Gen budoucna

Názor (A.Markov, DSc): Tvář budoucí společnosti závisí na tom, kdo po sobě zanechá více dětí. Geny a prostředí (výchova) definuje všechny behaviorální a psychologické charakteristiky (schopnosti, temperament, chutě).

Model člověka v sobě zahrnuje 5 parametrů: extroverze, neurotismus, přátelskost, svědomitost, otevřenost pro rozvoj. Z 60% jsou tyto parametry závislé na genech. Musíte mít vrozené schopnosti k tomu, aby se v průběhu svého vývoje stal člověk laskavým a upřímným.

Člověk – je sociální bytost, stejně jako všem lidem podobnou opici. Proto nejsilnějším vlivem na efektivitu rozmnožování je schopnost správného chování ve společnosti.

Schopnost k přežití pro jednotlivce vždy závisela na úspěchu skupiny a kvůli tomu není bezohledné chování akceptované. Pokud je ve skupině hodně egoistů, má malou šanci pro konkurenci s ostatními skupinami. Za určitých podmínek, pokud je konkurence mezi skupinami zvlášť vysoká, geny hrubého sobectví budou odstraněny z populace. Pokud ale uvnitř skupiny platí, že sobectví je uznávané za vhodné, sobectví se bude násobit navzdory skutečnosti, že se tím skupina trápí, a konec konců zahyne.

Speciální nervová soustava mozku a geny tvoří vztah s kmenem. Mutace v něm může mít vliv na schopnost tvořit normální rodinu, v lásce a dobru.

Existují dvě varianty jediného genu: chamtivé a laskavé. Kdo z nich vyhraje, závisí na skupině (společnost, životní prostředí). V případě, že skupina nemá pocit ohrožení (vnitřní nebo vnější) – sobectví se bude rozšiřovat a potlačí altruizmus. Altruisté tráví čas pomocí druhým, egoisté dostávají všechno a používají to pouze pro vlastní reprodukci. Ale propadnutím morálky, se síla skupiny snižuje natolik, že se stane kořistí nepřátelských skupin.

Ve velkých skupinách, kde je nízká vnitro skupinová konkurence musí převážit sobectví – i když společnost je schopna prostřednictvím kulturního vývoje stanovit takové zákony a normy morálky, které budou řídit všechno.

V případě, že jsou skupiny malé, nepřátelské, pak v případě objevení egoistických rysů v nich, jiné skupiny tuto skupinu okamžitě spolknou . V takové situaci mají přednost geny altruismu, vzájemné pomoci.

Obsadili jsme dominantní postavení ve všech ekosystémech v biosféře. Ale nese to s sebou přechod biosféry do stavu, ve kterém dominantní druh podřídí vše pod svoje zájmy.

Pokud budou lidé pravidelně obdržovat reprodukční výhody z toho, že jsou hloupí, chlupatí, špinaví a nekulturní, pak samozřejmě začne selekce podle těchto příznaků. V tomto historickém okamžiku méně vzdělaní a méně inteligentní lidé produkují více potomků. Proto v této fázi lidstvo vstupuje do období degradace.

Vzhledem k pokroku v medicíně a vzdělávání prudce klesla přirozená selekce, třídění škodlivých mutací. Genetické vady přežívají a zanechávají potomky. Jejich geny, poškozené mutací se šíří v genofondu. Je to špatné pro genetické blaho lidstva, ale je to dobré pro rozvoj kultury, humanismu a lidských práv.

Musíme najít způsob, jak bojovat proti šíření škodlivých mutací, protože zdravých děti přirozeně zrozených se brzy bude rodit tak málo, že k udržení reprodukce životaschopných lidí budeme muset spoléhat na vědu.

Poznámka: Pravě v této fázi vývoje, kdy lidstvo není schopno omezit vlastní sobectví, a čelí hrozbě sebezničení, nám příroda odhaluje alternativní způsob vývoje – pomocí mínění skupiny zvýšit důležitost genu altruismu. V tomto případě budeme mít možnost začít vyvíjet druhou cestou, která nás dovede k rovnováze a míru.

[#81836]

Discussion | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek: