Poznámka: V Americe provedli experiment, při kterém spojili do škol autistické děti s ostatními vrstevníky. Výsledkem nebyla změna v chování autistických děti, naopak své chování změnily ostatní děti.

Odpověď: Faktem je, že autistické děti nevnímají okolní prostředí, svět kolem sebe. Jsou s ním v kontaktu pouze ve své úzké specifické oblasti, kde mají pocit, že tuto situaci ovládají. Se světem komunikují ve velmi omezeném rozsahu. Také jejich řeč a jednání jsou velmi ohraničené, nepružné.

Měli bychom je chápat. Toto je hraniční vlastnost duší, která je charakteristická pro naši dobu.

Kdybychom se na lidstvo podívali jinýma očima, uviděli bychom obrovské množství lidí, které není zcela duševně a psychicky zdrávo.

Vždyť také většina lidí, kterou běžně potkáváme v ulicích a která nepatří mezi 20-30 % lidí s autismem a pobývajících v různých ústavech, se necítí zcela v pořádku, normálně a přiměřeně tomuto světu. Sami lidé se v něm cítí jako cizinci nebo je svět přijímá jako cizí ve vztahu k nim samotným.

Toto je však přirozené, protože ve skutečnosti jsme všichni lidé na tomto světě cizinci, jsme jako mimozemšťané. Naše duše sem sestoupila z Vyššího světa a do něj ji musíme během tohoto života v hmotném světě zase pozvednout.

Tělo zdravého člověka i autisty, lze-li ho v tomto smyslu nazvat nemocným, tedy zůstává živočišným. Proces vzestupu duše z našeho světa do Vyššího světa je spojen s transformací člověka, který se někdy cítí duševně, psychicky a psychologicky špatně. Sám sebe vnímá jako nenormálního živočicha, který žije jakoby mezi dvěma světy.

Cítí, že patří k něčemu jinému a nechápe, co se v tomto světě děje. Nepociťuje ho tak jako člověk, který je v tomto světě pevně ukotven.

Dnes se nacházíme v procesu, kdy jsme všichni tak trochu autisté a budeme se jim stále více podobat.

Z televizního pořadu „Objektiv. Zvláštní území“.

Originální článek zde.

[#299072]

Filed under: Děti, Zdraví | Add Comment →