Ke svátku Sukot

Rodíme se s egoistickou touhou po potěšení, ale náhle se uvnitř ní probouzí nějaká nová touha (duchovní). Díky prostředí a knihám můžeme rozvíjet tuto novou touhu a ona nás bude vtahovat do svého světa. A původní touha se zmenšuje, mizí, nebo naopak roste, ale my se nad ní pozvedáme v touze odevzdávat.
Takže uvnitř nás vzniká boj mezi těmito dvěma touhami: péči o sebe samého (touhou tohoto světa) a touhou po odevzdání ve vztahu k vyššímu světu, ke Stvořiteli. A musíme upřednostňovat touhu k vyššímu, touhu po odevzdání před její protikladnou touhou po potěšení v tomto světě. V tom tkví naše práce a svoboda volby.

Volbu máme jen v posouzení důležitosti – co chci považovat za důležitější: touhu namířenou k vyššímu, která je u mne jen malou tečkou – nebo touhu namířenou dolů k tomuto světu.
Svátek Sukot a veškeré práce s tímto svátkem spojené (výstavba speciálního stánku Suka), nám ukazují, jak zvětšit malou touhu k vyššímu, která se nazývá „zbytky“. Nazývá se tak proto, že je námi vnímána jako zcela zbytečná: jakési odevzdání, láska k bližnímu, k přátelům a sjednocení … tato pěkná slova nikdo nebere vážně.

Pozvednout důležitost těchto „zbytků“ nad svým „já“ a tímto světem, pozvednout dávání nad přijímáním, to symbolizuje Suka – dočasné stavení. A dokonce, i když máte pocit dokonalosti ve svém stabilním stavu – jděte do dočasného domova a měňte se.

Discussion | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek: