Category Archives: Člověk

Svět je nemocný nebo zdravý spolu se mnou

sickorhealthyVšechny ostatní duše jsou ve vztahu ke mě v napraveném vztahu. Musím poznat, že jsem jediný nenapravený element v celém univerzu. Avšak pokud jsou oni všichni napraveni a já nejsem, neznamená to pak, že jsem jediný, kdo se musí napravovat ? Ne, neznamená a důvodem je, že je můj nedostatek nápravy uvnitř mě, protože všichni náležíme k jednomu systému.

Pokud jsem v těle nemocný orgán, pak celé tělo trpí, protože nevykonávám svou práci. Představme si, že jsem velmi důležitou částí těla – řekněme ledvinami, kde je mou rolí očišťovat vše, co v těle je, ale já nefunguji. Pak celé tělo nemůže existovat, protože je tato část zahrnuta ve všech ostatních a musí jim sloužit, poskytujíc svou část společné práci. Bez ní by nebyly schopny správně fungovat ani ostatní části.

Proto nezáleží na tom, zda je celý zbytek těla zdravý; stále jej dělám nemocným do té míry, do které jsem nenapraven. Musím si uvědomit, že jsem jediný, kdo je není napravený a to ničí celé tělo. Beze mě by byli všichni úplně zdraví.

Proto je mou prací se s každým spojit a uvidět, jak pokažení kvůli mně jsou. Toto je významem verše „Každý člověk soudí ostatní do rozsahu svých vlastních chyb.“ Pak si budu přát, abych se napravil a pozvedl každého spolu se mnou do výše konečného, napraveného stavu.

Když noc ztemní

clip_image001Zohar, Kapitola “Mecorah,” bod 6: Když noc ztemní a brány se zavřou, probudí se Nukva veliké propasti a ve světě je několi armád škoditelů.

Toto je vnitřní stav, který ke člověku může přijít během slunečného odpoledne, kdy člověk ucítí, že je ve stavu noci, v temnotě, a pod mocí zlých sil. Je dobré, pokud si člověk uvědomí, že je ve stavu noci; je to lepší, než si myslet, že je vše v pořádku a čeká ho úspěch.

V tom čase ukládá Stvořitel všechny lidi na světě (v člověku) ke spánku. Uloží ke spánku dokonce i všechny ty, kteří mají probuzení života, myšleno spravedlivé (v člověku).

Toto popisuje stav, kdy všechny myšlenky a touhy, skrze něž jsem se dřív spojoval s ostatními a usiloval o odhalení Stvořitele, chtějíce být Shora napraven, také pohasnou a ztratí se.

A duchové se potulují po světě a zvěstují lidem v jejich snech věci. Některé z nich jsou lži a některé jsou pravdivé. A lidé se ve svém spánku stanou připojenými.

Pokud by to byla čistá lež, byli bychom to schopni odhalit okamžitě. Proto pokud chce člověk vydávat lež za pravdu, potřebuje nejdřív říct něco pravdivého a pak říct lež. Pak mu druzí uvěří.

Kapitola “Mecora,” bod 7: A když se probudí severní vítr a noc se rozdělí, vyšlehne oheň a udeří pod křídla kohouta a on zavolá.  Pak vstoupí Stvořitel do zahrady Edenu, aby si hrál se spravedlivými.

„Kohout“ značí člvěkovu vnitřní sílu překonávání. Toto je síla, kterou jeden používá během práce v noci, před úsvitem.

A hlasatel vyjde a zavolá a všichni lidé na světě (v člověku) se ve svých postelích probudí. A ti s probuzením života vstanou ze svých postelí k práci jejich Pána a zabývání se Tórou a chválení Stvořitele, dokud nepřijde ráno.

Takto člověk prožívá duchovní procesy, dějící se uvnitř něj.

Celé lidstvo je uvnitř mně

visionV každém z nás je přání všech úrovní vývoje – neživé, rostlinné, živočišné a lidské úrovně. Na úrovni člověka je uvnitř nás přání všech druhů lidí, které vidíme v našem světě. Ve skutečnosti to není svět, ale já. Všechny vlastnosti jsou ve mně, loupežníci, lháři, dobří lidé, mudrci i hlupáci. Všechno to jsem – já.

Pouze se mi zdá, že tento obrovský svět existuje, v podstatě je to pouze prezentace mých vnitřních přání a vlastností. 

Ukazují se mi v různých tvářích, neživých, rostlinných, živočišných nebo lidských, v mých 4 úrovních přání. Podle toho, jak vidím svět, mohu pochopit, do jaké míry jsem napraven nebo nenapraven, dobrý nebo špatný. Čili jaké přání musím napravit.

Jestli opravuji svůj postoj ke světu – napravuji sebe. Protože když vidím svět mimo sebe, tak lépe rozumím, co mám zlého v sobě, egoistického, a jak mohu dosáhnout dobra, odevzdaní, v  pro mě zdánlivě vnějším světě. A naopak: když se napravuji sám, vidím, že se celý svět lepší. 

 

Svět neexistuje: pouze se mi zdá – jako na obrazovce televize.

 

Z lekce ke knize Zohar, 23.12.2009

Stávájíc se nádobou pro světlo

dependsonus Otázka, kterou jsem dostal: Co je spojení mezi námi, místo, kde jsi nám řekl, abychom pátrali po vlastnostech, o kterých čteme v Knize Zohar? Mezi čím je to spojení?

Má odpověď: Je to spojení mezi všemi částmi univerza včetně nehybné, vegetativní, pohyblivé a lidské úrovně, tělesné úrovně a duchovna a mezi vším. Spojení musí být všemi způsoby společné, začleněné a úplné. Všechny části musí být do úplné míry spojeny, na 100%. Toto se bude nazývat Malchut Světa Nekonečnosti – nádoba pro Světlo.

Je to tělesná a duchovní nádoba, kde se všechno v existenci spojuje bez jakýchkoliv rozdílů. Všechny touhy, všechny fenomény a vše, co by jen mohl člověk vymyslet, představit, cítit a chápat musí splynout v jediné harmonii, doplňujíce jedno druhé.

Právě teď se toto všechno zdá nedokonalé, rozdělené, vzdálené, protikladné a navzájem si odporující všemi způsoby, protože se na to díváme špatným pohledem. Proto vidíme pokřivený obraz.

Dokonce i ve fyzickém světě objevují kvantoví fyzikové, že když sledují fenomén, ovlivňují svým sledováním tento jev. Toto zjištění je skutečně pravdou; nepředstavují si to. Odhalili objektivní zákon. Ale odhalili pouze část zákona – fakt, že je vše dosaženo pouze skrze spojení. Ale druhá půlka zákona uvádí, že všechno cítíme uvnitř nás místo navenek, jak se nám to zdá.

Já jsem sledující a všechno se děje uvnitř mě. Proto měním to, co se děje, svým náhledem a přístupem. To protože se to vše děje uvnitř mě, v mých měnících se vlastnostech. Když se dívám na svět, soudím jej podle svých vlastních nedostatků, protože je to skrze ně, jak sleduji svět. Ovlivňuji výsledky tím, že měním sám sebe.

Celý svět je království Stvořitele, ale závisí zcela na tom, jak se na něj dívám. Pokud se na věci dívám pozitivně, pak je vše dobré, a pokud se dívám negativně, pak je vše špatné. Tak jediná věc, kterou musím napravit, je můj přístup.

On a já a my společně

clip_image001Otázka, kterou jsem dostal: Jak mohou plynout s proudem Zoharu zatímco uvnitř sebe pátrám po těchto vlastnostech a zároveň myslím na své spojení s ostatními?

Moje odpověď: Zatímo necítíme, jak jsou tyto procesy propojeny a že jsme všichni zahrnuti v jednom obraze – Stvořitel a já. Všichni jsme spojeni v jedné malé a jednoduché formě do míry naší podobnosti k Němu. To co nazýváme „Já“ je ve skutečnosti zbytek světa – nehybná, vegetativní, pohyblivá a lidská úroveň uvnitř mě. A Stvořitel je mnohočetnost sil a důvodů. 

Proto se musíme za použití Knihy Zohar cvičit, abychom viděli jednotu a bod našeho spojení, „Já“ jsem jeden; „Stvořitel“ je jeden; a společně jsme „My“ spojeni jako jeden celek. Dokud se toto nestane, budeme se cítit odcizeni, rozděleni a zmateni, ale postupně se začneme měnit. Stejně jako se to děje s rostoucím dítětem, pouze úsilí, které vyvíjíme, nám pomůže.

Individuální práce s knihou Zohar

ego Uvnitř mě si přeji vidět Stvořitele a všechny části mé duše: Keter, Chochma, Bina, Daat, Chesed, Gevura, Tiferet, Necach, Hod, Jesod, Malchut a jejich spojení jedné s druhou.

Tyto vlastnosti mohou být také nazývány Abrahám, Izák, Ezau, Išmael, Jákob a 12 bratrů (Jákobových synů), Josef, David a Šalamoun. A ze všech stran jsou oděny dobrými a zlými silami jako je Job, Faraón a tak dále.

small world

Musíme si toto duchovní tělo představovat ne jen jako tři linky, ale jako multidimenzionální. Je to podobné tomu, jak lidské tělo obsahuje množství různých systémů: mízní soustava, nervový systém, cirkulační soustava a mnoho dalších, o kterých dokonce ani nevíme. A dodatkem jsou zde energie, kapaliny a chemické látky, které jimi proudí. Duchovní tělo obsahuje dokonce ještě více komponentů a spojení, protože každá jeho sekce má odlišné vlastnosti, odlišné druhy spojení a odlišné formy na všech různých úrovních. 

Nejsme schopni se to naučit dokud to skutečně neucítíme. Každý, kdo si myslí, že se to může naučit, je blázen. Potřebujeme pouze toužit, abychom existovali uvnitř tohoto integrálního systému, který celý pracuje kvůli odevzdání. V tomto systému najdeme Stvořitele a stvoření; ve skutečnosti je uvnitř něj vše. Musíme se na něj dívat podle principu „lidská bytost je malý svět.“

Avšak nemluvíme o našem světě a fyzických tělech. „Lidská bytost“ jsem já a „malý svět“ je Kniha Zohar a její příběh.

Uzavírání propasti mezi námi a Stvořitelem

Dvě otázky, které jsem dostal o vztahu člověka ke Stvořiteli a studiu kabaly:

Otázka: Studuji kabalu, ale cítím nyní, že jsem velmi daleko od Stvořitele. Je to jako bych byl v místě, kde On neexistuje. Cítím se prázdný a to mě dělá smutným, protože vím, že On někde je, ale nemohu Ho najít. Je to normální?

Moje odpověď: Co cítíš je pravda a proto je to normální. Nyní musíš proměnit poušť v zem mléka a medu. Musíš skrze poušť projít do země Izraelské, stavu, kdy je člověk ke Stvořiteli připojen.

Otázka Byl jsem ve zvláštním stavu, kdy jsem byl týden odpojen od všeho: od lekcí, skupiny a knih, a pak jsem k nim přišel zpátky s velkou chutí k dalšímu učení a spojování. Ale nyní jsem znovu odpojen. Můžete mi poradit, co dělat, a mohlo by to mít co dělat s mými hmotnými ambicemi a sny?

Moje odpověď: Toto je běžný proces a bude pokračovat, dokud nezískáš jednu velkou, vytrvalou touhu a neucítíš uvnitř ní Stvořitele.

Zohar prozkoumává náš vnitřní svět tužeb

Kabalisté vysvětlují, že touha je jediným stvořením, které Stvořitel vytvořil. Skládá se z 613 (Tariag) různých tužeb se všemi jejich odlišnými manifestacemi. Žijeme právě uvnitř těchto tužeb. Všechny jsou námi.

Na tyto touhy svítí Světlo Stvořitele. V realitě je to On, kdo rozděluje jednu společnou touhu do množství určitých tužeb, protože se touha pod vlivem světla stává rozdělenou a je udělána komplexnější. Proto se rozděluje do různých částí, dokonce i částí, které jsou si protikladné.

Mezi těmito touhami jsou některé touhy odporující a opačné Světlu a jiné jej podporují a jsou Světlu podobné. Zlé touhy v nás nás táhnou od Světla a odcizují nás jemu; nazývají se „zlý pud“ (Jecer HaRa), „zlé síly“ (Kohot HaTumah) nebo druhá strana (Sitra Achra). Dobré síly v nás se nazývají Jecer HaTov, táhnou nás blíže vstříc cíli a pomáhají nám jej dosáhnout. Nazývají se „síly svatosti“ (Kohot HaKeduša).

Jsou v nás také touhy na různých úrovních vývoje: nehybná, vegetativní, pohyblivá a lidská. Dodatkem jsou zde touhy, nazývané „andělé,“ „démoni,“ „duchové,“ a tak dále. Je zde nesmírné množství různých druhů tužeb. ale všechny jsou uvnitř nás: skládáme se z nich.

Avšak vztahujeme se k našim touhám a vlastnostem různými způsoby. S některými zacházíme, jako by nám byly bližší a s jinými jako by nám byly vzdálenější či protikladné, a též užitečné či škodlivé. Zacházíme s nimi jedním či druhým způsobem v závislosti na našem cíli, na našem způsobu práce s nimi a jiných ohledech.

Nicméně nehledě na to, co můžeme říkat, myslel či jmenovat, vždy se vztahujeme k našim tužbám. Lidé, které kolem sebe vidíme jsou také vyjádřením naší touhy, touhy, která „naši“ formu nabrala pod vlivem Světla.  

Některé touhy jsou velké a relativně konstatní; pokud se změní, dělají to pomalu. Tyto touhy jsou na nehybné úrovni vývoje. Jiné touhy jsou flexibilnější a jsou na vegetativní a pohyblivé úrovni. Mění se rychleji či pomaleji podle jejich typu a síly. Všechny tyto touhy závisí na vyžší úrovni tužeb – lidské úrovni, také nazývané „duše.“ „Pohyblivé“ touhy , které jsou menší než tato úroveň, se nazývají „duchové“ či „andělé.“

Dodatkem, „komnaty“ jsou různými druhy prostorů či dutin; toto jsou touhy nehybné úrovně, které mají své vlastní charakteristiky. Některé touhy, pracující uvnitř těchto komnat, jsou aktivnější a přizpůsobivější a odkazuje se na ně jako na „duchy,“ kteří jsou na vegetativní úrovni. Touhy, které jsou ještě aktivnější, operují uvnitř duchů; toto jsou „andělé,“ pohyblivá úroveň. Nakonec, na ještě hlubší úrovni jsou duše, které jedna druhé pomáhají.    

Tímto způsobem nám Zohar odhaluje celý svět. Ale celý svět je uvnitř mě a mých tužeb. Je to jako bych mezi nimi cestoval, jako maličký člověk v kresleném filmu, putující uvnitř svého vlastního těla, pronikající různými orgány a prostory mezi nimi a vidící, jak jeho celý organismus pracuje.

Zohar nám popisuje něco velmi podobného. Říká nám, že jsme všichni jako duchovní svět a že je celý duchovní svět uvnitř naší touhy, která se nám jeví jako by byla uvnitř či venku ve všech druzích odlišných stavů. A vše toto je zamýšleno, abychom s tím pracovali.

Stvořitel k nám mluví jazykem pocitů

Otázka, kterou jsem dostal: Stvořitel k nám mluví skrze naše vlastní pocity. Co nám můžete o tomto jazyce říct?

Moje Odpověď: Člověk musí poznat sám sebe.  Musí po vnějších silách požadovat, aby mu pomohly se analyzovat, jít do sebe tak hluboko, jak je jen možné, a najít, proč je takový, jaký je, a kdo hluboko uvnitř doopravdy je. A tam, na tom nejhlubším bodě uvnitř, nachází jeden Stvořitele, svůj vlastní kořen.

Představujeme si obrovský svět a Stvořitele vně nás. Myslíme si, že jsou vně nás všechny druhy věcí. Avšak vše to existuje jen aby nám to ulehčilo začít zkoumat chápat samy sebe.

Strana 4 z 41234