Dvě síly přírody – mužská a ženská

Celý náš svět – neživá, rostlinná, živočišná a zejména lidská příroda – je jeden celkový egoismus.

Každý prvek přírody a všechna jejich spojení do živých nebo neživých, rostlinných či živočišných organismů působí pouze podle jednoho jediného principu: absorbovat pro sebe sama co nejvíce užitečného a co možná nejvíce ze sebe vydat to, co je pro mě nepříjemné, špatné, škodlivé. V nás se nachází a ovládá nás čistý egoismus – zdravý program přírody.

Nakolik ho můžeme ovládat? Prakticky vůbec. V našem stavu jsme jenom loutkami. Do každého z nás a do nás všech společně je vložen egoistický program, podle kterého jednáme.

Zdá se nám, že jednáme nezávisle, ale ve skutečnosti nás řídí síla přírody. Pohybuje námi zleva doprava, zprava doleva, jak a kam chce, podle jí zvolených vektorů, a my tento program plníme, aniž bychom si uvědomili, že jsme plně v jeho moci. V této egoistické přírodě existujeme jako prvky, které síla přírody plně ovládá.

Když v člověku vzniká otázka: „Proč existuji?“ jako by v přírodě vznikla odchylka, vada. Jak by se jinak mohlo stát, že se plně ovládaný člověk náhle zeptá: „Kdo jsem? Proč existuji?“

Jedná se o to, že v nás takovou otázku vyvolává sama příroda. Dává nám tak jakousi svobodnou vůli, abychom si začali klást otázky o sobě, o našem osudu: „Proč? Jak?“

Není to snadné. Takové otázky zdaleka nevznikají v každém člověku. V procesu našeho egoistického vývoje se však takto ptá stále více lidí.

V zásadě je to jediná otázka, kterou v nás vyvolává příroda proto, abychom se zajímali o program svého počínání, našeho vývoje, našeho života: „Nač? Proč? Co děláme? Plníme instinktivně vše, co je do nás vloženo, nebo můžeme naše jednání nějak změnit, či alespoň kriticky zhodnotit, odkud tyto naše myšlenky pocházejí?“

Od této chvíle se člověk stává člověkem. A pak dospěje k uvědomění, že je řízen a že to nechce. Zjistí, že vláda, kterou mu předurčila příroda, je škodlivá, zlá, špatná, a že je třeba s tím něco dělat atd.
Obecně řečeno, duchovní vývoj člověka začíná právě otázkou: „Proč žiji a kvůli čemu?“

Zdá se, že se jedná o depresivní otázku, ale ve skutečnosti je to nezbytné, poněvadž právě v tomto stavu člověk začíná zkoumat: „Co mě ovládá? Nač? Proč? Souhlasím s tím, nebo ne? Přeji si poznat zdroj mého řízení. Nesouhlasím s ním, chci jednat jinak, žít jinak. Chci se pozvednout nad zdroj, který mne ovládá, nad tuto sílu, nesouhlasím se zotročením, které mi přináší.“

Když člověk začne sám sebe zkoumat, „natrefí“ na správné knihy. Zpravidla je to věda kabala. Někdy se zpočátku dostane ke knihám o psychologii. Ale pokud se do otázek ponoří ještě hlouběji, pak nakonec dospěje ke kabale.

A tehdy pochopí, že je ovládán Vyšší silou – Přírodou nebo Stvořitelem, což je v zásadě to samé. Chce zjistit, kam ho vede, proč existuje, jakým způsobem ho ovládá.

Začne chápat, že je ovládán dvěma silami: pozitivní a negativní, zatímco on sám zůstává neutrální. Dokonce i egoismus, který mu je vlastní, touha se těšit, také není jeho, ale záměr Shora.

To znamená, že sám o sobě představuje absolutně neutrální tělo, na které na jedné straně působí egoistická síla, která jej nutí jednat tímto způsobem, a na druhé straně altruistická síla, která po celou dobu zůstává v opozici.

Člověk začíná zkoumat sám sebe.

Negativní egoistickou sílu, která se nachází v každém objektu přírody včetně člověka, jenž ji zpravidla do sebe nasává, absorbuje a přijímá, nazýváme ženskou silou. A pozitivní, dávající, naplňující sílu nazýváme mužskou silou, Stvořitelem. A ukazuje se, že nás příroda rozděluje na dvě části.

Nemá to však nic společného s muži a ženami v našem světě. Zde jsme všichni naprosto stejně egoističtí. Prakticky na nás působí pouze jedna negativní síla a pozitivní je zapotřebí pouze k tomu, aby v nás rozvinula ještě více negativní síly.

Otázka: Otázka o smyslu života, k níž přicházíme, je ženskou otázkou v nás?

Odpověď: Ne. Když prázdnota v člověku dosáhne určité míry a on pochopí, že celý jeho život je naprosto zbytečný, že nemá žádnou hodnotu, že z jeho strany představuje jen nejrozmanitější druhy čistě mechanických činností, poté se začíná ptát: „Proč a kvůli čemu?“ A přestože tento vliv pochází z negativní síly, patří již k pozitivní.

V člověku začíná hovořit částice Stvořitele, částice vlastnosti odevzdání. Mezi oběma silami je již opozice.

Pokračování následuje…

Z lekce v ruském jazyce 3. 3. 2019

Originální článek zde.
[# 247105]

Předchozí díl.

Filed under: Egoismus, Jednota, Kabala, Stvořitel | Add Comment →