Cizí děti nejsou vlastní

Otázka: V Izraeli demonstrovali rodiče malých dětí ve věku od tří měsíců do tří let s požadavkem, aby ministerstvo školství a vláda zorganizovali kontrolu nad jeslemi. Neboť je známo velmi mnoho případů, kdy se chůvy chovaly k dětem neadekvátně a hrubě. Jejich nedostatečná péče vedla dokonce i k úmrtí dětí.

Kde se bere nenávist k tomu, co se zdá být nejmilejším na světě – k malým dětem?

Odpověď: Za prvé to jsou cizí děti, a ne naše vlastní. Ačkoliv takový postoj se projevuje i ve vztahu k vlastním dětem.

Jedná se o to, že láska a nenávist, život a smrt jsou si velmi blízké, nacházejí se těsně vedle sebe, a proto se navzájem doprovázejí a občas se doslova zastupují.

Vyplývá to z povahy člověka, protože je přechod od lásky k nenávisti velmi nepochopitelný, velmi křehký. Prakticky jsou zapojeny stejně silné touhy, které se liší pouze póly – dochází k obrácení polarity a takto to dopadá.

Víme, že se to samé stává i rodičům. Například jsou rodiče, kteří zapomenou děti v autě. Prostě to všechno vymažou ze své hlavy… A co můžeš dělat?

A když už hovoříme o chůvách, pro které je to jenom práce, a možná i nenáviděná práce, kterou musí vykonávat nedobrovolně, protože nemohou dělat nic jiného a musí si nějak vydělávat – tyto děti se pak pro ně stávají předmětem nenávisti.

Ve stejné míře, v jaké nenávidí tuto práci, celý svůj nešťastný, sociálně slabý život, vše přenáší na děti.

Dnešní egoismus, současná netrpělivost, kterou mají ženy i muži, postoj vůči světu, vůči dětem – to vše je nepřirozené. Žijeme v generaci, kdy nás egoismus jednoduše nutí, abychom ho napravili, jinak nemůžeme přežít.

Otázka: Řekl jste, že je mezi láskou a nenávistí velmi křehký přechod. Jak ho má člověk regulovat, jak rozpoznat tento okamžik přechodu, aby si to nepřestal uvědomovat?

Odpověď: Láska nemůže existovat bez nenávisti a nenávist bez lásky stejně jako plus bez mínusu. Pracují společně. Ale co se pokládá za plus a co za mínus – to závisí na člověku.

Pokud jsem si sám sobě drahým, mám rád jen sám sebe, pak ve všech ostatních vidím mínusy. A pokud se chci napravit a vidím mínusy v sobě, pak mohu v ostatních vidět plusy.

A zde vzniká velmi vážný problém. V naší době v nás vyvstávají takové touhy, takové vlastnosti, které jsme povinni napravit na polární, protikladné, a pokud to neděláme, pak se podívejte, co se děje.

Neobviňuji tyto chůvy ve školce, v jeslích, vůbec neobviňuji lidi, kteří projevují nejrůznější sadistické a jinak nevhodné tendence, jelikož s nimi prostě nepracují. Spousta lidí potřebuje péči, práci a výchovu. Předtím, než se stanou pedagogy, je třeba je vychovávat, ale nedělá se to.

Otázka: Je možné se stát učitelem, vychovatelem, na základě výchovy, o níž hovoříte, nebo vzdělání, které člověk získá, aby se nejednalo pouze o povolání, roli, ke které má člověk přirozené sklony?

Odpověď: Je to velmi obtížné. Protože pak místo svého přirozeného popudu být vychovatelem, když jím nechcete být, si musíte představit Vyšší cíl, který chcete dosáhnout, a jste připraveni se stát pedagogem z tohoto důvodu. Je to velmi důležitá práce nad sebou.

Otázka: Člověk je hromada hormonů, chemie a dalších věcí. A výchova zodpovídá pouze z 10 % za to, jakým se člověk stane. Co ještě ovlivňuje člověka kromě těchto hormonů a chemie, že přechází z jednoho stavu – laskavosti – ke zlu? Jak v něm náhle exploduje egoismus?

Odpověď: Je to proto, že jsme se k sobě navzájem stali velmi blízkými, ale nenapravujeme se, a proto nás vzájemně ovlivňuje zlo. Velký vliv na to mají masmédia. Neustále před sebou vidím špatné obrazy, příklady, které je velmi jednoduché napodobovat. A také je chtě nechtě napodobuji.

A proto vše, co vidíme na obrazovkách nebo smartphonech, do nás vstupuje a nutí nás to k tomu, abychom byli jako ti údajní „hrdinové“, které vidíme. Takže obecně spočívá celý problém v médiích.

Otázka: Vezměme například člověka, který chce být na jedné straně vychovatelem, učitelem, matkou a rodičem. Zachází s dítětem nebo s dětmi dobře, ale najednou přichází okamžik, kdy cítí, že v něm roste něco, co nemůže ovládat. Co by měl dělat?

Odpověď: Ano, nemůže se ovládnout, protože jsou jeho vnitřní impulsy opět silnější než všechny faktory ovládání. Dokonce se nemohou ovládat ani ti, o kterých slyší a čte, že trestají lidi za to, že jsou takovými. Ani on se nemůže ovládat, neboť má vypnutý zadržovací mechanismus. A to je vše a nic s tím neuděláš.

Celý problém tkví v tom, že lidem musíme předávat správné příklady chování mezi sebou a s dětmi.

Nemůžeš nic potlačit a nic nezadržíš strachem – pouze dobrým příkladem.

Z televizního programu „Novinky s Michaelem Laitmanem“ 28. 7. 2019

Originální článek zde.
[# 233155]

Nastavení komentářů | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Následující příspěvek: