Jak dosáhnout duše?

Člověk podstupuje utrpení a mnoho let tráví hledáním smyslu života. To vše se v něm postupně akumuluje v jeden systém, v jednu touhu, toužení, vnitřní napětí, které vytváří pocit, že musí odhalit svou duchovní existenci.

Když dospěje k takovému okamžiku v životě, je přiveden k moudrosti Kabaly, k moudrosti odhalení Stvořitele člověku v našem světě a toto je duše.

Člověk pochopí, že najednou našel úžasnou metodu, starobylou moudrost, která je 6000 let stará. Studiem této metody dojde k tomu, že vše, co tato metoda říká, je pravdivé. Touhy na sebe berou háv Kabaly, pomocí které chce odhalit svou duši, Stvořitele.

Pak se učí, jak je to uděláno. Postupně objasňuje věci a zjišťuje, že duše odkazuje na budování touhy dávat a milovat druhé, cizince, včetně Stvořitele, naprosto neegoistickým způsobem, bez jakékoli vnější odměny pro sebe, kdy bere a dává všechno pryč, aniž by věděl komu, kvůli čemu, nebo jak, ale bez přijímání jakéhokoli potěšení z toho všeho.

Otázka: A toto říkáte studentům začátečníkům?!

Odpověď: Říkám jim pravdu. Začátečníci nemají kam utéct. Stvořitel je vždy přivede. Jeho plán je předurčen. Ačkoli je řečeno: „Neklaďte překážku před slepce,“ nepovažuji, co říkám, za překážku, protože veškeré strachy, které po cestě potkají, budou nakonec zapomenuty. Oni budou natolik toužit postupovat vpřed, že se přes ně přenesou.

Jestliže člověk bere věci vážně, je naplněn myšlenkami jako: „Nic v tomto životě stejně nemám, nechci žít jako zvíře, je úplně jedno, jestli můj život skončí nyní nebo za 20 či 30 let, chci dát všechno, abych nalezl všechno.“

Otázka: Považuje se za zjevení pro člověka, když porozumí, že jeho duše je vlastnost dávání, které dosáhne, když nebude myslet na sebe, ale na druhé?

Odpověď: Nejprve to člověk nechápe. Až tehdy, kdy začíná pronikat do této metody a dostávat se blíže tomuto stavu vidí, do jaké míry je to naprosto imaginární a jak je to nemožné naplnit. Pro něho touha dávat a milovat někoho jednoduše neexistuje. Když analyzuje sám sebe, vidí, že je připraven na vše, ale nikoli na toto. A právě to ho přesvědčí, že láska a dávání jsou vlastně onou správnou cestou.

Jak se k tomu dá dospět? Tady člověk objevuje, že se toho dá dosáhnout prostřednictvím pomoci skupiny a zvláštních akcí ve skupině, kdy postupně ze sebe vystoupí. Podle míry jeho úsilí se mu začíná dostávat pomoci shora a postupně si uvědomuje, jak je to důležité a nezbytné, a nakolik je to jediná věc, která může být v našich životech, protože vše ostatní je naprogramováno.

Takto se člověk postupně posunuje vpřed tím, že zakouší různá omezení a tlaky. Ale už je mu jasné, že toto je jediná cesta a že toto je jeho práce, bez ohledu na to, zda si přeje ji následovat nebo ne.

.V podstatě všechny naše akce k dosažení duše spočívají ve vyvolávání a vzývání síly, která mě odtrhne ode mne samotného do prostředí, do kruhu, do desítky, v níž se rozplynu. Pak se uprostřed desítky uskuteční setkání se Stvořitelem.

Desítka je deset mužů, kteří se rozhodli naprosto opustit své ego, hodit ho přes hranice svého kruhu, a usilovat o to být v centru kruhu, v místě, kam si přinášejí jen toto úsilí a touhu po Stvořiteli.

Otázka: A co dělají ženy?

Odpověď: Totéž, ale ženy musejí v sobě nalézt deset mužů. Touha po Stvořiteli se nazývá maskulinita. To pochopíme později. Z pohledu Stvořitele jsme však všichni ženami.

[206530] From KabTV’s “A Talk About Soul” 3/30/17 Originální článek zde.

Discussion | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek: