Shromáždíme-li se za účelem jednoho cíle: nalézt Stvořitele, který je odhalen uvnitř naší jednoty, to je správné spojení. Je to ta hlavní věc, které musíme dosáhnout. Na cestě k tomu už jsme, udělali jsme celou řadu akcí a příprav. Dnešní meeting je jen přípravou.

Neustále se k tomuto stavu přibližujeme, a záleží na nás, nakolik si zkrátíme cestu a dosáhneme prvního, minimálního spojení, ve kterém bude odhalen Stvořitel na úrovni Nefesh de Nefesh de Nefesh. To je přesně to, co potřebujeme, a bude to náš první duchovní stupeň.

Celkem je 125 stupňů, a první stupeň Nefesh de Nefesh de Nefesh odpovídá Malchut světa Assija. Chceme k němu vystoupat a uvnitř něj odhalit Stvořitele jako jednu nádobu naplněnou jedním Světlem. Jedna nádoba jsou všechna naše přání spojená dohromady. A jedno Světlo je Stvořitel, Světlo světa Nekonečna, které naplňuje celý vesmír, ale je odhaleno pouze do míry našeho stupně Nefesh de Nefesh de Nefesh. Nicméně, už to znamená náš vstup na duchovní žebřík.

Proto, „tou hlavní věcí na shromáždění je všeobecná jednota, kdy si každý žádá jediné: nalézt Stvořitele.” Chceme se dostatečně silně spojit, i kvalitativně tak, abychom prostřednictvím naší jednoty, tj. sebe-anulováním a vzájemnou inkluzí, dosáhli síly a formy, která nám dovolí odhalit Vyšší světlo v souladu s ekvivalencí našich vlastností. Pak, uvnitř této nádoby, která odhalila Stvořitele, budeme schopni Vyššímu světlu porozumět, cítit ho.
[126795]
Z přípravy na lekci pro kongres v Aravě, 30/01/2014

Proto musíme neustále pracovat na zvětšení našich přání a úsilí tímto směrem, v různých formách mezi muži i ženami, v různých kruzích. Víme, že studenti Ramchala se střídali v nepřetržitém studiu z knihy Zohar. Vždycky tu byla skupinka, která byla odpovědná za udržení obecného stavu každou hodinu ze 24 hodin denně. V budoucnu bychom měli udělat také něco takového. Máme příležitost zorganizovat takovouto povinnost po celý den po celém světě, ve všech našich skupinách na každém kontinentu. Zda jde o velkou skupinu či malou, v tom není rozdíl, jakékoli byť malé úsilí, které jeden malý jednotlivec vykoná, je jako velké úsilí, které dělají dospělí.

Nyní bychom se měli bát sestupu zpět pod nadvládu ega. Cítíme se dobře a příjemně; zažili jsme nějaké neobvyklé pocity a začínáme si je užívat a analyzovat je, avšak bez ohledu na to, co cítím, důležité je být neustále nad svými pocity a svými kalkulacemi, a toužit pouze po odevzdání. Když jsem v odevzdání, necítím sebe, a dokonce na to ani nemyslím. Pouze si žádám odevzdání: Pro koho to vše dělám?

Žiji díky záměru dávat a ne ve stavu jako takovém. V duchovním světě, stav sám o sobě není obsažen, pouze to, co k němu přidáte, zrychlení, a derivace.
[126559]
Z hovoru při jídle 27/01/2014