Otázka: V předvečer svátku „Šavu’ot“, symbolizujícího darování Tóry, vysvětlete, prosím Vás, smysl deseti přikázání – rčení, vyhlášených na hoře Sinaj, které je nutné opakovat každý den.

Odpověď: Pro nás desat přikázání znamená hlavně kontrolu našich přání ve vztahu k jednotě. Mluví se pouze o jednotě.

Darování Tóry nastává pouze poté, když národ přijímá podmínky vzájemné záruky, jako jeden člověk s jedním srdcem, u úpatí hory. To jest –  my chápeme, že nad námi je hora našeho egoismu a my dokážeme vystoupit na tuto horu pouze s jedním bodem v srdci. Ten bod se jmenuje Mojžíš, protože nás vytahuje (mošech) z vlastního egoismu.

Hora Sinaj je obrovská, jako Babylonská věž, dokonce i větší. A my jsme se shromáždili u jejího úpatí a jsme připraveni stát kolem této hory našeho egoismu. To znamená, že souhlasíme s tím, že dáme dohromady jednotlivé egoismy do jedné hory, nebudeme se jich bát a bez ohledu na tuto horu nenávisti budeme usilovat o jednotu, i když cílem našeho egoismu je postavit se proti naší jednotě.

Až se tak spojíme, požádáme pak o rozkrytí síly odevzdání uvnitř naší jednoty. Vždyť snaha o jednotu je duchovní nádoba, přání k vzájemnému odevzdání. Jak je řečeno: „Od lásky ke stvořením- k lásce ke Stvořiteli“. Tak přijímáme podmínky k lásce k bližnímu jako k sobě samotnému.

[#136553]

Filed under: Skupinová práce, Z ranní lekce | Add Comment →