Pro nový stupeň je nutné získat dodatečnou touhu, těžké srdce a provést analýzu, abych požádal s dokonalou modlitbou a pochopil, že nelze zůstat v takovém egoismu. Koneckonců, pochopíš, že ti schází vlastnost dávání.

Neříkáme Stvořiteli, že je nám špatně a ať nám učiní dobro. Modlitba může být pouze taková: „Dobře, že jsi mi dal toto zlo, protože jen tak můžu pochopit, že musím toužit po dávání a  lásce k bližnímu svému.“
Neprosím o odebrání toho zla, vždyť jen na tomto jediném základě se mohu probudit, jinak zůstanu živočichem. Musím jen prověřit toto zlo, tento pocit prázdnoty, abych pochopil, že jde o pomoc proti egoismu, aby mne to probudilo ke sjednocení s ostatními. A děkuji za „špatné“ a chci, aby zůstalo, jinak opět upadnu do egoismu. Ale nad tímto zlem chci vybudovat vztah dávání ke všem ostatním.
A proto vidím ve zlu pomocníka osvobozujícího mne od mých egoistických přání. Vždyť pokud se v nich cítím nepříjemně, jsem připraven se od nich oddělit.

Jako člověk, který se něčím spálil a už se toho nechce dotýkat. Proto já nechci tyto egoistické touhy a nad nimi buduji vztah dávání.

Musí zde existovat nový začátek – Roš Ašana (Nový rok, přesněji nový začátek) – stav, kdy nechci dřívější naplnění. Cítím, že je to zlo. Nyní chci opak, vybudovat nad egoistickými touhami vztah dávání bližnímu. Tato změna, přechod od jednoho k druhému, se nazývá Začátek nového roku.

Když zjistím, že to sám nezvládnu, přicházím k Jom Kipur. Cítím, že nemám dost svých sil, ale jen touhu. A tak docházím k modlitbě. Toto se nazývá Soudný den. Ale nesoudím Stvořitele, nýbrž sebe za to, že nemám sílu pro dávání – a v tom spočívá můj hřích. To je to, co křičím v Jom Kipur. Činím pokání ze všech možných „hříchů“. Vždyť veškerý smysl Soudného dne tkví v odhalení kli, které je vhodné k nápravě.

Klíčový přelomový moment je, když se v Roš Ašana rozhodnu, že se vzdám staré touhy, starého přístupu a že musím směřovat k dávání. Ale za 10 dnů od Roš Ašana do Jom Kipur zjistím, že dávání nejsem schopen. A nyní se poprvé obracím na Stvořitele s pravou prosbou a dosahuji kontaktu s Ním.
Tato prosba se konečně dostává k Němu, protože prosím nikoliv o naplnění, ale o sílu nápravy. Proto přicházím k bráně modlitby.

Z lekce, z článku Rabaše, výňatky k Soudnému dni, 15. 09. 2010 Originální článek zde.

Filed under: Modlitba | Add Comment →