Otázka: Takže veškerý dialog se Stvořitelem je pouze modlitba?
Odpověď: Není to jen jednoduchá modlitba, v takovém stavu přicházíme ke skutečnému křiku. Natolik hořící máme touhu po odstranění skrytí. Tehdy se dají rozlišit dva stavy.
V prvním stavu rozkrývám, nakolik je nenávistné skrytí z mého osobního, egoistického pohledu. A proto smrtelně nenávidím skrytí, sním o tom, že zmizelo, přestalo existovat. Není pro mě větší radost než zjištění, že skrytí se ztratilo, je zničeno.
Takový stav je určen pro rozkrytí celé míry mé nenávisti k tomuto stavu. Pak musím přijít k tomu, abych nenáviděl to stejné skrytí, ačkoliv najednou o něj ztrácím jakýkoliv zájem. Nenávidím ho pouze proto, že bez jeho odstranění nedokážu potěšit Stvořitele.
Dokážu teď dosáhnout takové hořící nenávisti ke skrytí kvůli tomu, že mi stojí v cestě potěšit Stvořitele? Teď už mám míru pro porovnání – svou osobní egoistickou nenávist. Teď musím přesměrovat tento stejný zážitek na stranu Stvořitele: dokážu-li tak nenávidět překážku, která není mojí osobní překážkou a nesobecky Ho potěšit, pouze pro odevzdání.

[130132]
Z přípravy na lekce 17.03.2014

Filed under: Duchovno | Add Comment →