Hostina je jedním z centrálních bodů našeho spojení. V lidstvu je zakořeněna od pradávna a kultura jejího provádění nás odlišuje od zvířat.

Hostina je čin nejbližší našemu tělu. Dítě je spojené s matkou za pomoci pupeční šňůry, přes kterou dostává potravu. A když dospělí lidé společně zasednou za stůl a jedí jídlo, je to náznakem důvěry a určitého spojení mezi nimi.

Naše hostiny jsou hodně specifické, protože se nacházíme právě v takovémto stavu sbližování. Ale zatím to ještě není kabalistická hostina, ale něco uprostřed mezi tím, co bychom chtěli, a tím co dokážeme.

Během hostiny nenaznačujeme vnitřní práci člověka, dáváme mu naplnění: otázky, odpovědi, písně, lechaimy. To znamená, že ji naplníme, aniž bychom ji nechali být samo sebou. Ve skutečnosti by měl člověk na naší hostině vstoupit do sebe a co nejméně se nechat rozptylovat ostatními. Je to čistě vnitřní dialog.

Otázka: V čem tkví duchovní kořen hostiny?

Odpověď: Přijímání světla Chochma a co se týče Kli (nádoby), musí připravit vlastnost Chesed (odevzdání). Pouze za přítomnosti světla Chasadim Kli (nádoba) pociťuje duchovní hlad, protože se mu objeví možnost obdržet světlo Chochma a ono stále nepřichází. V té míře se vyjasňuje, projevuje světlo Chochma a probíhá vstřebání- Ta’amim (chutě).

Z lekce na téma „Otázky a odpovědi“, 17.04.2014

Originální článek zde.

[#133493]

 

Filed under: Duchovní práce, Otázky&Odpovědi, Z ranní lekce | Add Comment →