Pesach znamená přechod od vnímání našeho světa, který je vlastní každému člověku, k pociťování Vyššího světa. To se vztahuje pouze na kabalistu.

Pesach, stejně jako všechny židovské svátky, je ryzí kabalistický svátek. Hovoří o tom, že se člověk vymaní ze stavu neschopnosti sjednotit se s ostatními, do stavu, kdy mu to jeho egoismus umožní udělat.
Vystoupení člověka z nadvlády egoismu ke schopnosti se sjednotit s duchovně blízkými lidmi se nazývá „Pesach“.

Otázka:  Co mu umožňuje udělat takový skok?
Odpověď: Touha. Ostatně od počátku příchodu do Egypta až do konce pobytu v Egyptě se neustále vyvíjí obrovská sobecká touha, která brání lidu Izraele ve spojení mezi sebou.

A národ Izraele se musí sjednotit, aby ve spojení mezi sebou odhalil Stvořitele – vlastnost odevzdávání a lásky. A když člověk vidí, že to v žádném případě nemůže učinit, cítí sám sebe v egyptské tmě. Teprve teď je připraven na cokoli, jen aby odtud unikl! To se nazývá útěkem, spásou z Egypta.

Jestliže to zkoumáme z hlediska toho, co se stane s člověkem, neboť se v kabale obvykle hovoří právě o tom, pak mluvíme o vlastnosti člověka, který je připraven na všechno, dokonce i na skok do moře, aby unikl ze svého egoismu, pozvedl se nad něj a byl schopen dosáhnout vlastnosti Stvořitele – odevzdávání a lásky.

Vrhá se do moře a moře se před ním rozestupuje. Prochází jím a odstřihává se od ega. Nachází se nad egoismem a tím je připraven s ním začít pracovat, aby ho předělal na altruismus.  To je východ z Egypta, který slavíme v Pesachu.

[#181930] Originální článek zde.

Filed under: Nezařazené | Add Comment →