Článek dne 23. 7. 2017

To znamená, že jejich problém byl v tom, že jim chyběla velikost Stvořitele…
Ano.

Předpokládejme, že se člověk odklání od práce v „lišma“, ale stejně stále pokračuje. Co určí, že se tento stav stane odrazovým můstkem pro pozvednutí či se změní v bezdůvodnou nenávist?

To záleží na záruce, na mém úsilí, když přijdu, poslouchám, vždy více se skláním pod vlivem prostředí. Tady může pomoci jen prostředí, sám člověk se projevuje stále více a více egoisticky. A to ještě nic není. Představ si, jaká bezdůvodná nenávist tam byla! Co mohli dělat, když se nacházeli na tak vysoké úrovni? – Jen se zabývat Tórou a přikázáními.
„Zavřeš oči“, doslova se uklidníš, jak jen můžeš – anuluješ se ve vztahu k záruce a pak – každý za všechny. O sobě nemůžeš přemýšlet, protože to je egoistické a nemáš se na koho zaměřit uvnitř. Dělej něco jiného: nakolik můžeš, starej se o ně, žádej Stvořitele, aby ti to umožnil, nic jiného. Ty neexistuješ, jen si o ně dělej starosti a požádej o podporu shůry.
V tom okamžiku, když začnete tento postoj projevovat uměle, jako cvičení a přejete si, aby se to stalo, uvidíte, jak rychle to přijde. Do tohoto cvičení okamžitě vstoupí Stvořitel. Žádám Ho, aby mi pomohl vyslat skupinu dopředu, aby ji chránil, organizoval jak malé děti. Tak se k nim chovám, chci je podporovat. Začněte se takto chovat k přátelům a pak uvidíte, že k vám přijde pomoc.
Musíme rozvíjet takový pocit a přístup. To by se pro nás mělo stát neustálým cvičením, dokud si nezvykneme, hned po probuzení obrátit se na Stvořitele, ne přímo, ale přes desítku: to, co se tam děje směřovat ke Stvořiteli. A není důležité, zda se obracím přes desítku, abych Mu poděkoval, nebo Ho požádal, aby mi pomohl v desítce. Vždyť desítka a Stvořitel, to je jedno a to samé. Potom se to stane příčinou i následkem ve dvou směrech – od desítky ke Stvořiteli, od Stvořitele k desítce. Důležité je, že je záměr na obojí, vždyť kromě těchto dvou není nic jiného.
Proč je celý dnešní konflikt zaměřen na opozici mezi námi a našimi nepřáteli a v menší míře na vnitřních kolizích mezi námi?
Proč myslíš, že to tak není? Vnitřní ohnisko konfliktu je soustředěno mezi námi, čili uvnitř našich skupin: uvnitř skupiny, desítky – tam je epicentrum konfliktu. Pokud bychom mohli pokaždé v souladu s podmínkami, které se nám odhalují, napravovat sjednocení mezi námi, pak bychom vně nás nic neodhalili. Vždyť to, co se nám zdá jakoby zvenku – je defekt, nedostatek v našem vnitřním sjednocení, pouze tak to probíhá. Proto Baal HaSulam píše, že pokud ve skupině, v desítce existuje problém, člověk musí napravit sám sebe. Jestliže se problém týká lidí v našem okolní, musíme napravit sami sebe – nikoliv zevně, nýbrž zevnitř.

Měl jsem na mysli současnou izraelskou společnost…
To je stejné. Musíme napravit sami sebe. Veškerý důraz nápravy – je pouze uvnitř desítky, a pak již z tohoto bodu – ven. Dokonce se to samo rozšíří!
Zabýváme se šířením, ale v podstatě, kdybychom každý den stále více a více napravovali sami sebe správným způsobem, vůbec bychom šíření nepotřebovali, jak píše Baal HaSulam na konci „Úvodu ke Knize Zohar“. Toto světlo, síla sjednocení, by se rozšířilo pro všechny „pod zemí“, všichni by se sjednotili a dosáhli klidu a míru.

Discussion | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Následující příspěvek: