Category Archives: Duchovní práce

Den Očištění

A bude to pro vás nařízením věčným: desátého dne sedmého měsíce uklidněte svoji duši a nevykonávejte žádnou práci, ani občané státu, ani cizinci, žijící mezi vámi.

Protože tento den vás vykoupí pro očištění: ze všech hříchů před Bohem vaším budete očištěni. Toto je pro vás sobota klidu, abyste uklidnili svoji duši; toto nařízeni je věčné Tóra, „Levit“, Acharej mot“, 16:29 – 16:31)

Mluví se zde o Dni Očištění (Jom Kipur) – známé události, která se odehrává jednou za rok. Rok (hebrejský „šana“ od slova „levašen“ – oslovit) znamená koloběh.

Tehdy člověk dosahuje úplné nápravy přání na této úrovni, tj. v tomto koloběhu končí se všemi svými účty. To, co dokázal napravit, to napravil, co nedokázal – odhodil od sebe dál a nepřeje si to používat.

To znamená, že k dnešnímu dni je čist a prezentuje se jako určitá duchovní struktura. Proto se lidé v Den Očištění symbolicky oblékají do bílých oděvů. A vše se pak dále opakuje, protože pro úplnou nápravu budeme muset opakovat všechny tyto cykly vícekrát.

Z TV programu „Tajemství věčné knihy“, 06.03.2014

Chuť, která nemůže být přirovnána k ničemu v tomto světě

Otázka: Jaké zvláštní Světlo musíme pocitit v průběhu svátků? Proč jsem dvacet let slavil svátky, namáčel jablka v medu, postil se na Jom Kipur, ale nikdy jsem žádné Světlo nepocítil?

Odpověď: Musíme sami sebe napravit tak, aby se z nás stali lidé, kteří mohou odhalit Světlo a kteří jej dovedou pocítit jak v průběhu svátků, tak napříč svým životem. Nacházíme se v oceánu Světla, potřebujeme ale nádobu k tomu, abychom to mohli cítit. Každý z nás má pouze střep této nádoby, a proto potřebujeme posbírat tyto střepy a složit je dohromady. Když přilneme jeden ke druhému, začneme cítit vnitřní naplnění v naší společné nádobě. Jestliže někteří lidé chtějí odhalit Světlo, můžeme se spojit, sjednotit a pocítit poté Světlo v naší jednotě.

Otázka: Jaký je to pocit, když je Světlo odhaleno?

Odpověď: Je nemožné to popsat, stejně jako je nemožné popsat příchuť nějakého exotického jídla, které jsem ochutnal při cestě Latinskou Amerikou. Pokud mluvíme o běžných příchutích, nějak je popsat můžeme, protože je přirovnáme k dalším příchutím, které známe.

Ale Vyšší Světlo je úplně jiné než cokoliv v našem světě. Můžeme říct jen to, že je to potěšení, které člověka totálně naplňuje do takové míry, že ztrácí schopnost mluvit. Je to tak kompletní naplnění, že člověk se nechce ani pohnout, ani nic říct nebo o něčem přemýšlet. Pouze si naprosto užívá tuto harmonii. Přeji každému, aby tohoto mohl dosáhnout.

[166300]

Z programu rozhlasové stanice 103FM, 30.08.2015

 

Romance duchovního stavitelství

Otázka: Jestliže jsme dosud nedosáhli odhalení duchovního světa a pouze studujeme, jedná se již o duchovní práci?

Odpověď: Děláte duchovní práci, protože chcete dosáhnout duchovního, ačkoliv se tak dosud nestalo. Podobá se to člověku, který staví dům. Je možné, že mu to bude trvat více než dvacet let, ale už se pustil do stavby. Máte cíl dosáhnout duchovního světa a postupujete vpřed tak dlouho, dokud do něj nevkročíte. I kdyby to mělo trvat dvacet let, v čem je problém?

Otázka: Co je více důležité: studovat a připravovat se na vzestup do duchovního světa nebo se v něm již nacházet? Jednou jste řekl, že Stvořitel nás miluje více tehdy, když se pouze připravujeme na tento vzestup?

Odpověď: Je to tak. Dokud se pouze připravujete, vynakládáte úsilí jako malé dítě, které neví, čemu se vydává vstříc. Právě v místě skrytí je mnohem více příležitostí aktivovat a odhalit vlastní postoj ke Stvořiteli, „sílu víry“. Je to jako v našem světě, kde jsme také nejvíce dojati malým dítětem a z jeho úsilí máme největší potěšení.

V duchovnu to není tak. Oddané přání po duchovnu v sobě má jisté kouzlo naivity v souladu kořene a větve. Největší odměna pak přichází jako důsledek úsilí, které bylo vynaloženo v tomto období ukrytí, během těchto dvaceti let.

Zdá se nám, že období přípravy je ztrátou času a chtěli bychom se mu vyhnout, abychom dosáhli duchovna co nejrychleji a začali pracovat s plným porozuměním. Nevíme však, že právě tyto roky jsou velmi cenné. Problém je v tom, že pouze ten, kdo má skutečnou touhu zůstat, zůstává a ostatní zmizí.

Otázka: Co je skutečná touha?

Odpověď: Skutečná touha se nazývá Rešimo a je namířena k nápravě, v závislosti na kořeni duše.

Otázka: Všichni ale chceme překročit Machsom?

Odpověď: To chce samozřejmě každý. Ale někdo přichází studovat dvakrát týdně, jako vy, kdežto jiní každý den. A jsou takoví, kteří se večer dívají na fotbal a jiní jdou ven a věnují se šíření.

Otázka: Jak mohu dosáhnout toho, že se ve mně objeví taková pravá touha?

Odpověď: Za pomoci správného prostředí.

Otázka: Ale já už jsem ve skvělém prostředí! Co dalšího mohu dělat?

Odpověď: Je nutné se do prostředí začlenit takovým způsobem, že se stanete jedním celkem bez jakýchkoliv rozdílů. To se nazývá být jedním člověkem s jedním srdcem. A právě v tomto je celá potíž. Pokaždé si slibujete, že to uděláte, ale když přijde příležitost, rychle se od ní odtáhnete. Pokud však zůstanete a budete pokračovat ve studiu, časem se vše změní.

[#129165]

Z lekce článku “Podstata moudrosti kabaly” (Pticha), 05.03.2014

Jak přilákat Vyšší Světlo?

Otázka: Jak přilákat světlo vracející nás ke zdroji? Jak mám vědět, že působí?

Odpověď: Jen přes naše snahy sjednotit se! Jsem-li ve skupině lidí, kteří mají stejný záměr a vyšší, duchovní cíl a snažíme-li se spojit mezi sebou, pak přitahujeme toto světlo, vracející nás ke zdroji.

Cítíme potom, nakolik se měníme, chápeme vnitřní systém, který je v nás a spojuje všechny části reality.

Začneme  cítit, že náš svět je plný nových sil. Pozorujeme, jak se tyto síly spojují dohromady do jednotné sítě a jaký program působí v rámci této sítě. Tento program se nazývá „Stvořitel“ – vyšší síla, která řídí náš svět. Rozkrýváme vyšší řízení a začínáme ho ovládat.

[#163049]

Z programu rozhlasové stanice 103FM, 12.07.2015

Duchovní svět? – Je to jednoduché!

Otázka: Jak se odhaluje duchovní svět?

Odpověď: Pohromadě sedí deset lidí, učí se, hovoří o sjednocení mezi nimi, každý se anuluje před druhými a tak se sjednocují.

Pomocí sjednocení dosahují takového pocitu, že se mezi nimi rozkrývá vyšší svět. Toto je realizace vědy Kabala.

Je to tak prosté a blízko! Stačí, když zrušíme svůj egoizmus, pozvedneme se nad ním. Rozkryjeme vyšší svět – vyšší systém, vládnoucí našemu světu. Každý člověk jej může odhalit!

Kabala velmi prostou formou objasňuje, jak toho dosáhnout. Pomocí této metodiky můžeme všichni dosáhnout stavu, ve kterém tento systém pochopíme, jak pracuje, jak nás vede, jak na něj máme reagovat a ovládat tak svůj osud.

 [#163034]

 Z programu rozhlasové stanice 103FM, 12.07.2015

Stvořitel – učitel

Otázka: Chtěl bych, abyste co nejdéle zůstali s námi.
Odpověď: Za prvé, když lidé mají mezi sebou dobrý vztah, potom si myslí, že je dobré být vedle sebe. Nevím, zda je to nejlepší místo – být blízko.
Za druhé. Pokud budeme mluvit o mně, učitel se nachází tak dlouho s žáky, nakolik je to pro něj nutné. Jakmile není potřeba – existuje jiná práce – je převeden na jiné místo.
Takže, nic na tom není strašného. Musíte myslet jen na to, jak realizovat to, co je napsáno v původních zdrojích a to je všechno. Bude učitel, nebo nebude – to nezávisí na nás. Důležité je to, co v současné době děláme. Pokud budou takové skupiny, pokud jim budou ženy aktivně pomáhat, podporovat v úsilí k dosažení centrálního bodu přání skupiny, pak bude všechno v pořádku.
Žádný učitel potom není třeba – Stvořitel, světlo vás bude učit. Ve skutečnosti, to je to, co se snažíme tady „chytnout“ – metodiku práce se světlem.
[# 76896]
Z 4. semináře evropského kongresu 25.03.2012

Den soudu nad sebou samotným

Otázka: Proč zločin týkající se člověka se počítá jako něco horšího než zločin proti Stvořiteli? Vyplývá z tohoto, že člověk nemá možnost nastavit vztah se Stvořitelem, pokud nemá dobrý vztah s lidmi kolem sebe?
Odpověď: Nemůžeš oslovit Stvořitele, pokud jsou v tomto světě lidé, kterým jsi udělal škodu. Stvořiteli se dá odevzdávat pouze přes lidi, v souladu se zákonem: „Od lásky ke stvořením k lásce ke Stvořiteli“. Stvořitel je skryt a rozkrýt ho je možné pouze odevzdáním lidem. Proto se věda Kabala nazývá tajnou vědou. Učí nás, jak skutečně a správně odevzdávat lidem, aby jsi přes ně rozkryl Stvořitele. Pokud to nevíme, potom nikdy nedokážeme odevzdávat Stvořiteli. Ukončíme svůj život a nedosáhneme žádných správných výsledků.
Otázka: Například jsem něco udělal příteli a chci se s ním usmířit. Bude stačit požádat o odpuštění, jak je to ve zvyku před „dnem soudu“?
Odpověď: Samozřejmě, že nestačí, pokud se pouze omluvíš proto, aby jsi neměl hřích před Stvořitelem v „den soudu“. Kvůli tomu jsi připraven dávat dárky příteli, hlavně aby ti odpustil a ty jsi se ospravedlnil před Stvořitelem.
Ale v každém případě alespoň tak, vždyť od „lo lišma“ přichází k „lišma“. Skutečně se usmířit s přítelem- znamená začít ho milovat. Tj. anulovat všechny vlastní přání a být připraven udělat kvůli němu doopravdy všechno. Je to náprava záměru v srdci, když nezůstává žádná myšlenka o sobě samotném- nezáleží na tom, co se stane se mnou.
Taková náprava se nazývá skutečným odevzdáním a lze se tomu naučit pouze v Kabale.
Takže je možné říct, že podstatou „dne soudu“- je vyjasnění toho, co v sobě můžu zkrátit, abych poté začal působit v odevzdání a lásce k bližnímu. A prostřednictvím lásky k lidem dosáhnu lásky ke Stvořiteli. „Den soudu“- je den soudu nad sebou samým.

[#144712]
Z besedy č. 438, O novém životě, 30.9.2014

 

33. den Omeru- záruka nápravy

Pokud usilujeme o spojení, ukáže se, že naše přirozenost – je absolutní zlo, egoismus, jednající pouze pro svoje blaho a na úkor bližního. I když si myslíme, že máme alespoň nějaké dobré úmysly ve vztahu k ostatním, ve výsledku to také skončí jako skryté sobectví.
Pomocí světla vracejícího ke zdroji, postupně odhalujeme své sobecké vlastnosti, od nejlehčích do nejtěžších, a napravujeme je. Tak, naše zlá, egoistická touha kalibruje s nárůstem o 49 úrovní.
Určitými činy na sebe přitahujeme světlo, zvláštní sílu přírody, která napravuje naše egoistické vlastnosti. Není známo, jak světlo pracuje na nás, pozorujeme pouze výsledek jeho vlivu, tj. změny na sobě.
Odhalujeme v sobě 49 úrovní sobecké touhy a proměňujeme je v 49 úrovní vzestupu, směrem k odevzdání a lásce k bližnímu. Ale hlavní je napravit uvnitř sebe prvních 33. úrovní. Vždyť podle výpočtů, pokud se napravíme do úrovně včetně 33., zbývající úrovně se potom napraví také.
Žádat o nápravu a pracovat nad ostatními úrovněmi potřebujeme stejně, ale je tu záruka, že jedna přídavná síla zařídí nápravu zbývajících úrovní.
Poslední úrovně jsou nejobtížnější. Jsou na konci nápravy, která narůstá od lehké do nejtěžší. Poslední přání jsou velmi těžké, ale jsme přesvědčeni, že je můžeme napravit.
A kromě toho, můžeme zapálit tyto poslední přání. Oni jsou tak těžké, že se vznítí při doteku světla, vracejícího ke zdroji. Uvnitř něj zuří tak velký egoismus, že začnou hořet a vyzařovat světlo. Jedná se o nejvíce sobecké touhy, jejichž cílem je získávat pro sebe, velmi obtížné napravit je pro odevzdání.
Proto Lag ba- omer (33. den Omeru) – je zvláštním svátkem symbolizujícím, že nepochybně dosáhneme všeobecné nápravy, která se nazývá „Šavuot“ svátek Darování Tóry.
Tento svátek se nazývá „Šavuot“, protože přichází po sedmi týdnech (šavuot), vypočítání Omeru. A kromě toho, je to svátek Darování Tóry, jejímž prostřednictvím jsme napravili svoji sobeckou touhu na odevzdání a lásku k bližnímu. Toto napravené přání celé září svým odevzdáním, láskou a spojením všech do jediného národu.
Svátek Šavuot symbolizuje možnost našeho spojení do jediného národa.
[#158839]
Z 559 -ho rozhovoru o novém životě, 30.04.2015

Kabalistická „meditace“ v zájmu sjednocení

Otázka: V kabale také existuje určitý druh meditace, vnitřní kontemplace, soustředění, čím se to liší od východní meditace?
Odpověď: To je úplně jiný efekt. Kabalistická „meditace“ – je vytvoření záměru. Rozdíl je v tom, že v záměru soustředím své vnitřní úsilí na to, jak se spojit se s ostatními, téměř se spojit se stejnými lidmi usilujícími o jednotu mezi námi. Uvnitř tohoto praktického spojení chceme odhalit sílu jednoty a lásky.
To znamená, že v Kabale člověk není izolován od okolního prostředí, ale naopak se snaží co nejvíce s ním vnitřně spojit.
Ve východních technikách může člověk meditovat o samotě, nepotřebuje nikoho jiného. Dokonce i když se lidé sejdou společně pro tuto meditaci neexistuje mezi nimi žádné praktické sjednocení. Metodika kabala navrhuje hledat právě uvnitř skupiny příležitost pocítit se jako jeden člověk.
Pouze za podmínky, že dosáhneme takové jednoty, jako jeden člověk, můžeme ztratit pocit vlastního „já“ a zapojí se do „my.“ A když se toto „my“ promění do „jeden“, potom pomocí této jediné síly odhalíme duchovní úroveň.
Každý je proto povinen prakticky zrušit vlastní egoismus v rámci skupiny, zcela se anulovat před ostatními. Každý ruší vlastní „já“ a přátele vidí jako sebe.
Tím, že člověk vystupuje ze sebe a vstupuje do svých přátel, ztrácí se jeho minulé „já“ jakoby existující samostatně, individuálně a začíná se cítit jako v nové realitě, neoddělitelný od všech.
Tento pocit neexistuje v našem světě a jde ho dosáhnout pouze za použití zvláštní vyšší síly přírody. Tato síla je základním pohonem metodiky nápravy.
[#158534]
Z 509-ého rozhovoru o novém životě, 25.01.2015

Práce na poli tužeb

A pokud člověk zasvětí Bohu vlastní pole, musí ocenit jeho osetí: za setí ječmene padesát stříbrných šekelů. Pokud věnované pole chce vykoupit, ať ke svému  odhadu přidá pětinu a bude to vlastnit. [Tóra, „Leviticus“, „Bechukotay,“ 27:16; 27:19]

Pole – to je oblast přání, která můžeme používat. Půda znamená nejnižší, primitivní, vrozené touhy. Ale mohou být přes úsilí obrácena do tužeb vegetativních, vegetativní do živočišných, a živočišné do lidských. Proto je pole považováno za základ naší práce.

Nejdůležitější pro nás je brát pole jako příležitost k dosažení nejvyšší duchovní úrovně. Proto se v Tóře hodně mluví o koupi, prodeji, dobytí území, čímž se nerozumí fyzické činy v materiálním světě, ale pěstování z nulových přání (země), přání první, druhé, třetí a čtvrté úrovně – to jest neživé, vegetativní, živočišné a lidské. Toto je práce na poli.

Samozřejmě, že na poli roste i plevel, okrasné stromy a stromy přinášející ovoce. Existují pole, na kterých se pasou stáda i volně žijící zvířata. To znamená, že země je základem všeho existujícího: základní přání, ze kterého člověk rozvíjí všechna ostatní.

V našem světě práce s půdou probíhá přirozeně, protože nás k tomu nutí síly rozvoje, ale v duchovním světě člověk začíná od nuly, zjišťuje, které přání se v něm právě probudilo a co s ním má dělat.

[#158299]

z televizního programu „Tajemství věčné Knihy“, 10.12.2014
Strana 10 z 15« První...89101112...Poslední »