Otázka: Co je to záměr? Stvořil ho Stvořitel? Nebo ho tvoříme my?
Odpověď: Právě proto, že člověk má možnost být v opačných a protikladných stavech, je jeden stav záměrně vyjádřen ve vztahu k druhému.

Jestliže něco chci, tak to značí, že mám záměr přijmout konkrétní druh potěšení sám pro sebe. Obecně tento záměr nazýváme touhou. Otázka je, jakým způsobem ho chci uplatnit: Je to pro mě nebo pro ostatní? Zde se záměr již objevuje z další úrovně ve vztahu ke Stvořiteli. My definujeme slovo „záměr“ jako realizaci každé touhy v jedinečném formátu. V každé touze nebo záměru existuje mnoho úrovní. (Pokračování textu…)

Filed under: Modlitba - Žádné komentáře→

Otázka: Někdy na shromážděních se cítím jako bych byl v brnění: všichni kolem mě jsou šťastni a naplnění, zatímco já se cítím prázdný. Co bych měl dělat?

Odpověď: Musíte „vypnout hlavu“, propojit se s ostatními, začít tancovat nebo dělat něco jiného. Pokud vůbec nic nepomáhá, tak pak jít do kuchyně škrabat zeleninu. (Pokračování textu…)

Filed under: Nezařazené - Žádné komentáře→

Otázka: V porovnání se svojí skupinou cítím, že zaostávám v pochopení nutnosti spojení mezi přáteli. Kvůli tomu zvažuji zanechat studia.
Odpověď: Každý dosáhne momentu spojení se skupinou. Někomu to trvá několik let, druhým 20 nebo více než 30 let, jak píše Baal HaSulam.
Ten okamžik se dostaví ke každému, když začíná cítit, že prostředky duchovního vývoje pochází ze spojení ve skupině. A začne v ní růst. Roky neplynou marně, především ti, kteří trpělivě kráčí tmou, jak Baal HaSulam píše, postupně dorostou do ohromných duchovních výšin.

[208121] Originální článek zde.

Filed under: Skupinová práce - Žádné komentáře→

Je řečeno v Zoharu: “Služte Stvořiteli s posvátnou bázní a veselte se s chvěním“. A dále: „Služite Stvořiteli v radosti, přicházejte k Němu s jásotem“. Tyto výroky jsou protichůdné. Učili jsme se, že sloužit Stvořiteli musíme v bázni, neboť při práci, kterou chce člověk vykonat před svým Stvořitelem, je nezbytný strach a jen pak může být poctěn plnit přikázání Tóry s radostí. A o tom je řečeno: „To, co Stvořitel žádá od svého lidu, je jen bázeň a s její pomocí vše dostane. (Pokračování textu…)

Filed under: Nezařazené - Žádné komentáře→

Otázka: Čím bych měl začít cestu duše, duchovního života?
Odpověď: Virtuálním studiem nebo běžným studiem v našich kurzech. Jakmile pokročíte ve studiu, ucítíte, že potřebujete skupinu.
(Pokračování textu…)

Filed under: Studium - Žádné komentáře→

Otázka: Proč se modlíme jen za účastníky našeho duchovního týmu? Proč se nemodlíme za celé lidstvo? Copak to není projev egoismu?
Odpověď: Ne. Faktem je, že ve skupině se modlíme za naše sjednocení, za naše pozvednutí nad egoismem. Nemůžu se modlit za celé lidstvo, neboť každý musí vynaložit vlastní úsilí k pozvednutí nad svým egem. (Pokračování textu…)

Filed under: Modlitba - Žádné komentáře→

Otázka: Co je princip: „od každého podle jeho schopností a každému podle jeho potřeb“ pro občana poslední generace?
Odpověď: Odevzdat vše, co může, ba i více, ostatním, nikoho nevynechat a vyhovět jeho potřebám. Takovou vnitřní touhu jako má matka ke svým malým dětem by měl mít každý. To se nestává samo o sobě, ale procesem výchovy pod působením vyššího světla. (Pokračování textu…)

Filed under: Práce, Společnost - Žádné komentáře→

Otázka: Vyšší svět je zajímavý? V čem je jeho přednost před naším světem?
Odpověď: Ten, kdo dosáhl vyšší svět, ví vše. Vše může a vše umí. Sám sebe vnímá jako věčného, úplného, naplněného a šťastného. Stručně řečeno, absolutního.

Z lekce v ruském jazyce dne 25. 06. 2017 Originální článek zde.

Filed under: Nezařazené - Žádné komentáře→

Otázka: Jak můžeme vysvětlit podzimní svátky – Roš ha-Šana (Nový Rok) , Jom Kipur (Soudný den), Sukot – z pohledu kabaly.

Odpověď: Celým našim problémem je shromáždit ze střípků roztříštěný systém s názvem Adam.

(Pokračování textu…)

Filed under: Svátky - Žádné komentáře→

Pokud člověk předem ví, jak jednat, ale jedná jinak, to se nazývá hříchem, ale když člověk předem neví, jak jednat, a pak se ukáže, že nejednal správně, to se nenazývá hříchem, ale selháním.

To znamená, že hřích je předem znám a uskutečňuje se záměrně a s plným vědomím toho, že konání je nesprávné a zakázané. A tím se odlišuje od selhání. Proto při selhání není člověk tolik vinen jako při konání hříchu. (Pokračování textu…)

Filed under: Nezařazené - Žádné komentáře→