Otázka: Proč je tak důležité každému zaručit svobodu projevu, aby mohl vyjadřovat své názory a také svobodu vyznání včetně práva si zachovat svoji víru?

Odpověď: To není jeho názor ani jeho víra! Člověk nemá nic svého: je produktem výchovy, vzdělání a vlivu životního prostředí.

Všechna jeho slova a skutky vycházejí z egoismu, a proto nyní něco kritizuje. Je však možné ho podplatit penězi, nebo ho přesvědčit slovy, a pak bude urputně dokazovat pravý opak toho, co dříve kritizoval.

Člověk mění svůj názor jako korouhvička ve větru – v závislosti na své náladě a vnitřním stavu. Dnes si jeho egoismus vybírá jedno a zítra druhé podle toho, co je v daný moment výhodnější.

Názor nepatří samotnému člověku, nýbrž je mu vštípen v důsledku výchovy, učení, veřejného mínění. Vybírá jej na základě čistě egoistického posuzování: co prospívá národu, ke kterému přísluší, nebo lidem v jeho nejbližším okolí atd.

Jeho stanovisko není založeno na poznání zákona přírody a konečného stavu, ke kterému všichni tak či onak musíme dospět: cestou utrpení nebo cestou Světla.

Jeho stanovisko nevychází ani z pochopení přirozenosti člověka – ze zdroje všech jeho pohnutek. Ale závisí na jednoduchých fyziologických faktorech: na psychologickém typu a dokonce i na krevní skupině… Proto je svoboda projevu pravděpodobně největším trestem, který dnes ve světě působí.

Veškerý zmatek a chaos panující ve světě, veškerá jeho nestabilita je důsledkem skutečnosti, že je každému dána svoboda slova bez jakéhokoli prověření, na základě čeho se jeho názor utvářel, odkud pochází.

Každý občan může svobodně vyjadřovat vše, co cítí. Že má svůj vlastní názor, se mu však jenom zdá – ve skutečnosti mu nepatří.

Svoboda projevu by měla být udělena pouze tomu, kdo podstoupil odpovídající průpravu, absolvoval integrální vzdělání a chápe, podle jakých zákonů se rozvíjí naše společnost a k jakému cíli směřuje.

Z 587. rozhovoru o novém životě, 21. 6. 2015 Originální článek zde

[# 161921]

Filed under: Egoismus | Add Comment →