Projev na summitu OSN o klimatu, který přednesla švédská studentka Greta Thunbergová, vyvolal obrovskou rezonanci ve světě. „Ukradli jste mi svými prázdnými rozhovory moje sny a moje dětství. Lidé trpí, lidé umírají, rozpadají se celé ekosystémy. Jsme na pokraji hromadného vyhynutí. A vy jste schopni mluvit jenom o penězích a vyprávět pohádky o stálém ekonomickém růstu. Jak se vůbec opovažujete?!“

Greta tato slova vyslovila velmi emotivně, ale pevně a sebevědomě. A okamžitě se stala globálním symbolem boje za ochranu životního prostředí. Šestnáctiletá dívka, která ve věku 11 let upadla do těžké deprese, přestala jíst a mluvit, byla diagnostikována Aspergerovým syndromem, se dnes stala laureátkou „alternativní Nobelovy ceny“ – ceny Right Livelyhood Award a byla nominována na skutečnou Nobelovu cenu.

Její plamenná řeč přiměla 4 miliony lidí ve 170 zemích, aby vstoupili do „klimatické stávky“. Neměli bychom však zapomínat, že za bezelstnou naivitou Grety nestojí jen ti, kteří bojují proti znečištění životního prostředí. Na vlně, kterou vyvolala mladá ekologická aktivistka, kalkuluje s možností prosperity velmi mnoho zájmů. Takový již je egoistický svět, ve kterém žijeme. Každý se snaží maximálně využít ostatní ve svůj vlastní prospěch.

Nemám žádné výhrady ani ke Gretě, ani k těm, kteří stojí za ní. Osobně bych jí opravdu udělil Nobelovu cenu míru. Konec konců, její protest upozornil širokou veřejnost na závažný problém, který již nelze zamlčovat: střet dvou podstat přírody – globální přirozenosti světa a egoistické přirozenosti člověka – nás přivedl k tomu, že jsme se dnes ocitli na prahu strašné klimatické krize.

Krize se však objevila nejen kvůli průmyslové činnosti člověka, nýbrž jak je uvedeno v kabale, kvůli našim špatným vzájemným vztahům. Globální povaha je konec konců integrální, všechny její části jsou harmonicky spojeny do jednoho celku. A člověk, který je součástí globální přírody, její zákony nedodržuje a vnáší do ní nerovnováhu svým nesprávným, sobeckým přístupem ke světu a k jiným lidem. A příroda na tuto nerovnováhu reaguje klimatickými katastrofami.

Proto se ekologická krize bude prohlubovat tak dlouho, dokud nenasadíme ohlávku egoismu, nezískáme kontrolu nad naší egoistickou přirozeností. A všechny i ty nejzářivější projevy o ochraně životního prostředí, byť by se pronášely na nejvyšších tribunách, a všechny programy na záchranu ekologie planety nepovedou k požadovanému výsledku.

Ekologickou situaci ve světě zmírní pouze naše úsilí o rovnováhu s globální přírodou na základě vytvoření dobrých vztahů mezi námi nad egoismem, který nás rozděluje. Protože člověk jakožto vyšší úroveň přírody má nejpřímější dopad na všechny ostatní, nižší úrovně. Ne nadarmo je kabalisty řečeno: „Člověk je malý svět a svět je velký člověk. Co je v jednom, je i v druhém.“ (traktát Avot, č. 31)

Proto, milá Greto, řešení globálních problémů začíná nápravou vztahů mezi člověkem a jeho bližním. A pokud k tomu budete vyzývat, pak bezpochyby uspějete. A já jsem v této výzvě plně s vámi.

Originální článek zde.

 

Filed under: Egoismus, Globalizace, Jednota, Krize | Add Comment →