Otázka: Ve varšavském divadle uvedli představení podle knihy „Mein Kampf“.

Režisér Skřivanek učinil prohlášení, že v textu odhalil nový význam. A herci museli citovat fráze z knihy, ve které se Slované včetně Poláků nazývají lidmi třetí sorty.

Režisér zdůrazňuje, že nesouhlasí s nacismem a také s obsahem knihy „Mein Kampf“, ale chce pochopit, proč po všech hrůzách druhé světové války mají tyto myšlenky tolik přívrženců.

Co se můžeme naučit a jak můžeme těžit z obsahu této knihy?

Odpověď: Za prvé: nemůžeme těžit z této knihy, ale ze zájmu o ni. Kořeny musíme hledat v tom, jak každý národ obecně nenávidí jiný národ. Nehovořím pouze o antisemitismu, ale o tom, že v jeho základech je „takříkajíc“ společné vnímání a společný postoj všech.

Prakticky každý národ představuje egoistický model fungování skupiny lidí, kteří se přirozeně upřednostňují přede všemi ostatními. Existují národy, v nichž je to více zřetelné, u některých méně. Existují národy, které byly po staletí vykořisťovány, ponižovány, a tudíž se to stalo součástí jejich podstaty.

K tomu není co dodat. Vše je založeno na obecném egoismu, který je charakteristický pro všechny. Neživá, rostlinná, živočišná příroda a lidská přirozenost – to vše je založeno na absolutním egoismu. Každý se stará o sebe a dále podle vzorce: já, příbuzní, blízcí, pak národ a teprve další národy a tak dále.

Takže ve vztahu k sobě nebo ke svému národu a k jiným národům je to srovnatelné – zde egoismus hraje naplno. Vždy hledá dobré v sobě a špatné v jiných. Je to zřejmé z chování všech lidí na světě.

Poznámka: Zvýšený zájem o myšlenky nacismu nastává při hledání ospravedlnění svého ponížení a nespokojenosti se životem, v důsledku čehož vzniká agrese.

Odpověď: Ano, protože vše je hrou egoismu. A proto přirozeně určité prohry, jakékoliv pociťování sebe jako oběti, jako smolaře, ve výsledku vyplavou a donutí vás přijmout nový směr myšlenek.

Otázka: Při hájení svých pocitů jako oběti, jako poraženého, se agresory stanou mnozí. Jak vystoupit z tohoto bludného kruhu, a existuje vůbec způsob, jak tento scénář změnit?

Odpověď: Ne. Je třeba se nad tím pozvednout, nic jiného se nedá dělat. Je třeba se pozvednout nad všechny tyto problémy a pochopit, že je nemůžeme řešit tak, že je odplatíme stejnou válkou nebo něčím podobným. V zásadě vidíme, že problémy je možné řešit jen cestou ústupků. Jen tak!

Otázka: Proč lidé, když se cítí špatně, vždy hledají příčinu vně sebe a ne v sobě?

Odpověď: Jak si přiznat, že jsem si sám na vině, že se cítím špatně? Egoismus mi to nedovolí. Opět se vracíme k naší přirozenosti, která nám neumožňuje řešit problémy na pravdivé a správné úrovni tak, aby se k nám již nevrátily.

Otázka: Jak je tedy možné dělat ústupky, pokud si nepřiznám svou pozici?

Odpověď: K tomu, abychom byli schopni ústupků, se musíte pozvednout. A kde se to učí? Nikde. Vezměte si jakoukoliv moderní školu. Vezměte si příklady všech našich vedoucích představitelů na světě. Vidíte někoho, kdo by se něčeho dobrovolně vzdal a ukázal tím své dobré nezištné záměry? Takový člověk nevydrží na svém postu či trůnu ani minutu.

Poznámka: Toto je kámen úrazu mnoha situací.

Odpověď: Samozřejmě, čím větší člověk získá moc, čím vyšší dosáhne postavení, tím více musí být výhružný a tvrdý. A výše toho nejsou žádné pocity, jen holé výpočty: kdo komu co možná nejvíce dá na frak.

Otázka: Vždyť je to nepochopitelné. Člověk nesouhlasí s přiznáním své počáteční pozice: že mu ublížili, že je oběť, že je poražený, že neuspěl. Okamžitě se obrací proti svému soupeři a hází na něho kameny – mentálně i vnitřně. Jak člověk může alespoň sám pro sebe přiznat a přijmout pozici oběti a pozvednout se?

Odpověď: Nemůže. K tomu potřebuje výchovu. Vyžaduje to velmi seriózní systém ochrany, systém uvědomění si obsluhování vlastního egoismu, systém, pomocí kterého by člověk získal rovnováhu a mohl vše správně zvážit.

Takové lidi okolo vůbec nevidím. A už vůbec ne mezi těmi, kteří jsou u moci. Pro ně neexistuje žádný jiný cíl, žádné jiné východisko, kromě toho, jak se dostat k moci za každou cenu. Kdyby to bylo možné, zabili by a otrávili každého – přesně podle metody Machiavelliho.

Poznámka: Nyní se dotýkáme nebezpečného místa. Člověk v sobě potlačí urážky, strach či nějaké násilí…

Odpověď: Potlačí proto, aby se poté pružina napřímila.

Poznámka: A to je nebezpečné.

Odpověď: To není nebezpečné. Tak to je! Jen čeká na okamžik, kdy může vše vrátit jednou ranou.

Otázka: Jak z toho ven?

Odpověď: Řešením je napravit přirozenost člověka. Jiná cesta není. Jinak se pokaždé objeví stejný „Mein Kampf“, vždy v určitých intervalech.

Otázka: Jak odvrátit lidi od zájmu o nacistické ideologie?

Odpověď: Musíme vysvětlit, že se všechny hrůzy vyvolané nacizmem budou opakovat, protože když nezměníme přirozenost člověka, tak okolnosti zůstanou prakticky stejné a náš egoismus nás vždy postaví proti sobě.

Odpověď: A to se periodicky opakuje: akumulace – střet, akumulace – střet. Proto nemáme jinou možnost než šířit metodiku nápravy egoismu v celém světě.

Existuje taková metodika, která napravuje egoismus a umožňuje člověku ve svém osobním egoismu krásně pracovat s ostatními vnějšími egoismy, tj. s ostatními lidmi, a přitom chápat, že s nimi může komfortně vycházet, že jejich společná egoistická těla – nikoliv fyzická, ale egoistická – ve výsledku ve správném egoistickém spojení vytvoří mezi sebou vlastnost vzájemného odevzdání, podpory, a dokonce i lásky.

Egoismus může fungovat i v opačném směru. Není to nic zvláštního, jen je třeba pochopit, jak to udělat. Vždyť matka své dítě miluje egoisticky. Musíme jen pochopit, že jsme si blízcí a patříme ke stejné duši, že jsme navždy spojeni. A tehdy ve sjednocení budeme lehce dosahovat nových vzájemných vztahů.

Originální článek zde.
[# 233155]

Filed under: Člověk, Egoismus, Kabala, Společnost, Utrpení, Výchova | Add Comment →