Proto musíme neustále pracovat na zvětšení našich přání a úsilí tímto směrem, v různých formách mezi muži i ženami, v různých kruzích. Víme, že studenti Ramchala se střídali v nepřetržitém studiu z knihy Zohar. Vždycky tu byla skupinka, která byla odpovědná za udržení obecného stavu každou hodinu ze 24 hodin denně. V budoucnu bychom měli udělat také něco takového. Máme příležitost zorganizovat takovouto povinnost po celý den po celém světě, ve všech našich skupinách na každém kontinentu. Zda jde o velkou skupinu či malou, v tom není rozdíl, jakékoli byť malé úsilí, které jeden malý jednotlivec vykoná, je jako velké úsilí, které dělají dospělí.

Nyní bychom se měli bát sestupu zpět pod nadvládu ega. Cítíme se dobře a příjemně; zažili jsme nějaké neobvyklé pocity a začínáme si je užívat a analyzovat je, avšak bez ohledu na to, co cítím, důležité je být neustále nad svými pocity a svými kalkulacemi, a toužit pouze po odevzdání. Když jsem v odevzdání, necítím sebe, a dokonce na to ani nemyslím. Pouze si žádám odevzdání: Pro koho to vše dělám?

Žiji díky záměru dávat a ne ve stavu jako takovém. V duchovním světě, stav sám o sobě není obsažen, pouze to, co k němu přidáte, zrychlení, a derivace.
[126559]
Z hovoru při jídle 27/01/2014