Kdo vlastně jsem?

Otázka: Jestliže Stvořitel probouzí touhy a z těchto tužeb vyrůstají myšlenky, ukazuje se, že touhy a myšlenky nejsou mé. Kdo tedy jsem já?
Odpověď: Nikdo. Jsi ten, kdo si uvědomuje, že myšlenky a touhy, mysl a srdce tebou proudí. Nic víc.

Jak může člověk mít něco vlastního? Organismus je zrozen, roste a rozvíjí se. Jak může v člověku vzejít něco vlastního? Z čeho? Z vlivu okolního světa? On je prvkem vnějšího světa a co cítí, co proudí skrze něj, závisí na tom, jak ho svět ovlivňuje. Skutečně mu to patří? Ne, je to něco, co jím prochází. To je náš mizerný život.

Ve skutečnosti je každý člověk opravdu velký, ale zůstává ve spícím, neaktivním stavu, dokud není probuzen a neotevře oči. Až do té doby žijeme své životy, vracíme se zpět stále a stále znovu až do té doby, než je požadována naše vědomá účast.

Všichni naši posluchači mají bod v srdci, který se v nich v nějakém okamžiku projeví. Už pak nejsou ovládáni jako roboti. Dospěli k tomu, že slyší, začínají chápat, vidí metodu, jsou si vědomi velkého systému Universa, ve kterém existují a mohou v něm začít vědomě a efektivně sami pracovat.

Z mého pohledu jsou tito lidé zcela odlišní od všech ostatních, protože v těch, kteří jen existují kolem nás, onen bod v srdci stále spí. V Knize Zohar jsou nazýváni „spícími“. Jejich oči jsou obráceny dovnitř, protože oni si cení pouze svého egoismu a ničeho jiného. Nemohou se ještě podívat ven, aby vše viděli skrze kvalitu dávání a lásky.

[206542] From the Kabbalah Lesson in Russian 1/15/17 Originální článek zde.

Discussion | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Následující příspěvek: