu příjemně, mají podobné zvyky, společné známé atd. Toto je spojuje.

My jsme přátelé jiného typu, jsme přátelé se stejným cílem. Pokud bychom neměli stejný cíl, nikdy bychom se spolu nesešli. Proto musíme přesně pochopit, že pouze důležitost cíle nás drží pohromadě a ještě více nás spojuje. Proto existuje skupina.

Problém je v tom, jak nezapomínat na to, že skupina neexistuje sama od sebe. Ani my nejsme přátele sami od sebe, kteří se zde sešli proto, že je nám spolu dobře. Je to ale tak, že spojením se nade všemi problémy, které mezi námi stále vznikají, duchovně rosteme. Skupina musí vědět, za jakých podmínek se sešla, ve jménu čeho a co je ve skutečnosti její práce.

Každý den mezi sebou musíme rozkrývat nové problémy a každý den se musíme snažit je řešit pozvednutím se nad ně. Nemáme totiž řešit problémy tak, jak je to obvyklé na naší úrovni, ale právě pozvednutím se nad ně se žádostí ke Stvořiteli o nápravu. My nejsme schopni se sebenapravit – je to duchovní náprava. Neděláme nic, pouze vyjasňujeme na seminářích naše problémy, žádáme Stvořitele, aby nás napravil a naplnil. Pouze On napravuje spojení mezi námi, svým rozkrytím dává potěšení a osobně se projevuje v našem spojení.

[132194]

Z lekce 28.03.2014, „Otázky a odpovědi“

 

Nejdříve poděkuj a potom požádej

Otázka: Jaká má být práce každého z přátel, aby stále držel všechny ve stavu modlitby?
Odpověď: Každý v sobě musí rozkrýt touhu týkající se skupiny a prezentovat ji ostatním, to znamená ukázat svoji lásku k přátelům. Navíc musíme probudit všechny k péči o nápravu světa, aby byl celý svět jako rodina.
Musíme si o tom povídat mezi sebou a taky toto šířit po celém světě. Dodat každému jistotu, že právě toto si přeje Stvořitel. K takové formě, kde je lidstvo jako jedna rodina, musíme směřovat a za to se modlit.
Především je nutná sláva a poděkování, mluvit o důležitosti poslání a všeho, co je s tím spojeno. A potom žádat o rozkrytí Stvořitele, aby každý pocítil důležitost dávání. Toto se nazývá rozkrytí Stvořitele stvořením.

[131982]
Z lekce článku Rabaše, 07.04.2014

Není důležité, co cítíme uvnitř sebe!

Otázka: Co znamená, že se žák skrývá před učitelem?
Odpověď: Člověk se není schopen rozkrýt ani sám před sebou, natož pak před ostatními, včetně učitele. Ale žáci musejí vyjasňovat vztahy, které mezi nimi vznikají. Vždy se musíme zabývat vztahy mezi všemi, ne stavy každého zvlášť.
V duchovní práci existuje taková doba, kdy v žákovi vzniká více otázek, ale on se na ně neptá, drží to uvnitř sebe. I když ho to bolí, je z toho nervózní a naštvaný, není schopen ze sebe něco dostat a položit otázku. Stává se to každému, kdo chce vyjasnit otázky sám. Ale je nutné tyto otázky vyjasňovat mezi přáteli, ptát se jich. Pokud to nepřichází v osobní formě, ale obecně se rozkrývá v nádobě mezi námi, potom se to musí vyjasnit. To, co každý cítí uvnitř sebe, není důležité. To co cítíme mezi námi – to je nádoba pro rozkrytí světla a toto je důležité! Práce ve skupině je o tom, abychom přenesli akcent z toho, co cítíme uvnitř sebe, na to, co cítíme ve vztahu k ostatním, na to, co se odehrává mezi námi.
Jako bychom se dívali přes dalekohled. Musíme stále přepínat zaměření ze sebe na všechny dohromady, na celou skupinu, na to, co se odehrává mezi námi a ne uvnitř každého jednotlivě. A tehdy pochopíme, že náš špatný vztah k někomu osobně škodí všem vztahům ve skupině. A proto nemůže existovat to, že nemáme rádi někoho osobně a ostatní rádi máme. Nic takového není možné, protože tím škodíme všem vztahům, a proto to nelze tolerovat, je nutné to napravit.

[131746]
Z lekce dopisu Baal HaSulama 04.04.2014

Je neuvěřitelně snadné žít společně

Vězte, že v každém z vás je mnoho svatých jisker a pokud je nahromadíte do jednoho místa, v bratrské jednotě, v lásce a přátelství, zajisté dosáhnete vysoké duchovní úrovně. A záchrana od Stvořitele přichází za pouhý okamžik.
Ve skutečnosti je to úsilí, kterého nikdo z nás není schopen. A protože jsme líní, cítíme se zoufale. Ale zároveň je to nesmírně lehké! Vždyť je to přímo takto zařízeno.
Zkuste oživit nějaký orgán, odříznutý od těla. Nepodaří se to, ať se snažíte jakkoliv. Pokud ho připojíte k tělu, okamžitě obdrží všechno nezbytné – potravu, obnoví vzájemnou výměnu látek – a začne žít.
Nádoba (přání) se nenachází ani v jednom z nás, ale pouze ve vztazích mezi námi. Pokud posuneme záměr ze sebe samotných na vztah mezi námi, na místo, které je nutné naplnit láskou, potom se odhalí, že to nebylo prázdné místo ve světě a že právě takto se rozkrývá skryté.
Hlavní je vyjasnit si, na co si musíme dát pozor, kde vynaložit úsilí a odkud očekávat odměnu.

[131722]
Z lekce dopisu Baal HaSulama 04.04.2014

Žádám světlo víry

Otázka: Proč se v době Pesachu ve světě více rozkrývá milosrdenství, než soud?

Odpověď: Takto je uspořádán vyšší systém. Není možné v této době působit na nás silou soudu, vždyť sami nemáme žádné síly. Co se dá s námi udělat v takovém případě – ještě hlouběji nás zakopat? Toto se už stalo ve všech minulých činech. 

Teď ale žádáme světlo milosrdenství, světlo víry – síly pro pozvednutí se nad vlastním egoizmem, abychom mohli provádět odevzdávající činy nebo alespoň se nenacházet v otroctví, nebýt pohřbenými pod vlastním egoizmem. 

Všechno toto se dá zkontrolovat pouze zkoumáním vlastních myšlenek a činů, týkajících se skupiny. Podle toho se dá ohodnotit, jestli jsme aspoň trochu vyšli z Egypta nebo vůbec ne.

[#131181]

Z lekce 30.03.2014, článek z knihy „Šamati“

Správce nápravy rozbíjení

2012-03-25_768_wOtázka: Co je špatného na separatismu, pokud jsou jasná pravidla vzájemných vztahů rozdělených částí, jako například rozdělení funkcí v těle člověka?
Odpověď: V rozdělení není nic špatného, až na to, že ho musíme napravit. Už přímo tady vzniká otázka: proč to musím napravit? Je nutné, aby důležitost realizace tohoto činu určovala správný cíl. Nedělám to totiž proto, aby se já dobře cítil – pozvedám se tím na jinou úroveň rozhodnutí. Můj mozek, rozum, city, nesmějí patřit přímo mně osobně, ale musejí byt spojeny se všemi ostatními. Po každém vzestupu na další úroveň měním přístup kontroly svého stavu z individuálního na společenský, pro společné blaho, jako vedoucí týmu, který se stará o blaho všech jeho členů.
Skupina se mi pak rozkrývá v ještě větším egoismu, v ještě silnějším odtržení jednoho od druhého, jako bychom se spolu propadli. A znovu se musím, jako správce týmu, pozvednout na větší úroveň a spojit všechny dohromady.
To je podstata práce, abych mohl být vedoucím, správcem nápravy rozbíjení, jak je řečeno: Pro mě je stvořen svět.

[130928]

Z přípravy na lekci 25.03.2014

 

Správná pýcha

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak máme přistupovat k pýše?

Odpověď: Co je na této vlastnosti špatného? Musím být pyšný. Je řečeno: (Knihy kronik II 17:6) “A jeho srdce bylo povzneseno na cestách Páně.” To je jak bych řekl, jsem pyšný, protože patřím k vyšší úrovni lidstva, která je stvořena Vyšším světlem, část, kterou chce Stvořitel pozvednout. To je další úroveň povznesení, nejvyšší z celého lidstva, a nyní musí vstoupit se Stvořitelem v kontakt.

Chci to, jsem hrdý, že jsem na této úrovni společně se svými přáteli. Proč ne? Musí to být správný druh pýchy, ne pýcha, kde druhými pohrdám, spíše, kde se stávám kanálem Vyššího světla pro celé lidstvo a začnu se o ně zajímat jako vyšší vzhledem k nižším. Staráte se s láskou, a to je vyšší pýcha úplně jiného druhu, jako otec ke svým dětem.

Otázka: Ale na druhé straně, pýcha člověka přivádí k izolaci, odloučení.

Odpověď: Záleží na tom, o jakém druhu pýchy mluvíte. Mluvím tu o dobrém druhu pýchy. Teď si vyberte, přejte si, aby s vámi zůstala jen ta dobrá pýcha.
[120382]
Z hovorů o skupině a šíření 21/10/2013

Slzy a radost

Baal HaSulam, „Dědictví země“: Je řečeno: „podle utrpení je i plat“. To znamená, že odměna se měří mírou utrpení. Utrpení a snahy je zapotřebí pouze proto, abychom našli nádobu, která dostane dobrou odměnu. A čím více utrpení je u člověka v duchovní práci, tím větší je jeho nádoba, která ve výsledku dostane maximální odměnu.

Všechno zvažujeme podle nádoby, přání. Vždyť světlo se nachází v absolutním klidu a všechno záleží právě na nádobě, na tom, nakolik jí rozvíjíme. A nádoby, jsou podstatou utrpení. Ale v duchovnu se toto utrpení stává sladkým a nazývá se „utrpením láskou“. Tam, bolest od nedostatku  může být zároveň i potěšením, ale ne jako dvě protikladnosti, stále v nich rozkvétám, rozvíjím se v nich. Stávají se pro mě pocitem věčného života. Je to to, k čemu jdeme. Sami na sobě vidíte, že tento rozum může přijít pouze shora. Samotný člověk nemá ani nejmenší možnost chytit se aspoň za jeden „okraj“. Nakolik by se filozofové a myslitelé nesnažili rozebrat se ve věčných otázkách, není to možné. Vždyť odpovědi nejsou založené v naší stávající egoistické přirozenosti.

[#117793]

Z lekce článku Baal HaSulama „Dědictví země, 4.10.2013

Rychlý způsob jak pocítit duchovno

Strana 14 z 15« První...1112131415