Odpověď: Vše začíná na neživé úrovni. Dokud neprojdu třemi prvními úrovněmi neživé, vegetativní a živočišné povahy, nedosáhnu na mluvící úroveň a na úroveň Stvořitele.

A v souladu s tím, není možné se zastavit na půl cesty, nebo zrušit něco, pokud to je „zbytečné.“  Tak, ráno vstanu z postele, vyčistím si zuby, omyji si obličej, a jdu na lekci…. A při tom všem, musím být naprosto přísný a přesný, bez zakolísání.

Ale ne, “dnes mám filozofickou náladu. Sedím sám doma a přemýšlím o životě. Nechci být pod vlivem skupiny. Nechci být společně s přáteli. Naopak, potřebuji oddych, vyhnout se jim. Člověk je přeci nezávislé stvoření a není závislé na nikom. Takže nebudu závislí na skupině a nebudu dělat to, co dělají druzí. Musím být výše než oni.“

Závěr se jeví správný a logický, ale všichni se mýlí už v základu. Není snad psáno, „přebývám mezi svým lidem.“ Růst je možný pouze ve skupině, uvnitř mnoha, být vzájemně spojení jeden s druhým bez jakýchkoli podmínek. Stvořitel mě přivádí do skupiny a říká: „Ber.“ A poté je to má svobodná volba, zda si od Něj převezmu dárek. Nebo jej s hrdostí odmítnu? Všechny úrovně jsou konstruovány jedna nad druhou, aniž by předchozí byla zrušena, nýbrž je k ní přidán nový atribut.

[126068]
Ze 4. části denní lekce kabaly 21/01/2014, Baal HaSulamovy spisy