Léto končí, děti jdou do školy a jejich maminky jako první mohou nabrat dech. Mámy, které nesou břemeno domácnosti a výchovy – a také se snaží mít rovnocenné postavení ve společnosti.

V dnešní době dostávají ženy v západním světě v průměru méně než muži na stejných pracovních místech. Izraelský státní institut pojistného ve svých neoficiálních pokynech stále „věší“ domácnost na ženu.

Žena je vlastně domov, krb, rodinná pohoda. Ale současně je to svobodný člověk, kterého přitahuje široký svět, který se chce realizovat a využít svůj potenciál. Ženy se stále více angažují v kariéře a jsou stále méně ochotné vdát se a mít děti. Předtím byly ženy „umlčené“ a „zavalené“ domácími pracemi – nyní se snaží nenápadně vytlačit muže z „vyseděných míst“.

A to je přirozené, protože ženy jsou od přírody odpovědnější, důslednější a horlivější. Tyto vlastnosti jsou nezbytné k tomu, aby daly život potomstvu a pečovaly o něj. Ale tyto stejné kvality pomáhají ženám lépe se učit a lépe se zapojit do pracovního týmu a povolání.

Muž – a zvlášť moderní muž – je lenivý, impulsivní, neumí čelit úderům, skáče z místa na místo a současně nemá rád změny. Neví, jak se zaměřit na jednu věc. Je dobrý v krátkém útoku…..

Žena naopak umí překonat dlouhodobé obtíže. Zvládá více úkolů, snadno si uvědomuje tisíc plánů pro různé účely. Rychle se přepne, lépe snáší nervózní dynamiku současného života. Cítí sociální vazby a ví, jak je napravit, i když se to nedotýká jejího zájmu.

Ve skutečnosti jsou ženy a muži povoláni k vzájemnému doplňování. Není žádnou náhodou, že jsou profese přímo od přírody předurčené pro jedno pohlaví. Rozdíly nejsou rozpory, ale různé části celku.

A navíc, vývoj se nezastaví, jen současný obraz se někdy změní. Takže pokud ještě existují profesionální bariéry, ještě nedobyté hranice, i ty mohou jednoho dne padnout. To ovšem neznamená, že ženy budou stejné jako muži – ony řeší své problémy vlastním způsobem.

Není to náhoda, že nás příroda takto vytvořila. V duchovním je také rozdělení na dva principy: mužský a ženský. A zejména tady do sebe vše skutečně zapadá – má své místo.

Koneckonců, zaměřenost muže na jeden úkol je ve skutečnosti podmíněna tím, že je povolán, aby se zabýval jedním problémem – duchovním. Jeho pravým, skutečným cílem – je pozvednout nad egoismem odevzdání. A v tom je žena pro něho nepostradatelným pomocníkem.

Zdá se, že je to nerovnoměrné rozdělení rolí? Proč by žena měla podporovat muže, povzbuzovat ho a tlačit dopředu? Ale pokud se podíváte pozorně, nejsou zde ublíženi a odstrčeni – každý dělá svou práci.

Muž v popředí, na ostré hraně, pod tlakem a bouřemi proměnlivého větru. Žena je jeho podpora, jeho kotva. Ona je pevnost, matčina zátoka. Ona je stimul, bez něhož muž zemře uprostřed cesty. Ve skutečnosti je stále otázkou, kdo vede koho vpřed…

A protože už jsme měli příležitost o tom mluvit, měli bychom si lépe rozumět. Všechny naše neshody a konflikty vznikají, protože prostě nevíme, jaké role nám příroda přidělila, neumíme skládat kousky společné mozaiky.

Stálo by za to, abychom se posadili za školní lavice jako děti, a naučili se skládat tento nádherný obraz, ve kterém oba póly – mužský a ženský – se spojují v každém fragmentu, v každém detailu a vytváří opravdovou harmonii vztahů.

Originální článek zde.
[#232866]

Filed under: Nezařazené | Add Comment →