Demokracie je dobrá pouze tehdy, utvoříme-li kruh, což znamená skupinu. Toto je místo, kde se celý svět mýlí. Vlastní idea demokracie je ideální, ale musí být naplněna pouze za určitých podmínek. Není možné ji realizovat s masami, mezi lidmi, kteří nemyslí na zítřek. Takže lidé nechodí volit, protože se nestarají o to, kdo je volen. Jen řvou a nesouhlasí s tím, že vláda nedělá to, co chtějí.

Ani ti ve vládě na všech úrovních, ani volení lidé nechápou, co je demokracie. Je to tím, že to není v jejich nádobách.; nachází se to v kulatých nádobách, které pro ně vůbec nejsou vhodné. Lidé potřebují krále, autoritativní sílu. Král cítí, že „Stát jsem já; je celý můj!” A o své se stará, aby se jeho poddaní dobře cítili, protože patří k němu. Pracuje pro blaho každého z národa, neboť to vše je jeho.

Tak, pokud národ existuje egoisticky, potřebuje krále. Nicméně, pokud stát již postupuje duchovně, potřebuje demokracii. Jsou si opakem: “kruhy” (Igulim) a “rovná čára” (Yosher), dvě formy nádob. Neměli bychom si plést jedno s druhým, protože ani jedno, ani druhé není lepší či horší. Vidíme, že demokracie nefunguje, a že to jsou jen pěkná slova. Svobodné volby a svoboda projevu v médiích jsou jen hračky. Ve skutečnosti vůdci společnosti dělají to, co dělat musí.

[118198]

Z 1. části denní lekce kabaly 10/10/2013, Rabašovy spisy