Odpověď: Jak říkají mudrcové, nemůžete dětem ukázat, že je vaše láska absolutní. Jen je to zkazí. Rodiče, kteří svým dětem ukazují bezmeznou lásku, vedou své děti do kruhů (Igulim) namísto přímek (Yosher), namísto zákona, milosrdenství místo soudu, a to není dobré.

Proto si zkrátka nemůžeme Stvořitele představit jako dobrého, který koná dobro. Skrývá se za velmi specifickým a nekompromisním pohledem na náš vztah, který se nám zdá, že sahá od velmi necitlivého ke zcela krutému.

Musíme brát v potaz oba extrémy, dvě strany jedné mince. Na jedné straně je dobrý, který koná dobro, a na straně druhé ho shledávám jako zlého. Tak, jak mohu spojit tyto dva sobě protikladné extrémy?

Cílem stvoření je prospěch Jeho stvoření, a toho je dosaženo v závislosti na nápravách, která stvoření dělají a pouze na konci vývoje. Baal HaSulam o tom píše v článku, “Podstata náboženství a jeho účel.” Pokud přijmu takový přístup, pokud si toto uvědomím během svého výzkumného procesu, porozumím, proč je to tak vše zařízeno. Chápu, že Stvořitel je jako milující otec. Z lásky, musí na Své dítě vyvíjet nátlak, aby ho dovedl k dobru.

Konkrétně, myšlenka je tu taková, jak přesně identifikovat problém, rozpor mezi Stvořitelem, který je dobrý a koná dobro a problémy našeho světa, neboť vidím, že potíže se jen množí, jsou více akutní, více a více na lidstvo vyvíjí tlak. Do nedávna, jako by časy byly dobré, každý doufal v jasnější a lepší budoucnost, v „americký sen,“ ale dnes už neslouží k poměřování, a brzy budeme šťastní, že tam nežijeme.

Proč je zapotřebí této protikladnosti, této rozdílnosti? Tento konflikt je zkonstruován právě, aby ve mně vytvořil vnitřní rozpor: Jak je možné, že síla přírody, dobro, které koná dobro, absolutní síla mimo všechna omezení, nás uzavřela do tak opravdových pohrom?

Začnu pozorovat a zkoumat tento konflikt a hledat řešení problému. Možná, že Stvořitel neexistuje, a vše je dáno na milost slepé přírody, a já proti tomu musím bojovat.

Nicméně, ve skutečnosti tento přístup problém neřeší. Vždyť Stvořitel a příroda je jedno a to samé. Z toho vyplývá, že jsem nic nezměnil. Změnil jsem slova, ale nadále čelím stejnému, nevyřešenému problému. Tento stav stále probíhá a zhoršuje se, a v každém případě musím hledat cestu ven.

Proto nakonec mohu tento problém vyřešit pouze tehdy, pokud porozumím, že nemusím změnit nic, kromě sebe, a to je klíčový bod: Musíme se změnit či nikoli? Uctíváme všemi možnými druhy fyzických činností, činností, které byly sepsány, a čekáme, že nám přinesou vše dobré, nebo se napravíme, a z toho, z našich napravených Kelim, to pro nás bude dobré.
[120349]
Z 1. části denní lekce kabaly 12/11/2013, Shamati #3 “Podstata duchovního dosažení”