V nejnovějším prohlášení Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) stojí, že životní prostředí je téměř v bodě, odkud není návratu. Varuje, že pokud neutlumíme náš neukojitelný hlad po moci a bohatství, zničíme sami sebe. Podle mého názoru není problém v tom, že spotřebováváme životní prostředí, ale v tom, že se „pohlcujeme“ navzájem.

Podle zprávy IPCC „je jednoznačné, že klimatické změny už narušily lidské i přírodní systémy“. Zpráva navíc dochází k závěru, že „souhrn vědeckých důkazů je jednoznačný: Změna klimatu je hrozbou pro blahobyt lidí a zdraví planety. Jakékoli další zpoždění ve společném předvídavém celosvětovém postupu v oblasti adaptace a zmírňování změn klimatu povede k promarnění krátké a rychle se uzavírající příležitosti k zajištění životaschopné [sic] a udržitelné budoucnosti pro všechny“.

Aby se nebezpečí zmírnilo, navrhuje IPCC několik kroků, z nichž jedním z klíčových je „inkluzívní správa věcí veřejných“, který bude brzdit přístup „nakupuj, dokud nepadneš“, který žene ekonomiku kupředu až do současnosti a činí tento přístup ospravedlnitelným a oprávněným.

Podle mého názoru jádrem problému je skutečnost, že se navzájem „konzumujeme“, nenasytně vykořisťujeme a zneužíváme jiné lidi, národy a země. Náš postoj nezmění „inkluzívní správa věcí veřejných“, ale důkladný a cílevědomý proces sebevzdělávání, který nás pozvedne ze současného stavu „Já! Pro mě! Mi! Ke mně!“ k ohleduplnějšímu, a tudíž udržitelnějšímu přístupu k sobě navzájem. Pokud toho dosáhneme, vše ostatní bude následovat.

Konzumerismus neboli nadměrná spotřeba, která má pohánět ekonomiku kupředu, je pouze jedním z aspektů našeho vykořisťovatelského přístupu ke všemu, co nejsme my sami. Jinými slovy, náš problém nespočívá v tom, že bychom příliš nakupovali, jedli nebo dělali cokoli příliš. Naším problémem je spíše to, že se nestaráme o přírodu, o životní prostředí a především o sebe navzájem. Tento postoj nám umožňuje plánovat takové vykořisťovatelské postupy, které se projevují nejen v nadměrné spotřebě, ale vykořisťováním ve všech jeho aspektech.

Vzpomeňte si na mocenské boje, které mezi sebou vedou jednotlivé země, na války, které vedou, a na jejich decimování domnělých nepřátel. Pomyslete na to, jak se obchoduje s lidmi za účelem otroctví a všemožného zneužívání, včetně dětí. Pomyslete na to, jak bezuzdně vyčerpáváme přírodní zdroje kvůli tomu, abychom byli bohatší než nejbohatší lidé.

Neděláme to všechno proto, abychom se uživili, abychom si udrželi poklidný a rozumný způsob života. Děláme to proto, abychom se stali bohatšími, silnějšími a mocnějšími než ostatní. Děláme to proto, abychom porazili ostatní lidi bez ohledu na cenu. V jistém smyslu je naším problémem naše snaha „pohltit“ jeden druhého – zničit konkurenci, což je každý, kdo nejsem já.

Pokud to ze svého středu vykořeníme, vyřešíme všechny své problémy. Nebudeme nadměrně konzumovat, a vyrábět – jako nyní – dvakrát více, než svět potřebuje. Budeme moci snížit výrobu na polovinu a všichni budeme spokojeni, protože nebudeme muset tolik pracovat a také nebudeme potřebovat otrockou práci. Nebude inflace, protože nebudeme usilovat o nadměrné zisky.

Následně nebudeme potřebovat tak rozsáhlé vojenské síly, protože se nebudeme podílet na přemožení, zdolání, druhých ani na ochraně před pokusy ostatních nás dobýt, porazit. Prostředky, které se uvolní tím, že budeme moci eliminovat obranné rozpočty, nám umožní ještě zvýšit naši životní úroveň, výrazně snížit výdaje a uvolnit zdroje na zlepšení životních podmínek lidí.

Životní styl bez stresu a omlazené životní prostředí navíc nesmírně zlepší naše zdraví. Tím se zlepší nejen náš život na fyzické úrovni, ale ani výdaje na zdravotní péči nebudou tak neúnosné.

Závěrem lze říci, že pokud chce ICPP zabránit klimatickým katastrofám, pak musí mezinárodní společenství zahájit celosvětový vzdělávací proces, který nás osvobodí od hrubého narcismu, který ničí naši psychiku, naši společnost i naši planetu. Cokoli méně ambiciózního než tento inkluzívní (mají to slovo rádi) proces nedosáhne svých cílů.

Originální článek zde.

Filed under: Egoismus, Prostředí | Add Comment →