Začátek – Pesach: Za separační vlády

Pravá jednota je kovaná v boji se sobectvím.

Zrání vlastnosti Moše (Mojžíš) v člověku a v národu vede k přímé konfrontaci s faraónem. Tóra popisuje tyto stavy jako „deset ran Egyptských“, deset úderů, zasazených sobectví s požadavkem: „Propusť Můj lid.“ Vše se odehrává na pozadí bezmoci a zároveň zoufalé touhy uniknout.

Tento vnitřní stav „noci“ nám popisuje Pesachová hagada: „Jaký je rozdíl mezi touto nocí a ostatními? …“ V Egyptě se musíme dostat z bažiny sebelásky a směřovat vzhůru, ještě nemajíce sílu k jednotě, ale sílu k útěku už ano. Všichni společně, ve vzájemné záruce, se snažíme dostat pryč od pronásledování, vnitřních rozporů a tím se vzdalujeme od Egypta, dokud se nedostanete k hoře Sinaj, abychom dokončili dílo.

Takže Faraón, egoismus, nás vede na novou úroveň lásky. Ve finále na ni musí vystoupit celé lidstvo, ale jako první to děláme my. Egypt je kovárna židovského národa, nezbytná fáze jejího rozvoje.

Pokračování…

[#156394]

Filed under: Izrael, Svátky - Žádné komentáře→

Začátek – Pesach: Duchovní bratři

Dobrý faraón vždy postupuje místo tyranu.

Skupina Abraháma se přestěhovala na území Kanaánu. Generace se měnily, v každém člověku rostl egoizmus a hlavním cílem bylo udržovat spojení, duchovní bratrstvo.

Konflikty se stávaly intenzivnější až do takové míry, že dokonce ani bratři, synové Jákoba, nebyli schopni je překonat. V Tóře je tento proces popsán jako hladomor. Bratři prodávají Josefa do otroctví v Egyptě (Micrajim), což se nazývá „nahromadění zla“ (mic ra). Propadem z úrovně bratrské lásky se ocitli pod vládou sobectví – faraóna.

Původně byla tato vláda dobrá: Faraón Josefa povýšil, život byl přeplněn různými příjemnostmi. Ale pak se situace změnila a lidé pocítili, že materiální bohatství není v životě všechno. Chybělo jim duchovní spojení a faraón byl proti tomu. Všechny snahy byly marné, dostávalo se pouze egoizmus a ten nedovolil ponechat ani zrnko vnitřní jednoty.

Zdálo se, že není žádné východisko. Nicméně právě toto zoufalství v sobě vytváří sílu, která vede k jednotě – Moše (Mojžíš). Byl vychován v domě faraóna (sobectví) a proto je připraven odolat králi Egypta. V každém z nás žije jiskra, zachovaná podstata židovské duše, s univerzálním pohledem na jednotný svět, ve kterém není místo pro rozdělení.

Pokračování…

[#156351]

Filed under: Izrael, Svátky - Žádné komentáře→