Tóra, Deuteronomium 27:21 „Buď proklet, kdo obcuje s nějakým zvířetem.“ A všechen lid řekne: „Amen.“

Obcování se zvířetem je naprosto zakázáno, protože během takového aktu člověk nekopuluje skrze svůj lidský aspekt, ale spíše skrze zvířecí aspekt uvnitř sebe. Zde se odkazuje na vnitřní stav.

Tímto aktem se jedinec snižuje takovou měrou, že se stává zvířetem a dokonce ještě něčím nižším, protože slouží zvířeti uvnitř sebe tím, že získává potěšení z jeho zvířecí úrovně. To jest, touží se stát zvířetem. Jinými slovy, účelem jeho chování v tomto světě není vzestup ke Stvořiteli, ale spíše potěšení ze zvířete uvnitř sebe.

Člověk, který se věnuje uspokojování svého zvířecího stavu se odsuzuje k zatracení. Čímž se míní uspokojování jakékoli zvířecí touhy, nikoli pouze sexuální. Například když krmí „svůj dobytek“ pouze pro tělesné potěšení, pak klesá níže než tento dobytek, protože mu slouží. Měl by své zvíře krmit pouze za tím účelem, aby vystoupilo na úroveň člověka, tedy člověk by se měl nepřetržitě věnovat práci na svém já.

Otázka: Znamená to, že člověk by měl obcovat pouze se ženou, s touhou, za účelem zrození další úrovně?

Odpověď: Podle Tóry to tak je. V Tóře se na kopulaci nahlíží pouze jako prostředek duchovního postupu, kdy pokaždé člověk má v úmyslu počít další duchovní úroveň. V našem světě je to ztělesněno zrozením nového dítěte.

Otázka: A proto se to musí odehrávat v „čisté“ dny?.

Odpověď: Ano, v našem světě je dodržování těchto pravidel přímým odrazem duchovních sil podle kořenů a větví.

Otázka: Aby k tomuto aktu docházelo jen kvůli zrození další úrovně, na kom leží větší odpovědnost, na muži (řekněme dokonce na mně) nebo na ženě? Musí být čistá?

Odpověď: Na obou. Jsou věci, které zná a může udělat pouze žena, kdežto muž nikoli. V tom muž naprosto ženě důvěřuje. Není způsob, jak by si to mohl ověřit. Všechno je založeno na její čestnosti a smyslu pro odpovědnost.

[208613] From KabTV’s “Secrets of the Eternal Book,” 11/23/2016 Originální článek zde.

Filed under: Tóra | Add Comment →