Monthly Archives: Červenec 2015

Materiály ke kongresu v New Jersey „Uzavřít kruh“, 24-26.07.2015.

Lekce №1: Desítka jako duchovní nádoba

Starověké zdroje o desítce

 

1. Je řečeno: „Byl jsem světec mezi syny Izraele,“ vše, co je ve svatosti, nemůže být méně než deset.

Babylónský Talmud, Brachot, str. 23/2

2. Rabi Jose ben Halafta řekl: „Deset, kteří sedí a zabývají se Tórou – Šechina přebývá mezi nimi, jak je psáno (Žalm 82): Stvořitel je přítomen ve vyšším shromáždění.“

3. I odhaloval Rabi Šimon bar Yohai tajemství Tóry a přátelé naslouchali jeho hlasu a spojili se s ním, aby se do této práce zapojili,  každý byl zodpovědný za svoji část.

Ramchal, Adir ba Marom 24.

4. Seděli v kruhu, objímali se v přátelské jednotě jako Sanhedrin, tak, že všichni se navzájem viděli a každý poslouchal každého z přátel, a diskutovali spolu tak dlouho, dokud nepadlo rozhodnutí jako zákon.

Rašiho komentář k Babylónskému Talmudu, traktát Chólin

5. Izrael bude osvobozen nikoliv z důvodu potíží, otroctví, utrpení, šílenství nebo potřebě jídla, ale kvůli 10 lidem, kteří sedí spolu a každý čte a opakuje s přítelem a jde slyšet jejich hlasy …

Kniha rabbi Eliyahu, část 14.

6.105. Velice milován je Izrael Stvořitelem a v každém místě, kde se nacházejí, je Stvořitel mezi nimi, protože je ve své lásce nikdy neopouští. Jak je řečeno: „Nechť Mi postaví Chrám a Já budu mezi nimi.“ „Nechť Mi postaví Chrám“ – jednoduchý Chrám, protože jakýkoliv dům jednoty na světě se nazývá Chrám. „A Já budu přebývat mezi nimi“ – protože Šechina je již v domě shromáždění.

106. Šťastný je člověk, který byl mezi prvními deseti v domě shromáždění, protože díky nim vzniká kompletní shromáždění, které zahrnuje nejméně deset lidí. A oni jsou první požehnáni Šechinou. A je zapotřebí, aby bylo všech deset lidí zároveň v domě shromáždění, ne jen někteří z nich, aby byla plná účast všech členů. Protože všech deset pohromadě jsou jako části jednoho těla, v němž přebývá Šechina.

Kniha Zohar, kapitola „Naso“.

7. Existuje jen jedno řešení – spojit se několika lidmi, kteří mají malou možnost se dostat ven z pod vlády egoismu, do jedné skupiny. Každý člen této skupiny se musí anulovat ve vztahu k druhému a mít v potenciálu lásku ke Stvořiteli.

Sjednocením do takové skupiny a potlačením vlastního egoismu ve vztahu ke svým přátelům se vytváří nový základ. A je-li například ve skupině deset členů, pak tato nový základ bude mít sílu 10 krát větší, než byla u každého zvlášť.

Ale je tu podmínka: když se tito lidé spojí do skupiny, musí každý z nich přemýšlet o tom, jak potlačit svůj egoizmus a ne o tom, jak uspokojit svoji touhu přijímat. Pouze tímto způsobem bude moci získat novou vlastnost – přání odevzdávat.

A přes lásku k přátelům může přijít k lásce ke Stvořiteli, tj. bude chtít poskytnut radost Stvořiteli. Ukazuje se, že touha odevzdávat je velmi důležitá a nezbytná, a dá se obdržet jen s pomocí svých přátel.

Rabaš, svazek 1, „láska přátel,“ článek 6.

8. Na setkání je důležité, aby všichni byli v jednotě a žádali si všichni společně odhalit Stvořitele, protože v každých deseti přebývá Šechina. A samozřejmě, že pokud je více než 10, pak je větší odhalení Šechiny.

A nechť každý naslouchá příteli; bude malým ve svých očích, a přeje si slyšet něco od přítele – jak sloužit Stvořiteli, jak Jej najít. A nechť to dělají takto všichni.

Vždyť setkání je samozřejmě  v tomto smyslu: víc než tele chce sát, kráva chce krmit. A pak je jasné, že se Stvořitel k nim přibližuje a je mezi nimi a odhalí jim cestu spásy a všechna požehnání a všechny milostivé vlivy z velkého zdroje lásky, milosrdenství a blaho se přitáhne do shromáždění Izraele.

Kniha „Světlo a slunce“. Kapitola „Vajechi“

9. Rada a prostředek v práci pro Stvořitele a správný návrat je spojení našich srdcí v lásce přátel, […], sjednotit se s každým přes lásku v srdci, sloužit Stvořiteli společně (bok po boku), […] spojit se jeden s druhým tak, aby jeden byl zapojen do srdce každého, abychom byli jednotní a sloužili Stvořiteli z celého srdce.

Kniha „Světlo a slunce,“ tradice Začátku Roku

10. Hlavní láska a jednota se projevuje ve vztahu k přání. Pak každý je spokojen se svými přáteli a není mezi nimi žádné rozdílné touhy, všechny je spojuje jedno přání, díky čemuž se zapojí do přání Vyššího, jehož cílem je jednota.

Sbírka zákonů. Sbírka zákonů – zákony večera. 3. Zákon 3. 30.

[#163281]

http://one.kabbalah.info/

Jak přilákat Vyšší Světlo?

Otázka: Jak přilákat světlo vracející nás ke zdroji? Jak mám vědět, že působí?

Odpověď: Jen přes naše snahy sjednotit se! Jsem-li ve skupině lidí, kteří mají stejný záměr a vyšší, duchovní cíl a snažíme-li se spojit mezi sebou, pak přitahujeme toto světlo, vracející nás ke zdroji.

Cítíme potom, nakolik se měníme, chápeme vnitřní systém, který je v nás a spojuje všechny části reality.

Začneme  cítit, že náš svět je plný nových sil. Pozorujeme, jak se tyto síly spojují dohromady do jednotné sítě a jaký program působí v rámci této sítě. Tento program se nazývá „Stvořitel“ – vyšší síla, která řídí náš svět. Rozkrýváme vyšší řízení a začínáme ho ovládat.

[#163049]

Z programu rozhlasové stanice 103FM, 12.07.2015

Duchovní svět? – Je to jednoduché!

Otázka: Jak se odhaluje duchovní svět?

Odpověď: Pohromadě sedí deset lidí, učí se, hovoří o sjednocení mezi nimi, každý se anuluje před druhými a tak se sjednocují.

Pomocí sjednocení dosahují takového pocitu, že se mezi nimi rozkrývá vyšší svět. Toto je realizace vědy Kabala.

Je to tak prosté a blízko! Stačí, když zrušíme svůj egoizmus, pozvedneme se nad ním. Rozkryjeme vyšší svět – vyšší systém, vládnoucí našemu světu. Každý člověk jej může odhalit!

Kabala velmi prostou formou objasňuje, jak toho dosáhnout. Pomocí této metodiky můžeme všichni dosáhnout stavu, ve kterém tento systém pochopíme, jak pracuje, jak nás vede, jak na něj máme reagovat a ovládat tak svůj osud.

 [#163034]

 Z programu rozhlasové stanice 103FM, 12.07.2015

Materiály ke kongresu v Mexiku „Jedno srdce pro všechny“, 17-19.07.2015 Lekce №2

Základ pro novou společnost 

Nezbytnost dobrého prostředí pro vzestup duchovním žebříkem

1. Ve světle toho, co bylo řečeno, pochop výrok mudrců ohledně výrazu: „Zvol si život.“ Zde je: Velím vám zvolit si část, nazývanou životem, jako člověk, který praví svému synovi: „Zvol si nejkrásnější část z mého dědictví.“ Postaví jej před onu krásnou část a praví: „Toto si zvol.“ A o tom bylo řečeno: „Stvořitel je můj úděl a můj los, Ty podporuješ můj osud. Vložil Jsi moji ruku na dobrý osud a pravil Jsi: „Toto si vezmi.“

Na první pohled jsou tato slova nepochopitelná. Vždyť bylo řečeno: „Zvol si život,“ což znamená, že si člověk vybírá sám. Mudrcové však praví, že Stvořitel staví člověka před krásnou část. Je-li tomu tak, zdalipak tu není volby? A navíc říkají, že Stvořitel vkládá ruku člověka na dobrý osud. To je velmi podivné, vždyť je-li tomu tak, kde je lidská volba?

A ve světle výše vyložených vysvětlení pochop přesný význam slova mudrců. Vždyť pravdivé a velmi správné je to, že Stvořitel Sám vkládá ruku člověka na dobrý osud tím, že mu dává potěšení a slast uvnitř materiálního života, plného strádání a mučení a zbaveného veškerého obsahu. Z toho plyne, že nutně člověka strhává a on od něj utíká, jakmile je mu ukázáno (třeba i skrze škvírku) nějaké klidné místo. Chce tam utéci od tohoto života, který je těžší než smrt. A pro člověka není většího pokynu ze strany Stvořitele, než je tento.

Avšak volba člověka spočívá pouze v posílení, pokud se samozřejmě vyžaduje velká práce a četná úsilí, dokud člověk neočistí svoje tělo a nedokáže plnit Tóru a přikázání, jak je stanoveno, to znamená, nikoli ve prospěch vlastního potěšení, nýbrž aby poskytl potěšení Stvořiteli, což se nazývá „lišma“. A pouze takto je člověk uznán za hodna šťastného a slastného života, který doprovází plnění Tóry.

Než však člověk dosáhne takového očištění, samozřejmě provádí volbu, aby se posílil na dobré cestě pomocí všemožných prostředků a chytristiky. A učiní všechno, co je v jeho silách, dokud nedokončí práci spojenou s očištěním; a neklesne pod tíží svého břemene uprostřed cesty.

(Baal HaSulam, „Předmluva ke spisu TES b.4)

2. Člověk se nemůže pozvednout nad svůj kruh. Proto musí nasávat ze svého prostředí a nemá jiné rady, než skrze spoustu práce na cestě Tóry. Pokud si tedy zvolí člověk pro sebe dobré prostředí, ušetří si tím čas a úsilí, jelikož je podle svého prostředí přitahován.

(Baal HaSulam, „Šamati.“ Článek 225. „Pozvednout se“)

3.  Neboť ačkoliv má každý „svůj vlastní zdroj,“ síly jsou otevřeně odhaleny jen skrze prostředí, ve kterém je. […]

Tak rabín Josi Ben Kisma správně předpokládal, že kdyby opustil dobré prostředí, které zvolil, a padl do škodlivého prostředí ve městě, kde není Kabala, nejen že by byly poškozeny jeho původní koncepty, ale všechny ostatní síly, skryté v jeho zdroji, které ještě neodhalil v činu, by zůstaly skryty. To protože by nebyly podrobeny správnému prostředí, které by je bylo schopno aktivovat.

Jak jsme objasnili výše, pouze v záležitosti volby prostředí je měřena vláda člověka nad sebou a za toto by měl přijímat buď odměnu nebo trest.

(Baal HaSulam, „Svoboda vůle“)

4. Avšak pro vůli je zde svoboda vybrat zpočátku takové prostředí, takové knihy a takové průvodce, kteří mu vštípí dobré koncepty. Pokud to jeden neudělá, ale je ochoten vstoupit do jakéhokoliv prostředí, které se před ním objeví, a přečíst jakoukoliv knihu, která padne do jeho ruky, je zavázán spadnout do špatného prostředí nebo promarnit svůj čas na bezcenné knihy, které jsou hojné a k nimž je lehčí přijít. Následkem bude nucen do chybných konceptů, které jej nutí hřešit a zatracovat. Bude jistě potrestán, ne kvůli svým zlým myšlenkám či činům, ve kterých nemá volbu, ale protože nezvolil bytí v dobrém prostředí, neboť v tom definitivně volba je.

Proto ten, kdo se neustále snaží volit lepší prostředí je hoden chvály a odměny. Ale zde to také není kvůli jeho dobrým myšlenkám či skutkům, které k němu přichází bez jeho volby, ale kvůli jeho úsilí získat dobré prostředí, které mu přináší tyto dobré myšlenky a skutky. Je to jako rabi Jehošua Ben Perachija řekl, „Udělej si Rava a kup si přítele.

(Baal HaSulam, „Svoboda vůle“)

5. Mudrci řekli: „Udělej si Rava a kup si přítele“, aby člověk byl schopen vytvořit pro sebe nové prostředí, které by mu pomohlo pochopit velikost svého Rava přes lásku přátel, kteří si Rava váží. Protože v přátelském rozhovoru o důležitosti Rava každý nabývá pocitu jeho velikosti tak, že se odevzdání Ravovi obrátí v přijímání energie do té míry, že povede k činům ve prospěch Stvořitele.

Jak je řečeno, Tóra se získává 48-vlastnostmi, sloužením mudrcům a pečlivým výběrem přátel, protože kromě sloužení Ravovi, potřebuje člověk také pečlivě vybrat přátele, to znamená, že potřebuje vliv přátel, aby mu pomohli pochopit velikost Rava, protože dosažení velikosti zcela záleží na prostředí a společnosti. A pokud je člověk sám, nemůže nic dělat.

(Baal HaSulam, „Článek k dokončení Knihy Zohar“)

6. V případě, že člověk nemá touhu a aspirace po duchovnu, ale je mezi lidmi, kteří se snaží dosáhnout duchovna, a tito lidé jsou pro něj příjemní, pak dostane sílu k překonání, a je prodchnut jejich přáními, touhami a ideály.

Navzdory skutečnosti, že nemá vlastní charakteristiky, nemá takovou touhu, přání a statečnost, ale právě kvůli respektu k těmto lidem, dostane nové ambice a sílu.

(Baal HaSulam, „Šamati.“ Článek 99, „Hříšník nebo spravedlivý – není řečeno“)

7. Každý by se měl snažit přinést do skupiny dobrou náladu a naděje, přidat energii skupině, aby si každý z jejích členů mohl říct, že se nyní začíná nová kapitola v práci.

To znamená, že před vstupem do skupiny byl zklamaný svým pokrokem v duchovní práci, a teď mu přátelé vdechli život plný nadějí, že jejich pomocí dosáhne sebevědomí a síly k překonání. Protože teď člověk cítí, že může dosáhnout dokonalosti.

A všechno, co bylo důležité, co proti němu stálo jako obrovská hora a myslel si, že to není schopen zvládnout – a byly to skutečně velké překážky – nyní si myslí, že to není nic. A vše obdržel silou skupiny, protože se každý snažil přinést ducha požehnání a čerstvou atmosféru do skupiny.

(Rabaš, „Shlavej Sulam,“ „Co žádat od setkání přátel“)

8. Je psáno: „Ve množství národa je velikost Krále“ – takže čím větší množství, tím větší síla působení, tj. vytváří se bohatá atmosféra vznešenosti a významu Stvořitele.

A pak každý svým tělem cítí, že všechny činy, které chce člověk vyplnit pro duchovno (které se nazývají „odevzdání Stvořiteli“), oceňuje jako nesčíslné bohatství, protože se zasloužil vstoupit do společnosti lidí, kteří jsou hodni sloužit Králi.

Potom z každého malého činu je naplněn radostí a potěšením, že teď má čím posloužit Králi. […] A pak může být celý den ve světě radosti a zábavy.

(Rabaš, „Shlavej Sulam,“ „Řád shromáždění“)

Materiály ke kongresu v Mexiku „Jedno srdce pro všechny“, 17-19.07.2015 Lekce №1

Duchovní žebřík

Duchovní proces, kterým člověk prochází

 1. Tato moudrost není ničím jiným, než pořadím sestupů kořenů v důsledku vztahu příčiny a následku, podřízených trvalým a absolutním zákonům, které jsou vzájemně propojeny a zaměřeny na jeden vznešený, ale velmi skrytý cíl, nazvaný „odhalení Božskosti Stvořitele Jeho stvořením v tomto světě. „
(Baal HaSulam, „Podstata vědy Kabala“)
2. Je řečeno ve svatém Zoharu, že „není místo bez Něj.“ A to, že to tak necítíme, je proto, že nemáme kli pro vnímání. Jako příklad můžeme uvést radiopřijímač, který přijímá všechny zvuky na světě, ale žádné neprodukuje. Zvuky existovaly v realitě světa ještě předtím, než se objevil radiopřijímač, ale my jsme je neslyšeli.
Stejným způsobem můžeme pochopit, že „není místo bez Něj“, ale potřebujeme snímací zařízení. A tímto snímacím zařízením je podobenství vlastností, touha odevzdávat. A když  pořídíme toto zařízení, pak okamžitě pocítíme, že „není místo bez Něj“ a „celá země je plná Jeho slávy.“
(Rabaš, sv.3., „Poznám Tě z Tvých činu“)
3. Je nutné vědět – i když to vyvolává pochybnosti – že žádná myšlenka Ho nemůže pochopit. A je pravda, že úmyslem stvoření je potěšení stvoření, ale žádné potěšení nemůže být odhaleno stvořením, které je oddělené od Stvořitele. A kromě toho se dozvídáme, že Stvořitel touží být v nižších.
(Zohar pro každého. Předmluva. „Dva body“, 121)
4. Je řečeno, že existuje 600 tisíc duší a každá duše  se rozdělila na množství jisker. No jak tomu rozumět? Vždyť duchodno se nedělí na části a na počátku nebylo nic, kromě jedné duše – Adam Rišon.
   A v realitě není nic kromě jedné jediné duše, jak je řečeno v Berešit: „I vdechl do jeho nozder duch života“. A táže duše se nachází ve kterémkoli synovi Izraele – v každém úplně, přesně jako v Adam Rišon. Vždyť duchovno se nedělí a neseká na části, jak je to vlastní materiálnímu.
A na 600 tisíc částí a množství duchovních jisker se duše rozdělila egoizmem člověka. Zpočátku egoistické tělo vytláčí a oddaluje od sebe svět duše. Ale jestli se prostřednictvím učení kabaly tělo napravuje, tak v míře jeho nápravy v něm začíná svítit společná duše.
Proto, co se týče materiálního těla, existují dva stupně stavu.
– Člověk cítí svou dílčí duši a nerozumí, že je to společná duše všeho Izraele. A je to velká neřest, která vede ke všemu tomu rozdělení.
–  Ještě mu vší silou nesvítí společná duše Izraele, ale jen částečně, v míře jeho nápravy a spojení se s dušemi.
A je to příznak úplné nápravy těla, když člověk cítí, že jeho duše přebývá v celém národě Izraele, v každém z nich. Poté už se necítí odděleným od ostatních částí. Vždyť závisí druh na druhovi. Tehdy se stává dokonalým, bez jakýchkoli vad, a svítí v něm duše vší svou silou jako v Adam Rišon.
(Baal HaSulam, Šest set tisíc duší)
5. Je napsáno: „Budete-li dodržovat mé zákony a plnit má přikázání a stvoříte je“. Kniha Zohar se ptá: „Jestli již řekl dodržovat a plnit, proč tedy doplňovat „stvoříte je“? A odpovídá: „Vykonávající přikázání Tóry a jdoucí její cestou vytváří ji nahoře.“ Stvořitel řekl: „Jako byste mne stvořili“, jakoby lidé stvořili Stvořitele! Je nutné pochopit, co znamená, že jdoucí cestou Stvořitele Jej stvoří. Jak o tom může člověk přemýšlet?
Je známo, že „Celá země se plní slávou Stvořitele“. A tak každý člověk musí věřit, jak je psáno: „Mnou se plní nebe i země.“ Nicméně Stvořitel vytváří skrytí, nedovolující nám toto vidět, aby nám dal svobodu volby.
A je čas pro víru – věřit v to, že Stvořitel zaplňuje celé univerzum a otáčí celým světem. A potom, když se člověk zabývá Tórou a přikázáními a realizuje svou svobodnou volbu, Stvořitel se odkrývá člověku. A on pak vidí, že Stvořitel kraluje nad celým světem.
Z toho plyne, že člověk sám vytvoří vládce, který mu bude kralovat. To znamená, že cítí, že Stvořitel vládne celému světu. A to znamená, že člověk sám sobě volí vladaře. Vždyť všechen ten čas, kdy člověk necítil tuto vládu, prostě nachází království Stvořitele ve skrytí. A o tom je řečeno: „V ten den, kdy bude Stvořitel a jméno Jeho jedno“, to znamená otevře se Jeho království ve světě.
A v tom spočívá všechna náprava, uložená nám v tomto světě, díky čemuž přitahujeme blaho do tohoto světa. Vždyť všechna požehnání přicházejí díky zájmu o Tóru a přikázání s cílem vytvořit Království Stvořitele.
(Rabaš, sv. 2., Dopis 76.)
6. Nevědomé potěšení Stvořitele
Svět nemá doufat, že přijde doba a objeví se řešení, a budeme moct začít práci Stvořitele „lišma“. I dříve, i nyní, i v budoucnu každý, kdo bude pracovat pro Stvořitele,  bude nucen začít práci s „lo lišma“ a od ní přejde k „lišma“.  Cesta k tomuto stupni není časově omezena. Závisí jen na připravenosti člověka,  na míře jeho vlády nad srdcem.
A  proto mnozí padli a ještě padnou, protože se tím zabývají pro sebe „lo lišma“, a zemřou, aniž se jim dostane moudrosti. Ale zároveň s tím je velká jejich odměna a mysl člověka není schopna ocenit význam požitku Stvořitele.
Dokonce i ten, co to dělá i bez dodržení teto podmínky, protože ještě není hoden ke splnění přikázání jiným způsobem, stejně dává potěšení Stvořiteli. A tomu se říká – „nevědomě“.
(Baal HaSulam, „Jedno přikázání“)
7. Sešli jsem se zde, abychom položili základ skupiny pro všechny, kteří jdou cestou a metodikou Baal HaSulama, která představuje pouť, dovolující člověku pozvednutí se po stupních ze zvířecího úrovně. Proto se zde scházíme, abychom založili skupinu, aby každý z nás pracoval v duchu „odevzdání Stvořiteli“.
A abychom dosáhli odevzdávání Stvořiteli, je nezbytné nejdříve odevzdávat člověku – a to se nazývá „láska k bližnímu“. A láska k bližnímu je možná pouze sebeobětováním. Z jedné strany se každý musí anulovat a na druhou stranu musíme být hrdí na to, že nám Stvořitel dal možnost, abychom mohli vstoupit do skupiny, kde máme všichni jeden cíl – „aby Šechina přebývala mezi námi“.
A i když ještě nejsme u cíle, je v nás přání tohoto cíle dosáhnout. Toto je pro nás také důležité. Byť se nacházíme teprve na začátku cesty. Ale máme naději, že tohoto vysokého cíle dosáhneme.
(Rabaš, „Šlavey HaSulam“, 1984. „CÍL SKUPINY (1.1)“)

Co může dát Rusko světu?

Otázka: Co může dát Rusko světu v dnešní době?
Odpověď: Rusko může dát světu to, co nemůže dát žádná jiná země. Pozorujeme velmi zajímavý fenomén v dějinách tohoto národa: přednost jednoty před blahem.
Bez ohledu na to, jak se to realizuje, uvnitř sebe má národ náchylnost k takovému stavu, kdy lidé respektují touhu k něčemu jedinému, společnému – nikoli „moje“, ale „naše“, což za jejich hranicemi prakticky neexistuje. Tam je víc uctíván individualismus.
V Rusku to nemůže zakořenit. Skutečnost je v tom, že lidé tam netouží být kapitalisté. Existují však jedinci, kteří staví vlastní podniky, prosperují a snaží se napodobit například Západ.
Ale to je jen několik tisíc lidí. Zbytek, 130 milionů, je zcela odlišných, nemají vážnost v obchodování, nepřitahuje je to.
Ale obecně, je to zvláštní národ, s nimž se opravdu dá jít k vítězství jednoty po celém světě, pouze mu dát ten správný směr.
Zvláštnost tohoto národa je zejména v tom, že touha po jednotě u něj pochází zevnitř. Myslím si, že Rusko použije metodiku jednoty alespoň jako uzdravení společnosti.
Otázka: Jaký by měl být vliv Ruska na svět?
Odpověď: Vliv na svět musí být jen pozitivní, nic jiného, žádné zbraně, agrese – jen dobrý příklad.
Vzhledem k tomu, že svět vstupuje do krize a neví cestu ven, v takové situaci pouze ta země, která dokáže najít řešení a bude prosperovat, se může stát pro všechny dobrým příkladem.
Nejedná se tu samozřejmě o hrubý domácí produkt, ale o štěstí a rovnováhu uvnitř obyvatelstva, minimalizací spotřeby drog, alkoholu, atd.
Taková země může ukázat světu, jak být vzájemně spojená ve správně postavené společnosti, kde každý dostává obrovské potěšení z života na stejné úrovni, se starostí o budoucí generace.
[#161906]
Z TV programu "Rozhovor s Michaelem Laitmanem" 06.10.2015

Pozor: Slovo může zabíjet

Otázka: Lidstvo po celá léta snilo o demokracii a svobodě projevu, hodně krve bylo prolito v boji o toto právo. Svoboda projevu – je jedním z nejvýznamnějších výdobytků moderního člověka.
Diktátorské režimy nástupem k moci v první řadě omezují svobodu projevu. Proč je pro nás tak důležitá svoboda projevu, možnost otevřeně vyjádřit své myšlenky a názory?
Odpověď: Touha po svobodě projevu pochází z egoizmu člověka, z přání prosadit, cítit svůj význam, důležitost vlastního názoru. Člověk se cítí důležitý, stojí s hrdě vztyčenou hlavou, pokud svobodně vyjádří své myšlenky. Tímto způsobem se prosazuje v tomto životě, v tomto světě.
Touha po sebevyjádření pochází z lidské sobeckosti a je typická pro každého. S rozvojem je náš egoizmus stále složitější a náročnější, a proto potřebuje větší svobodu projevu.
Před tisíci lety lidé necítili takovou potřebu. Životem v malé vesnici, lidé neměli pocit, že jim chybí svoboda projevu: o čem by v podstatě měli mluvit?
Moderní člověk velmi oceňuje svobodu projevu, ale pokud se zamyslíme: co to vlastně je? Je svoboda v tom, abych říkal všechno co chci, ale kde je jistota, že jsou mé názory správné? Jsem odpovědný za svoje slova, kterými můžu někomu uškodit?
Totéž lze říci o volbách. Zda si je člověk vědom, když hází do volební urny hlasovací lístek s názvem strany, že tímto činí budoucnost společnosti, celé zemi, a možná dokonce celého světa?
Před realizací této svobody člověk musí dostat odpovídající vzdělání, protože to na něho ukládá velkou zodpovědnost. Nejsilnější zbraní ale není jen slovo, ale i myšlenky. Naše myšlenky se točí po celém světě a sráží se mezi sebou navzájem, vytváří jedno pole myšlení, které ovlivňuje nás všechny po celém světě.
Proto, svoboda projevu, nás především zavazuje se nacházet na určitém úrovni a cítit obrovskou zodpovědnost. Svým projevem si musím být jist, že pomůže nápravě světa, a nejen prokáže pravdu z pohledu vlastního sobectví.
[#161874]
Z besedy č. 587. O novém životě, 21.06.2015

Svět jediné duše

Z článku Baal HaSulama „Svět“: V našem světě nejsou žádné nové duše obnovující se, podobně tělům, ale existuje jen určitý počet duší, které se točí v koloběhu změny forem a každá nová generace se obléká do nového těla.
A proto z pohledu duší, jsou všechny generace od počátku stvoření až do konečné nápravy definovány jako jedna generace, pokračující v životě několik tisíc let, dokud se nerozvije a nepřijde ke stavu, jaká má být.
Z tohoto pohledu naprosto není důležité, že během této doby každý několik tisíc krát změnil svoje tělo, jelikož duše – podstata těla, netrpí těmito změnami.
Otázka: Pokud každá generace transformuje stejný počet duší, jak to, že populace země roste?
Odpověď: Duše se dělí podle množství těl. Ve skutečnosti, je zde pouze jedna duše rozdělena na více částí. Ale toto rozdělení existuje pouze v našem vnímání, ale ve skutečnosti to tak není.
„Reinkarnace duše“ – je změna podstaty touhy. Každý okamžik je zde spousta „reinkarnací“.
Existuje pouze jedna duše, která nám připadá rozbitá. Vidíme ji rozptýlenou do různých těl, rozdělenou na sedm miliard lidí, mimo to zvířata, rostliny, kameny. Celý svět – je součástí touhy po potěšení, procházející změny, „cykly“ rozvoje přání.
Kabalista popisuje cykly napravené touhy, vybavené anti-egoistickou clonou.
Otázka: Jaký je význam materiálního světa, odehrávajícího se před našima očima v měnícím se čase?
Odpověď: Význam tohoto světa je v tom, abychom ho správně používali a s jeho pomocí se pozvedli na duchovní úroveň, připojili k viditelnému materiálnímu obrazu duchovní obsah. Tímto osvěcujeme tento svět, a on se mění v duchovní.
Objevujeme spojení mezi všemi částmi vesmíru: na úrovni statickém, vegetativním, živočišném a co je nejdůležitější na lidském, stále více je spojujeme v lásce a vzájemné podpoře, až dosáhneme jediného, úplného obrazu reality.
[# 161711]
Lekce z článku "Svět", 21.06.2015