Vzpomínáte si na doby, kdy cestování bylo příjemné a vzrušující? Tyto vzpomínky v posledních týdnech zpochybnil chaos na letištích po celém světě, zejména v Severní Americe a Evropě. Letní nápor cestujících, kteří od začátku pandemie toužili cestovat, byl konfrontován s rozsáhlým nedostatkem personálu v důsledku propouštění v rámci programu covid-19, což způsobilo velký tlak na letiště a letecké společnosti.

Pracovníci v cestovním ruchu, kteří byli považováni za nadbytečné, se dnes zdráhají vrátit do zaměstnání kvůli nízkým mzdám, nejistotě zaměstnání a špatným pracovním podmínkám. V důsledku nedostatku lidských zdrojů na celém světě tisíce cestujících zmeškaly nástupy do letadel, čekání na lety lidé prožívali jako jednu z nejhorších nočních můr a ještě navíc se jim často jejich zavazadla zpozdila nebo ztratila.

Aby toho nebylo málo, mnozí zaměstnanci leteckých společností, včetně pilotů, protestují proti únavě, stresu a nedostatku personálu. Kvůli nedostatku pracovních sil letecké společnosti na celém světě zrušily tisíce letů a očekává se, že během celé dovolenkové sezóny jich bude zrušeno ještě mnoho dalších.

Ti, co zahájili vlnu hromadného propouštění ve dnech pandemie, měli mít také promyšlený postup náboru a školení nových pracovníků, až budou opět zapotřebí. O poptávce po cestování se vědělo v dostatečně velkém předstihu, protože desetitisíce lidí už den po zrušení cestovních omezení mluvilo o dovolené v zahraničí. Proč se tedy ti, kterých se to týká, nezačali připravovat předem, aby poskytli služby cestující veřejnosti?

Díky koronaviru jsme si přivykli na novou kvalitu života – na práci z domova v pohodlných podmínkách, na to, že je možné vystačit si i s menším množstvím peněz. Proto nízké platy nabízené nyní v tomto odvětví poskytují jen malou motivaci vrátit se do práce.

Z krátkodobého hlediska by vyšší mzdy mohly nalákat nové zaměstnance, ale z dlouhodobého hlediska stejně neuspokojí všechny nároky zaměstnanců. Samotný fakt, že jde o celosvětový jev, naznačuje, že jde o zásadní lidský problém, který by se dal dokonce nazvat jako „mor lenosti“.

Nesmí se oddělovat příčina od následku. V období pandemie se lidé změnili zevnitř. Jejich přání a požadavky vzrostly, dnes vyžadují větší pohodlí a nejsou ochotni vynaložit velké úsilí bez přiměřené odměny. Toto je vývojový trend v lidské společnosti a je to i výraz pokračujícího vývoje, který vyžaduje nové naplnění.

Mezinárodní chaos v leteckém průmyslu nakonec ukazuje, jak jsme neorganizovaní na sociální úrovni. Je to jen ukázka situace, která přetrvává ve všech ostatních odvětvích hospodářství. Nejsme připraveni v žádné oblasti, přičemž krize ještě nedosáhla svého vrcholu. Pokud problémy nevyřešíme, utrpení a frustrace se budou stupňovat do takové míry, že je už přestaneme zvládat, a potom si začnou vynucovat naši komplexní přeměnu.

Nedostatek propojení mezi námi a neuvědomování si naší lidské podstaty, zejména v důsledku pandemie, odhalují jednoduchou skutečnost, že si už nedokážeme užívat ani krátké dovolené, které byly ještě nedávno samozřejmostí.

Pokud se neprobudíme, situace se bude jen zhoršovat. Lidská povaha „nezamrzne ve svém kvasu“ – nezmění se; touha po požitcích bude nutit lidi, aby žádali stále více a více. Zároveň se přirozeně stáváme línějšími, sobečtějšími a chamtivějšími. Tak jako nyní chybí lety, zítra nebudou ani vlaky, hotely, restaurace a kdoví co ještě, takže na vlastní kůži poznáme, že změna je nezbytná.

Velké společnosti působící v hospodářství musí zavést nepřetržitý proces vzdělávání s cílem zvýšit povědomí o tom, že žijeme v jednom jediném propojeném přírodním systému, ve kterém je lidstvo na sobě navzájem závislé.

Právě toto počáteční pochopení situace vyplývající z našeho vzdělávání v nás vyvine nový postoj k životu a naučí nás, jak usměrnit naši egoistickou povahu, aby se harmonizovala s podmínkami vzájemné závislosti a vzájemné záruky. Z napravených a zlepšených vzájemných vztahů budeme moci snadno motivovat pracovníky a pohánět všechny systémy v ekonomice, abychom se v budoucnu společně vyhnuli „výmolům“ na společné cestě naší společnosti.

Originální článek zde.

Filed under: Krize, Práce, Vzdělání, Zdraví | Add Comment →