Otázka: Prorok Izajáš píše (11:6): „Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit“. Mohl byste prosím popsat, jak to bude vypadat před okamžikem, kdy se svět pozvedne do další úrovně vývoje?
Odpověď: Abychom vytvořili takovou společnost, musíme udělat všechny možné činy a chápat, že neuspějeme sami o sobě, jestliže nebudeme neustále brát reformující Vyšší světlo, Stvořitele, jako partnera.

Takto se musíme chovat vzájemně k sobě a ke Stvořiteli, myslíce výhradně na blaho společnosti a neustále být v prohlubujícím se spojení se sebou navzájem a se Stvořitelem. Toto je proces, ve němž se bude nacházet poslední generace.

Otázka: Jak mám přistupovat ke stavu, kdy postrádám Stvořitele a musím Jej přitahovat?
Odpověď: Rozumím tomu odkud začínám, od svých nenapravených vlastností, které musím přeměnit na opačné. Nicméně to nemohu udělat sám. Mohu to pouze chtít.

Proto celá má práce spočívá v žádosti, v modlitbě, že já skutečně chci, aby Vyšší světlo provedlo takový úkon, aby na mě neustále působilo a měnilo mé myšlenky, touhy a postoje k ostatním. Souhlasím s tím, že se změním. Kvůli tomu se potřebuji kompletně vnitřně uvolnit a přát si, aby On toto na mě vykonal.

Otázka: Jaký je rozdíl mezi naším současným stavem a stavem, v němž se bude nacházet poslední generace?
Odpověď: Rozdíl spočívá ve velikost cíle, velikosti Stvořitele a velikosti procesu, do nějž můžeme vstoupit.

Změna ve spojení mezi lidmi změní vše v člověku kvalitativně i kvantitativně. Nejdůležitější věcí jsou vztahy mezi námi. Mění se a jsou promítány do zbytku přírody a my náhle vidíme, že vlci už více neútočí na beránky a vše začíná nabývat naprosto odlišného významu.

Začínáme vnímat, že jsme svůj život již viděli ve svých předešlých kvalitách a nyní jej vidíme v nových altruistických kvalitách, které naprosto mění veškerou realitu.

Proto se všechny naše objekty a pocity mění. Procházejí takovým závažným procesem nápravy, kdy přestávám vnímat tento svět v té podobě, v jaké ho vidím teď a začínám vidět vzájemné interakce těchto objektů.

Hmota jako taková se mi prezentuje v egoistické formě. Nicméně když se přede mnou zjeví v altruistické formě, začíná mizet a zůstávají pouze její síly a záměry.

Proto namísto neživé, vegetativní a živé přírody vidím síly interakce, vidím sebe a všechny ostatní jako myšlenku a touhu. A všechny tyto myšlenky a touhy se postupně stále více propojují a slévají se v jednu jedinou celistvou touhu, která je nazývána Adam, který je naplněn Vyšší světlem, Vyšší silou, Stvořitelem.

[208082] From KabTV’s “The Last Generation” 5/22/17 Originální článek zde.

Filed under: Společnost | Add Comment →