Tuto otázku mi položil student poté, co ho zaujal příběh sedmileté dívky, která ve svém okolí dávala na čelní skla automobilů lístky na parkování, na které napsala „Zaparkoval jsi moc hezky!“ s kresbou ve tvaru srdce. Můj student se zeptal: Proč jen děti přicházejí s takovými roztomilými nápady? (Pokračování textu…)
Otázka: Může člověk nutit své dítě ke studiu kabaly?
Odpověď: Samozřejmě, že ne! V žádném případě! Musím mu dát jen příležitost a je na dítěti, aby si samo vybralo, zda „ano“ nebo „ne“.
Ale v zásadě platí, že když je dítě ještě malé, jsi to stále ty, kdo mu předává určité množství vědomostí. Dáváš mu to, co považuješ za důležité. Tak je uspořádaný svět. (Pokračování textu…)
Hra je velmi důležitým prostředkem rozvoje. Když si hrajeme, rozvíjíme nové vztahy a spojení.
Je všeobecně známo, že si děti ke svému rozvoji potřebují hrát. Vynakládáme velké úsilí, abychom jim koupili hry, které jsou pro každou fázi jejich vývoje ty nejvhodnější. Ale u nás, dospělých, to tak jednoznačné není, my si opravdu neradi hrajeme. Naše vztahy se rychle zhoršují, dokud každý z nás neponíží druhého, a tím naše hraní skončí. (Pokračování textu…)
Čoraz viac rodín sa rozpadá. Ľudia nie sú ochotní znášať obmedzenia, ktoré si rodina vyžaduje.
Aby sme mohli žiť v rámci obmedzení vyplývajúcich z rodinného života, musíme splniť niekoľko podmienok. Jednou z nich je prijať skutočnosť, že inštitúcia rodiny bola pre nás ustanovená prírodou. To znamená, že ak by sme pochopili, že životom v rodine môžeme dosiahnuť dokonalý a večný stav bytia, ku ktorému nás všetkých vedie príroda, potom by sme získali silu prechádzať všetkými situáciami, ktoré v rodine vznikajú. (Pokračování textu…)
Otázka: Je rodina v moderním světě nezbytná?
Odpověď: Myslím, že bez rodiny se žít nedá, i když dnes miliony lidí na světě rodinu nezakládají, nerodí dědice, další generace. Myslím, že to všechno je nesprávné a dočasné.
Otázka: Má smysl mít děti, když nevíte, co bude zítra? (Pokračování textu…)
Otázka: Nina nám píše: „Nedávno kočka, která se mnou žije, porodila koťata. O pár dní později je sama zabila. Řekněte mi, prosím, je to přirozený, přírodní jev mezi zvířaty? Tedy v čem je jeho kořen? Může to být následek našeho hrozného chování?
Odpověď: Je docela možné, že kočka cítí, co se děje kolem, a podle toho jedná se svými dětmi, koťaty. (Pokračování textu…)
Dnes ráno, když jsme studovali vliv sociálního prostředí, se jeden student zmateně zeptal na program, který prosazují liberální kruhy. Řekl: „Učíme se, že ze svého prostředí přebíráme všechny naše návyky. Hodnoty, které byly tisíce let považovány za samozřejmé, jsou však v poslední době zpochybňovány: Muži chtějí být ženami, ženy chtějí být muži, děti chtějí, aby se s nimi zacházelo jako s kočičkami, a učitelé musí vyhovět přáním dětí. Kam to povede? Jak hluboko klesneme?“
Poznámka: Citát: „A vytvořili školu přesně tak, jak jim ďábel přikázal. Dítě miluje přírodu, proto ho zavřeli mezi čtyři stěny. Nedokáže sedět bez pohybu, tak ho přinutili zůstat v klidu.
Ono miluje tvořit rukama, ale začali ho učit teorie a poučky. Rádo mluví – nařídili mu mlčet. Snaží se porozumět – musí se učit nazpaměť. Touží všechno samo prozkoumat a hledat vědomosti, ale dostává je již hotové.
A tak se děti naučily to, co by se v jiných podmínkách nikdy nenaučily. Naučily se lhát a přetvařovat se.“
Poznámka: Nedávno jste označil současnou výchovu dětí za násilí.
Odpověď: Samozřejmě, naše současná výchova je násilí.
Nešťastnému dítěti strčí batoh nebo aktovku a je to, musí jít na půl dne do školy. A co tam vidí? Můžeme říci, že malé dětí ještě nemají dostatečně vyvinutý egoismus. Dítě je posazeno do lavice, všichni sedí, tak i ono tam sedí a řídí se instinktem stáda. (Pokračování textu…)
Nedávno jsem psal o učitelské krizi v Izraeli a způsobech jejího řešení. Jsem rád, že učitelské odbory dosáhly dohody s ministerstvem financí a že učitelé dostanou výrazně přidáno, což byl jeden z mých návrhů.
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru