Altruismus – Základní zákon přírody

thumbs_Laitman_712_03Jsme uvnitř zvláštního systému, který se nazývá „příroda“ nebo „Stvořitel“, což je totéž. Tento systém je uzavřený, dokonalý a konstantní, a lidstvo z něj přijímá reakce a vlivy a stále víc se vyvíjí.

Tento systém na nás pracuje, snaží se nás přivést do souladu s ním, tak, abychom cítili, dosáhli a stali se podobní přírodě tím, že se vědomě staneme její aktivní integrální součástí, na základě našeho rozhodnutí a skrze naši práci.Člověk by se měl stát pánem tohoto systému – všichni lidé jako jedno stvoření. Abychom se stali tak dokonalými jako systém přírody, musíme se spojit jako jeden člověk.

Vzájemné dávání jeden druhému, vzájemná sounáležitost a podpora až k onomu miluj bližního svého jako sebe samého, to je zákon tohoto jedinečného systému, v němž existujeme. Tento systém na nás pracuje, aby nás přivedl do tohoto jeho stavu.

Proto zákon „miluj bližního svého“ je povinným zákonem rozvoje, který na nás působí bez ohledu na naši touhu nebo neochotu. Moudrost Kabaly nás učí, jak tento zákon naplnit tak, aby se pokrok ubíral správou cestou, podle společného souhlasu Stvořitele a stvoření. Pak náš rozvoj bude rychlý a radostný.

Ať už dobrým či špatným způsobem, dříve či později, my stejně budeme pokračovat v přibližování se kvalitám tohoto systému přírody. Vidíme, že svět se neustále mění, a pokaždé se vyjevují stále pokročilejší stavy, abychom nakonec naplnili povinné požadavky. Altruismus, všeobecné propojení nad všemi rozdíly, je základním zákonem přírody, a tudíž by měl být rovněž naplněn i mezi lidmi.

Neživá hmota, rostliny a živočichové existují bez svobodné volby, ale člověk musí tento zákon pochopit a souhlasit s ním, a to natolik, že dokonce i když má příležitost vybrat si něco jiného, tak stejně upřednostní tento altruistický zákon úplného spojení s ostatními.

Altruismus je konečným stavem evoluce přírody, ke kterému dospějeme. Na této cestě my vždy procházíme dvěma stavy, dvěma liniemi. Vstupujeme do levé linie, utrpení a obtíží, a pak chápeme, že je nezbytné, abychom se spojili a spěchali do oné pravé linie.

Lidstvo se ubírá tímto směrem: někdy se objeví kruté režimy a jindy laskavější a milosrdnější. Znovu a znovu se dobro a zlo střídají, až na konec po všech těchto utrpeních, řekneme „dost!“ a budeme schopni se úplně spojit.

Otázka: Proč je reakce tohoto systému na lidské chování tak nelineární a složitá? Jeden národ nejedná integrálním způsobem a ten systém zasáhne jiný národ. Všechno je tak matoucí, že je obtížné postupovat vpřed.
Odpověď: Vskutku, k pokroku nedochází v souladu s naším chápáním a pocity, ale v souladu s uvažováním a vnímáním vyššího stupně nazývaného „víra nad rozumem“. Vždyť my se přeci posunujeme vpřed díky vyšším silám přírody. Proč je to uspořádáno tak, že na této cestě nic nevidíme? Kabalisté vysvětlují, že kdybychom měli příležitost vidět všechno, tak bychom nikdy vyššího stupně nedosáhli. Pouze bychom rozšiřovali materiální obzory na našem stupni.

Nicméně, abychom se pozvedli na vyšší stupeň, je nezbytné změnit náš vnitřní pracovní program, naše touhy, záměry a myšlenky. To je nemožné udělat, pokud bychom zůstali v témže vnímání a uvažování. My potřebujeme přijímat posilu shůry a neustále sebe zlepšovat s touto pomocí.

Nemůžeme přijímat další duchovní rozvoj s nástroji, které v současnosti máme. Je ale možné přijímat materiální rozvoj, protože ten se odehrává na téže úrovni. Existují chytří a hloupí lidé, silní a slabí, úspěšní a neúspěšní, ale nic z toho se nevztahuje ke kvalitativnímu rozvoji.

Kvalitativní rozvoj je přechodem do další úrovně, jako je rozdíl mezi neživou, rostlinnou a živočišnou úrovní nebo mezi rybou, broukem, psem a člověkem. To znamená, že je to kvalitativní rozvoj ve vnímání reality, či přesněji, přiblížení k vyšší síle, která vše řídí.

Takový vývoj předpokládá odmítnutí současného stupně s cílem být zahrnut pokaždé do stále vyššího stupně. Proto nemůžeme tento kvalitativní vzestup uskutečnit sami. Vyšší stupeň nechápeme dříve, než do něj vystoupíme, protože je nad námi. Necítíme ho. Kámen nemůže cítit, jak žije rostlina. Existuje spojení mezi stupni, ale nikoli ve vnímání a uvažování. Přesněji řečeno, anulováním svého vnímání a uvažování se mi může dostat určitého tušení vyššího stupně.

Stejně jako kámen nemůže vnímat rostlinu a rostlina nemůže vnímat zvíře, tak také člověk nemůže vnímat vyšší sílu. Pouze pokud pracujeme na tom, abychom se k ní dostali blíže, způsobujeme její reakci a nakonec s ní budeme ve spojení.

Poprvé v dějinách lidé začínají šplhat po žebříku přírody, z našeho světa to vyššího světa. Tento rozdíl není stejný jako mezi kamenem a rostlinou, ale mnohem kvalitativnější.

[201040] From the 3rd part of the Daily Kabbalah Lesson 1/12/17, Lesson on the Topic, “Mismah Arosa,” (Arosa Document) Originální článek zde.

Discussion | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek: