Mýtus 9:
Praktikování kabaly vyžaduje askezi a omezení požitků.

Odpověď: K duchovnímu vzestupu nedochází zmenšením, ale zvětšením touhy. Když člověk začne studovat Kabalu, pokračuje dál v běžném životě, aniž by se v čemkoli omezoval. Vždyť touhy člověka diktují jeho činy. Budou-li jeho touhy stále více směřovat k vyšším hodnotám, v souladu s tím se budou lišit i jeho skutky.

Náprava je proces působení Vyššího světla na člověka, a ne násilné omezování. Tím se metodika Kabaly liší od všech ostatních. Využívá k tomu síly Stvořitele, která působí zevnitř, a ne násilného vlivu zvenčí. Proto v budoucnu, jak člověk získá více a více moci shora, může získat i více touhy. Neboť již umí napravit své ego a používat jej správně.

Není možné žít bez potěšení, protože naší podstatou je touha po potěšení. A účelem stvoření je dosáhnout dokonalého potěšení. Za potěšení se nemusíme stydět. To, co je třeba napravit, je pouze jeho aplikace (záměr), nikoliv samotná touha.

Originální článek zde.

Filed under: Kabala | Add Comment →