Otázka: Co je to záměr? Stvořil ho Stvořitel? Nebo ho tvoříme my?
Odpověď: Právě proto, že člověk má možnost být v opačných a protikladných stavech, je jeden stav záměrně vyjádřen ve vztahu k druhému.

Jestliže něco chci, tak to značí, že mám záměr přijmout konkrétní druh potěšení sám pro sebe. Obecně tento záměr nazýváme touhou. Otázka je, jakým způsobem ho chci uplatnit: Je to pro mě nebo pro ostatní? Zde se záměr již objevuje z další úrovně ve vztahu ke Stvořiteli. My definujeme slovo „záměr“ jako realizaci každé touhy v jedinečném formátu. V každé touze nebo záměru existuje mnoho úrovní.

Otázka: Jestliže je můj záměr směřován ve prospěch jiné osoby nebo ve prospěch Stvořitele, nazývá se to altruismus. Přichází záměr tohoto typu k člověku od Stvořitele?
Odpověď: Ano, pochází od Stvořitele, protože právě z takového záměru se člověk učí, jak musí dávat.

Otázka: Dělá kabalista opravdu nějaké výpočty? „Pro koho piji? Pro koho teď jdu?“ Vždyť by se člověk takto mohl zbláznit!
Odpověď: Ne. Když toto uskutečňuješ uvnitř oné touhy, tak to nevyžaduje žádnou energii, naopak z toho energii přijímáš.

Otázka: Pak je to nepřetržité úsilí! Podle své přirozenosti chci pít čaj pro svůj prospěch, ale potřebuji pít ve prospěch Stvořitele. To se neustále nacházím uprostřed takového zápasu?
Odpověď: Člověk přijímá obrovské dodatečné potěšení z dávání, nejenom potěšení z čaje, který pije, ale protože to dělá pro někoho. Řekněme, že vaše matka váš požádá, abyste vypili šálek čaje. Dojem, který to ve vás zanechá je, že jste to udělali pro vaši matku, čímž se pak toto potěšení stává egoistickým. Já jsem to přijal a užil jsem si to. A co pak? Je nutné postoupit dále. Což znamená, že nyní je na vás přijmout dokonce ještě větší potěšení a opět vybudovat záměr.

Otázka: Toto povídání se vztahuje i na potěšení, jako je pití čaje, kávy a podobně?
Odpověď: Proč ne? Totéž potěšení, které se nachází v šálku kávy, pokud je to možno nazvat potěšením, se nachází v nekonečném věčném Světle. Existuje pouze jeden zdroj potěšení, Stvořitel, a my jsme touha, která byla stvořena, aby se těšila z přijímání od Něj.

Otázka: V našem světě se ve mě objeví touha pít čaj, ale jaké potěšení z toho může existovat v dalším světě? Vždyť tam není žádné tělo.
Odpověď: A jaký je v tom rozdíl? Touha také není tělesná. Ve vyšším světě existuje pouze touha dát někomu potěšení a mít z toho potěšení. Chápu, že toto je mnohem povznášející, lepší, nekonečnější a bezbřehé potěšení, nikoli proto, že je dobré pro mě, ale proto, že chci, aby ostatní měli potěšení. Toto je vlastnost, kterou přijímám z Vyššího světla.

Můžete se zeptat: „Dáváte potěšení Stvořiteli, jako když krmíte své dítě lžičkou?“ Odpověď zní „ano“. „Pak to není problém, já také krmím svého synka lžičkou a užívám si to.“

To je však čistě egoistický kalkul. Abyste se toho vyvarovali, musíte nejdříve nenávidět objekt, pro který to děláte. Neexistuje láska bez nenávisti. Všechno by mělo být nutně postaveno na dvou protikladných vlastnostech. Takto nenávist není v žádném případě zničena, podporuje lásku a láska podporuje nenávist. A tak existují spolu.

[209542] From the Kabbalah Lesson in Russian 2/26/17 Originální článek zde.

Filed under: Modlitba | Add Comment →