Základ pro novou společnost 

Nezbytnost dobrého prostředí pro vzestup duchovním žebříkem

1. Ve světle toho, co bylo řečeno, pochop výrok mudrců ohledně výrazu: „Zvol si život.“ Zde je: Velím vám zvolit si část, nazývanou životem, jako člověk, který praví svému synovi: „Zvol si nejkrásnější část z mého dědictví.“ Postaví jej před onu krásnou část a praví: „Toto si zvol.“ A o tom bylo řečeno: „Stvořitel je můj úděl a můj los, Ty podporuješ můj osud. Vložil Jsi moji ruku na dobrý osud a pravil Jsi: „Toto si vezmi.“

Na první pohled jsou tato slova nepochopitelná. Vždyť bylo řečeno: „Zvol si život,“ což znamená, že si člověk vybírá sám. Mudrcové však praví, že Stvořitel staví člověka před krásnou část. Je-li tomu tak, zdalipak tu není volby? A navíc říkají, že Stvořitel vkládá ruku člověka na dobrý osud. To je velmi podivné, vždyť je-li tomu tak, kde je lidská volba?

A ve světle výše vyložených vysvětlení pochop přesný význam slova mudrců. Vždyť pravdivé a velmi správné je to, že Stvořitel Sám vkládá ruku člověka na dobrý osud tím, že mu dává potěšení a slast uvnitř materiálního života, plného strádání a mučení a zbaveného veškerého obsahu. Z toho plyne, že nutně člověka strhává a on od něj utíká, jakmile je mu ukázáno (třeba i skrze škvírku) nějaké klidné místo. Chce tam utéci od tohoto života, který je těžší než smrt. A pro člověka není většího pokynu ze strany Stvořitele, než je tento.

Avšak volba člověka spočívá pouze v posílení, pokud se samozřejmě vyžaduje velká práce a četná úsilí, dokud člověk neočistí svoje tělo a nedokáže plnit Tóru a přikázání, jak je stanoveno, to znamená, nikoli ve prospěch vlastního potěšení, nýbrž aby poskytl potěšení Stvořiteli, což se nazývá „lišma“. A pouze takto je člověk uznán za hodna šťastného a slastného života, který doprovází plnění Tóry.

Než však člověk dosáhne takového očištění, samozřejmě provádí volbu, aby se posílil na dobré cestě pomocí všemožných prostředků a chytristiky. A učiní všechno, co je v jeho silách, dokud nedokončí práci spojenou s očištěním; a neklesne pod tíží svého břemene uprostřed cesty.

(Baal HaSulam, „Předmluva ke spisu TES b.4)

2. Člověk se nemůže pozvednout nad svůj kruh. Proto musí nasávat ze svého prostředí a nemá jiné rady, než skrze spoustu práce na cestě Tóry. Pokud si tedy zvolí člověk pro sebe dobré prostředí, ušetří si tím čas a úsilí, jelikož je podle svého prostředí přitahován.

(Baal HaSulam, „Šamati.“ Článek 225. „Pozvednout se“)

3.  Neboť ačkoliv má každý „svůj vlastní zdroj,“ síly jsou otevřeně odhaleny jen skrze prostředí, ve kterém je. […]

Tak rabín Josi Ben Kisma správně předpokládal, že kdyby opustil dobré prostředí, které zvolil, a padl do škodlivého prostředí ve městě, kde není Kabala, nejen že by byly poškozeny jeho původní koncepty, ale všechny ostatní síly, skryté v jeho zdroji, které ještě neodhalil v činu, by zůstaly skryty. To protože by nebyly podrobeny správnému prostředí, které by je bylo schopno aktivovat.

Jak jsme objasnili výše, pouze v záležitosti volby prostředí je měřena vláda člověka nad sebou a za toto by měl přijímat buď odměnu nebo trest.

(Baal HaSulam, „Svoboda vůle“)

4. Avšak pro vůli je zde svoboda vybrat zpočátku takové prostředí, takové knihy a takové průvodce, kteří mu vštípí dobré koncepty. Pokud to jeden neudělá, ale je ochoten vstoupit do jakéhokoliv prostředí, které se před ním objeví, a přečíst jakoukoliv knihu, která padne do jeho ruky, je zavázán spadnout do špatného prostředí nebo promarnit svůj čas na bezcenné knihy, které jsou hojné a k nimž je lehčí přijít. Následkem bude nucen do chybných konceptů, které jej nutí hřešit a zatracovat. Bude jistě potrestán, ne kvůli svým zlým myšlenkám či činům, ve kterých nemá volbu, ale protože nezvolil bytí v dobrém prostředí, neboť v tom definitivně volba je.

Proto ten, kdo se neustále snaží volit lepší prostředí je hoden chvály a odměny. Ale zde to také není kvůli jeho dobrým myšlenkám či skutkům, které k němu přichází bez jeho volby, ale kvůli jeho úsilí získat dobré prostředí, které mu přináší tyto dobré myšlenky a skutky. Je to jako rabi Jehošua Ben Perachija řekl, „Udělej si Rava a kup si přítele.

(Baal HaSulam, „Svoboda vůle“)

5. Mudrci řekli: „Udělej si Rava a kup si přítele“, aby člověk byl schopen vytvořit pro sebe nové prostředí, které by mu pomohlo pochopit velikost svého Rava přes lásku přátel, kteří si Rava váží. Protože v přátelském rozhovoru o důležitosti Rava každý nabývá pocitu jeho velikosti tak, že se odevzdání Ravovi obrátí v přijímání energie do té míry, že povede k činům ve prospěch Stvořitele.

Jak je řečeno, Tóra se získává 48-vlastnostmi, sloužením mudrcům a pečlivým výběrem přátel, protože kromě sloužení Ravovi, potřebuje člověk také pečlivě vybrat přátele, to znamená, že potřebuje vliv přátel, aby mu pomohli pochopit velikost Rava, protože dosažení velikosti zcela záleží na prostředí a společnosti. A pokud je člověk sám, nemůže nic dělat.

(Baal HaSulam, „Článek k dokončení Knihy Zohar“)

6. V případě, že člověk nemá touhu a aspirace po duchovnu, ale je mezi lidmi, kteří se snaží dosáhnout duchovna, a tito lidé jsou pro něj příjemní, pak dostane sílu k překonání, a je prodchnut jejich přáními, touhami a ideály.

Navzdory skutečnosti, že nemá vlastní charakteristiky, nemá takovou touhu, přání a statečnost, ale právě kvůli respektu k těmto lidem, dostane nové ambice a sílu.

(Baal HaSulam, „Šamati.“ Článek 99, „Hříšník nebo spravedlivý – není řečeno“)

7. Každý by se měl snažit přinést do skupiny dobrou náladu a naděje, přidat energii skupině, aby si každý z jejích členů mohl říct, že se nyní začíná nová kapitola v práci.

To znamená, že před vstupem do skupiny byl zklamaný svým pokrokem v duchovní práci, a teď mu přátelé vdechli život plný nadějí, že jejich pomocí dosáhne sebevědomí a síly k překonání. Protože teď člověk cítí, že může dosáhnout dokonalosti.

A všechno, co bylo důležité, co proti němu stálo jako obrovská hora a myslel si, že to není schopen zvládnout – a byly to skutečně velké překážky – nyní si myslí, že to není nic. A vše obdržel silou skupiny, protože se každý snažil přinést ducha požehnání a čerstvou atmosféru do skupiny.

(Rabaš, „Shlavej Sulam,“ „Co žádat od setkání přátel“)

8. Je psáno: „Ve množství národa je velikost Krále“ – takže čím větší množství, tím větší síla působení, tj. vytváří se bohatá atmosféra vznešenosti a významu Stvořitele.

A pak každý svým tělem cítí, že všechny činy, které chce člověk vyplnit pro duchovno (které se nazývají „odevzdání Stvořiteli“), oceňuje jako nesčíslné bohatství, protože se zasloužil vstoupit do společnosti lidí, kteří jsou hodni sloužit Králi.

Potom z každého malého činu je naplněn radostí a potěšením, že teď má čím posloužit Králi. […] A pak může být celý den ve světě radosti a zábavy.

(Rabaš, „Shlavej Sulam,“ „Řád shromáždění“)

Filed under: Nezařazené | Add Comment →