Odpověď: Jsme vrženi do nebo z bodu rovnováhy, protože je to jediné místo, odkud můžeme postupovat. Pokud chci přilnout ke skupině, učiteli, knihám, cíli, pak se realizuji.

Střed je obvykle opakem mých přání a mé mysli. Bod rovnováhy je vždy nad levou a pravou linií, ve středové linii. Je to víra nad rozumem, nad tím, co mi srdce a rozum říká. Takže čeho se mohu držet tak, abych nespoléhal na náhodu? Jediné, co mě může vést, je to, co mě skupina, učitel a knihy ukládají dělat.

Měli bychom se pouze ujistit, že rozumíme, a že jsme slyšeli správnou radu. Jsme si tak jistí, že učitel měl na mysli právě to, co si my myslíme, a vlastně se o tom i mezi sebou dohadujeme. Každý slyší něco jiného, tak jak si mohu být jist, že jsem slyšel správně?

Pokud se anuluji, abych přilnul ke skupině, začnu slyšet správnou radu. Čím větší a výše člověk je, o to více by měl sebe ponížit.
[124807]
Z 1. části denní lekce kabaly 27/12/2013, Shamati #72